Senátorské kluby budou případnou ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana připravovat společně. Dohodli se na tom dnes předsedové všech pěti senátorských klubů včetně frakce vládních ANO a ČSSD. Rozhodnutí o přípravě žaloby kvůli Zemanovým výrokům v kauze Vrbětice nepadne v brzké době, neboť mu musí předcházet právní a bezpečnostní analýzy jednání hlavy státu.
Chování premiéra Andreje Babiše (ANO) je podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) nevypočitatelné a bezohledné. Jednání prezidenta Miloše Zemana ve vztahu k oponentům považuje Vystrčil za neomalené a nepřijatelné. Podle šéfa horní komory tito ústavní činitelé nedodržováním pravidel a společenských norem přispívají k jejich destrukci, a tím k chaosu.
Pokud si poslanci myslí, že se Senát upozadí při diskuzi o podobě volebního zákona, tak se velmi pletou. Vzkazuje jim to právník, senátor a předseda Stálé komise Senátu pro Ústavu Zdeněk Hraba (STAN). V rozhovoru pro Echo24 také řekl, že zásadně nesouhlasí s verzí, kterou přinesl poslanec Marek Benda (ODS). Zákonodárce dolní komory by totiž chtěl ve druhém skrutiniu, aby strany určily regiony, kam připadnou zbývající mandáty. Podle Hraby by k tomu došlo až po volbách.
Senát odmítl povinný podíl tuzemských potravin v českých obchodech. Novelu zákona o potravinách, která měla kvóty zavést již od příštího roku, ve čtvrtek vrátil Sněmovně s návrhem na vypuštění tohoto sporného návrhu. Do vládní novely se kvóty dostaly ve Sněmovně na základě pozměňovacího návrhu poslanců SPD. Kvóty by se měly vztahovat na obchody s plochou nad 400 metrů čtverečních. Očekává se, že Poslanecká sněmovna kvóty znovu nepodpoří.
Národní plán obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z nového fondu EU, je podle senátorů sbírkou nápadů bez jasného zacílení. Senát se k němu postaví kriticky. Uvedli to předseda senátního evropského výboru Mikuláš Bek (za STAN) a předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra. Vládní plán podle Beka „postrádá jasné zacílení na ekonomické s sociální priority“.
Senátoři se chystají smést návrh na potravinový socialismus, který by přinesl pouze podpultové zboží a mezinárodní spory. Tak totiž odborníci nazývají záměr na zavedení prodejních kvót na české potraviny v obchodech, který by měl platit už od příštího roku. Návrh SPD, ANO, ČSSD, Trikolóry a KSČM ale chystají senátoři vrátit zpět do Poslanecké sněmovny. Na přehlasování pak poslanci potřebují většinu 101 hlasů, kterou ale nemusejí získat.
Hladký přechod z nouzového stavu na dohodnutý pandemický zákon se začíná vládě Andreje Babiše komplikovat. Předloha, na které se vzácně shodl vládní kabinet spolu s opozicí, měla projít Senátem, kde však zástupci horní komory budou napravovat legislativní chyby. Nouzový stav ale končí v sobotu a pokud se zákon nepodaří schválit znovu Poslaneckou sněmovnou spolu s podpisem prezidenta Miloše Zemana do pátku, bude muset vláda vyhlásit opatření podle jiného zákona. Není tak navíc jasné, zda by se zavedly restrikce ve stejné míře jako doposud.
Návrh na přezkum vyhlášení nynějšího nouzového stavu podepsalo 35 senátorů. Ústavní soud má podle nich rozhodnout, zda vláda postupovala v souladu s ústavou, oznámili v pátek autoři stížnosti. Nepředpokládají, že by Ústavní soud o návrhu rozhodl před koncem aktuálního nouzového stavu, který podle čtvrtečního rozhodnutí Sněmovny potrvá nejdéle do 27. února.
Skupina senátorů, která u Ústavního soudu (ÚS) zpochybnila vyhlášený termín sněmovních voleb, žádá o přednostní projednání návrhu a výslech předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Návrhem, který ÚS ve středu zpřístupnil na svém webu, se jako soudce zpravodaj bude zabývat Vojtěch Šimíček, který patří k expertům na volební problematiku. V době působení u Nejvyššího správního soudu předsedal volebnímu senátu.
"Nevolte si politiky, aby vám lhali", uvedl dnes na začátek svého projevu předseda Senátu Miloš Vystrčil. Přednesl svůj novoroční projev, ve kterém také upozornil, že vláda sice vyhrála nad první vlnou, ve které si však jen "koupila čas". Požádal tak kabinet Andreje Babiše, aby ve svých krocích byl "předvídatelnější". Podle Vystrčila se v době pandemie ukázalo, "kdo není populista a sčítač hlasů", ale politik a obráceně. V závěru projevu předseda Senátu vyzval občany, aby však v dnešní době "nepropadali pasivitě".
Sněmovna v úterý definitivně schválila, že od příštího roku bude mít více jak 4 miliony zaměstnanců nižší daně. Dolní komora totiž ruší superhrubou mzdu a nahrazuje ji dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 procent. Kromě toho poslanci schválili stravenkový paušál, který mohou zaměstnanci využít místo klasických stravenek. Sněmovna bod projednávala více jak 4 hodiny, kdy se strany mezi sebou neustále dohadovaly.
Necelé tři týdny před koncem roku se konečně začíná rýsovat podoba daní na rok 2021. Zákonodárci se nyní budou rozhodovat, zda podpoří sněmovní verzi, či úspornější senátní návrh. V obou případech si ale zaměstnanci, kterých je v České republice přes 4 miliony, finančně polepší. Širší podporu má v současné době senátní návrh, který napravuje některé nedostatky a je úspornější. Veřejné rozpočty ale přijdou v příštím roce o 100 miliard korun.
Je vysoce pravděpodobné, že se zaměstnancům od ledna sníží daně z příjmu zhruba o sto miliard korun.
Horní komora odmítla schválit původní verzi vládního daňového balíčku, který ruší superhrubou mzdu a nahrazuje ji nižšími daněmi pro zaměstnance. Senátoři totiž navrhují verzi, ve které se zachovává sazby daně z příjmu fyzických osob ve výši 15 a 23 procent, ale slevu na poplatníka navyšuje jen o 3 tisíce korun na 27 840 korun. Vypadlé příjmy ve veřejných rozpočtech, které odhaduje ministryně financí Alena Schillerová na 100 miliard korun, by pak částečně byly kompenzovány obcím a krajům.
I když si senátoři výslovně vyžádali, aby premiér byl přítomen při projednávání jedné z nejvýraznějších změn daňového systému, tak Andrej Babiš své slovo nedodržel a horní komoru znenadání odpustil. Vysvětlil to tím, že musí odletět na jednání Evropské rady v Bruselu. Během týdne se již objevovaly spekulace, že v Senátu projednání daňového balíčku nevydrží a odejde. Tehdy to označil za fámu a uvedl, že bude na schůzi tak dlouho, jak to jen půjde.
Senát jako poslední záchranu nyní potřebuje předseda vlády Andrej Babiš, který se s ministryní financí Alenou Schillerovou velmi snaží změnit podobu vládního daňového balíčku. V něm je totiž obsažený návrh na zrušení superhrubé mzdy a následné snížení daní, které by se dotklo více jak čtyř milionů zaměstnanců. V Senátu se ve čtvrtek odehraje souboj s návrhy, jakou podobu by daně měly v příštím roce mít. Nejpravděpodobnější zůstává varianta, že zůstanou sazby 15 a 23 procent s kompenzacemi pro obce a kraje.
Vláda Andreje Babiše (ANO) si velmi oblíbila každým rokem navyšovat spotřební daně z cigaret a tabáku. Další návrh leží v daňovém balíčku, ve kterém je také zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení nižšími daněmi pro zaměstnance. Jeden ze senátních pozměňovacích návrhů však navrhuje skokově zdanit zahřívaný tabák, který je mezi odborníky považován za méně škodlivý než cigarety a jiné výrobky.
Prezident Miloš Zeman se svým záměrem vetovat daňový balíček pouští do politické hry, na kterou nejvíce doplatí podnikatelé, občané, obce či kraje. Všechny totiž zasáhne zřejmé zpoždění schválení změny daní, které má platit již od příštího roku. Podle daňových expertů oslovených redakcí Echo24 se jedná o velkou nezodpovědnost zejména ze strany vlády, která takto zásadní daňové zásahy probírá na poslední chvíli.
Vypadá to jako pozoruhodná snaha o odlákání pozornosti za vládní selhání v krizi čínského koronaviru. Podle aktuálního žebříčku sestaveného agenturou Bloomberg zvládáme krizi jako pátí nejhorší ze třiapadesáti sledovaných zemí světa. Z celé Evropy už je na tom hůř jen Belgie. Máme jeden z nejvíc restriktivních režimů s největším omezením mobility ve společnosti.
Senátní bitva o podobě nižších daní v příštím roce běží naplno. Své návrhy, jak napravit sněmovní podobu zrušení superhrubé mzdy, představil jak premiér Andrej Babiš (ANO), ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), tak i šéf opoziční ODS Petr Fiala, který připravil rovnou dva scénáře. V senátním klubu ODS se ale rodí i další kompromisní varianta, která získává v horní komoře silnou podporu.
Skupina 63 senátorů napadla u Ústavního soudu vládní omezení pro maloobchod zavedená proti šíření koronaviru. patření by podle nich měla být zrušena, protože jsou diskriminační a znamenají likvidaci menších prodejen a podnikatelů. V ústavní stížnosti, kterou podali v sobotu 21. listopadu, poukazují na nejasnosti ohledně toho, proč některé malé podniky musí zůstat zavřené, zatímco jiné mají výjimku.
Senát schválil beze změn zákaz klecových chovů nosnic od roku 2027. Souhlasil tak i se zvýšením pokut za týrání zvířat nebo zákazem drezúry v cirkusech a podobných zařízeních. Rozhodl o tom dnes po čtyřhodinové debatě nad novelou o ochraně zvířat proti týrání. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil byl senátory opět zvolen do vedení horní komory. Získal 73 ze 77 hlasů. Byl jediným kandidátem. Dle dohod senátorských klubů budou čtyři místopředsedové místo 5.
Premiér Andrej Babiš (ANO) je ve střetu zájmů, uvedl ve středečním usnesení Senát.
Senátoři TOP 09, kteří v úterý opustili klub Starostů a nezávislých, se dohodli se zákonodárci ODS v horní komoře na společném klubu. Frakce tak bude největší v Senátu.
Volbou předsedy Senátu může výrazně zamíchat TOP 09, která v horní parlamentní komoře dosud zasedala ve společném klubu s hnutím STAN. Nyní však oznámila, že opouští společný klub a chce na předsedu Senátu podpořit dosavadního šéfa horní komory Miloše Vystrčila (ODS).
Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) začnou v pondělí vyjednávat o pozici nového předsedy Senátu.
Vyostřenou kampaň, zejména ze strany neúspěšného bývalého senátora Václava Hampla, vyhrála nakonec přesvědčivě poslankyně a někdejší předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Pro deník Echo24 uvedla, že se do žádné vysoké funkce v horní komoře nehrne a svou budoucnost v Senátu vidí zejména v kultuře, podpoře malých živnostníků a zachování svobod a demokracie. Podle ní budou zástupci horní komory tvrdou opozicí vůči vládě, zejména když půjde o špatně připravené návrhy zákonů ze strany Babišovy vlády.
Senátní volby letos vyhráli Starostové před ODS a KDU-ČSL. Nejsilnější frakci by měli mít podle výsledků voleb Starostové společně s TOP 09, a to 28 členů. V klubu ODS by mělo být nejméně 21 senátorů. ODS se ale i přes nižší počet senátorů domnívá, že šéfem senátu by mohl zůstat Miloš Vystrčil (ODS).
V boji o Senát letos neuspěla většina známých tváří. Mezi poraženými je bývalá ombudsmanka Anna Šabatová (za Zelené), exhejtman Petr Bendl (ODS), senátor Ivo Valenta (za Soukromníky), bývalý šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD) či Michael Žantovský (za TOP 09). Ze známějších tváří uspěla naopak Miroslava Němcová (ODS), Václav Láska (SEN 21) či David Smoljak (STAN).
