Ministr financí Andrej Babiš nedokáže dostatečně vysvětlit otázku deníku Echo24.cz, kde vydělal jeden a půl miliardy na nákup dluhopisů Agrofertu. Přitom dluží odpověď na další otázku, jestli se pořízením dluhopisů nedopustil daňového podvodu, konkrétně jestli není v kolizi s osmým paragrafem daňového řádu a paragrafem 240 trestního zákoníku.
Takže aféra osobních příjmů Andreje Babiše před vstupem do politiky dospěla do fáze, kdy Babiš mezeru mezi svými legálně zdaněnými příjmy a výší dluhopisů, které si koupil od svého Agrofertu, vysvětluje dvěma vágními náznaky.
Ministr financí a nejpopulárnější politik v zemi Andrej Babiš přichází s novým vysvětlením, kde vzal dost osobních legálních příjmů, aby si mohl pořídit od daní osvobozené dluhopisy Agrofertu za 1,482 miliardy korun. Ty jsou dnes hlavním zdrojem jeho osobních příjmů. Ročně z nich inkasuje 90 milionů korun a nezaplatí do státní poklady ani korunu na daních.
Rozdílem v osobních příjmech a výdajích ministra financí Andreje Babiše (ANO), o kterých informoval Týdeník Echo, by se měla zabývat finanční správa. Zásah finanční správy žádají někteří poslanci – a to nejenom opoziční, ale i z vládních stran. Finanční správa má totiž podle nového zákona od začátku prosince loňského roku možnost prověřovat původ majetku, nepřiznané příjmy zdanit a vyměřit penále.
Prvního prosince začal platit zákon o prokazování původu majetku, jeden z vládních trháků proti okrádání státu na daních. Jedním z prvních adeptů na prověření berními úředníky a policií by mohl být jeho hlavní prosazovatel – ministr financí Andrej Babiš.
Zastropování výdajových paušálů pro živnostníky povede nejen k nárůstu papírování, ale i v některých případech i k jejich likvidaci. Snížení limitu pro roční příjmy o polovinu schválili poslanci v závěrečném čtení v minulý týden, proti byla jen pravicová opozice. Paušály mají přitom drobným podnikatelům pomoci při výpočtu základu daně a ulehčit jim od byrokratické zátěže.
Sněmovna v pátek schválila vládní daňový balík, který především zvyšuje daňové slevy na druhé, třetí a další dítě. Poslanci v něm zamítli návrhy úlev v elektronické evidenci tržeb, které vznesl ministr financí Andrej Babiš (ANO) a vládní KDU-ČSL. Zamítli i opoziční návrhy na zrušení zákona o evidenci tržeb.
Česká televize a Český rozhlas mají šanci dosáhnout na odpočet DPH z pořízeného zboží a služeb. Náklady veřejnoprávních médií by se tak mohly snížit až o šestinu. S obdobným daňovým režimem, jaký platí pro komerční média, počítá pozměňovací návrh poslanců Václava Votavy a Vítězslava Jandáka (oba ČSSD).
Sněmovna přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana a prosadila novelu zákona o dani z přidané hodnoty, která od letošního roku přeřazuje noviny a časopisy do desetiprocentní sazby DPH. Má to podpořit jejich prodej. Nyní jsou v sazbě 15 procent. Změna zákona měla platit již od 1. ledna, takto vstoupí v účinnost až 15. dnem po vyhlášení ve sbírce.
Jak naložit s rekordním přebytkem rozpočtu ve výši téměř 62 miliard korun? Koaliční partneři jsou v tom zatím nejednotní. Zatímco premiér Bohuslav Sobotka by peníze pošetřil na příští rok, šéf státní kasy Andrej Babiš by je dal na snížení státního dluhu. Lidovci by zas chtěli peníze investovat, například do ekologických opatření. Jasno v tom nemají ani ekonomové.
Ministr financí Andrej Babiš se nebude zbavovat jednokorunových dluhopisů, které mu díky mezeře v zákoně pomohly ušetřit miliony korun na daních. Kvůli tomu na něho přitom tento týden přišlo trestní oznámení, o čemž jako první ve středu informoval deník Echo24. Podle Babiše není potřeba se dluhopisů zbavovat, protože se tak jako tak bude muset zbavit Agrofertu. Vicepremiér to uvedl v rozhovoru, který v sobotu zveřejnil deník Právo.
Senátor, advokát a bývalý policista Václav Láska (SZ) na svém facebookovém profilu popisuje, jak snadno by zjistil, zda se ministr financí Andrej Babiše (ANO) dopustil případného trestného činu. Babiš je kvůli nákupu dluhopisů vyšetřován hospodářskou kriminálkou. O trestním oznámení informoval tento týden server Echo24. Láska uznává, že postup Babiše byl sám o sobě asi legální. Přesto si ale myslí, že v plánu našel slabinu. „Kde vzal Andrej Babiš 1,5 miliardy na dluhopisy,“ ptá se Láska. Pokud Babiš nedokáže prokázat, kde peníze získal a jak je zdanil, jedná se prý jasně o trestný čin.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se zase jednou zamotal do svých slov. Vicepremiér totiž tento týden tvrdil, že kontroverzní udavačský web Finanční správy k EET vznikl bez jeho vědomí. V minulosti se však v médiích ke spornému webu vyjadřoval a snažil se uklidňovat veřejnost, že s udáváním to nebude tak strašné.
Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank zaplatí ve Spojených státech 95 milionů dolarů (2,4 miliardy Kč), aby urovnala obvinění z daňového podvodu. Oznámil to newyorský prokurátor Preet Bharara. Deutsche Bank se podle amerických úřadů v roce 2000 pomocí sítě firem snažila ukrývat peníze před správcem daně.
Byrokraté z Evropské komise neomylně využívají každou příležitost ke zvýšení své moci a k prohloubení integrace, kterou většina občanů Evropské unie odmítá.
Babišovo ministerstvo financí silně zaostalo za očekáváním, pokud jde o boj s daňovými úniky velkých firem, myslí si vicepremiér Pavel Bělobrádek. Předseda KDU-ČSL tak reagoval na Babišův odmítavý postoj k návrhu Evropské komise, který počítá se sjednocením pravidel pro zdanění nadnárodních firem působících v EU. Šéf lidovců se tak postavil po bok premiéra Bohuslava Sobotky a dalších politiků, které oslovil deník Echo24.cz. Jen ODS je podobně jako ministr financí proti unifikaci daňového základu v EU.
Finanční správa ve středu večer vypnula internetovou stránku, na níž mohli lidé anonymně oznamovat, když v restauraci nebo ubytovacím zařízení nedostali účtenku z elektronické evidence tržeb (EET). Oznámil to předem Martin Janeček, generální ředitel Finanční správy, pod níž tento web spadá. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) už dříve během dne řekl, že o zrušení webu uvažuje.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) odmítá stanovisko ministra financí Andreje Babiše (ANO) ohledně návrhu Evropské komise na sjednocení daňové politiky uvnitř EU. Babišův avizovaný blokační postoj podle premiéra nahrává velkým a nadnárodním společnostem, které často optimalizují svou daňovou povinnost na úkor jednotlivých národních států.
Mezera v zákoně o daních z příjmů pomohla Babišovi ušetřit desítky milionů korun na daních. Jeho postupem se nyní bude zabývat policie. Prošetřit musí trestní oznámení podané zkraje nového roku. Podle dokumentu, který má deník Echo24.cz k dispozici, Babiš údajně s cílem zkrátit si daň před více jak čtyřmi lety od svého holdingu odkoupil jednokorunové dluhopisy.
Chystá se další omezení paušálů pro živnostníky a drobné podnikatele. Změna prochází sněmovnou téměř bez povšimnutí v rámci daňového balíčku ministerstva financí, který obsahuje i výjimky k elektronické evidenci tržeb (EET). Výdajové paušály mají přitom živnostníkům usnadnit výpočet daně a ulehčit jim tak od papírování. Navyšování byrokratické zátěže pro podnikatele dlouhodobě kritizuje pravicová opozice i zástupci podnikatelů. Novela počítá s platností od dubna.
Návrh Evropské komise na tzv. reverse charge, tedy přenesenou daňovou povinnost u daně z přidané hodnoty, je v základních parametrech v podstatě nepoužitelný. Je ale dobře, že nějaký návrh existuje a Česká republika bude usilovat o jeho úpravy. Vyplývá to z středečního vyjádření ministra financí Andreje Babiše (ANO).
Prezident Miloš Zeman ve středu vetoval novelu zákona o dani z přidané hodnoty, která přeřazuje noviny a časopisy do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty z nynější sazby 15 procent. Na tiskové konferenci to oznámil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Ústavní soud (ÚS) provedl dva zásahy v právní úpravě kontrolního hlášení daně z přidané hodnoty (DPH), většinu ale nechal beze změn. S platností od zveřejnění nálezu ve sbírce zrušil soud ustanovení, podle kterého se výzva odeslaná na elektronickou adresu považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně.
Aktuální nastavení českého daňového systému vyhovuje velkým a bohatým, cílem ČSSD nejsou kosmetické úpravy daní, ale zásadní reforma směrem k progresi. Novinářům to po sobotním jednání širšího vedení sociální demokracie řekl předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka. Konkrétní parametry reformy chce sociální demokracie představit na jaře příštího roku.
Na mnoha frontách lze pozorovat, že začíná revers globalizace, outsourcingu, vývozu pracovních míst do levných zemí a importu levných lidí do těch drahých. Jede to přes daňové souboje.
S desítkami daňových kontrol ročně počítá finanční správa v případě nesrovnalostí ohledně majetkových poměrů občanů. Umožňuje jí to novela zákona o prokazování původu majetku, která platí od prosince. Pomocný nástroj z pera ministra financí Andreje Babiše nemá prý zlepšit výběr daní, ale došlápnout si na nepoctivce. Pravicová opozice označuje normu za udavačský zákon.
Část spotřební daně z nafty se pravděpodobně bude vracet také zemědělcům živočišné výrobě, nejen ve výrobě rostlinné. Senát to ve čtvrtek schválil navzdory námitkám pravicových senátorů, jimž se rozšíření výjimky nelíbilo. Novela, kterou dostane k podpisu prezident, má vracení daně rozšířit také na rybníkáře a firmy hospodařící v lesích.
S blížícími se volbami se opět rozjely dostihy v daňových změnách. Sociální demokraté chtějí oslovit voliče sektorovou daní pro velké firmy z energetiky či telekomunikací.
Předseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek navrhne snížit sazby daně z přidané hodnoty na deset a 20 procent, tedy na úroveň před ekonomickou krizí. Současně s tím chce zrušit sedmiprocentní solidární daňovou přirážku pro lidi s vysokými příjmy.
Babiš svými posledními návrhy o osvobození nejmenších podnikatelů od EET upozorňuje, jak je celý systém zvrácený. Motivací mu prý byla devadesátiletá babička, která provozuje obchod se zeleninou pro sousedy.
