Rozhovor s brigádním generálem Vladimírem Halenkou se konal deset dní poté, co státní zástupce Pavel Prygl zrušil jeho trestní stíhání. Halenka se po sedmi letech učí žít bez hrozby vězení nad hlavou. Je to úleva? Spíš není. Dokud jsem doufal v návrat do armády, to bych se z takového rozsudku samozřejmě radoval moc. Po sedmi letech přešla naděje, tím pádem se nedostavila ani úleva. Těch sedm let se nikdy nevrátí.
Spojené státy nadále pozorují pohyb ruských jednotek směrem k ukrajinské hranici, nikoliv pryč od ní, upozornil ve středu šéf americké diplomacie Antony Blinken a dodal, že situaci nadále považuje za velmi znepokojivou. Moskva v úterý oznámila, že část z desetitisíců ruských vojáků se od hranic sousední země vrací do svých obvyklých posádek. „Rusko něco říká. A pak je tu to, co dělá. A my jsme nebyli svědky žádného stahování jeho sil," řekl Blinken v televizi MSNBC.
O co šlo? Vojenská policie seznámila detektivy z proslulého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) se svým podezřením, že se zločinný gang ve státním sektoru v letech 2009 až 2013 pokusil pod cenou prodat tuny vojenských zásob, mimo jiné 23 tankových motorů a celkem 216 motorů do BVP, bojových vozidel pěchoty. Konečným nabyvatelem se měly stát soukromé firmy, v jednom případě i Vojenský opravárenský podnik ve slovenském Trenčíně.
V Polsku v neděli přistálo další letadlo s americkými vojáky, uvedla s odvoláním na očité svědky agentura Reuters. Vojáci mají posílit východní členy Severoatlantické aliance v situaci, kdy se za ukrajinsko-ruskou hranicí hromadí ruské jednotky. Přesun zhruba 3000 dalších vojáků do Polska a do Rumunska nařídil ve středu americký prezident Joe Biden, první část přiletěla už v sobotu.
Zástupci České republiky a Ukrajiny dnes podepsali smlouvu o daru dělostřelecké munice, který minulý týden schválila vláda. Uzavřeli i delší dobu chystané ujednání, které umožní v Česku léčit raněné ukrajinské vojáky. Využit k tomu bude program, v němž se v minulosti Česko postaralo o několik raněných Kurdů. Dohody podepsal náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec a vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj.
Zrušená vyhláška ministerstva zdravotnictví o povinném očkování dopadla nejtvrději na vojáky. Ministerstvo ji sice v polovině ledna zrušilo, rozkaz, který vydal náčelník Generálního štábu AČR Aleš Opata, však nadále trvá. Vojáci tak měli povinnost absolvovat alespoň první dávku očkování proti covidu-19 nejpozději do konce ledna i přesto, že bylo jasné, že očkování pro vojáky, policisty, hasiče a zdravotníky povinné od 1. března nebude.
Spojenci v Severoatlantické alianci zvažují podle slovenského ministra zahraničí Ivana Korčoka nasazení jednotek i na Slovensku. Korčok to ve čtvrtek řekl novinářům v souvislosti s napětím mezi Ukrajinou a Ruskem. Server Sky News napsal, že zmíněné úvahy se týkají možnosti vytvoření bojových jednotek s tisícovkou příslušníků, které by kromě Slovenska působily také v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku. „Taková úvaha mezi spojenci je, žádné rozhodnutí učiněno nebylo," uvedl Korčok.
Příslušník Národní gardy Ukrajiny zastřelil v podniku na výrobu raketové a kosmické techniky ve střední části Ukrajiny z dosud neznámých pohnutek pět hlídkujících kolegů a pět dalších zranil. Střílel ze samopalu AK-47 během výdaje zbraní v místnosti, kde bylo 22 lidí. Podle tiskové agentury Unian o tom informovalo ministerstvo vnitra. Střelec byl dopaden a hrozí mu doživotí, motiv je zatím neznámý. Incident se odehrál během noci ze středy na čtvrtek v areálu továrny Južmaš v Dnipru (dříve Dněpropetrovsk).
Takzvané náborové příspěvky mají přivést státu nové zaměstnance tam, kde nyní chybí. Nováčkům je nabízí armáda, policie i nemocnice, ve kterých chybí lékaři a sestry. Policisté v hlavním městě mohou získat až 150 tisíc korun navíc, dobře kvalifikovaní zájemci o práci u armády až 250 tisíc. Největší poptávka je však po zkušených lékařích, některé nemocnice se je snaží nalákat i na půlmilionové bonusy.
Rusko informovalo Irsko o záměru uspořádat námořní vojenské cvičení v mezinárodních vodách u irského pobřeží, řekl v pondělí podle agentury Reuters irský ministr zahraničí Simon Coveney. Dodal přitom, že je taková aktivita nevítaná, Irsko nicméně podle něj nemůže Rusku ve cvičení zabránit. „Není v naší moci tomu zabránit, ale rozhodně jsem dal najevo ruskému velvyslanci v Irsku, že to není vítané. Teď není čas na zvyšování vojenské aktivity a napětí,“ řekl Coveney.
Velitel německého námořnictva viceadmirál Kay-Achim Schönbach skončil velmi rychle ve své funkci. Došlo k tomu poté, co se nechal slyšet, že Ukrajina nikdy nezíská zpět poloostrov Krym, Schönbach také vyjádřil obdiv k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Schönbacha zkritizoval mimo jiné ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, německá velvyslankyně v Kyjevě byla v sobotu předvolána na ministerstvo zahraničí. Ukrajinský ambasador v Berlíně ale prohlásil, že rezignace viceadmirála nestačí.
Divné je, že za toto naprosto zpackané vyšetřování a posléze uměle protahovaný proces nikdo nenese zodpovědnost. Odpověď je zčásti daná tím, že mířit by se muselo vysoko. Připomeňme, že Parkanovou a Staňka za nákup španělských dopravních letadel Casa pro českou armádu začal v roce 2011 (!) trestně stíhat plukovník Jiří Mazánek. Na stíhání dohlížel Jan Kořán z Vrchního státního zastupitelství v Praze.
Neskutečná ostuda státu, která se zvrhla v době protikorupční hysterie. Tak hodnotí právníci oslovení redakcí Echo24 stíhání bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové v kauze nákupu armádních letounů CASA. Případ skončil po deseti letech tím, že nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se rozhodl nepodat v případu dovolání. Parkanová nyní může po státu žádat omluvu, náhradu škody nebo náhradu nemajetkové újmy. „Za sebe říkám, aby tomto směru byla hodně přísná,“ řekl pro Echo24 advokát Tomáš Sokol.
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se rozhodl nepodat dovolání v kauze nákupu armádních letounů CASA. Uvedl to ve čtvrtek v tiskové zprávě. Stíhání bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové (KDU-ČSL, TOP 09) i jejího podřízeného Jiřího Staňka tak definitivně končí. Soudy loni dvojici pravomocně osvobodily, podat dovolání navrhovalo pražské vrchní státní zastupitelství. Trestní kauza se táhla téměř deset let.
V kazachstánském městě Almaty byla v ráno znovu slyšet střelba. Informoval o tom server stanice BBC v ruském jazyce a agentura Interfax. Není jasné, v jaké části města se střílelo. Spojené státy v sobotu oznámily, že umožní zaměstnancům, kteří nejsou nezbytní pro chod generálního konzulátu v Almaty, opustit město, napsala agentura Reuters. Kazachstánské ministerstvo vnitra v sobotu ráno oznámilo, že od počátku nepokojů bezpečnostní složky zadržely bezmála 4300 lidí. Úřady přitom zadržely i bývalého premiéra a exšéfa kontrarozvědky Karima Masimova, jehož podezírají z velezrady.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ve středu odvolala z funkce ředitele Vojenských lesů a statků (VLS) Petra Krále. Důvodem bylo manažerské pochybení, sdělil mluvčí ministerstva Jan Pejšek. Řízením státního podniku do skončení výběrového řízení na funkci nového ředitele pověřila Ivo Dohnala, dosavadního ekonoma divize VLS s.p. Mimoň. Král podnik vedl od listopadu 2018, kdy ve funkci nahradil Josefa Vojáčka. Ten v té době odešel do čela Lesů ČR.
Vláda schválila nárůst platů vojáků v příštím roce o 700 korun. Potvrdila to ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Minulá vláda schválila růst o 1000 korun, nový kabinet Petra Fialy (ODS) ale dal najevo, že s plošným zvýšením platů ve státní sféře nesouhlasí a rozhodnutí změní. Vláda se proto zabývala i otázkou výše platů dalších zaměstnanců státu. Údajně byl schválen i růst platů policistů, hasičů a celníků o 700 korun.
Ukrajina nechce nechat nic náhodě. Koná se zde výcvik civilistů pro případný vojenský konflikt. Do výcvikového programu se přihlásily tisíce civilistů, kteří by mohli být nasazeni při případné invazi ruské armády, informuje deník The New York Times. Ačkoliv zatím nic nenasvědčuje, že by ruský prezident Vladimir Putin rozhodl o útoku, Ukrajina se musí na případný útok připravit a začlenit do příprav právě i civilisty.
Svých křesel se ujímají další ministři. Do úřadů je uvádí premiér Petr Fiala (ODS), jehož kompletní vládu v pátek jmenoval Miloš Zeman. Nová ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce v roce 2025 vydávat na obranu dvě procenta HDP, jak vyplývá z českých závazků v NATO. Nový ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) po prvních momentech na úřadu mluvil o návratu lidskoprávního rozměru do zahraniční politiky. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) plánuje 200 kilometrů nových dálnic.
Běloruská státní média v pátek informovala, že polský voják, který dosud střežil společnou hranici, utekl do Běloruska a požádal tam o azyl. Dezerci polská armáda potvrdila až poté, co ministr obrany odvolal vojákovy bezprostřední nadřízené v dělostřelecké jednotce, u které sloužil. „Máme do činění s dezercí polského občana, který donedávna byl vojákem polských ozbrojených sil. Zachoval se velice ničemně,“ řekl novinářům podle agentury PAP generál Tomasz Piotrowski, který velí operacím na hranici.
Více než 1,5 tisíce tanků ruské armády provedlo během pěti dnů bojový výcvik včetně ostrý střeleb v poli na území Rostovské oblasti a okupovaného Krymu poblíž ukrajinských hranic. Píše to ukrajinská agentura Unian s odvoláním na zprávu ruského ministerstva obrany. Napětí na ukrajinsko-ruských hranicích tak dále stoupá. Rusko přemístilo v posledních týdnech na západní hranice na 100 tisíc vojáků. Spojené státy v sobotu oznámily, že příští týden vyšlou do Ruska a na Ukrajinu zvláštní emisarku Karen Donfriedovou.
Někdejší americký prezident Donald Trump označil o víkendu vysoko postaveného generála Marka Milleyho „zasraným idiotem“. S ostrým vyjádřením přišel na sjezdu konzervativců v Mar-a-Lago na Floridě. Trump kritizoval Milleyho za stažení americké armády z Afghánistánu, kde zanechala velké množství vybavení, které se podle Trumpa dalo zachránit. Trump ve svém proslovu hovořil o stažení amerických vojsk z Afghánistánu.
Polsko souhlasí s českou pomocí na běloruských hranicích při zvládání migrační krize, sdělilo Ministerstvo obrany. Nyní začnou jednání o konkrétních možnostech, jak by Česká republika mohla Polsku při zvládání migrační krize vypomoct. Podle končícího premiéra Andreje Babiše (ANO) je nejpravděpodobnější vyslání armádních ženistů. Využití armády by vyžadovalo souhlas Parlamentu. Babiš již dříve uvedl, že Česko je připraveno vyslat policisty nebo případně i vojáky, pokud o to Polsko požádá.
Německá armáda se ve čtvrtek večer slavnostní ceremonií zvanou velké čepobití rozloučila s konzervativní kancléřkou Angelou Merkelovou, která Německo vede 16 let. Merkelová v děkovném projevu ocenila nejen práci vojáků a mezinárodních organizací, ale vyjádřila úctu také lékařům a zdravotníkům bojujícím s pandemií nemoci covid-19. Popřála též úspěch svému sociálnědemokratickému nástupci Olafu Scholzovi, kterého Spolkový sněm zvolí kancléřem 8. prosince.
Britská zbrojařská skupina BAE Systems, která je největší v Evropě, kupuje většinový podíl v české společnosti Bohemia Interactive Simulations, která vytváří počítačové simulace pro výcvik vojáků. Přesnou výši podílu, jaký zbrojovka získá, ani zaplacenou částku žádná ze stran neuvedla. Bohemia Interactive Simulations (BIS) spolupracuje primárně s armádami NATO, například s armádou a námořnictvem USA, australskou či švédskou armádou, s Brity a Francouzi.
Litva, Lotyško a Estonsko dnes daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. Píše o tom agentura Reuters. U hranic Běloruska s Polskem a Litvou se nahromadily řádově až tisíce migrantů, kteří se touží v některých případech i za použití násilí dostat na území sedmadvacítky. Ve společném prohlášení ministři obrany pobaltských zemí odsoudili "úmyslnou eskalaci současného hybridního útoku ze strany běloruského režimu, který představuje závažnou hrobu pro evropskou bezpečnost".
Česká republika se aktivně uchází o nákup až 40 pokročilých stíhaček páté generace F-35 od USA, řekl nejmenovaný americký zdroj odbornému serveru Janes. Podle něj by stroje nahradily 14 stíhaček JAS-39 Gripen, jejichž pronájem české armádě skončí v roce 2027. České ministerstvo obrany (MO) uvedlo, že vojenští odborníci zpracovávají stanovisko k možnostem budoucího zajištění vzdušného prostoru ČR a existují různé varianty.
Bosně a Hercegovině bezprostředně hrozí rozpad a velmi reálné nebezpečí návratu ke konfliktu. Podle britského listu The Guardian na to upozorňuje ve své zprávě pro OSN vysoký mezinárodní představitel pro tuto bývalou jugoslávskou republiku Christian Schmidt. Bývalý německý ministr zemědělství, který do úřadu vysokého představitele pro Bosnu nastoupil v srpnu, mimo jiné varuje před naplněním záměru bosenských Srbů vytvořit vlastní armádu.
O víkendu došlo ke střetu na hranici Běloruska a Polska mezi migranty a polskými vojáky, policisty a členy pohraniční stráže. Početná skupina migrantů házela přes plot z běloruské strany na vojáky kamení a klacky. Podle prohlášení pohraniční stráže a policie ale někdo během incidentu rušil strážcům zákona rádiovou a telefonní komunikaci. Útok se obešel bez zranění, pouze bylo poničeno služební auto pohraniční stráže a několik policistů mělo poškrábané helmy.
Polsko zvýší počet svých vojáků na hranici s Běloruskem na 10.000, uvedla v pondělí agentura Reuters s odvoláním na polské ministerstvo obrany. Varšava se snaží potlačit nárůst počtu ilegálních migrantů, ze kterého viní Minsk. „Navyšujeme počet vojáků, kteří budou pomáhat pohraniční stráží, o 2500. Brzy bude na bezpečnost hranic dohlížet 10.000 vojáků z 12.,16. a 18. divize,“ uvedl na twitteru polský ministr obrany Mariusz Blaszczak.
