Ruští vědci naučili svého androida FEDORA střílet ze dvou zbraní naráz. Podle ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina je „střelba způsobem, aby se naučil okamžitě volit priority a přijímat rozhodnutí. Zároveň na svém Twitteru ubezpečuje, že Rusové „nevytvářejí žádného Terminátora“, čili bojového robota.
Poslanci se ve středu v Poslanecké sněmovně prakticky shodli na tom, že evropská směrnice, která omezuje právo držet zbraň, je špatná. Podpořili tak vlastně ministra vnitra Milana Chovance, který kvůli tomu plánuje podat žalobu. Nad tím, co vlastně bude směrnice pro české střelce znamenat, se diskutovalo v rámci návrhu na změnu ústavního zákona, kterou někteří poslanci na evropské nařízení reagují.
Nezvyklé divadlo se odehrálo na půdě Poslanecké sněmovny. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) nechal v atriu sněmovny předvést zbraně, na které se vztahuje nová směrnice evropské unie. Chtěl tím demonstrovat, že omezení zásobníků je nesmyslné. Navrhl proto změnu ústavního zákona, aby bylo možné směrnici obejít.
Žaloba České republiky proti evropské směrnici o zbraních je podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) připravená. Ministr to v pondělí během jednání vlády řekl novinářům. Česká republika může žalobu podat ve chvíli, kdy směrnice bude zapsána ve věstníku EU a začne platit. Podle Chovance to může být přibližně za měsíc a půl.
Izrael dokončil rozmisťování protiraketového obranného systému zvaného Davidův prak, který vyvinul ve spolupráci se Spojenými státy. Premiér Benjamin Netanjahu na nedělní slavnostní ceremonii podle agentury AP nepřátele své země varoval, že systém zničí každého, kdo by se pokusil na židovský stát zaútočit.
Nedaleko východoukrajinského velkoměsta Charkov vzplál v noci muniční sklad. Oznámil to ve čtvrtek ukrajinský vojenský prokurátor Anatolij Matios. Požár následoval po výbuchu, který prokurátor označil za sabotáž.
Čeští politici hledají cestu, jak se vzepřít unijní směrnici omezující držení zbraní. V reakci na zpřísňující nařízení, které schválili europoslanci, vymýšlí způsoby, jak Čechům zbraně ponechat. Vedle novely Ústavy ministerstva vnitra se do věci vložil také ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Ten chce připravit návrh zákona, který by dovolil nosit zbraně členům branných spolků.
Izraelská armáda poprvé použila moderní systém protiraketové obrany a sestřelila jednu z raket vypálených ze sousední Sýrie. Izraelská letadla předtím útočila na cíle v Sýrii. Podle izraelských sdělovacích prostředků jde o zatím nejvážnější konflikt mezi syrskou a izraelskou armádou od zahájení bojů v Sýrii.
Evropský parlament v úterý většinou hlasů schválil návrh směrnice zpřísňující kontrolu nad střelnými zbraněmi, proti které má výhrady hlavně Česko. Pro předloženou kompromisní podobu směrnice hlasovalo 491 z 697 přítomných europoslanců, 178 bylo proti a 28 se zdrželo.
Čeští europoslanci se staví proti návrhu Evropského parlamentu na zpřísnění pravidel pro pořizování a držení střelných zbraní. Ke kompromisnímu znění, na kterém se shodli zástupci unijní osmadvacítky s europarlamentem den po útoku v centru Berlína, proto podají desítky pozměňovacích návrhů. Pokud tyto návrhy na zmírnění směrnice neprojdou, jsou Češi připraveni celý návrh nepodpořit.
Vláda se neshodla na novele ústavního zákona, která umožňuje majitelům zbraní zasáhnout k zajištění bezpečnosti Česka. Návrh ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) na vytvoření tzv. dobrovolnických jednotek již dříve za velmi nebezpečný a nedomyšlený označil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Chovance ráno před jednáním před Úřadem vlády podpořili členové Českomoravské myslivecké jednoty a legálních držitelů zbraní, kteří vládě předali petici s 50 000 podpisy. Novelu bude nyní projednávat parlament.
Ministerstvo vnitra zvažuje zřízení systému, do kterého by se mohli hlásit legální držitelé zbraní a byli by z nich tzv. rezervisté. Ti by se podle ministerstva vnitra mohli v případě nutnosti zapojit do jakéhosi rezervistického, dobrovolnického systému Policie České republiky, ministerstva vnitra. Na středečním jednání výboru pro bezpečnost to řekla Milena Bačkovská z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra.
Britská bojeschopnost je zpochybňována, kvůli nedávným inspekcím. Ty ukázaly ohromné nedostatky jak u námořnictva, tak u pozemní armády. Informuje o tom britský The Telegraph. Britské válečné lodě jsou kritizovány pro svoji hlučnost. Problémy jsou také s tanky a průzkumnými drony.
Ústavní zákon, který dává majitelům legálně držených zbraní právo zasáhnout k zajištění bezpečnosti Česka, podá ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) jako poslanecký návrh. Chce tak zajistit, že se zákon stihne projednat ještě v tomto volebním období Sněmovny. Uvedl to v neděli v pořadu televize Prima Partie.
Výrobce vojenských vozidel NIMR Automotive sídlící ve Spojených arabských emirátech hodlá v příštích letech ve spolupráci s českým státním podnikem VOP CZ proniknout na evropské trhy. Informovala o tom podle agentury Reuters společnost NIMR. Konečnou dohodu s VOP CZ očekává arabský podnik v příštích měsících.
Britská vláda čelí podezření, že poslancům zatajila neúspěšný test jaderné rakety, který se uskutečnil jen pár týdnů před klíčovým hlasováním parlamentu o obnovení flotily jaderných ponorek. Sama premiérka Theresa Mayová v nedělním televizním rozhovoru opakovaně odmítla říci, zda o incidentu věděla v době, kdy vybízela poslance nákladný program schválit.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) vzkázal šéfovi rezortu spravedlnosti Robertu Pelikánovi (ANO), že málo maká a nečte podklady. Narážel tím na návrh ministra vnitra na povýšení práva použít legálně držené zbraně k zajištění bezpečnosti Česka, který Pelikán označil za absurdní a jako z divokého západu. Ministr spravedlnosti to řekl v nedělním diskusním pořadu České televize.
Velmi rozporuplné reakce mezi českými žurnalisty vyvolala fotografie novinářky Lenky Klicperové, na níž pózuje s útočnou puškou v Sýrii. Snímek pochází z knížky Islámskému na dostřel II, kterou Klicperová napsala a opatřila fotkami společně s Markétou Kutilovou. Nyní na ni upozornil fotograf Stanislav Krupař na Facebooku.
Ministerstvo vnitra chce ústavním zákonem povýšit právo použít legálně držené zbraně k zajištění bezpečnosti Česka. Návrh novely, který předložilo, by chtělo prosadit ještě do letošních sněmovních voleb. Chce tak umožnit lidem bránit se proti teroristům například při útocích, jako byly loni nákladními automobily v Nice a v Berlíně.
V Česku dochází k postupnému omezování osobní svobody a ztrátě soukromí. Takové hlasy se ozývají hlavně od opozice v souvislosti s některými zákony, které začínají platit s příchodem nového roku. Opozici se nelíbí, že policisté mohou nově vtrhnout ke každému domů a zadržet mu legálně drženou zbraň bez souhlasu soudu, ani to, že ministerstvo financí má právo nařídit blokování vybraných webových stránek. Emoce vzbuzuje také novela přestupkového zákona, která de facto staví úředníky nebo policisty nad ‚obyčejné‘ lidi. V případě urážky úřední osoby jim totiž hrozí pokuta až 10 tisíc korun.
Evropská unie chce zpřísnit pravidla pro pořizování a držení střelných zbraní. Na kompromisním znění směrnice se zástupci unijní osmadvacítky s europarlamentem dohodli jen den po útoku v Berlíně. Od novely, kterou Evropská komise začala prosazovat po loňských podzimních teroristických útocích v Paříži, si slibuje větší kontrolu nad zbraněmi a zajištění bezpečnosti pro občany.
Američané, kteří vlastní zbraň, se vždy tradičně řadili spíše k politické pravici. Zvolení republikána Donalda Trumpa do funkce prezidenta Spojených států však přimělo i levicově smýšlející Američany k tomu, aby nakupovali zbraně. Někteří se dokonce připravují na naprostý společenský rozklad, píše zpravodajský server BBC.
Členské země Evropské unie a zástupci Evropského parlamentu (EP) našli politickou shodu nad podobou zpřísnění pravidel pro nabývání a držení střelných zbraní. Návrh, s jehož původní verzí přišla Evropská komise loni v listopadu po teroristických útocích v Paříži, předpokládá tvrdší pravidla pořizování zbraní a zákaz některých poloautomatických zbraní pro civilisty.
Občané, kteří legálně drží střelné zbraně, by měli mít právo zasáhnout v případě teroristického útoku nebo jiné mezní situace. Počítá s tím novela ústavního zákona o bezpečnosti republiky, kterou připravilo ministerstvo vnitra. Resort Milana Chovance (ČSSD) argumentuje tím, že bezpečnostní složky nemůžou být všude, a občané by proto měli mít možnost bránit se sami.
Několik tureckých vysokoškolských pedagogů, kteří v posledních měsících zažívají ve své zemi velké represe, má zájem působit na českých univerzitách. Žádosti zaznamenala Univerzita Karlova v Praze i Masarykova univerzita v Brně. Jedná se o necelých dvacet zájemců, Česko preferovaným cílem tureckých akademiků moc není.
Skupina 14 evropských států, včetně Česka, vyzvala k novému začátku v oblasti kontroly konvenčních zbraní. Výzva se týká především vztahu k Rusku, které pozastavilo platnost Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě z roku 1990. V prohlášení skupiny zemí v čele s Německem se také píše o zvyšující se nestabilitě v Evropě nebo ilegální anexi Krymu Ruskem.
Turecko, které je členem NATO, jedná s Ruskem o koupi raketového systému S-400. Jedná se zřejmě o nejúčinnější systém protivzdušné obrany současnosti. Potvrdil to turecký ministr obrany Fikri Işik. Podle něj je Ankara v otázce raketové obrany v kontaktu i s jinými státy.
Poslední americký výrobce kontroverzních kazetových bomb zastavuje jejich výrobu. Mezinárodní lidskoprávní organizace HRW doufá, že by se tím Spojené státy mohly přiblížit k mezinárodní konvenci, která tyto zbraně zakazuje, a nakonec k ní přistoupit. O ukončení produkce kazetových bomb CBU-105 informoval magazín Foreign Policy (FP). K rozhodnutí přispěl Bílý dům, který se ocitl pod tlakem kvůli Saúdům, kteří svrhávají kazetové bomby v Jemenu.
Export zbraní a vojenského materiálu z Česka byl loni rekordní, když dosáhl 15 miliard korun. Největší část (28 procent) mířila do států EU, ze ostatních zemí pak do Iráku. Vyplývá to ze zprávy ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), kterou ve středu projedná vláda.
