Walter Laqueur, vynikající americký politolog se středoevropskými kořeny (narodil se v roce 1921 ve slezské Vratislavi), vydal v roce 2006 knihu s provokujícím názvem Poslední dny Evropy... (česky vydalo v překladu Petrušky Šustrové NLN). Bez pověr a iluzí tam popisuje cestu, na niž západní Evropa nastoupila a o níž nikdo neví, kam starý kontinent dovede.
Berlínský list Tagesspiegel informoval, že dostal e-mail, v němž se k útoku v Dortmundu hlásí extrémně pravicová skupina. Vzkaz, hrozící dalšími akcemi, redakci přišel už ve čtvrtek a policie ho bere vážně, i když si stále není jistá, zda atentát mají na svědomí islamisté nebo pravicoví či levicoví radikálové.
Německá policie zadržela dva muže a ženu, které podezírá z přípravy teroristického činu. Všichni tři měli napomáhat už dříve zadrženému německému salafistovi, který plánoval útok s výbušninami proti německým bezpečnostním složkám. Informoval o tom v pátek německý portál focus.de s odvoláním na německou prokuraturu města Celle.
Němečtí vyšetřovatelé nemají ani u jednoho z dvojice původně podezřelých důkazy, že by stáli za úterním útokem na fotbalisty Dortmundu. Uvedlo to ve čtvrtek nejvyšší státní zastupitelství. Vyšetřování tak pokračuje všemi směry. Otázky nadále vyvolávají netypická psaní, která kdosi nechal poblíž místa činu. Nálože podle listu Süddeutsche Zeitung vyrobil profesionál.
Iráčan zatčený kvůli úternímu útoku na fotbalisty Dortmundu se podle německého časopisu Der Spiegel nedávno po telefonu bavil o náloži. Důkazy proti druhému podezřelému jsou podle magazínu zatím slabé. Otázky nadále vyvolávají netypická psaní, která kdosi nechal poblíž místa činu.
Němečtí vyšetřovatelé považují úterní bombový útok na autobus s fotbalisty Borussie Dortmund za teroristický čin, který může mít napojení na takzvaný Islámský stát. Vzhledem k účinnosti nastražených bomb hovoří o štěstí, že si útok vyžádal jen jedno vážnější zranění.
Proměnit fotbal, tuto tribunu boje proti „pravičákům“, v připomínku, že Evropa čelí teroru muslimských radikálů, by byl i na islamisty hodně nebezpečný nápad.
Saský Freiberg poslal kancléřce Angele Merkelové účet za integraci uprchlíků. Město podle primátora takto upozorňuje na vysoké náklady obcí, které se musejí o migranty starat, uvedla dnes agentura DPA. Primátor Sven Krüger požaduje po Merkelové 736 200 eur (19,6 milionu Kč). Cílem je podle něj také vyvolat o problému otevřenou diskusi.
Úterní bombový útok na fotbalisty Dortmundu vyvolal v Německu šok. Vládní i opoziční politici dávají shodně najevo, že takový čin nechápou a odsuzují. U fanoušků Borussie zvedl útok vlnu solidarity, při níž nabízejí fanouškům z Francie bezplatné ubytování. Policie prozatím vyšetřují motiv útočníků, v úvahu připadá i islámský terorismus.
Vyšetřovatelé úterního bombového útoku na fotbalisty Dortmundu prověřují podle německých médií možné islamistické pozadí činu. Německé nejvyšší státní zastupitelství vychází z toho, že úterní útok na fotbalisty Dortmundu byl teroristickým činem, v silných bombách byly totiž kovové součástky. V hledáčku policie jsou nyní dva podezřelí z islamistické scény. Policisté už prohledali jejich byty a jednoho z nich zadrželi.
Muslimka a právnička Zana Ramadaniová (33), bývalá aktivistka hnutí Femen, napsala bestseller. Ve své knize vystupuje proti falešné toleranci, konzervativnímu islámu, machismu muslimských mužů a proti muslimským matkám, které selhávají při výchově. Její kniha e jmenuje Zahalená hrozba - moc muslimských žen a bludařství tolerance Němců («Die verschleierte Gefahr – die Macht der muslimischen Mütter und der Toleranzwahn der Deutschen).
Zhruba 267 500 syrských uprchlíků v Německu má v současnosti právo na to, aby požádali o spojení svých rodin. Podle bulvárního deníku Bild tento počet uvádí interní dokument německé vlády, který se zabývá následky migrační krize. Více než čtvrt milionu uprchlíků by tak mohlo do Německa z válkou sužované Sýrie či okolních zemí přivézt své rodinné příslušníky.
Česko nemá z německého mýtného pro osobní auta žádnou radost, uvedl premiér Bohuslav Sobotka před setkáním s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a slovenským ministerským předsedou Robertem Ficem v Berlíně. Považuje ho za diskriminační. Německá kancléřka to v pondělí na společné tiskové konferenci odmítla.
Constantin Schreiber, redaktor německé veřejnoprávní televize ARD, navštívil v uplynulých dvou letech mešity ve zhruba dvaceti muslimských obcích ve Spolkové republice. Slyšel kázání a mluvil s imámy. Došel k poznatku, že kázání podkopávají veškeré snahy o integraci. Volba mešit, kam zašel, byla spíše náhodná. Nemířil ale na místa, o nichž je známo, že se v nich setkávají extremisté. Schreiber se zajímal o "normální" muslimské svatostánky.
Opět vzplála poslední bitva a celé pokrokové lidstvo se dalo na pochod. No, možná ne úplně celé, ale určitě jeho nejuvědomělejší předvoj – showbyznys a hromadné sdělovací prostředky. Hlavní proud amerického tisku zvláštní deklarací vyhlásil novému prezidentovi válku až do úplného impeachmentu. Konkrétní důvod pro jeho zahájení se teprve hledá, leč je to otázka čistě technická.
Bývalý student univerzity v Darmstadtu plánoval spáchat v Německu teroristický útok. S odvoláním na vyjádření státního zastupitelství ve Frankfurtu nad Mohanem o tom v pátek informovala agentura DPA. V počítači šestatřicetiletého Syřana policie našla návod k sestrojení bomby a tlumiče na zbraň.
Předseda Evropské rady Donald Tusk nabídl zemím EU svou představu souboru politických vodítek a pokynů pro nadcházející jednání s Británií o jejím odchodu z bloku. Učinil tak na Maltě, která je nyní předsednickou zemí unie, společně s maltským premiérem Josephem Muscatem.
Německý poslanec a člen Křesťanskodemokratické unie Jens Spahn navrhuje pravidla, která by umožňovala kontrolovat vyznavače islámu ve Spolkové republice. Prosadit by chtěl mimo jiné povinné kázání v němčině nebo registr mešit.
Neznámí hackeři napadli síť německého parlamentu prostřednictvím webových stránek izraelského deníku The Jerusalem Post. Podle německých i izraelských úřadů se podařilo hrozbu zvládnout brzy, ale útok se dotkl nejméně deseti politiků z různých stran. Hackeři napadli Bundestag sice už v lednu, ale úřady o něm informovaly až ve středu po dokončení analýzy. Informoval o tom list Haaretz.
Němečtí vyšetřovatelé navrhují, aby českoslovenští velitelé zodpovědní za hlídání hranic byli stíháni za vraždy několika Němců za komunismu. Informuje o tom nyní Platforma evropské paměti a svědomí, která již loni v srpnu podala trestní oznámení na 67 tehdejších představitelů komunistického režimu, mezi nimi například na Miloše Jakeše či Lubomíra Štrougala. Se zprávou o trestních oznámeních jako první přišly Lidovky.cz
Křesťanským a sociálním demokratům se při nedělních zemských volbách v jedné z nejmenších německých zemí – Sársku – podařilo mobilizovat desetitisíce nevoličů, což přispělo k jejich dobrému výsledku. Ukazuje to analýza společnosti Infratest dimap pro veřejnoprávní televizi ARD. Pokud by to dokázali zopakovat i při zářijových parlamentních volbách, mohli by výrazně oslabit Alternativu pro Německo (AfD).
Nový šéf Sociálně demokratické strany (SPD) a bývalý šéf Evropského parlamentu Martin Schulz v zářijových parlamentních volbách vyzve dlouholetou šéfku německé vlády Angelu Merkelovou (CDU). V případě jeho zvolení kancléřem se zavázal k řešení rozdílů mezi platy žen a mužů, což považuje za největší nespravedlnost, a upevnit Evropskou unii, uvádí stanice Deutsche Welle.
Řada německých podniků se obává zhoršení ekonomických podmínek. V rozhovoru s německým listem Südkurier to řekl šéf mnichovského ekonomického institutu Ifo Clemens Fuest. Obavy z budoucího vývoje podle něj souvisejí například s působením Donalda Trumpa ve funkci prezidenta Spojených států nebo s plánovaným odchodem Británie z Evropské unie.
Zemské volby v západoněmeckém Sársku vyhrála podle odhadu veřejnoprávní televize ARD překvapivě jasně Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové před sociální demokracií (SPD). Obě strany dělí více než deset procentních bodů. Do zemského sněmu se dostane i Levice a také Alternativa pro Německo (AfD). Hlasování v Sársku bylo důležitým testem na začátku volebního roku, který vyvrcholí zářijovými parlamentními volbami.
Při americkém náletu byl tento měsíc v Afghánistánu zabit jeden z vůdců teroristické sítě Al-Káida Karí Jasín. Jasín je považován za strůjce atentátu na hotel v pákistánském Islámábádu, kde v roce 2008 zahynuly desítky lidí. Je rovněž obviňován z podílu na krvavém útoku na autobus přepravující srílanský kriketový tým v roce 2009. Informoval o tom v neděli Pentagon.
Zemské hlasování v Sársku v neděli odstartuje sérii německých voleb, která v září vyvrcholí parlamentním hlasováním. I z toho důvodu jsou letos volby v malé a ekonomicky nepříliš významné spolkové zemi pod drobnohledem, i když by za běžných okolností nechávaly většinu německých občanů i politiků v klidu.
Zavedení mýtného pro osobní auta v Německu od roku 2019, které v pátek schválil tamní Spolkový sněm, považuje český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) za diskriminační. Novinářům to řekl v Praze před odletem na summit EU do Říma. Česko by se mohlo připojit k chystané žalobě dalších zemí proti německému opatření, pokud pro to budou dostatečné argumenty, uvedl Sobotka.
Řidiči osobních aut budou muset od roku 2019 platit za jízdu na německých dálnicích. O zavedení mýtného v pátek hlasy německé vládní koalice rozhodl Spolkový sněm. Opatření kritizované německou opozicí i některými evropskými státy se citelně dotkne i českých řidičů, kteří hojně využívají dálniční síť v sousední zemi.
Hesenské ministerstvo vnitra zakázalo muslimský radikální spolek v Kasselu, jehož vedoucí imám v kázáních podněcoval nenávist a vybízel k zabíjení jinověrců. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na sdělení ministerstva.
Šéf německé civilní kontrarozvědky Hans-Georg Maassen je přesvědčen, že se Islámský stát stále více stahuje do kybernetického prostoru a postupně se z něj stává virtuální chalífát. Nebezpečnosti teroristické sítě to podle něj ale neubírá.
