Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov v sobotu uvedl, že dopisem požádal ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jeho bojovníky poslal do ukrajinského Bachmutu místo žoldnéřů z Wagnerovy skupiny. Její šéf Jevgenij Prigožin podle médií oznámil, že jednotky skupiny se z dobývaného ukrajinského města k 10. květnu stáhnou kvůli nedostatku munice.
Ruský poslanec Alexej Žuravljov reaguje na útok na Kreml a navrhuje, aby prezidentská kancelář a budova Nejvyšší rady byly chráněny před útoky dronů orlí letkou. S jeho návrhem ale razantně nesouhlasí ornitologové, i když pokusy o použití orlů proti dronům již proběhly. Žuravljov v minulých dnech ostře kritizoval útok dronů na Kreml, ze kterého Rusko nejprve obvinilo Ukrajinu a později Spojené státy. Podle svých slov to bere dokonce jako osobní urážku, uvedl server Focus.
Berlínská policie zakázala ukazování portrétů prezidentů Ruska Vladimira Putina, Běloruska Alexandra Lukašenka i Ukrajiny Volodymyra Zelenského u památníků na počest sovětských vojáků z 2. světové války. Policie tak chce spolu se zákazem dalších symbolů zabránit zneužití nadcházejících oslav k výročí konce války v roce 1945 k válečné propagandě, informoval berlínský deník Der Tagesspiegel.
Za středečním dronovým útokem na Kreml stojí USA, prohlásil dnes podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Ve středu ruská prezidentská administrativa obvinila z pokusu o útok na kremelskou rezidenci prezidenta Vladimira Putina Ukrajinu. Peskov dnes ale před novináři tvrdil, že Washington Kyjevu podsouvá, na jaké cíle má útočit. Ukrajina už ve středu jakékoli zapojení do středečního incidentu odmítla. Podle analytiků z amerického Institutu pro studium války není vyloučené, že ho zinscenovalo samotné Rusko.
Útoky na železnice, energetickou infrastrukturu nebo ropné sklady. Seznam strategických cílů v ruském příhraničí, které byly v posledních dnech vyřazeny z provozu. Vše napovídá tomu, že se blíží dlouho ohlašovaná ukrajinská protiofenziva. Moskva viní Kyjev dokonce i z toho, že se v noci na středu pokusil o dronový útok přímo rezidenci Vladimira Putina v Kremlu, což ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl.
Kreml už instruoval státní média, jak obyvatele Ruska připravit na chystanou ukrajinskou protiofenzivu, napsal nezávislý ruskojazyčný portál Meduza. Média nemají závažnost ukrajinského protiútoku snižovat, ale vykreslovat ho jako výsledek obrovského úsilí celého Západu. Podle manuálu chce tak Kreml připravit obyvatelstvo i na možnost úspěchu ukrajinské ofenzívy. Podle Meduzy to vyplývá z manuálu prezidentské administrativy, který se jí podařilo získat.
Ukrajina se v noci na dnešek pokusila o dronový útok na kremelskou rezidenci ruského prezidenta Vladimira Putina, tvrdí ruské tiskové agentury. Putin je v pořádku a pokračuje v obvyklé práci, píše agentura TASS. Ruská státní média už dříve během dneška informovala o incidentech s drony na různých místech Ruska. V Krasnodarském kraji vypukl podle TASS rozsáhlý požár ve skladu s ropnými produkty kvůli „pádu“ bezpilotního letounu. V Kremlu pak mělo dojít k útoku přímo na rezidenci ruského prezidenta.
Ruský prezident Vladimir Putin přinesl invazí na Ukrajinu do vlastních řad chaos, který má trvalé následky na strukturu ruského velení na Ukrajině. Jeho rozhodnutí vtrhnout na Ukrajinu bez jasné doktrinální struktury velení a jeho neochota jmenovat hlavního velitele ruských jednotek na Ukrajině měla kaskádové dopady na ruskou armádu, píše americký Institut pro studium války (ISW). Ten zmapoval časté změny ve velení ruské armády.
Vladimír Putin se měl stát obětí atentátu naplánovaného ukrajinskými tajnými službami, píše německý deník Bild. V neděli měl do Moskvy doletět kamikadze dron se sedmnácti kilogramy výbušnin, svůj cíl však netrefil. Ruský prezident měl navštívit nově vybudovaný průmyslový park u Moskvy. Ukrajinské tajné služby toto zjistily a naplánovaly svůj útok. Dron UJ-22, který použili, je nejmodernější dron středního doletu, který mají Ukrajinci k dispozici.
Vydání zatykače na Vladimira Putina Mezinárodním trestním tribunálem v Haagu je typickým krokem, který vzbudí radostné vzrušení určitého typu politiků a komentátorů. Evropa, která není fyzicky schopna produkovat dostatečné množství zbraní a munice pro vlastní obranu, ale prostřednictvím Mezinárodního trestního tribunálu (který je jakoby „náš“, i když mezinárodní) zasadila Rusku drtivou ránu. Z toho se Putin jen tak nevzpamatuje!
Rusko by před možnou ukrajinskou protiofenzivou mělo přejít do defenzivy, snaží se ruského prezidenta Vladimira Putina přesvědčit zakladatel Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, ale i ruské vojenské vedení, které ale není schopné mu tuto zprávu na rovinu předat. Ve své pravidelné analýze situaci na ukrajinském bojišti to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). O Prigožinových výzvách píšeme zde.
Ruský admirál Sergej Avakjanc už nevelí ruské Tichooceánské flotile, oznámil místopředseda ruské vlády a představitel ruského prezidenta na Dálném východě Jurij Trutněv. Odchod admirála z čela flotily, které velel od roku 2012, následoval po mimořádné prověrce vyhlášené ruským ministrem obrany minulý pátek. Kreml sesadil velitele flotily v rámci nečekané kontroly připravenosti a přeřadili ho do velitelství školících armádních středisek, píše americký Institut pro studium války (ISW).
Ruští poslanci v úterý schválili ve třetím a konečném čtení předlohu, která zpřísňuje trest za vlastizradu na doživotí. Zatím za vlastizradu v Rusku hrozí nejvýše 20 let za mřížemi, napsal list Kommersant na svém webu. Zavedení normy do praxe ještě vyžaduje souhlas ruských senátorů a podpis prezidenta Vladimira Putina, což je ale na nynější ruské politické scéně považováno za formalitu. Poslanci také podpořili zpřísnění trestu za terorismus.
Ruský prezident Vladimir Putin navštívil ruské vojenské velitelství v okupované části ukrajinské Chersonské oblasti. Podle agentury TASS je to jeho první návštěva tohoto regionu, který se loni Interfax později napsal, že ruský prezident navštívil také ruské síly v Luhanské oblasti. Putin v Chersonské oblasti podle ruských médií vyslechl zprávy velitelů o situaci na bojišti, kde se Rusko už téměř 14 měsíců neúspěšně snaží porazit Ukrajinu.
Skupina G7 se rozhodla vytlačit Rosatom z první příčky na světových trzích s jaderným palivem, v neděli se k tomu zavázaly Kanada, Francie, Japonsko, Spojené království a Spojené státy. Od tohoto kroku si skupina slibuje odříznutí ruského prezidenta Vladimira Putina od kritického zdroje "geopolitické měny". Informuje o tom server Bloomberg. Na konci března oznámila ukončení spolupráce s Rosatomem i česká skupina ČEZ.
Když vypukla krize kolem Ukrajiny, americký komentátor Matthew Yglesias si položil rétorickou otázku, proč Rusko nemůže být jako Austrálie, tedy prostě jenom spokojenou zemí bohatnoucí ze svých nerostných zdrojů, která se nesnaží o velmocenské postavení a je smířená se svým údělem ve světě.
Ruský prezident Vladimir Putin stále nepoužívá internet a i tři roky od začátku pandemie má strach, že se nakazí covidem-19. Nevládní organizaci The Dossier Center (DC) to ve středu zveřejněném rozhovoru řekl Gleb Karakulov, bývalý kapitán ruské Federální ochranné služby (FSO), který z Ruska utekl. Organizaci DC, kterou založil bývalý nejbohatší ruský oligarcha a kritik Kremlu Michail Chodorkovskij, Karakulov popsal i další detaily z života ruského prezidenta.
„Přistoupení Finska do NATO je Putinovou noční můrou. Ukazuje, jak hrozný je stratég.“ Těmito slovy admirál James Stavridis, bývalý vrchní velitel spojeneckých sil NATO hodnotil vstup Finska do NATO. Dodal, že Finsko přináší Alianci mnoho výhod. Rozhovor přinesla agentura PAP a píší o něm například Wiadomosci. Podle slov admirála by mohl vstup Finska do NATO znamenat Putinovu kompletní porážku.
Ruský prezident Vladimir Putin stále nepoužívá internet a i tři roky od začátku pandemie má strach, že se nakazí covidem-19. Nevládní organizaci The Dossier Center (DC) to v dnes zveřejněném rozhovoru řekl Gleb Karakulov, bývalý kapitán ruské Federální ochranné služby (FSO), který z Ruska utekl. Organizaci DC, kterou založil bývalý nejbohatší ruský oligarcha a kritik Kremlu Michail Chodorkovskij, Karakulov popsal i další detaily z života ruského prezidenta.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos o jarních odvodech do armády. K vojenské službě má být od 1. dubna do 15. července povoláno 147.000 Rusů ve věku od 18 do 27 let. Loni na jaře prezident stanovil cíl povolat k vojenské službě 134.500 lidí, na podzim to bylo 120.000 lidí, píše web RBK, podle něhož se podzimní termín posunul kvůli částečné mobilizaci o měsíc a začal v listopadu.
Před rokem a dvěma týdny, necelý měsíc po útoku na Ukrajinu, vyrazil ruský prezident Vladimir Putina na obří show na podporu války na moskevský stadion Lužniky. Řádně se na to vystrojil. Do péřové bundy luxusní italské značky Loro Piana za 12 700 eur (v přepočtu zhruba 304 800 korun). Částku v té době odpovídající pětadvacetinásobku průměrného ruského platu. V tomto luxusním kousku stylově, jak je u něj poslední roky zvykem, nadával na zlý Západ. Ten Západ, který Loro Piana vyprodukoval.
Odmítavá reakce Západu nemůže změnit nic na plánech Moskvy rozmístit v sousedním Bělorusku jaderné zbraně. Podle agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Čína vyzvala ke snížení rizika konfliktu mezi jadernými mocnostmi. Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu oznámil, že Rusko na základě dohody s Minskem rozmístí do 1. července v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Podle Putina tím Moskva reaguje na oznámení Británie, která chce na Ukrajinu dodávat protitankové náboje z ochuzeného uranu.
Ruský prezident Vladimir Putin plánoval na Ukrajině chodit „dům od domu“ a posílat ukrajinské obyvatele do koncentračních táborů, čímž si chtěl Kyjev kompletně podmanit. Jeho plán „totálního vyčištění“ Ukrajiny odhalily uniklé dokumenty ruské zpravodajské služby FSB, na které upozornil list New York Post. Mrazivé e-maily hovoří o rozkazech „ze shora“, podle kterých měli Rusové procházet ukrajinská města a posílat jejich obyvatele do koncentračních táborů.
Rusko a Čína nevytvářejí vojenské spojenectví a ve věci vzájemné vojenské spolupráce před veřejností nic neskrývají, řekl ruský prezident Vladimir Putin. Učinil tak po nedávné návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě. „Si vyměnil hezká slova za hmatatelné úspěchy a učinil tak, aniž by si radikálně znepřátelil Ukrajinu, Evropu nebo dokonce USA. Summit tedy nebyl pro Západ špatným výsledkem a mohl dopadnout mnohem hůře,“ prohlásil bývalý velvyslanec USA v Moskvě Michael McFaul.
Rusko rozmístí v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Podle agentury TASS to oznámil ruský prezident Vladimir Putin s tím, že Moskva s Minskem uzavřela příslušnou dohodu. V Bělorusku by mělo být deset letadel schopných jaderné zbraně nést, uvedla agentura Reuters. "Shodli jsme se s (běloruským vůdcem Alexanderem) Lukašenkem, že umístěním taktických jaderných zbraní v Bělorusku nijak neporušíme režim nešíření (jaderných zbraní)," řekl Putin. Podle agentur ruský prezident připomněl, že Bělorusko o umístění jaderných zbraní dlouho žádalo.
Maďarsko by nezadrželo ruského prezidenta Vladimira Putina, pokud by vstoupil na jeho území, řekl šéf Orbánovy kanceláře Gergely Gulyás s tím, že pro to neexistuje právní důvod. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal minulý týden na šéfa Kremlu zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných ukrajinských území do Ruska. Maďarsko přitom podepsalo a ratifikovalo Římský statut, na základě kterého ICC vznikl. Zatykačem na Vladimira Putina se bude také zabývat vláda JAR.
Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi se nepodařilo dojednat neomezené dvoustranné partnerství s Čínou, ve které doufal, uvedl v noci na dnešek ve své pravidelné zprávě k válce na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Závazky, které obě země přijaly při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě, jsou podle něj nevyvážené. Dvojice politiků spolu v úterý v Kremlu jednala čtyři a půl hodiny a vydala také společné prohlášení, v němž se mimo jiné staví proti „všem jednostranným sankcím“ vyhlášeným s opomenutím Rady bezpečnosti OSN
Čínský mírový plán by mohl být základem urovnání konfliktu na Ukrajině, řekl ruský prezident Vladimir Putin po dnenším jednání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem v Moskvě. Šéf Kremlu ale současně dodal, že dosud nevidí ochotu Západu a Kyjeva jednat v tomto směru. Západ chce podle něj bojovat "až do posledního Ukrajince". Si označil čínský postoj za nestranný.
Ruský prezident Vladimir Putin podle ruských médií o víkendu navštívil okupované ukrajinské město Mariupol. Na vydaných záběrech si mimo jiné popovídal s místními a také doma navštívil jednu z místních rodin. „Spontánní“ návštěva ale zřejmě byla pečlivě naplánovaná, obyvatelé města byli nastrčení agenti FSB a i samotného Putina pokládají někteří komentátoři za dvojníka. Pozornost si získalo hlavně video z návštěvy, na kterém žena mimo záběr vykřikla: „Všechno je to lež! Všechno jenom předstírají!“
Čínský prezident Si Ťin-pching se dnes v Kremlu sešel na neformální schůzce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Návštěva podle agentury AP posílá silný vzkaz západním vůdcům, že jejich úsilí o izolaci Ruska kvůli válce proti Ukrajině neuspělo. Cesta čínského vůdce také představuje povzbuzení Putina jen několik dní poté, co na něj Mezinárodní trestní soud vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území.
