Administrativa nového amerického prezidenta Joea Bidena pozastaví stahování amerických vojáků z Německa, o němž loni rozhodla vláda minulého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Řekl to dnes Bidenův bezpečnostní poradce Jake Sullivan. Biden má dnes poprvé od nástupu do funkce v lednu promluvit k tématu zahraniční politiky a Sullivan poskytl předem informace o Bidenových záměrech.
Naše mentální spřízněnost s Německem je patrně daná a nic s ní neuděláme. Nasvědčovalo by tomu velmi podobné chování našich vládních politiků v posledních týdnech a měsících. Tam i tady pozvolna, avšak trvale klesají čísla nákazy i hospitalizací, tam i tady si to politici vykládají jako pobídku dál udržovat přísný epidemický režim.
Německá vláda nakoupila protilátkový "koktejl", kterým se léčil z koronaviru například americký exprezident Donald Trump od společnosti Regeneron. Za 200 000 dávek utratila 400 milionů eur, což odpovídá zhruba 10,4 miliardám korun. Německo zakoupilo tento medikament jako první ze států Evropské unie (EU). Informoval o tom Spiegel.
Armin Laschet je přitom sympatický člověk, k čemuž donedávna přispívala i jeho ochota dopouštět se neortodoxních názorů.
Novým předsedou vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) německé kancléřky Angely Merkelové se stal ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet. Ve druhém kole volby v elektronickém hlasování porazil bývalého šéfa poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze. Díky zvolení do čela strany se může před zářijovými parlamentními volbami ucházet o kancléřskou kandidaturu. O ní ale rozhodne CDU společně s bavorskou sesterskou CSU.
Někteří činitelé institucí Evropské unie jsou znepokojeni rozhodnutími sociálních sítí Twitter či Facebook zablokovat účet amerického prezidenta Donalda Trumpa v reakci na násilnosti v americkém Kongresu. Ačkoli evropští politici většinou Trumpovo počínání jednoznačně odsuzují, z Evropské komise či z europarlamentu zároveň zní varování před nekontrolovanou mocí šéfů sociálních sítí. Výhrady vůči způsobu, jakým byl Trumpovu zrušen twitterový účet, má například i německá kancléřka Angela Merkelová.
Poslanec Petr Třešňák (Piráti) vyzývá vládu a ministra zdravotnictví Jana Blatného, aby požádali o pomoc s řešením koronavirové situace Bavorsko a Sasko. Třešňák upozorňuje na to, že Karlovarské krajské nemocnici (KKN) docházejí na jednotkách intenzivní péče volná lůžka a že jsou zdravotníci nuceni vybírat, které pacienty na JIP převezou a které nechají i s vážnými komplikacemi na standardním oddělení.
Česká republika má podle premiéra Andreje Babiše zhruba 40 tisíc naočkovaných lidí. V případě Slovenska jde o polovinu menší číslo. Polsko naproti tomu stihlo naočkovat téměř 200 tisíc lidí. Z okolních zemí je na tom nejlépe Německo se svými 477 tisíci naočkovaných, naopak výrazně zaostává Rakousko – náš jižní soused doposud podalo vakcínu jen 6 tisícům obyvatel, vyplývá z dat OutWorldInData.org.
Očkování proti koronaviru se rozběhlo již v celé Evropské unii. Jako poslední s ním začalo Nizozemsko ve středu 6. ledna. První vakcínu dostala sestra v domově s pečovatelskou službou ve městě Veghel na jihovýchodě země. Jenže Nizozemsko a další státy se podobně jako Česká republika nevyhnuly ostré kritice za nezvládnutí přípravy očkovací strategie či propagace samotného očkování směrem k veřejnosti. Francie byla dokonce tento týden donucena po velkém tlaku změnit svůj plán.
Stávající karanténa v Německu bude prodloužena nejméně do 31. ledna a opatření budou navíc zpřísněna. Novým celoněmeckým pravidlem pro ohniska nákazy koronavirem se stává omezení volného pohybu osob na maximální vzdálenost 15 kilometrů od domova, řekla po dnešním jednání s premiéry spolkových zemí kancléřka Angela Merkelová.
Řada obchodníků v Německu už má plné zuby přísné karantény, kterou tamní vláda vyhlásila v polovině prosince. Někteří podnikatelé, zejména z oblasti maloobchodu, pohostinství a dalších služeb, se proto rozhodli i přes očekávané prodloužení opatření až do konce ledna své provozovny k 11. lednu znovu otevřít, informuje německý web Nordkurier.
Německá společnost BioNTech v pátek prohlásila, že plánuje v Evropě rychle zvýšit produkci své vakcíny na covid-19, kterou vyvinula se svým americkým partnerem Pfizer, aby tak zaplnila „mezeru,“ která v Evropě vznikla poté, co vázne schvalování dalších vakcín od jiných výrobců.
Jedna z napínavých otázek pro zájemce o politiku, kterou přinesl letošní rok, by mohla znít zhruba následovně: Jak si politici užívali té neuvěřitelné moci, jíž byli vybaveni pro boj s pandemií? Asi jak kdo. Dá se celkem věřit Andreji Babišovi, když se nám vyznává, že rok 2020 byl nejhorší (on tvrdí, že v českých dějinách, ale Babiš teprve odnedávna ví aspoň něco o československém stalinismu a jeho znalosti o německé okupaci zatím nikdo nezkoumal).
Počet oznámených úmrtí v souvislosti s covidem-19 v Německu dosáhl nového denního maxima. Za uplynulý den úřady nahlásily 962 zemřelých, informovala s odvoláním na Institut Roberta Kocha (RKI) agentura DPA. Testy nově potvrdily infekci u 24 740 lidí. Nejhůře je v Německu zasažené Sasko a nejhorší situace je přitom na hranicích s Českem. Příhraniční město Žitava už oznámilo, že místnímu krematoriu už došla kvůli covidu kapacitu.
Německo má v těchto dnech převézt do vlasti tři ženy s několik dětí ze Sýrie do Německa. Jde o ženy, které se vydaly po boku svých mužů bojovat za Islámský stát (IS). Nyní jsou zadržovány v táborech, odkud je transportuje letecký speciál v doprovodu policie. Informují o tom německá média, například server Taz.
Benevolentní přístup saské vlády k provozu na hranicích s Českem považuje nejčtenější německý deník Bild za jednu z příčin toho, že má Sasko v současnosti nejvíce nových případů koronavirové infekce ze všech spolkových zemí. Připomíná, že ještě začátkem října, kdy v Česku přibývalo rychlým tempem nakažených, saský premiér Michael Kretschmer sázel i přes varování odborníků na osobní zodpovědnost jednotlivců.
Hrozí, že kolem České republiky se potáhne nová železná opona. Tentokrát ne kvůli komunismu, ale vládní neschopnosti.
Lidi, jako jsme my, přívržence politicky nekorektní teorie o národních povahách, nepřekvapuje současný bordel, který se projevuje údivem nad tím, že hromadné očkování proti covidu se bude muset nějak zorganizovat a zatím nikdo neví jak – a nikdo s tím asi ani nezačal a bůhví, jestli se s tím nějak počítá.
Německo výrazně zpřísní protiepidemická opatření ve snaze zbrzdit šíření nového koronaviru. Kancléřka Angela Merkelová a premiéři spolkových zemí se dnes dohodli, že zpřísnění bude platit v období od 16. prosince do 10. ledna. V té době budou zavřené obchody s výjimkou těch, které prodávají nezbytný sortiment, jako jsou například potraviny.
Ani přísná karanténní omezení, která kvůli pandemii prakticky nedovolují turistické cesty do Německa, nebrání Čechům jezdit nakupovat do Saska. Upozorňují na to německá média včetně nejčtenějšího deníku Bild a také uživatelé internetu, kteří volají po důslednějších pohraničních kontrolách. Sasko, u kterého až do podzimu platilo, že má epidemickou situaci pod kontrolou, je na tom nyní v počtu nových případů na 100 000 obyvatel během sedmi dní nejhůře z celého Německa. Nejpostiženější saské regiony jsou pak ty, které hraničí s ČR.
Jakmile bude mít Berlín k dispozici vakcínu proti koronaviru, chce do tří až čtyř týdnů naočkovat 450.000 lidí. Zahraničním korespondentům v Německu to oznámil Albrecht Broemme, který je hlavním plánovačem očkovacích center v Berlíně. Broemme, kterému při přípravách pomohla i stavebnice lego, uvedl, že harmonogram je rozpracován na minuty. Zájemce o vakcínu, která nebude povinná, stráví v očkovacím centru 70 minut.
Německá vláda si chce kvůli koronavirové krizi v příštím roce půjčit 179,82 miliardy eur (4,7 bilionu Kč), tedy téměř dvojnásobek původně plánovaných 96,2 miliardy eur (2,5 miliardy Kč). Návrh rozpočtu je výsledkem sedmnáctihodinového jednání parlamentního rozpočtového výboru, informovala v pátek agentura DPA.
Listopadová karanténa v Německu uchránila zemi před nejhorším scénářem, pandemie covidu-19 stále není pod kontrolou. Dnes to poslancům Spolkového sněmu řekla kancléřka Angela Merkelová, podle které zůstává cílem dosáhnout hranice 50 nově nakažených na 100.000 obyvatel během sedmi dní.
Americká vláda dál tlačí na zabránění spuštění plynovodu Nord Stream 2, který je těsně před dokončením. Německé firmy podnikající ve východní Evropě rozhodně odmítly další sankční hrozby z USA, využily chaosu a nejasností okolo výsledků amerických voleb a hledají podporu v americkém Kongresu. Píše o tom deník Die Welt.
U školáků v Hamburku je pětkrát pravděpodobnější, že se covidem-19 nakazí během soukromých setkání než ve škole. Ukázala to podle agentury Reuters analýza infekcí v severoněmeckém přístavním městě z období od srpna do října tohoto roku.
Angela Merkelová je na odchodu a předsednictví strany už se musela vzdát po sérii špatných výsledků v zemských volbách. Kancléřskou pozici si zatím drží, ale jen do podzimu příštího roku, pak má odejít do politického důchodu.
Německo od pondělí 2. listopadu do konce měsíce zavádí rozsáhlou karanténní uzávěru, aby zastavilo prudký nárůst počtu nových případů koronavirové infekce.
Saská ministryně zdravotnictví Petra Köppingová by kvůli nepříznivé koronavirové situaci chtěla zpřísnit podmínky přeshraničního styku s Českou republikou, saská vláda se ale prozatím k tématu staví váhavě.
Místopředseda německého Spolkového sněmu a dlouholetý sociálnědemokratický poslanec Thomas Oppermann zemřel v neděli po náhlém kolapsu.
S narůstajícími počty nakažených a ubývající kapacitou v nemocnicích se premiér Andrej Babiš (ANO) rozhodl požádat německou stranu, zda by případně nepomohla s českými pacienty. Bavorsko i Sasko již přislíbily spolupráci, pokud by se Česká republika dostala do problémů s kapacitami na jednotkách intenzivní péče. Ačkoliv se o podpoře z německé strany mluvilo již několik dní, oficiální žádost přistála Bavorsku i Sasku na stůl až ve čtvrtek, upozornil redakci europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
