Jak staré jsou údaje o nově zveřejněných nakažených? Odpověď na tuto otázku ministerstvo zdravotnictví ve svých datech nenabízí, datum, kdy byly vzorky odebrány totiž nezveřejňuje.
Britský premiér Boris Johnson byl pozitivně testovaný na koronavirus. Léčí se s mírnými příznaky doma, vládu vede na dálku z izolace.
Epidemie způsobená koronavirem tvrdě dopadá na americké zdravotníky, kritická situace je hlavně v New Yorku, kde jsou sestry nuceny pracovat i v případě, že jejich test na přítomnost viru je pozitivní a jsou zatím bez příznaků. „Naše ambulance je jako Petriho miska,“ přirovnal zdravotník Benny Mathew místnost urgentního příjmu k pomůcce pro kultivaci mikrobů. Personál nemocnic je podle agentury AP vyděšen k smrti.
Podle předsedy Ústředního krizového štábu ČR Romana Prymuly dojde „nepochybně“ k prodloužení nouzového stavu. Ten podle něj „uprostřed Velikonoc“ neskončí.
Stav pacienta s COVID-19, kterému lékaři ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze tři dny podávají experimentální lék remdesivir, se výrazně zlepšil.
Nastal pátek, čas, kdy za normálních okolností vyrážejí obyvatelé velkých měst na své venkovské usedlosti. V době koronaviru je to však složitější. Ve středu vyšlo najevo, že den předtím vláda schválila nová omezení, mimo jiné výslovně nařídila pobyt v místě bydliště. Rychle to bylo interpretováno jako zákaz vyjíždění na chaty a chalupy.
Vypadá to jako úkol pro žáky druhého stupně. Sněmovna v úterý večer odhlasovala kvůli koronavirové krizi zvýšení rozpočtového schodku o 160 miliard na 200 miliard korun. Na podporu ekonomiky z toho půjde 43 miliard. Přečtěte si zákon o změně státního rozpočtu a najděte, kam šly ostatní peníze. To by mohli žáci zvládnout, i když prozkoumat samotný rozpočet nestačí.
Přísná opatření v boji s koronavirem budou mít nepochybně tvrdý dopad na tuzemskou gastronomii. Na to se snaží upozornit sedmnáct známých restauratérů a gastronomů, mezi nimi například šéfkuchaři Zdeněk Pohlreich, Emanuel Ridi nebo kuchař a podnikatel Tomáš Karpíšek se skupinou Ambiente, kteří formou otevřeného dopisu požadují po státu přímou finanční pomoc. „Pokud pomoc vlády nebude rychlá, budeme muset vyhlásit insolvenci,“ shodují se.
Situace je vážná, ale při každém léčení je třeba dát pozor na to, aby léčebná kúra nebyla pro pacienta nebezpečnější než sama nemoc. To říká biolog a filozof Stanislav Komárek. Dále říká, že nelze mít evropskou svobodu a současně toužit po jistotách, mít zaručenu volnost a nemít přitom odpovědnost. Nevíme, co bude, ale můžeme se domnívat, že to bude jiné.
Osoby samostatně výdělečně činné, které zasáhla vládní opatření proti koronaviru, dostanou od státu 15 tisíc korun měsíčně, a to po dobu trvání mimořádných opatření. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání kabinetu to oznámila ministryně financí Alena Schillerová. Příspěvky se danit nebudou, stát by mohla vyjít sedm miliard korun měsíčně, odhaduje ministryně.
Exministr financí a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek se ostře pustil do premiéra Andreje Babiše (ANO). A to kvůli vládní změně právní taktiky, kdy kabinet nově vydanými opatřeními značně snížil šance občanů ucházet se u státu o odškodnění za ušlý zisk v době koronavirové krize. Kalousek kvůli tomu premiéra označil za svini. Výrok přichází den poté, co Kalousek uvedl, že by mu stačilo pár hodin na ministerstvu financí, aby našel 40 miliard pro zasažené živnostníky.
Čína zatajovala informace o původu a šíření koronaviru na svém území a následně mezinárodním expertům poskytovala pouze selektivní a zavádějící zprávy.
Benzin je u čerpacích stanic v České republice nejlevnější za téměř čtyři roky, nafta za 2,5 roku. Pokles cen dál zrychluje, v uplynulém týdnu se průměrná cena benzinu Natural 95 i nafty snížila o víc než korunu.
V dobách utlumení takřka veškerého společenského života, se část české populace upíná alespoň k představě kulturně prožitého léta.
Jako by pandemie nebyla dost strašná věc, rozhodla se skupina celebrit minulý týden vypustit na svět psychologickou zbraň v podobě své verze Lennonovy písně Imagine. Všechno zlé může být k něčemu dobré; jestliže například americká kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová nebo Greta Thunbergová chtějí zneužít čínské morové rány k prosazení zelené ekonomiky, je jistá šance, že toto extempore by mohlo pohřbít žánr celebritních štafetových cover verzí na podporu nějaké kauzy obecně a oprašování Lennonovy písně zvlášť.
Opatření, která mají pomoci podnikatelům a firmám zasaženým nařízeními proti šíření koronaviru, jsou pouze dílčí a nesystémová. V rozhovoru pro deník Echo24 to říká daňový poradce a senátor Tomáš Goláň (za hnutí Senátor 21). Jediné řešení, které by ekonomiku udrželo na místě, kde se zastavila, je dle něj přímá podpora státu ve formě nahrazení tržeb firem. „Samozřejmě to vyžaduje obrovskou částku, ale ta by se rychle zúročila a stát by dostával i svoje odvody,“ říká senátor.
Do posledních detailů změnila život Čechů Babišova vláda. Tím, kdo nařizuje, však není premiér Andrej Babiš, není to ani předseda Ústředního krizového štábu Roman Prymula, jsou to dvě čísla o probíhající pandemii. První cifra informuje o „smrtnosti“ a říká, že po napadení koronavirem z Wu-chanu umírá něco mezi jedním a třemi procenty nakažených. Druhá cifra v hodnotě 2,6 udává nakažlivost nemoci COVID-19, tedy průměrný počet lidí, na které koronavirus přeskočí z jednoho nemocného.
Kolik svobody jsme ochotni obětovat, abychom se ochránili před nákazou? Každá společnost má hranice nastavené jinak. Ve Francii se v 18. století střílelo, když někdo utíkal z morové karantény, Britové se proti tomu vzepřeli. Češi jdou spíš francouzskou cestou, vysvětlení sahá až k Josefovi II., říká historik medicíny a ředitel Ústavu dějin Univerzity Karlovy Petr Svobodný.
Česko se připravuje na přechod na tzv. inteligentní karanténu, která by měla začít fungovat podle vyjádření náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly pravděpodobně po Velikonocích. Stát chce od mobilních operátorů a bank údaje o pohybu jak nakažených obyvatel nemocí Covid-19, tak také těch, kteří s nakaženým přišli nebo mohli přijít do kontaktu. Ty chce pak ve spolupráci s hygienickými stanicemi a armádou rychle umisťovat do karantény a také testovat. Podmínkou má být ale souhlas dotyčného nakaženého s poskytnutím údajů.
Česko se připravuje na přechod na tzv. inteligentní karanténu, která by měla začít fungovat podle vyjádření náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly pravděpodobně po Velikonocích. Stát chce od mobilních operátorů a bank údaje o pohybu jak nakažených obyvatel nemocí Covid-19, tak také těch, kteří s nakaženým přišli nebo mohli přijít do kontaktu. Ty chce pak ve spolupráci s hygienickými stanicemi a armádou rychle umisťovat do karantény a také testovat. Podmínkou má být ale souhlas dotyčného nakaženého s poskytnutím údajů.
Koronavirus má v Česku šestou oběť. V Thomayerově nemocnici v Praze zemřel 75letý pacient. Byl hospitalizovaný na oddělení geriatrie a následné péče, měl několik chronických nemocí včetně pokročilého srdeční selhání.
Ministerstvo zdravotnictví v boji proti šíření nákazy koronavirem zpřísňuje svá nařízení. Nově se tak musejí na veřejnosti lidé pohybovat pouze po dvou, v kontaktu s ostatními pak zachovávat odstup nejméně dva metry. Mimořádné opatření, o kterém resort Adama Vojtěcha (za ANO) bez velké publicity rozhodl, začalo platit již v úterý 24. března.
Vláda Andreje Babiše zrušila všechna svá původní usnesení, kterými omezovala po dvanáctém březnu volný pohyb osob a zavírala obchody a restaurace. Až do šesté hodiny ranní 24. března se všechna omezení řídila usneseními vlády podle krizového zákona. Na pondělním zasedání je ale kabinet nahradil „mimořádnými opatřeními ministerstva zdravotnictví“. O omezení života v České republice tak už nerozhoduje celý kabinet, ale celou odpovědnost na sebe převzal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Kabinet bere mimořádná opatření jeho úřadu jen na vědomí.
V České republice zemřeli již čtyři lidé na onemocnění Covid-19. Ve třech případech šlo o seniory, kteří měli i jiné zdravotní obtíže a koronavirus se jim stal osudným.
Nákaza koronaviru si vyžádala čtvrtou oběť. Jde o 83letého pacienta z pražské Nemocnice Na Bulovce, který trpěl chronickými zdravotními problémy.
Svět za posledních 100 let zažil řadu pandemií, nejhorší byly spojené se šířením různých kmenů chřipky. Celosvětové nákazy se ale týkaly také moru, cholery či skvrnitého tyfu.
Ještě na začátku března bojoval se svým týmem Brescia Calcio o udržení v italské Serii A, koronavirus však fotbal, stejně jako další oblasti života v Itálii zasáhl hodně tvrdě, a tak místo tréninků dnes český fotbalový obránce Aleš Matějů (23) tráví čas nuceně doma kvůli faktickému zákazu vycházení, který na Apeninském poloostrově platí. Brescia, za kterou Matějů hraje, leží dokonce v Lombardii, jenom z nejhůře zasažených regionů na severu Itálie.
Včera snad poprvé měl člověk u českých vládních činitelů, kteří naším jménem bojují s koronavirem, docela silný pocit, že se před kameru postavila skupina dospělých.
Už týden uplynul od nařízení, kterým hygienici uvalili karanténu na 21 měst a obcí v Olomouckém kraji
Miliarda lidí po celém světě je ve snaze zastavit šíření koronaviru, vyvolávajícího nemoc COVID-19, v nějakém typu karantény. S omezeným pohybem, svobodou, schopností pracovat a vydělávat. Ekonomiky v mnoha zemích, především v Evropě, jedou v současné době na zlomek svého výkonu. Politici musejí velmi obtížně při nedostatku informací balancovat na hraně mezi tím, aby co největším omezením společenského kontaktu zabránili šíření nemoci a zároveň přitom co nejméně poškodili ekonomiku. Většina zemí zasažených koronavirem míří do recese. Realisté očekávají dvojciferný hospodářský propad. Vlády chystají od druhé světové války bezprecedentní záchranné balíky, aby odvrátily kolaps ekonomiky. A miliony lidí neztratily práci. Hledá se cesta z pasti koronaviru. Ve chvíli, kdy toho stále víme strašně málo o tom, jak se zákeřný koronavirus skutečně chová.
