Tag: Evropská komise

Články k tagu

Ústupky polské vlády Jourové nestačí. Výroky komisařky jsou znepokojivé, reagovala Szydlová

Dosavadní změny v polském soudnictví, které zrušily kontroverzní disciplinární komoru, nesplňují očekávání Evropské komise. Varšava proto zatím nemůže počítat s penězi z fondu obnovy Evropské unie. Podle agentury AP to dnes uvedla místopředsedkyně komise Věra Jourová. Polský prezident Andrzej Duda v polovině června podepsal novelu zákona, která zrušila spornou disciplinární komoru, vnímanou kritiky jako nástroj vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) k trestání neposlušných soudců.

Evropská komise doporučí Ukrajinu do EU. „Střílelo se tam po lidech kvůli vlajkám EU“

Evropská komise je připravena doporučit kandidaturu Ukrajiny na členství v Evropské unii. Po pondělním večerním jednání sboru komisařů to napsal bruselský web Politico s odvoláním na několik unijních činitelů. Komise v pátek zveřejní zhodnocení, jak je Ukrajina připravena stát se kandidátskou zemí, o samotném přiznání statusu uchazeče o členství musí jednomyslně rozhodnout unijní státy. Zatímco země geograficky bližší Ukrajině jsou tomu nakloněny, několik západoevropských států dává najevo pochybnosti.

Česko má platit za Babiše. Kvůli jeho střetu zájmů Brusel uložil Praze pokutu

Evropská komise uložila Česku pokutu více než 85 milionů korun za chyby v zemědělských dotacích. Součástí je i sankce za střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Za toto konkrétní pochybení má ČR zaplatit zhruba 1,1 milionu korun. Babiš sdělil, že se k věci nemůže vyjádřit, protože nezná detaily a nemá informace, že se k němu dokument jakkoli vztahuje. Zopakoval, že obecně platí, že nikdy ve střetu zájmů nebyl.

Brusel žádá pro Česko pokutu. Nemáme v zákoně kvóty na evropské filmy

Evropská komise zažalovala Česko a další země EU za to, že nepřijaly opatření v souvislosti s novými pravidly pro audiovizuální vysílání. Pravidla přijatá v roce 2018 měly státy začít uplatňovat už od roku 2020. Komise tak požádala Soudní dvůr EU o vyměření pokuty na základě Smlouvy o fungování Evropské unie. „Cílem těchto nových unijních pravidel je vytvořit bezpečnější, spravedlivější a rozmanitější audiovizuální prostředí,“ uvedla komise v tiskové zprávě.

Fotky z dovolené jako dětská pornografie. „Plán EU umožní šmírovat lidí,“ tvrdí kritici

Debatu o právu na soukromí na internetu opět zažehl návrh Evropské komise, který má mířit na větší ochranu dětí proti sexuálnímu zneužívání. Ten by pro provozovatele sociálních sítí či komunikačních aplikací znamenal povinnost monitorovat příspěvky či další obsah. Nově vzniklé středisko by ho dále mělo předávat policejním orgánům. Podle kritiků to znamená jediné: plošné šmírování veškeré komunikace, které navíc nebude fungovat.

Europarlament se chystá tvrdě potrestat Polsko a Maďarsko. „Porušují unijní hodnoty“

Polsku a Maďarsku stále hrozí, že přijdou o evropské dotace kvůli svým vládám. Důvodem je, že Evropské unii i Evropské komisi vadí, že údajně má docházet v těchto dvou státech k porušování zásad právního státu. Už dříve si europoslanci odhlasovali, že Polsko i Maďarsko porušuje unijní hodnoty a mají na ně být uvaleny sankce. Polsko je přitom v současné době pod vlnou uprchlické krize a Ukrajinu vyzbrojuje a podporuje jako jeden z předních států Evropy.

Odklad ropného embarga pro Česko a spol. Návrh komise podporuje celá EU

Evropská komise navrhla pro Česko výjimku z embarga na ruskou ropu do poloviny roku 2024, pro Maďarsko a Slovensko pak až do konce stejného roku. Po jednání velvyslanců unijních zemí to v pátek novinářům sdělil diplomatický zdroj, podle něhož státy přes pozitivní vývoj zatím nedospěly ke konečné shodě na nových sankcích. Unijní exekutiva by měla dojednávat další záruky pro Budapešť a Bratislavu. Velvyslanci by se měli znovu sejít o víkendu. Aby embargo začalo platit, státy jej musí schválit jednomyslně.

Bez právních nároků nebo arbitráží. Placení za plyn přes rublový účet v Rusku je obcházení sankcí

Evropská komise řeší, jak mohou státy platit nadále za ruský plyn. Komise totiž poradila státům, aby mohly využívat trik, jak platit Rusku za plyn a neplatit přímo v rublech. V praxi ho vyzkoušely firmy v Německu, Rakousku nebo Maďarsku. Bulharští představitelé státu však před touto praktikou varují a připomínají, že v případě využívání účtů u Gazprombank a následné převedení eur na rubly ztrácí firmy možnost arbitráží. Ministři Evropské unie se tak v příštím týdnu sejdou a budou diskutovat nad tím, jak tento systém nahradit.

Evropská komise zahájí disciplinární řízení s Maďarskem

Evropská unie zahájí disciplinární řízení s Maďarskem, řekla europoslancům ve Štrasburku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. První krok EK podnikne v souvislosti s nerespektováním pravidel právního státu ze strany Maďarska, které v důsledku může čelit pozastavení čerpání peněz z unijních fondů. Von der Leyenová, která ve Štrasburku europoslancům odpovídala na otázky ohledně výsledků prvních dvou let současného mandátu EK.

Eurokomisař šokuje: Putinův útok je manévr, jak odvrátit pozornost od klimatické krize

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans se domnívá, že válečný útok Ruska na Ukrajinu je jen zástěrkou. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj jen chce odvést pozornost od klimatických problémů, jimž svět čelí. Uvedl to v podcastu Betrouwbare Bronnen. Nizozemec Timmermans je v Evropě dlouhodobým a výrazným zastáncem ochrany klimatu, klimatických opatření a elektromobility. Invaze ruských vojsk je podle místopředsedy komise „diverzním manévrem“

Problém pro Babiše a spol. Europoslanci chtějí oligarchům přiškrtit dotace

Uvnitř Evropské unie se chystá zpřísnění pravidel pro čerpání evropských peněz. Výbor pro rozpočtovou kontrolu europarlamentu schválil doporučení Evropské komisi, které má vést k důslednějšímu odhalování střetů zájmů a prověřování skutečných vlastníků firem, do kterých proudí dotace, a shodl se i na zastropování zemědělských dotací. Deník Echo24 mluvil s europoslanci, kteří se jednání zúčastnili.

Jádro a plyn dočasně zezelenají. Evropská komise má ale podmínky

Evropská komise schválila dočasné zařazení jaderných a plynových elektráren do kategorie „zelených investic“. A to v rámci takzvané taxonomie, která posuzuje dopad jednotlivých zdrojů na životní prostředí. Prapůvodně se s nimi počítalo jako se „špinavými“. Očekávaný krok uvítaly především země jako Česko, Polsko nebo Francie, které na ně sází při přechodu na energetiku bez emisí, kterou si EU vysnila po roce 2050. V porovnání s posledním uniklým návrhem na přelomu roku EK dokument zmírnila, stále však existuje řada podmínek, bez kterých nové elektrárny na dotace, výhodné úvěry a pojistky nedosáhnou.

Úspěch pro Česko a spol. EK zařadila jádro a plyn k zeleným investicím

Evropská komise dnes schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie, na něž mají členské země Evropské unie zásadně odlišné názory. Komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu.

Historie ukáže, kdo měl pravdu

Minulý týden Evropský parlament schválil návrh zákona o digitálních službách, který připravila Evropská komise. Podstatné části normy nejsou politicky kontroverzní. Jiné části jsou naopak háklivé, především mazání tzv. nenávistného projevu. Důležitou roli v hledání vztahu EU k on-line platformám hrála česká komisařka Věra Jourová. Rozhovor s Jourovou se však neomezuje jen na zákon o digitálních službách, dojde i na Green New Deal a zacházení Komise se střední Evropou.

Učíte děti o klimatu málo, vzkazuje Brusel. Tlačí na výuku „ekologického přechodu“

Ačkoliv témata jako je klimatická krize a ochrana životního prostředí nejsou dnes ve školách nic, co by výuka opomíjela, podle Evropské komise (EK) to nestačí. Přišla proto s návrhem, aby se udržitelnost stala nedílnou součástí vzdělávacího systému unijních států. Podle komise je totiž vybavení dětí klimatickými znalostmi nutné pro úspěšný „ekologický přechod“.

Polsko nezaplatilo pokuty za Turów. Brusel mu strhne miliardu z fondů

Polsko promeškalo první lhůtu k zaplacení pokuty za pokračování těžby v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Evropská komise proto nyní vyhodnotí, ze kterých fondů pokutu v řádu desítek milionů eur Varšavě strhne. Oznámil to ve středu mluvčí unijní exekutivy. Polsko s odkazem na ekonomické a energetické zájmy odmítá důl uzavřít a pokutu platit nehodlá.

Úložiště jaderného odpadu se prosadí, obce musí nepohodlí strpět, říká Drábová

Návrh Evropské komise (EK) na zařazení jádra do zelené taxonomie uvítala vláda Petra Fialy jako vítězství. Ozelenění jádra má však mnoho podmínek, jednou z nich je také vybudovat do roku 2050 hlubinná úložiště pro jaderný odpad z elektráren. U nás se realizace řeší už od 90. let, odpor lidí z dotčených obcí je však velký. Nová MŽP Anna Hubáčková (KDU-ČSL) nazvala splnění této podmínky „fikcí“. S tím však nesouhlasí šéfka SÚJB Dana Drábová.

Jádro je nebezpečné, hrozí ministryně žalobou. Energii z něj ale Rakousko využívá

Kritiku ze strany některých států přinesl návrh Evropské komise (EK), že by v budoucnu mohlo být jádro uznáno jako čistý zdroj energie. Proti je kromě Německa také Rakousko, jehož ministryně volila směrem ke Komisi ostrá slova a hrozí jí žalobou. Rakouská asociace větrné energie (IG Windkraft) mezitím uvedla, že Rakousko stále spotřebovává až 11 % energie, která pochází z atomu.

Nejsme v německé Evropě. Vondra odmítá kritiku jádra ze strany Rakouska a Německa

Uniklý návrh Evropské komise se záměrem zařadit plyn a jádro mezi zelené investice vyvolal mezi některými státy ostrou kritiku. Zejména u Rakouska a Německa, které se proti jaderné energii staví dlouhodobě. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) se jedná o jejich ideologický a politický postoj, který však není nutný pro všechny státy Evropské unie. „Vždy tvrdili, že chtějí evropské Německo. Nyní chtějí německou Evropu,“ řekl pro Echo24 Vondra.

Němci a Rakušané brojí proti jádru. Postavili se proti Francii a Česku

Evropská komise je pro zařazení zařadit jádra a zemního plynu za určitých podmínek na seznam zelených investic, což dlouhodobě požadovalo mimo jiné Česko. Ostře se proti tomu ale ohradili mimo jiné v Rakousku či v Německu. Podle německé ministryně životního Steffi Lemkeové prostředí se jedná o „absolutně špatné rozhodnutí“, rakouská ministryně pro ochranu klimatu Leonore Gewesslerová zase označila rozhodnutí EK pojmem spojeným s nacismem.

Jádro je jeden z klíčů k energetické soběstačnosti, ocenil Fiala změnu postoje Evropské komise

Návrh Evropské komise (EK) zařadit jádro a zemní plyn mezi čisté zdroje energie je dobrý signál, je to jeden z klíčů k energetické soběstačnosti, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak na informaci, kterou dnes uveřejnil list Financial Times. Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) možnost využít jádro a plyn po přechodné období jako náhradu uhlí umožní ČR postupně přejít na klimaticky čisté zdroje. Česko k zařazení jádra a zemního plynu mezi zelené investice dlouhodobě vyzývalo.

Evropská komise navrhuje zařadit jádro a zemní plyn mezi zelené investice

Evropská komise chce zařadit jádro a zemní plyn na seznam zelených investic. Informoval o tom dnes list Financial Times, který má chystaný návrh k dispozici. Už počátkem prosince ji avizoval například místopředseda komise Frans Timmermans. K tomuto kroku vyzývalo dlouhodobě mimo jiné Česko. Unijní exekutiva hodlá dát investorům návod, do kterých technologií se vyplatí vložit peníze. Návrh podle deníku předpokládá, že investice do jádra budou směřovat nejméně příštích dvacet let a do zemního plynu deset let.

Přísnější pravidla EU pro budovy omezí svobodné nakládání s majetkem

Chystaná přísnější pravidla pro energetickou náročnost budov z dílny Evropské komise (EK) mohou způsobit starosti majitelům historických budov. Směrnice totiž nijak neupřesňuje, jak takové stavby citlivě renovovat, aby se dosáhlo požadovaných standardů na snižování emisí, jak to velí zelený balíček Fit for 55. Vlastníci nevyhovujících budov by tak museli čerpat dotace, aby podmínky splnili a směli domy pronajímat či prodávat.

Peksa hájí EU a zelené vytápění. „Je to cesta proti zdražování,“ říká europoslanec

Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) byl jedním z kritiků vládního angažmá Pirátské strany v nově vzniklé vládě Petra Fialy (ODS). Kritizuje koaliční hnutí STAN, které také vyzval k vysvětlení obdržených finančních darů z kyperských firem. V rozhovoru pro deník Echo24 se evropský poslanec vyjádřil také ke kontroverzním návrhům Evropské komise. Nepodporuje zákaz pronajímání a prodeje starých budov pro nemovitosti s energetickým štítkem F a horším, naopak hájí ekologické vytápění.

Regulace, která dopadne i na střední třídu. Konec topení plynem je pod palbou kritiky

Evropská komise svou novou regulací zřejmě přispěje k budoucím sociálním nepokojům. Její návrh na konec vytápění budov plynem totiž přímo míří na sociálně slabé a také střední třídu. Analytici připomínají, že pokud nenastane v příštích letech technologický skok, tak se plyn bude podílet na vytápění budov ve formě elektřiny. Podle europoslance Alexandra Vondry je návrh komise do roku 2040 nereálný a v současných podmínkách nerealizovatelný.

Vytápění budov plynem skončí. Energetika přejde na vodík, navrhla Evropská komise

Evropská komise (EK) chce do roku 2040 postupně ukončit vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. Přísnější ekologická pravidla mají platit i pro výstavbu nových budov, které navíc nebudou moci od roku 2030 produkovat žádné emise. Od roku 2027 pak lidé přijdou o nárok na podporu vytápění plynovými kotli. Počítá s tím soubor návrhů, který dnes komise představila jako další součást cesty ke klimatické neutralitě. Komise také navrhla možnost, aby EU společně nakupovala plyn do strategických zásob.

EU chystá zákaz prodeje a pronájmu neúsporných budov. Mají být dekarbonizované

Evropská komise (EK) připravuje směrnici, která může zkomplikovat pronajímání a prodej starších nemovitostí, jež nesplňují předepsané energetické standardy. Každá budova, která totiž od roku 2027 nebude mít energetický štítek alespoň na úrovni E, by podle návrhu EK nemohla být pronajata či prodána. Potíže tak mohou nastat zejména ve státech s velkým podílem starých domů, to může ještě více zkomplikovat v současnosti již napjatou situaci na trhu s bydlením.

Nastal čas na debatu o povinném očkování, musíme být rychlejší, říká von der Leyenová

Země Evropské unie by měly v rámci zpomalení současné vlny koronavirové nákazy pokročit v očkování proti nemoci covid-19 posilujícími dávkami a dokončení vakcinace dosud nechráněných lidí. Vyzvala k tomu dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž je čas na diskusi o povinném očkování, do něhož však EK nemá členským zemím právo mluvit. Dobrou zprávou podle ní je, že vakcíny pro děti od pěti do 11 let budou mít členské státy k dispozici 13. prosince.