Desítky tun ryb uhynulých v řece Bečvě otrávily kyanidy. Ukázaly to rozbory vzorků vody, uvedla ve čtvrtek mluvčí České inspekce životního prostředí Radka Nastoupilová. Na základě odebraných vzorků se bude nyní hledat původce havárie. Případ vyšetřují vsetínští kriminalisté.
První rekreanti v sobotu vstoupili do areálu jezera Most. Na místě, kde stávalo středověké město a následně se těžilo uhlí, vznikla vodní plocha větší než Máchovo jezero s hloubkou 71 metrů, která se vyrovnává Orlické přehradě. Připravené jsou pláže, mola, dětské hřiště, objet lze celé jezero na kole. V plánu je stavba kempu, zázemí pro vodní sporty.
Člověk je prvních devět měsíců prenatálního života plavec, což se ještě chvíli projevuje jeho pohyby končetin, které po narození kopou, jako by šlapaly vodu. Novorozeně je možné vypustit do vody jako do jeho živlu, okamžitě se potopí a jako tuleň plave pod vodou, která je ještě nějakou dobu jeho přirozeným prostředím. Ale skutečným plaváním to nazvat nelze. Tato schopnost se bez cviku brzy ztrácí a je ji nutno obnovit, respektive vytvořit v nové podobě.
Etiopie začala napouštět gigantické vodní dílo na Modrém Nilu. Níže ležící Egypt se obává následků. Konflikt obou zemí se nedá vyřešit zbraněmi, přesto je možné, že přijdou ke slovu.
Ještě před dvěma měsíci hovořili znalci o pětisetletém suchu, během pár týdnů ho však vystřídaly přívalové povodně. Půda nedokáže zadržet vodu, která rychle odteče a zanechá po sobě suchou poušť. Stále častěji se proto mluví o tom, že je třeba najít recept, aby půda zničená industrializovaným zemědělstvím zase dokázala vodu udržet. Účinným nástrojem, jak se vrátit do minulosti, je rozčlenit krajinu znovu na menší celky, obnovit meze a malé vodní plochy. To je úkol zeměměřičů a krajinářů sdružených v Asociaci podnikatelů v geomatice a jejich šéfa Martina Hrdličky.
Americká Univesity of Massachusetts-Lowell vyhodila děkanku ošetřovatelského oboru Leslie Neal-Boylanovou. Došlo k tomu poté, co v mailu vyjádřila znepokojení ohledně násilí vůči lidem černé pleti. Mimo jiné ale napsala, že neplatí pouze, že záleží na životech černošských občanů „Black Lives Matter“, ale dodala, že záleží na každém životě („Everyone‘s Lives Matter). Na událost upozornila mj. Fox News.
Poslanci výboru pro životní prostředí budou ve středu projednávat možné zálohování nápojových PET lahví a plechovek. Plošné zálohování tak, jak funguje například v Německu, ale nemá dostatečnou podporu. Piráti, ale i ANO nebo komunisté však navrhují rozšíření dobrovolného zálohování, které už nyní v podobné formě provozuje e-shop Košík.cz ve spolupráci s Mattoni. Plošné zálohování plechovek a PET lahví se snaží prosadit již několik let iniciativa Zálohujme, která tvrdí, že by se tím zrecyklovalo větší množství lahví. Ministerstvo životního prostředí sice odmítá podpořit návrh Pirátů, kladné stanovisko však vyjádřilo podobnému návrhu z dílny hnutí ANO.
Zmatky okolo rozdílných sazeb DPH neberou konce.
Řeku obvykle vnímáme jako mokrý tekoucí pás mezi dvěma břehy, ale řeka je také říční niva a všechny štěrky a písky pod jejím korytem. Těmi může téct srovnatelné či ještě větší množství vody než samotným říčním tokem. Je to neviditelná podzemní řeka, která pomáhá doplňovat prameny a udržovat stálou hladinu vody ve studních. Když hydrologové v suchých oblastech měřili průtok Eufratu, byli překvapeni, že jeho kapacita kolísá, a to i v dlouhých úsecích, kde řeka nemá žádný povrchový přítok. Mohou za to vlastnosti hlouběji položených říčních sedimentů. Prostředí pod dnem řeky a nad pevnými horninami v podloží říkáme hyporeál.
Děčínský plavební stupeň, jehož příprava stála daňové poplatníky již přibližně 625 milionů korun, je znovu na stole. A to přesto, že ministerstvo životního prostředí (MŽP) nedávno ukončilo hodnocení vlivu na životní prostředí. Otázku nově otevřelo ministerstvo zemědělství vedené Miroslavem Tomanem (ČSSD). Plavební stupeň je základní předpoklad pro další splavnění Labe, rozšíření lodní dopravy na Vltavě či dokonce vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe. V současné době je lodní doprava v České republice naprosto marginální.
Po zmatku s různými sazbami DPH u čepovaného piva v restauracích a na stáncích se objevuje další.
Další ránu dostal sen všech podporovatelů lodní dopravy v České republice. Bez děčínského jezu mohou zapomenout na veškeré představy splavnění Labe, rozšíření lodní dopravy na Vltavě či dokonce vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe. Šance na vybudování plavebního stupně u Děčína je však zase o něco menší. Projekt přitom stál daňové poplatníky již přibližně 625 milionů korun.
Praskající vodovodní trubky komplikují život tisícům obyvatel Prahy 5 a 6. Po úterní havárii v Patočkově ulici se situace opakovala o pár ulic dál, kde v noci na středu praskl další vodovodní řad v Břevnovské ulici. Bez vody se tak ocitlo přes dvacet tisíc obyvatel. Podle mluvčího Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Tomáše Mrázka se jedná nejspíše o únavu materiálu.
Hladina vodní nádrže Orlík v posledních týdnech klesla o více než šest metrů. Voda se tak prakticky vrátila do původního koryta Vltavy. Důvodem je modernizace lodního výtahu. Kvůli tomu Povodí Vltavy upouštělo vodu z Orlíku téměř tři týdny. Lidé nyní mohou vidět zbytky staveb, které stály původně u řeky nebo přímo na Vltavě. Uvedl to mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.
Sucho či eroze jsou v posledních letech neustále viditelnějšími problémy. Stále jasněji se ukazuje, že nešetrné zemědělské hospodaření má výrazný dopad na životní prostředí. V dobách komunismu bylo potřeba dostat vodu z krajiny, tam dnes ale chybí. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) proto představil studii, jak konkrétními kroky upravit krajinu v povodí vlašimské Blanice, aby nedocházelo k zemědělskému znečišťování řek a voda zůstávala v krajině.
V době, kdy se jako jedno z největších témat řeší otázka sucha a nedostatku vody, hrozí, že by případná těžba štěrkopísku u Moravského Písku naHodonínsku mohla ohrozit zdroj vody pro 140 tisíc lidí. Jde o pátý největší zásobník pitné vody v ČR. Mezi místními panuje obava, že by mohl být zdroj kontaminován třeba během povodní, které zde nebývají výjimečné.
Komunisté v dobách masivního rozvoje zemědělství potřebovali dostat vodu z krajiny. Využívali k tomu „drenážní“ (nebo meliorační) systémy, tedy jakési skryté odvodňovací kanály či trubky. Dnes však voda v krajině naopak chybí a úprava těchto systémů se jeví jako možná nejúčinnější způsob boje proti suchu. Problém je, že často neexistují ani žádné mapy, kde všude se meliorační systémy nacházejí. Úpravou se zabývá především Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. „Řešme příčiny, nikoliv následky,“ upozorňuje ústav, kde se problému věnuje Petr Fučík.
Vedra a zvlášť sucho pustoší české země, jak se dá dokumentovat na návrzích, kterými hodlají změnit ústavu komunisté, lidovci a Starostové. Pokud novely projdou, bude mít občan právo na pitnou vodu, i kdyby stát musel znárodnit všechny vodní zdroje. Neblahý vliv vedra na autory ze tří parlamentních stran je mimo diskusi.
Komunistům se za přispění poslanců hnutí ANO podaří protlačit v úvodním kole návrh změny ústavy, který by měl chránit vodu a vodní zdroje. Požadavek si komunisté u premiéra Andreje Babiše pojistili po bilanční schůzce v úterý, ačkoliv v mezirezortním řízení vyslovilo s návrhem nesouhlas čtrnáct ministerstev a institucí. Piráti ovšem před změnou ústavy varují, protože by se podle nich mohlo jednat o znárodnění vodních zdrojů. Podobné návrhy na ústavní změnu přicházejí také od lidovců a hnutí STAN.
Sucho se v posledních letech stává stále výraznějším problémem Česka. Situace se navíc rapidně zhoršuje, jak ukazují čísla Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, která upozorňují na stále rostoucí vypařování vody z vodních ploch. Stát proto musí urychleně začít stavět nové vodní plochy v takových místech, kde nedojde k vysychání vodních zdrojů. Národní koalice pro boj se suchem slibuje investovat 50 miliard korun.
Po smrti dvouletého chlapce, který spadl do jedné z nelegálních španělských studen, rezonuje jihoevropskou zemí problém, jenž Španělsko má, a sice více než milion studní vyvrtaných bez povolení. Informuje o tom server Deutsche Welle. Po smrti dvouletého batolete jménem Yulen, které záchranáři po dvou týdnech pátrání nalezli mrtvé ve vesnici Totalán nedaleko Malagy, vyplula na povrch skutečnost, jak ohromné množství nelegálních stuedn se na území Španělska nachází. Podle expertů je jich přes milion.
Stát chce řešit problém sucha výstavbou nových přehrad, které by měly umět zadržet vodu v krajině. Hydrologové však říkají, že výstavba přehrad sice pomůže, ale spíše regionálně. Problém sucha, který v posledních letech trápí Českou republiku, tak přehrady všeobecně nevyřeší. Hydrobiolog Martin Rulík by preferoval spíše takzvaná měkká ale přitom efektivnější řešení, jako například zlepšení zemědělské půdy či vytváření remízků nebo revitalizaci regulovaných toků.
Přípravy vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe budou zřejmě dále pokračovat pouze na propojení Dunaje a Odry. Centrální komise ministerstva dopravy navrhla kvůli vysokým nákladům dále již nesledovat tzv. labskou větev. Oznámilo to dnes ministerstvo dopravy. Náklady na dunajsko-oderskou část jsou odhadovány na 283 miliard korun, připojení Labe by stálo dalších více než 300 miliard korun.
Přes sedm miliard z rozpočtu a více než jedenadvacet miliard z peněz Evropské unie. Tolik v minulých čtyřech letech vynaložilo ministerstvo zemědělství v boji proti suchu a zadržení vody v krajině. A s dalšími miliardami se počítá na další roky. Nedostatek vody je totiž reálným problémem, který se nejvíce objeví v letních měsících. Minulý rok znamenal pro tuzemské zemědělce jeden z nejsušších v dlouhodobé historii. Škody jsou vyčísleny na skoro jedenáct miliard.
Polistopadová demokracie nemá mnoho traumat, patří k nim ovšem neschopnost rozjet velkou investici. Velké elektrárny se stavěly před rokem 1989 a také Temelín vyrostl na základě tehdejších projektů. Poslední velkou dálnicí, jejíž stavba netrvala desítky let, byla D5 z Prahy do Rozvadova, rovněž zahájená ještě před Listopadem. Potřebovali bychom Pražský okruh jako centrální svorník dálniční sítě, ale ten zřejmě nebude postaven nikdy, nezbytná čtvrtá linka metra v hlavním městě je rovněž v nedohlednu. Nebude knihovna typu Chobotnice, nevznikne koncertní síň jen vzdáleně srovnatelná s Labskou operou v Hamburku.
Extrémně deštivé a větrné počasí, které už přes týden sužuje Itálii, si v noci na dnešek vyžádalo dalších deset obětí na životech. Z toho devět mrtvých našli záchranáři v jedné zaplavené obci na Sicílii, další muž zemřel rovněž na tomto italském ostrově, když ho i s autem strhl proud vody. Informovala o tom agentura ANSA. Počet obětí bouřek a dešťů z posledních dní v Itálii tak dosáhl už téměř tří desítek.
Bouře v Itálii si od neděle vyžádaly nejméně osm mrtvých a desítky raněných. V Jižních Tyrolech (severoitalský region Tridentsko-Horní Adiže) strom vyvrácený větrem spadl na dobrovolného hasiče a zabil ho. Další oběti hlásí italská média z okolí Říma a Neapole. Předchozí pondělní bilance hovořila o pěti obětech na životě. Zavřené jsou školy, severoitalské přístavy i mezinárodní janovské letiště. S lokálními záplavami se potýká jižní Rakousko.
Dánsko hodlá poblíž kodaňského přístavu vybudovat ostrov, kde má vzniknout rezidenční čtvrť pro 35 000 lidí. Oznámil to v pátek dánský premiér Lars Lökke Rasmussen. Projekt, který počítá i s vybudováním dopravního obchvatu a trasy metra, ještě musí schválit parlament. Hotov má být do roku 2070.
Během krátké doby se objevily dva návrhy na změnu ústavy. Poté, co KDU-ČSL navrhla do ústavy napsat, že manželství je svazek muže a ženy, dvě ministerstva zvažují, zda do ústavy nepřidat doušku o ochraně vody. K takovým úvahám vedly horké léto a extrémní sucho, ale i tlak zástupců obcí a krajů. Oba dva případy mají symbolickou rovinu. Otazník tedy visí nad tím, k čemu by v praxi ústavní ochrana manželství i vody byla.
Prožíváme další suchý rok. Počet tropických dnů se znásobil. Meteorologové vysvětlují sucho tlakovou výší, která se vytvořila nad Evropou a rozpouští se v ní fronty postupující od Atlantiku. Klimatologové ve svých modelech předpovídají pokračování sucha a vzestup průměrné teploty i v dalších letech a volají po snižování emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, aby nevzrůstal skleníkový efekt. Heslem je „low carbon society“, tedy společnost s nízkou produkcí oxidu uhličitého a metanu. Evropa si vytkla za cíl zvyšovat podíl obnovitelné energie, zvyšují se daně na uhlí, podporují se větrné elektrárny, fotovoltaika. V ČR se zaměřujeme na produkci bioplynu, řepkového oleje, který se přidává do nafty, spalují se dřevní štěpky a sláma. Věříme, že biomasa, kterou spalujeme, za rok zase naroste, takže nezvyšujeme množství oxidu uhličitého, jak by tomu bylo, kdybychom spalovali uhlí.
