Bude to už čtrnáct dní, co se na pražské Letné sešlo demonstrovat dvě stě sedmdesát tisíc lidí. Přijeli z celé země, aby dali najevo svůj nesouhlas s vládou Andreje Babiše a působením prezidenta Miloše Zemana. A stojí za to se k této události vracet, protože jde v těchto měsících o největší masové protesty proti demokraticky zvolené vládě v Evropě, které neztrácejí dech.
Prvního prosince se na českých silnicích nejspíš něco pokazí, jen ještě není jasné, co to bude. První možností je vyhlídka, že se novému správci mýta nepodaří zprovoznit satelitní systém a dálnice zaplaví kamiony z celé Evropy, protože jedině v Česku budou mít tranzit zadarmo. Podle druhé varianty se nový mýtný systém zprovoznit podaří. Desítky tisíc přepravců si však dosud nekoupily novou palubní jednotku, proto se na nákupních místech začnou tvořit fronty a tím se zablokují hraniční přechody.
V jedné z francouzských komedií o Fantomasovi oznamuje hrdina „Odjíždím na mezinárodní vědecký kongres“.
Bývalý Dalíkův kamarád a sponzor Mirek Topolánek může být předpojatý, nicméně tady jsou pro jeho tvrzení, že to byla „justiční prasárna“, jisté důvody. Jmenujme aspoň dva.
Nebyly by to moderní volby, kdyby nepřišlo na témata dezinformací, fake news a ruského ovlivňování.
V Jablonci nad Nisou, v tom městě, které se kdysi proslavilo bižuterií, jeden takový klenot bijou právě rozežraly sbíječky a rozjezdily buldozery. Jedna z několika nejzajímavějších a nejcennějších staveb města, bývalý zámeček Schlaraffia, byl s heroickým barbarstvím srovnán se zemí. Majitel pozemku se tolik snažil, aby ho zachránil, že léta usiloval o jeho demolici, až se mu to podařilo.
Ač světonázorů jsou různých, jedno mají uživatelé sociálních sítí společné. Často se tam chodí utvrdit v přesvědčení, že svět se skutečně zbláznil. A většinou jsou úspěšní, vždycky se něco najde. Najdou se ale vzácné momenty, v nichž to, co nejprve působí jako exemplární příklad postupujícího šílenství, se změní ve svůj protiklad, důkaz toho, že svět zas až tak šílený být nemusí.
Když Daryl Morey, manažer houstonského basketbalového klubu Rakety, usedl před měsícem ke Twitteru, nemohl tušit, že za chvíli rozpoutá bouři, jejíž ozvěna se rozlehne po celém světě.
Před necelým půlrokem, po první masové Letné, se zdálo, že vzniká široké lidové hnutí, které může nastartovat odcházení Andreje Babiše. Dalo se předpokládat (v té představě žil i autor tohoto textu), že podzim bude pro premiéra po všech stránkách horký. Odvrátí se od něj oportunisté, Babiš se pod tlakem bude dopouštět chyb, začne být ještě ublíženečtější a vyhrožovat napravo nalevo, preference půjdou dolů.
Možná nejvýstižnější komentář pronesl ke třicátému výročí 17. listopadu člověk, od kterého by to čekal jen málokdo.
Organizátoři letenské demonstrace zvolili atmosférické ladění modelu Listopad.
Vládní kampaň HateFree Culture, která je přes všechny politické změny posledních let kupodivu dál součástí Agentury pro sociální začleňování, se v těchto pohnutých listopadových dnech připojila ke všem těm, kdo mají potřebu zaujmout stanovisko k 30. výročí Listopadu. Představitelé kampaně s pomocí několika známých tváří, jako je Martha Issová, upozorňují, co že se v posledních letech nestalo: státní symboly, „zejména pak barvy české vlajky, tedy trikolora“, jsou zneužívány některými zájmovými skupinami „k vyčleňování některých skupin obyvatel“.
Kauza s označováním výrobků z izraelských osad je tak dobrým připomenutím, že zatímco znuděná Evropa vymýšlí nálepky proti Židům, jediná funkční demokracie na Blízkém východě musí neustále bojovat o právo na svou existenci.
