Jak se žalobci zaplétají do vyšetřování dluhopisů Andreje Babiše? Jeden 29. září 2018 tvrdí, že se případ prověřuje. Jiný, že byl už 23. srpna 2018 zastaven. Kdo má pravdu? K čemu tyto machinace slouží?
Udržet se u moci a ztratit budoucnost? Tak zní hamletovská otázka politiků CDU a SPD, kteří jen se sebezapřením snášejí velkou koalici kancléřky Angely Merkelové. Po nedělním fiasku obou stran při volbách ve spolkové zemi Hesensko se čeká, kdo první řekne: „Už toho bylo dost!“
Prezident Francie na Slovensku a v České republice navštívil dva vlažnější články Visegrádské smlouvy. Staromódně konzervativní Polsko a Maďarsko zůstávají jeho návštěvou ostentativně nepoctěny.
V ponurém osvětlení gotického sálu proběhne v neděli večer na Pražském hradě jako každoročně slavnostní ceremoniál k oslavě našeho hlavního státního svátku. Oslava má letos mimořádnou váhu díky superkulatému výročí založení první Československé republiky.
U našich západních sousedů výrazně posiluje strana Zelených. Dokáže však se svými idealistickými představami skutečně řídit stát?
Stovky se člověk dožije jen výjimečně. Ani Československo se stovky nedožilo. Dvacátý osmý říjen, to je svátek neexistujícího státu.
Centrem Prahy se koncem minulého týden procházel Alzák, figura mimozemšťana z reklam internetového obchodu s elektronikou, známá svým urputně vlezlým projevem, řvavým hlasem, jímž vnucuje výrobky za výhodné ceny.
Všemožné studie a průzkumy ukazují, jak západní civilizaci rozkládá nedůvěra. Lidé si mezi sebou navzájem věří čím dál méně. Čím dál méně věří tomu, co kolem sebe vidí a slyší. Proto se tolik daří různým konspiračním a paranoidním teoriím. Čím dál méně věří politikům, kterým v zastupitelské demokracii delegují pravomoc spravovat stát. Má to následky. V historii nikdy neprosperovaly společnosti s nízkou mírou důvěry.
Jak moc přispívají aktivisté šikanózními žalobami k neschopnosti stavět? Jaké překážky jim v tom chce ministr dopravy postavit?
Někdy je tak snadné zdvihnout moc, která leží na ulici. Kdo ji však zdvihne, ponese následky. Takové dilema dnes řeší ODS, pro niž je snadné získat vládu nad mnoha městy, pokud se domluví s podnikatelskou stranou ANO.
Prezident v živém interview pro Český rozhlas, jak známo, zaperlil. Pro skupinu lidí použil vulgární termín „ekonomičtí z*rdi“. Reakce byly předvídatelným způsobem pobouřené, hlava státu znectila svůj úřad, dál rozvrací a znehodnocuje zdejší veřejnou debatu a tak dále a tak podobně. Zemanovi obhájci zas mohou vytáhnout klišé o „nazývání věcí pravými jmény“, jedno z těch vůbec nejotřepanějších a nejvyprázdněnějších, jehož užití by mělo být ohodnocováno několika desítkami hodin veřejných prací.
Takzvaně indiánská senátorka Elizabeth Warren by bývala udělala lépe, kdyby výsledky svých testů DNA uveřejnila až po kongresových volbách. Připoutaly pozornost k absurditě identitární politiky, kterou aktivisté Demokratické strany s takovou oblibou provozují.
Džamála Chášakdžího potkal na saúdském konzulátě v Istanbulu zřejmě brutální konec. Ale na chování blízkovýchodních autokracií je optika lidských práv krátká.
Činy a slova prezidenta Miloše Zemana vedou v posledních letech dva hlavní motivy.
Druhé kolo voleb do Senátu vykazuje ještě menší účast než volby do Evropského parlamentu, mocenské poměry proto nezmění. Jak něco takového očekávat od hlasování, při kterém za účasti 16 procent oprávněných voličů rozhoduje třetina republiky? Druhé kolo má jenom symbolickou hodnotu, ovšem v politice hrají symboly klíčovou roli. Tentokrát voliči definitivně rozsekli otázku, kdo bude vyzývatelem ANO v příštích volbách do sněmovny.
Komunální i senátní volby skončily a spousta lidí cítí jistou úlevu.
