Na hladinu Mexického zálivu v neděli podle plánu ve 20:48 SELČ úspěšně dosedla americká loď Crew Dragon se dvěma astronauty, kteří se vrátili z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Loď se snesla na hladinu s pomocí soustavy padáků. Přistání pilotované mise na moři je pro americkou kosmonautiku první po 45 letech a zároveň to je poprvé, co tuto cestu zajistila Muskova soukromá společnost SpaceX.
Raketa Atlas V z Mysu Canaveral na Floridě vynesla robotické vozítko Perseverance (Vytrvalost), které má příští rok v únoru přistát na Marsu.
Je otázka, nakolik do budoucna Němci počítají s evropským vesmírným programem ESA, který byl původně francouzský, ale německý průmysl a věda mají už své vlastní vesmírné ambice.
Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v neděli úspěšně zakotvila americká kosmická loď Crew Dragon soukromé společnosti SpaceX. Na palubě lodi, která z floridského mysu Canaveral odstartovala v sobotu, je dvojice astronautů Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Robert Behnken a Douglas Hurley.
Historická událost v dějinách amerických letů do vesmíru se zatím odkládá na sobotu. Počasí dnes zhatilo start rakety Falcon 9 a lodi Crew Dragon americké soukromé společnosti SpaceX s dvoučlennou posádkou z Kennedyho vesmírného střediska na floridském Mysu Canaveral. Akce byla přerušena 17 minut před plánovaným startem, který se měl uskutečnit v 22:32 SELČ.
Ve středu 27. května ve 22:33 SELČ má z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě odstartovat raketa Falcon 9 s lodí Crew Dragon, na jejíž palubě budou astronauti NASA Robert Behnken a Douglas Hurley. Přistání na ISS je plánováno o 19 hodin později.
Americká společnost SpaceX má před sebou další napínavý rok. O rozruch na sociálních sítích se postaral podnikatel a vizionář Elon Musk, který na svém Twitteru sdílel animaci, jak bude podle firmy vypadat první let lodi Crew Dragon s lidskou posádkou směrem k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Zatím není zcela jasné, kdy se uskuteční, americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ale doufá, že se k tomu dojde v první polovině tohoto roku, informuje CNN.
Americká astronautka Christina Kochová se v sobotu stala rekordmankou mezi ženami, pokud jde o dobu strávenou nepřetržitě ve vesmíru. Na Mezinárodní vesmírné stanici je 289. den a do svého návratu na Zemi rekord ještě posune. Na twitteru to oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Z floridského Mysu Canaveral krátce po poledni SEČ odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nová americká kosmická loď společnosti Boeing CST-100 Starliner. Po úspěšném vynesení raketou se ale podle pozemního řídícího střediska zatím lodi nepodařilo dostat na stanovenou oběžnou dráhu. Jde o první, testovací let bez posádky, jenž má prověřit využití lodi k dopravě astronautů na ISS a zpět na Zemi a tím k ukončení závislosti USA na ruských lodích Sojuz. Šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Jim Bridenstine již na twitteru oznámil, že Starliner nebude mít dostatek paliva pro spojení s ISS.
Šéf soukromé kosmické společnosti SpaceX Elon Musk se na sociální síti Twitter rozpovídal konkrétněji o plánech, podle nichž by už za dvacet let mělo na Marsu stát první lidské město.
Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Američan kanadského původu James Peebles a Švýcaři Michel Mayor a Didier Queloz za svůj příspěvek k pochopení evoluce vesmíru.
Soukromá americká společnost SpaceX Elona Muska v sobotu ukázala vesmírnou loď navrženou pro dopravu lidí a nákladu na Měsíc, Mars i na jiná místa ve sluneční soustavě. Musk řekl, že by loď nazvaná Starship měla poprvé odstartovat během jednoho nebo dvou měsíců a před návratem se dostat do výšky 19.800 metrů nad Zem.
Kosmická loď, kterou ve středu z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu vynesla na oběžnou dráhu nosná raketa Sojuz-FG, po zhruba šesti hodinách letu přistála u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Uvedla to agentura TASS, podle které se loď připojila ke stanici v automatickém režimu, tedy bez zásahu posádky. Na palubě lodi Sojuz MS-15 jsou ruský kosmonaut Oleg Skripočka, americká astronautka Jessica Meirová a první kosmonaut ze Spojených arabských emirátů (SAE) Hazza Mansúrí.
Sluneční soustava, jejíž součástí je i planeta Země, má zřejmě dalšího návštěvníka z cizího hvězdného systému. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a také Evropská kosmická agentura (ESA) ohlásily novou kometu mířící ke Slunci, která je pravděpodobně z jiné soustavy.
Americký experimentální raketoplán X-37B vytvořil rekord v délce trvání svých vesmírných misí. Při nynější páté misi podle webu space.com v pondělí překonal svůj nejdelší let z předchozí expedice, který trval 717 dnů 20 hodin a 42 minut. Na oběžné dráze je nyní už 720 dnů.
Svět v těchto dnech oslavuje největší vědecký a technologický úspěch lidstva, přistání na Měsíci.
Evropská raketa Vega poprvé od uvedení do provozu v roce 2012 selhala.
Indie vyšle v polovině července k Měsíci sondu Čandrájan-2, s níž se pokusí přistát na měsíčním povrchu. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek oznámila indická vesmírná agentura ISRO. Pokud bude mise úspěšná, stane se Indie po Spojených státech, bývalém Sovětském svazu a Číně čtvrtou zemí, která měkkého přistání na Měsíci dosáhne.
Do roku 2050 by vědci mohli pomocí gravitačních vln sledovat vznik vesmíru a jeho první okamžiky díky pokročilejším technologiím s lepším rozlišením. Během přednášky na Univerzitě Karlově to ve středu řekl teoretický fyzik a laureát Nobelovy ceny Kip Thorne, který ocenění získal za klíčový příspěvek k pozorování gravitačních vln. V roce 1916 předpověděl existenci gravitačních vln Albert Einstein ve své teorii relativity, ale pochyboval o jejich možném zachycení. Thornův tým zkonstruoval laserový detektor LIGO.
Zatímco svět horlivě debatuje, kdo se ujme výstavby sítí 5G, několik technologických firem se vydává trochu jinou cestou. Společnosti miliardářů Elona Muska i Jeffa Bezose si kladou za cíl vytvořit novou internetovou síť, která by pokryla i ty nejodlehlejší části zeměkoule a nabídla relativně levné připojení za všech okolností. Pomoci v těchto plánech by jim měly tisíce satelitů vyslaných na oběžnou dráhu kolem Země.
Vesmír se rozpíná, a to rychleji, než by měl. Z pozorování Hubbleova teleskopu vyplývá, že se vesmír aktuálně rozpíná o 9 % rychleji, než by podle kosmologických modelů měl. I když se o tom hovořilo už v minulosti, nejnovější měření stlačila pravděpodobnost, že by se mohlo jednat o chybu, na „pouhých“ 1: 100 000. Pokud by se to potvrdilo, bylo by možná zapotřebí nových fyzikálních teorií, které by rozpínání kosmu dokázaly správně popsat. O zjištěních informovala americká NASA.
Robotická sonda Berešit izraelské neziskové organizace SpaceIL nezvládla čtvrteční přistání na lunárním povrchu. Letové středisko ztratilo se sondou kontakt a následně oznámilo, že pokus o měkké přistání byl neúspěšný. Berešit byl prvním izraelským a zároveň prvním soukromě financovaným aparátem, který se o měkké dosednutí na Měsíci pokusil. Dosud dokázaly sondy na povrch Měsíce úspěšně dopravit jen Rusko, USA a Čína.
Mezinárodní tým astronomů dnes zveřejnil vůbec první snímek černé díry, který se podařilo pořídit díky projektu Event Horizon Telescope (Teleskop horizontu událostí, EHT). O tomto úspěchu informovali vědci na řadě tiskových konferencí uspořádaných na více místech po světě. Fotografie zachycuje obří černou díru v centru galaxie Messier 87. Je na ní patrný jasný ohnivý kruh vytvořený světlem zahnutým intenzivní gravitací kolem černé díry, která je 6,5miliardkrát masivnější než naše Slunce, sdělili vědci.
Americká vesmírná agentura NASA a společnost Boeing se dohodly na odkladu zkoušek nové americké vesmírné lodi CST-100 Starliner. Termín prvního bezpilotního letu byl přesunut z dubna na srpen a první test s posádkou ze srpna na konec letošního roku, informovala na svém webu NASA.
Vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV ČR) budou měřit elektromagnetické pole a zkoumat existenci blesků na Marsu. Modul, který pro tento výzkum navrhli, je součástí evropské sondy ExoMars 2020, která příští rok v červenci poletí na rudou planetu. Paměť modulu bude sloužit k ukládání naměřených dat, které budou přijímány na Zemi. K testování zasílání dat poslouží projekt Telefonát z Marsu, do kterého zájemci z celého světa mohou mezi 20. březnem a 20. dubnem posílat návrhy na první hlasový vzkaz z Marsu. V tiskové zprávě o tom informovala AV ČR.
Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ve čtvrtek úspěšně odstartovala raketa Sojuz-FG, která má na Mezinárodní vesmírnou stanici dopravit ruskou loď Sojuz MS-12 s tříčlennou posádkou. Tvoří ji Rus Alexej Ovčinin, Američan Nick Hague a Američanka Christina Kochová, informovala ruská tisková agentura TASS. Ovčinin a Hague se k ISS vydali již 11. října loňského roku, ale kvůli selhání motoru druhého stupně se museli předčasně vrátit na Zemi.
Velvyslanci členských zemí EU ve středu potvrdili plán podoby budoucího evropského kosmického programu, který předpokládá přejmenování a rozšíření působnosti i personálu pražské unijní agentury GSA. Nová podoba kosmického programu unie souvisí s přípravou příštího víceletého rozpočtu EU na roky 2021 až 2027.
Americká kosmická agentura hodlá koncem března zorganizovat první čistě ženský výstup do otevřeného vesmíru. Oznámil to americký internetový magazín InterestingEngineering.com. Do kosmu se vydají astronautka Národní agentury pro letectví a vesmír (NASA) Anne McClainová a její partnerka Christina Kochová. Mimo Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) se mají pohybovat sedm hodin.
Po zhruba 27 hodinách letu se v neděli kosmická loď Crew Dragon soukromé americké společnosti SpaceX v automatickém režimu úspěšně spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS). Plavidlo je určeno pro dopravu lidí, první testovací let ale absolvuje bez lidské posádky. V křesle pro astronauty je jen figurína se senzory. Kosmická loď nesená raketou Falcon 9 na cestu na oběžnou dráhu vyrazila v sobotu v 08:49 SEČ z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a dnes v 11:51 SEČ se spojila s ISS automaticky.
Pod ledovou vrstvou u jižního pólu Marsu byla objevena voda v tekutém skupenství. Vyplývá to závěru studie publikované ve středu Italskou kosmickou agenturou v časopise Science. Důkazy nasbíral radar na planetární sondě Mars Express Evropské kosmické agentury, též známý jako Marsis.
