Tag: Poslanecká sněmovna

Články k tagu

EET to měla natřít podnikatelům. Ti na ní nakonec nejvíce vydělají – alespoň ti v gastronomii

Poslanci v pátek na mimořádné schůzi schválili totální zrušení elektronické evidence tržeb (EET). Tedy jakési „vlajkové lodi“ opatření z éry, kdy se na vládnutí tak či onak podílelo hnutí ANO. Právě hnutí ANO je s projektem EET spojeno nejvíc. Vlastně tak končí jedna éra. Éra, již charakterizuje vyhrocená nedůvěra k podnikatelskému stavu, až jakási presumpce jeho viny ze strany celé řady politiků, tedy těch, kdož jsou z daní podnikatelů placeni.

Nebrat karty je právo, rozkvět šedé ekonomiky nehrozí, říkají po zrušení EET podnikatelé

Poslanci v pátek popravili Elektronickou evidenci tržeb (EET). Pro politiky hnutí ANO nástroj, který narovnal podnikatelské prostředí, pro současnou vládní koalici byrokratickou překážku a zbytečné otravování živnostníků. Na tom, kam se česká ekonomika bez EET bude ubírat, nicméně nepanuje shoda. Zastánci hovoří o oživení takzvané šedé ekonomiky nebo o tom, že většina podnikatelů je pro zachování evidence, zatímco podnikatelské organizace krok současné vlády chválí.

Poslanci smetli Babišův vysněný projekt. EET k závěru letošního roku končí

Elektronická evidence zřejmě definitivě skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady v pátek schválila Sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Evidence byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se navíc na další obory podnikání.

Výrobci elektřiny mají platit odvod z nadměrných příjmů. Schválila to sněmovna

Na výrobce elektřiny zřejmě dopadne povinnost platit odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u výrobců, dnes schválila Sněmovna ve stavu legislativní nouze. Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Zákon musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Pro schválení zákona hlasovalo 80 přítomných koaličních poslanců.

Zeman vetoval novelu zákona o státní službě

Prezident Miloš Zeman v pátek odpoledne vetoval novelu zákona o státní službě z pera pětikoalice. Na Twitteru to oznámil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Prezident republiky v pátek vetoval koaliční novelu, podle níž mají od ledna zaniknout na ministerstvech funkce odborných náměstků a která také ruší omezení v počtu náměstků členů vlády. Zeman vyjádřil pochyby o tom, nakolik je předloha v souladu s požadavkem depolitizace a profesionalizace státní správy.

Poslanecká tvořivost. V rozpočtu chtějí přesouvat 119 miliard korun

Poslanci navrhli ve státním rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu téměř 119 miliard korun. Ve středečním druhém čtení přednesli na šest desítek úprav. Drtivou většinu z nich podali opoziční zákonodárci. Přesuny peněz žádají ale i koaliční poslanci, navrhli je celkem skoro za dvě miliardy korun. Z toho 1,1 miliardy má směřovat do školství. Celková suma, kterou chtějí poslanci přesunout, odpovídá asi pěti procentům plánovaných výdajů rozpočtu 2,22 bilionu korun.

Vláda rezignuje na zeštíhlování“. Vládou protlačený schodek je neambiciózní, říkají ekonomové

Poslanci vládní koalice přehlasovali veto prezidenta Miloše Zemana, který jim nespokojený se stavem veřejných financí vrátil do sněmovny novelu letošního státního rozpočtu. Zákonodárci tak v počtu 103 hlasů podpořili především navýšení schodku rozpočtu o 95 miliard na 375 miliard korun, které podle koalice zavinily především výdaje spojené s válkou na Ukrajině.

Poslanecká sněmovna označila současný ruský režim za teroristický

Sněmovna v usnesení označila současný ruský režim za teroristický. Odsoudila zejména rozsáhlé útoky na ukrajinské civilní obyvatelstvo nebo klíčovou energetickou infrastrukturu. Neuznává také výsledky takzvaných referend o připojení čtyř okupovaných oblastí na východě Ukrajiny k Rusku. Pro návrh usnesení hlasovalo 129 ze 156 přítomných poslanců, proti bylo všech 14 zákonodárců opozičního hnutí SPD.

SPD je dál proti rozpočtu. Čeká se dlouhé jednání sněmovny

Poslanci celé úterý projednávají novelu státního rozpočtu pro letošní rok, kterou vetoval prezident Miloš Zeman a očekávají jednání dlouho do noci. Poslanci vládní koalice již dříve avizovali, že veto přehlasují. „Veto pana prezidenta není racionální, jelikož v polovině listopadu prakticky nemůžeme novelu vrátit zpět z časových důvodů,“ dodal k tomu předseda rozpočtového výboru a poslanec Josef Bernard (STAN). Opoziční hnutí SPD nebude hlasovat proti Zemanovu vetu. Kromě toho poslanci označí Rusko jako teroristický stát.

Poslanec ODS Král zmírnil svůj návrh zákazu odpojení budov od dodavatelů tepla

Pokud nastane mimořádná tržní situace a vláda stanoví maximální ceny elektřiny i plynu, nemohly by se budovy odpojovat od centrálního zásobování teplem bez souhlasu svého dodavatele. Nesměly by přecházet na vlastní zdroje tepla, například na teplo z domovní kotelny nebo z tepelného čerpadla. Ve Sněmovně tento návrh předložil jihočeský poslanec ODS Václav Král v novele energetického zákona, která má za cíl především usnadnit výstavbu menších fotovoltaických zdrojů energie. Svůj návrh vložil do sněmovního systému.

Válečná daň, která „vyhnala“ Křetínského. „Nejvíc by nás kousalo zpětné zdanění,“ říkají banky

Mimořádná daň z neočekávaných zisků, která prošla v pátek sněmovnou, cloumá veřejností. Zatímco politici z vládního tábora ji označují za důležitou ke stabilizaci veřejných financí, z druhé strany přicházejí výtky za nesystémovost a to, že se mimořádné zdanění nebude týkat už letošního roku. Panuje tak obava, že dotčení si do dalších let hospodaření optimalizují, aby měli zisky nízké. Pomyslným vrcholem pak bylo oznámení koncernu EPH Daniela Křetínského, že přesune svou obchodní společnost do zahraničí.

Vládní strany převálcovaly opozici. Protlačily sněmovnou daň z neočekávaných zisků

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. Dnes ji v takzvaném daňovém balíčku schválila Sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Daň prošla v podobě, v jaké ji předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pouze s jedním technickým zpřesněním. Většina koaličních poslanců, kteří vznesli své pozměňovací návrhy k podobě mimořádné daně, je stáhla. Zůstal pouze návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který chtěl snížit práh pro vstup bank do systému daně na dvě, nebo alternativně tři miliardy korun čistých úrokových výnosů. Michálek návrh zdůvodňoval tím, že daň by dopadla na víc bank a vynesla by během tří let celkově asi osm miliard korun navíc. Ani jednu z verzí Sněmovna neschválila, hlasovali pro ni jen všichni čtyři pirátští poslanci; nikdo jiný ruku nezvedl. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny. Konečný poměr výnosů z daně a odvodů od výrobců bude podle Stanjury záviset na vyvážení obou nástrojů. Dohromady by ale měly dát 100 miliard, řekl novinářům po schválení daně. Daň bude výlučným příjmem státního rozpočtu. Sněmovna odmítla návrh Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), aby se státní rozpočet v rámci rozpočtového určení daní o výnos dělil s kraji a obcemi. Ministerstvo financí s tím nesouhlasilo. Ministerstvo proti návrhu na sdílení výnosů z daně s obcemi a městy argumentovalo tím, že podle nařízení EU má být výnos použit pouze na vybrané účely. Toho lze podle ministerstva dosáhnout pouze tím, že peníze půjdou výlučně do státního rozpočtu. "Považuji za absolutně neférové vzít obcím, městům a krajům něco, na co mají nárok," prohlásila Mračková Vildumetzová. Odmítl to předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. "Nebereme ani korunu, tato daň je mimořádná daň a jde na mimořádné výdaje," prohlásil. Poukázal na to, že výnosy z rozpočtového určení daní jsou letos proti odhadům o 15 procent vyšší. Stanjura později novinářům řekl, že výnos stát využije na zastropování cen energií, což zahrne i školy či další organizace, které obce a kraje spravují, bude se tak týkat i jich. Ministerstvo financí navrhlo daň jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Firmy, na které v příštím roce daň dopadne, budou z této daně platit zálohy. Tyto zálohy se vypočtou podle daně za rok 2022, kterou ale nebudou platit, bude sloužit jen k výpočtu záloh. Pro nebankovní firmy bude platit práh dvě miliardy korun takzvaných rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021. Pro banky má platit práh šest miliard korun čistých úrokových výnosů. Rozhodné příjmy musí pocházet z takzvaných rozhodných činností, kterými budou vedle bank energetická odvětví, třeba těžba uhlí, ropy i zemního plynu nebo výroba elektřiny. Do zákona se dostala technická změna, která reagovala na původní pozměňovací návrh poslance TOP 09 Michala Kučery. Ze zdanění chtěl Kučera vyloučit například zemědělské podniky provozující bioplynové stanice, aby daň nedopadla na ty z nich, pro které jde o okrajovou činnost. Stanjura již dříve uvedl, že do rozhodných příjmů se nebudou zahrnovat příjmy za energie dodané ve skupině jinému podniku pro jeho spotřebu. Daň z neočekávaných zisků se dostala do balíčku na základě Stanjurova pozměňovacího návrhu. Předložil ji ve druhém čtení. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) kvůli tomu vládní koalici kritizovala za nepředvídatelnost i za to, že čekala s řešením energetické situace tak dlouho. Vyjádřila obavu, že v případě bank zaplatí tuto daň klienti v podobě vyšších poplatků, úrokových sazbách nebo horší dostupnosti úvěrů. "Neslyšela jsem od ministra financí ujištění, že se tak nestane," řekla. Předseda klubu opozičního hnutí SPD Radim Fiala po schválení balíčku varoval, že banky budou optimalizovat své zisky tak, že stát nakonec nevybere nic. Stanjura uvedl, že zvolený způsob použil z časových důvodů. Pokud by šlo o samostatnou vládní předlohu, hrozilo by, že se ji nepodaří prosadit do konce roku. Opakovat takový postup nechce.

Vládní strany se na windfall tax shodly za pět dvanáct. Hlasovat se má dnes

Zmatky okolo daně z mimořádných zisků se možná pomalu vyjasňují, strany koalice se v pátek ráno podle ministra financí Zbyňka Stanjury shodly na finální podobě návrhu. Nakonec podle všeho budou staženy některé pozměňovací návrhy předkládaného zákona, mimo jiné výše zdanění v letech 2024 a dále. Konkrétní ale Stanjura nebyl. Daň má být zásadním příjmem v rozpočtu roku 2023, který má pokrýt výdaje za zastropování cen energií.

Koalice se shodla na dani z mimořádných zisků, některé návrhy budou staženy

Koalice se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) shodla na podobě daně z mimořádných zisků. Řekl to České televizi po jednání zástupců všech pěti koaličních stran. Některé pozměňovací návrhy budou staženy, konkrétní Stanjura nebyl. Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob řekl, že stáhne svůj návrh, aby v roce 2023 platila sazba 60 procent a v následujících letech sazba 40 procent. Novou daň vkládá do daňového balíčku, který aktuálně projednává Sněmovna, Stanjurův pozměňovací návrh.

Rozpočet na příští rok je krizový a válečný, prioritou je obrana, řekl premiér Fiala

Rozpočet na příští rok je rozpočet válečný a krizový. Zajistí bezpečnost i nutné investice a občanům zajistí nadstandardní pomoc. Je výsledkem „doslova krizového managementu“. Před poslanci to ve středu řekl premiér Petr Fiala (ODS), když představoval návrh rozpočtu na příští rok. Navrhovaný schodek rozpočtu 295 miliard korun je podle něj vyšší, než by si přál. Ujistil však, že vláda nevzdala svůj cíl konsolidovat veřejné finance. Jednou z příčin tohoto schodku jsou podle něj rostoucí výdaje na důchody. Proti letošnímu plánu se zvyšují o 81 miliard korun. Pokud tomu situace bude přát, přijde vláda na jaře s plánem jak růst výdajů státu omezit, dodal.

375 miliard. Koalice prosadila vyšší schodek letošního rozpočtu. Výdaje překročí dva biliony

Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu až na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard na celkových 375 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální věci. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí dva biliony korun.

„Zablokuje, co si zamane.“ Vládu štvou obstrukce opozice, chce změnu řádu sněmovny

Vládní koalici dochází trpělivost s obstrukcemi opozice v Poslanecké sněmovně. Buď se něco změní, nebo se zabržděné projednávání zákonů vyřeší změnou jednacího řádu dolní komory, pohrozil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle šéfky sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) zase opozice nemůže čekat, že vládní strany za této situace zvednou ruce pro kandidáta hnutí ANO na volné místo ve vedení komory.

Koalice chce sáhnout na mediální rady. Od opozice čeká „festival licoměrnosti“

Strany vládní koalice se chystají výrazným způsobem pozměnit mediální zákony, které by měly vliv na fungování rady České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Podle novely, která jde do sněmovny ve čtvrtek, by nemělo být možné rady odvolat a nahradit, jejich členové by navíc měli být voleni nejen poslanci, ale také senátory. Hnutí ANO a SPD mluví o snaze koalice uzurpovat si nad mediálními radami veškerou moc, nezávislé instituce a vládní politici ale mají za to, že opozice „modelu Senát“ nerozumí.

Vláda může zastropovat cenu elektřiny, schválili to poslanci všech klubů

Vláda bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, ve zrychleném režimu schválila Sněmovna. Nyní ji musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele.

Volby do sněmovny by vyhrálo ANO, TOP 09 a lidovci by neuspěli

Podle nového volebního průzkumu společnosti Kantar by volby nyní vyhrálo s náskokem hnutí ANO s 30,5 procenty. Za nimi následuje ODS s 19,5 procenty. Třetí příčku by obsadila strana Tomia Okamury SPD s 11 procenty. Do Poslanecké sněmovny by se dostali také Piráti a STAN. V případě koalic by volby vyhrálo hnutí ANO s 32 procenty, těsně za ním by se umístila koalice Spolu s 29 procenty. Pokud by do Sněmovny kandidovaly stejné koalice jako při minulých volbách, skončila by vládní koalice Spolu druhá za hnutím ANO.

„Měla kmotrovské vztahy.“ Rezignace Vildumetzové byla podle koalice jediné řešení

Za jediné správné a jediné možné označují lídři vládních stran rozhodnutí Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) rezignovat k 30. září na funkci místopředsedkyně Sněmovny. Ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan napsal, že nedokázala věrohodně vysvětlit rodinné vztahy s podnikatelem Zakaríou Nemrahem, který je obviněný v kauze Dozimetr. Podle předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéty Pekarové Adamové přitížilo Vildumetzové, že o stycích s Nemrahem lhala.

Kdy bude venku český plán: sněmovna projedná ceny energií až příští pátek

V pátek 16. září by měla jednat Sněmovna na mimořádné schůzi o národních opatřeních v souvislosti s cenami energií. Informaci České televize potvrdil ČTK předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. Nechtěl předjímat, jaká konkrétní opatření kabinet Spolu a Pirátů se STAN navrhne. Podle ČT chce vláda na schůzi ve stavu legislativní nouze projednat zastropování cen energií a daň z mimořádných zisků energetických společností, bank a rafinérií.

Vildumetzová v slzách: Je to štvanice, odcházím

Dosavadní místopředsedkyně sněmovny Jana Mračková Vildumetzová skončí ke 30. září v pozici místopředsedkyně sněmovny kvůli stykům s obviněným podnikatelem Zakaríou Nemrahem. Zopakovala, že Nemrah byl kamarád jejího manžela. Obvinění vůči své osobě označila za štvavou kampaň. Až v polovině roku se podle svých slov Mračková Vildumetzová z médií dozvěděla, že se Nemrah zapletl do kauzy Dozimetr.

Obviněný Nemrah byl svědkem na svatbě Vildumetzové, je také kmotrem jejího dítěte

Podnikatel Zakaría Nemrah, který je obviněný v kauze Dozimetr, byl svědkem na svatbě místopředsedkyně Sněmovny Jany Mračkové Vildumetzové (ANO). Je také kmotrem jejího dítěte. Informovaly o tom ve středu servery Neovlivní a Seznam Zprávy. Vildumetzová již dříve tvrdila, že Nemrah je známým jejího manžela a sama se s ním nestýkala. Výzvy ke své rezignaci odmítala. Nemrah byl svědek jejího manžela Jana Mračka, který je politikem ODS. Je na záběrech ve svatebním videu.

Zdravotní platby státu klesnou, Sněmovna přehlasovala Zemanovo veto. Rozšíření NATO

Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané po lednovém zvýšení ve zbytku roku klesnou. Od roku 2024 bude zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu. Změny zavede vládní novela, kterou dnes opětovně schválila Sněmovna hlasy koaličních poslanců. Dolní komora přehlasovala po šestihodinové debatě veto prezidenta Miloše Zemana, který se podobně jako opozice obává záporného dopadu snížení plateb na kvalitu a dostupnost zdravotní péče.

Bartoš a Výborný souhlasí s Blažkem. Vidí řešení energetické krize na úrovni EU

Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš souhlasí s velmi kritickými výroky ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), ačkoliv už dlouhodobě upozorňuje, že je nutné současnou energetickou krizi řešit. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný uvedl, že si jako vláda riziko současné situace uvědomuje a výrok Blažka považuje za reálný pohled na současnou energetickou krizi. Naopak jeho stranický kolega Jan Bartošek si nemyslí, že je "třeba strašit lidi kolapsem státu."

„Mlejnek nemůže vést rozvědku,“ zní z ANO. Koalice chce čekat měsíce na jeho prověrku

Sněmovní výbor pro bezpečnost na ostře sledovaném jednání, kterého se zúčastnil i ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan, podpořil setrvání Petra Mlejnka v čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Koaliční poslanci, jichž byla většina, pro jeho odvolání nevidí důvod. Z hnutí ANO nicméně zaznívá kritika. Místopředseda výboru Jiří Mašek řekl, že ho odpovědi nového ředitele rozvědky neuspokojily, a to ne pouze ve věci schůzek s obviněným lobbistou Michalem Redlem.