Rakouský parlament ve středu odhlasoval uzavření kontroverzního centra krále Abdalláha, které ve Vídni po dohodě s vládou provozuje Saúdská Arábie. Zákonodárci tak učinili na protest proti chystané popravě šíitského chlapce, který se v Saúdské Arábii jako nezletilý účastnil protivládních demonstrací. Informovala o tom agentura APA.
Ohrožení morálních hodnot, nenásledování islámských principů i pouštění zakázané západní hudební tvorby. Tím vším se provinilo 547 teheránských restaurací, které íránská policie zavřela během rozsáhlé desetidenní operace na závěr ramadánu. Zatkla také 11 lidí, nejspíše šlo o provozovatele vybraných podniků informuje televize Al-Džazíra.
Německo je ochotné přijmout ze Sýrie děti svých občanů, kteří se připojili k teroristické organizaci Islámský stát (IS). S odvoláním na vyjádření vlády, které zaznělo u soudu v Berlíně, o tom v pátek informoval list Süddeutsche Zeitung (SZ). Ministerstvo zahraničí odmítlo na dotaz agentury DPA tento svůj údajný postoj potvrdit.
Rakouská Národní rada ve středu večer schválila kontroverzní zákaz nošení šátků zahalujících velkou část hlavy u žáků základních škol. Informovala o tom agentura APA, podle níž je pravděpodobné, že zákon bude napaden u ústavního soudu. Pro normu hlasovali poslanci obou stran vládní koalice, tedy Rakouské lidové strany (ÖVP) a Svobodné strany Rakouska (FPÖ).
Lidé, kteří podají v Dolním Rakousku žádost o azyl, by měli v této spolkové zemi napříště podepisovat "Deset přikázání přistěhovalectví". Tedy jakási (boží) pravidla, jež by měli dodržovat. Patří k nim mimo jiné naučení se německému jazyku a dodržování rakouských hodnot při výchově dětí, informuje německý a rakouský tisk s odvoláním na příslušného zemského ministra. Zmíněné desatero představil Gottfried Waldhäusl (FPÖ), dolnorakouský zemský rada, který má na starosti rovněž azylovou politiku.
Berlínská organizace hnutí Alternativa pro Německo (AfD) musí řešit problémy s uměleckým dílem. Na své nejnovější billboardy použila známou olejomalbu ‚Trh s otroky‘ francouzského malíře Jeana-Léona Gérômea, na níž jsou znázornění arabští obchodníci zkoumající otrokyni světlé pleti. Užití už klasického motivu se ovšem nezamlouvá americkému Clarkovu uměleckému institutu, který obraz vystavuje. Obraz se svým motivem je přitom veřejným statkem, který si Clarkův institut nemůže nijak nárokovat jen pro sebe.
Srílanská policie v souvislosti se sérií víkendových útoků na kostely a hotely v zemi stále pátrá po 140 lidech, kteří jsou podezřelí z vazeb na teroristickou organizaci Islámský stát (IS). Uvedl to v pátek srílanský prezident Maithripala Sirisena. Atentáty si podle upravené bilance vyžádaly kolem 250 lidských životů a 500 zraněných. Sirisena dodal, že s IS, který se k útokům přihlásil, byli v kontaktu někteří mladí Srílančané už od roku 2013.
Nejméně 185 lidí v neděli přišlo o život a dalších zhruba 400 utrpělo zranění při explozích v několika kostelech a hotelech na Srí Lance. Podle dosavadních informací je mezi mrtvými asi 35 cizinců, jejichž národnost zatím není známa. Bilance se nepřestává zhoršovat. Mnoho zraněných je v kritickém stavu. Podle místních úřadů šlo o simultánní výbuchy ve třech kostelích a ve třech hotelech, k nimž došlo téměř současně v rozmezí půl hodiny. Podle místních úřadů mohlo jít ve dvou případech o sebevražedné atentátníky. Spekuluje se o muslimských extremistech jako pachatelích.
Požár katedrály Notre Dame šokoval celý svět. V jednu chvíli byl v sázce nejen pozoruhodný kus historie, ale přímo jedno z vláken, jež po tisíc let držely naši kulturu pohromadě. Není divu, že to mnoho lidí vnímá jako symptomatické. Ve svém nitru tuší, co britský spisovatel Douglas Murray vystihl slovy: „I pokud dnešní katastrofu způsobila kuriózní nehoda, naše éra vejde do dějin jako ta, v níž jsme ztratili Notre Dame.“
Dánská policie zadržela 23 lidí po násilnostech v Kodani, které vyvolal nedělní neúspěšný pokus krajně pravicového politika Rasmuse Paludana zapálit korán. Během pondělí to podle agentury AP oznámila policie. Dánský premiér Lars Lökke Rasmussen označil protest za nesmyslnou provokaci, Paludan mezitím na dnešek i na úterý svolal další protestní shromáždění.
Demokratická členka americké Sněmovny reprezentantů Ilhan Omarová, známá svými kontroverzními výroky, znovu vyvolala vlnu kritiky. Ta se tentokrát týká způsobu, jakým se tato muslimka somálského původu vyjádřila o teroristických útocích na New York a Washington z 11. září 2001. Ke kritikům se připojil i prezident Donald Trump.
Pořád ještě alespoň zčásti platí, že Piráti jsou nepopsaný list. Strana sama sebe označuje za liberální střed a v různých polohách liberální jistě je. Boj za digitalizaci státní správy, který vede spolu s ODS a dalšími, povede k umenšení byrokracie, a tím pádem většímu množství volného času a svobody. Totéž je boj proti EET a kontrolním hlášením. Někdo dokonce může za rozšíření svobody považovat legalizaci marihuany.
V asijském státě Brunej počínaje středou začíná platit islámský zákon, který umožní trestat homosexualitu nebo nevěru smrtí a krádež amputací ruky nebo nohy. Brunej se stává sedmou zemí světa, kde mohou lidé zemřít kvůli své sexuální orientaci. Trest smrti za ni je zakotven i v právním systému Íránu, Saúdské Arábie, Jemenu, Nigérie, Súdánu a Somálska. Mauritánie sice umožňuje odsoudit osobu k ukamenování, ale zároveň v ní platí moratorium na tresty smrti.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že slavný istanbulský chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia) by mohl být přeměněn na mešitu. Reagoval tím na stále častější výzvy turecké veřejnosti, aby tento plán podpořil. Dosud tato symbolická stavba slouží jako muzeum. Řecká vláda proti návrhu protestuje. V nedělním televizním rozhovoru před komunálními volbami konanými 31. března Erdogan naznačil, že by u chrámu bylo možné "změnit jeho označení z muzea na mešitu Hagia Sofia".
"Kdyby bylo takových jako on (míněn je novozélandský atentátník Brenton Tarrant) víc, už bychom vyhráli a zachránili náš národ. Protože tomu tak není, míříme dále vstříc zániku." Takový výrok napsal na Facebooku pod falešným jménem šéf basilejské extrémně pravicové Strany národně orientovaných Švýcarů (PNOS). Podobné nenávistné projevy nejsou na sociálních sítích ve Švýcarsku nijak výjimečné. Jejich pisatelé z pravicové scény se však nějakého postihu ze strany domácích úřadů obávat nemusejí.
Nový prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev podepsal výnos, kterým se oficiálně mění název hlavního města středoasijské země z Astany na Nur-Sultan. Oznámila to v sobotu kazašská a ruská média s odvoláním na prezidentskou kancelář. Iniciátorem změny názvu metropole na počest prvého prezidenta země Nursultana Nazarbajeva, který 19. března nečekaně odstoupil z funkce, byl právě Tokajev.
Devětačtyřicet lidí bylo minulý pátek zavražděno ve dvou mešitách v australském městě Christchurch, hlavním podezřelým je osmadvacetiletý Australan Brenton Tarrant. Jeho zločin pochopitelně vyvolal řadu reakcí, zazněl mezi nimi i názor, který při podobných hrozných příležitostech bývá slyšet dost obvykle: Bylo by potřeba o pachatelích podobných zločinů psát co nejméně nebo rovnou vůbec. Jejich motivací je přece taky publicita, které se jim po vraždění dostane, perverzně chápaná sláva. Pokud by měli dopředu jistotu, že tímhle způsobem slávy nedosáhnout, možná by ty svoje vražedné plány vzdali.
Páteční děsivý teroristický útok na novozélandské mešity, při kterém zemřelo nejméně 50 lidí, byl doslovným přenesením internetových diskusí do reálného světa. Na samotném útoku bílého rasisty bohužel není až tak nic nového, nejde ani o nejkrvavější útok tohoto druhu. Nová je komunikace útočníka. Záměrně totiž používá způsob vyjadřování a vtipy, které jsou typické pro ta nejtemnější zákoutí internetu. Cílem je vyloučit věcnou debatu a ještě vyhrotit rozdělení společnosti.
Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová potvrdila, že její kancelář byla mezi adresáty, kteří obdrželi manifest útočníka na mešity v novozélandském městě Christchurch. Na tiskové konferenci v neděli také zopakovala svůj slib, že v reakci na útok navrhne její kabinet změnu zákona o držení zbraní. Vláda by měla jednat o detailech změn už v pondělí. Premiérka uvedla, že na svůj pracovní e-mail dostala devět minut před útokem text manifestu, který útočník - Australan Brenton Tarrant - rozeslal na 30 adres.
Touhu k násilné odplatě u Australana Brentona Tarranta, který se přihlásil k pátečnímu masakru v novozélandském městě Christchurch, podnítila i návštěva Evropy. Tarrant v manifestu, který před činem zveřejnil, napsal, že ho rozzuřil pohled na přistěhovalce ve francouzských městech. Jako moment, kdy se rozhodl pro násilí, pak označil teroristický atentát Uzbeka ve Stockholmu v roce 2017, při kterém zahynula jedenáctiletá Ebba Akerlundová.
Ozbrojenec, který v pátek při útoku ve dvou mešitách v novozélandském městě Christchurch zavraždil 49 lidí, byl zřejmě obdivovatelem balkánských nacionalistů i válečníků, kteří v minulosti bojovali proti muslimům, včetně českého krále Zikmunda Lucemburského. Než zahájil palbu, přehrával si v autě píseň oslavující bývalého bosenskosrbského vůdce Radovana Karadžiče, kterého nyní v Haagu soudí mezinárodní justice. Informoval o tom server Balkan Insight.
Rozruch na německé politické scéně vyvolal předseda frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu (Bundestag) Ralph Brinkhaus. Tento křeťanskodemokratický politik totiž v rozhovoru pro evangelickou zpravodajskou agenturu Idea prohlásil, že si umí představit, že by se v barvách jeho strany CDU mohl stát roku 2030 spolkovým kancléřem muslim.
V řadách bundeswehru sice působí už od 50. let minulého století katolická a evengelická duchovní služba, ta islámská ale zatím chybí. Německá vláda se přitom opakovaně vyslovila pro to, aby se armáda otevřela ještě více muslimům. Podle ministryně obrany Ursuly von der Leynové jsou nepostradatelní. Před tím je však vyřešit několik klíčových kroků, tvrdí velení německého vojska. Kritici vyzývají, aby kabinet své vleklé vyjednávání s islámskými hodnostáři zrychlil, píše server Deutsche Welle.
Davy Íránců přišly v mnoha íránských městech na shromáždění pořádaná ke 40. výročí islámské revoluce. Prezident Hasan Rúhání v projevu na teheránském náměstí Svobody řekl, že Írán odolá americkým sankcím, i když občany kvůli nim čekají problémy.
Turecko vyzvalo Čínu, aby zavřela takzvané převýchovné tábory, v nichž drží více než milion příslušníků menšinového ujgurského etnika. Ankara se na čínské úřady obrátila poté, co se objevily zprávy, že v jednom z těchto táborů zemřel známý ujgurský hudebník. Informoval o tom v neděli zpravodajský server BBC News.
Novou debatu o účinnější deportaci trestaných žadatelů o azyl vyvolala v Rakousku vražda ředitele sociálního odboru, která se stala na západě země. Čtyřiatřicetiletý Turek, který je z násilného činu podezřelý, požádal v Rakousku začátkem ledna o azyl, uvedla agentura APA. Místní úřady azylové řízení zahájily navzdory tomu, že měl muž kvůli předchozí trestné činnosti časově neomezený zákaz pobytu na území celého schengenského prostoru.
Vatikán a mešita Al-Azhar, považovaná za sídlo hlavy sunnitského islámu, podepsaly za papežovy návštěvy Spojených arabských emirátů dokument o společném boji proti extremismu. Informovala o tom v pondělí televize Al-Arabíja. Papež František přijel do SAE v neděli a stal se první hlavou katolické církve, která navštívila Arabský poloostrov.
Výzva třiceti intelektuálů, zveřejněná 25. ledna 2019 v několika největších evropských novinách, je zajímavou momentkou naší doby.
Pro Německo je podle předsedy Spolkového sněmu Wolfganga Schäubleho (CDU) ostudou, že Židé znovu přemýšlejí o tom, jestli se ze země kvůli antisemitismu raději nevystěhovat. Schäuble to dnes řekl v německém parlamentu u příležitosti připomínky obětí nacistického režimu. Před poslanci s projevem vystoupil také pražský rodák a přeživší holokaustu Saul Friedländer.
Pákistánský nejvyšší soud v úterý potvrdil osvobození křesťanky Asii Bibiové, která byla v roce 2010 odsouzena k trestu smrti za údajnou urážku islámského proroka Mohameda. Učinil tak odmítnutím petice, s níž radikální islamisté požadovali, aby žena byla popravena.
