Volby v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko vyhrála podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF strana Zelených. Těsně druhá skončila Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze. Sociální demokracie (SPD), která je součástí celoněmecké vlády, dostala podle prognóz jen 5,5 procenta hlasů, a do zemského sněmu se tak dostala jen těsně.
V německé Křesťanskodemokratické unii (CDU) ožil spor o to, zda nadále striktně odmítat spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD). Předseda frakce CDU v městské radě saského města Niesky Armin Menzel vyzval k ukončení takzvané „protipožární zdi“ (Brandmauer), tedy politické izolace AfD. Spolkový kancléř Friedrich Merz však jakoukoli spolupráci na celostátní úrovni kategoricky odmítá a varuje před ní stranické kolegy zejména ve východním Německu.
Německá strana Křesťanskodemokratická unie (CDU) si dnes podle očekávání do svého čela opět zvolila kancléře Friedricha Merze. Na celostátním sjezdu ve Stuttgartu dostal 91,17 procenta hlasů, a dosáhl tak lepšího výsledku než při poslední volbě. Merz byl jediným kandidátem, před hlasováním stranu vyzval, aby podpořila práci jeho kabinetu. Kategoricky také vyloučil, že by CDU mohla spolupracovat se stranou Alternativa pro Německo (AfD), kterou loni civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou.
Podpora nyní nejsilnější německé strany AfD mezi voliči v novém roce dál posiluje. Podle aktuálního průzkumu GMS by ji podpořilo 27 % voličů, na druhém místě by skončila s 24 % CDU/CSU. Za rok tak rozdíl mezi stranami narostl na 18 procentních bodů, když před rokem ve stejném průzkumu měla CDU/CSU 33 procent a AfD 18 procent. Ve srovnání s předchozím šetřením GMS z poloviny listopadu si AfD polepšila o jeden procentní bod, zatímco unie CDU/CSU o jeden bod oslabila.
Německý zbrojní gigant Rheinmetall letos zvolil netradiční pojetí vánočních svátků a svým obchodním partnerům rozeslal adventní kalendář ve tvaru bojového vozidla pěchoty Lynx. Kartonový model ukrývá čokoládové kuličky a nese slogan o odpovědnosti v měnícím se světě. O netradičním marketingu, který u německé veřejnosti i politiků vyvolal rozporuplné reakce, informuje deník Bild.
V části nejsilnější německé vládní unie CDU/CSU se objevila podpora pro změnu zákona o státním občanství, jejímž výsledkem by mohl být konec možnosti držet více občanství současně. Debata se týká možnosti, aby jedna osoba byla občanem více zemí, což podle některých politiků vyvolává spory a otázky loajality zejména v krizových situacích. Inspiraci čerpají z USA. Dodávají ale, že některé prvky amerického návrhu – například zpětné zrušení dvojího občanství – jsou v Německu neproveditelné.
Na deset let by měl v Německu přijít o možnost získat občanství cizinec, který uvede v žádosti úmyslně chybné nebo neúplné údaje. Stojí to v návrhu zákona, který schválil výbor pro vnitřní záležitosti Spolkového sněmu. Politici tak reagovali na případy kupčení s jazykovými certifikáty v několika spolkových zemích. O návrhu bude plénum Spolkového sněmu hlasovat v pátek. Deset let nebude moci podle něj německé občanství dostat ten, kdo při žádosti „lstivě“ podváděl či podplácel nebo uvedl úmyslně chybné či neúplné údaje.
Saský premiér Michael Kretschmer uvedl, že Německo by po případném uzavření příměří na Ukrajině mělo znovu začít dovážet energetické suroviny z Ruska. Informovala o tom v sobotu agentura DPA. Mezitím ale podle listu FT američtí úředníci jezdí po Evropě ve snaze odstranit do budoucna ruský plyn z EU "až do poslední molekuly“.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová je navzdory své kontroverzní pověsti stále v Německu populární, podle aktuálního průzkumu agentury Civey by si její návrat do vysoké politiky přála čtvrtina oslovených občanů země. Paradoxně si však návrat kancléřky z konzervativní CDU přejí nejvíce mladí do 29 let, zejména voliči Zelených a Levice. Členové její domovské CDU ji naopak kritizují za přílišnou aktivitu v politickém důchodu. Merkelová vládla Německu v letech 2005-2021.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul (CDU) se v úterý při zasedání poslaneckého klubu CDU/CSU bránil ostré kritice, kterou si vysloužil svými výroky o Sýrii. Politik v minulých dnech vyjádřil pochybnosti o možnosti návratu syrských uprchlíků do vlasti, čímž vyvolal silné reakce i ve vlastní straně. Podle informací deníku Bild Wadephul během jednání použil odvážné historické přirovnání. Řekl, že současná situace v Sýrii „vypadá hůře než Německo v roce 1945“.
Německá média upozorňují na další možný rozkol ve vládní koalici. Místopředsedkyně poslaneckého klubu vládní SPD Wiebke Esdarová byla v pátek večer mezi vůdci demonstrace ve svém rodném městě Bielefeld proti kancléři Friedrichu Merzovi (CDU), píše německý list Bild. Koaliční partneři jsou účastí Esdarové na demonstraci zaskočeni. A Esdarová v neděli ještě přitvrdila. Pro deník „Neue Westfälische“ uvedla, že Merzova prohlášení jsou paušální a urážlivá.
Německá opoziční AfD, která je už několik týdnů nejsilnější stranou z hlediska volebních preferencí, dál sílí a je na svém rekordu. Vládní CDU/CSU nechává za sebou už o dva procentní body, píše dnes deník Bild. V aktuálním průzkumu veřejného mínění INSA právě pro Bild AfD zvyšuje svůj náskok před CDU/CSU. S 26,5 procenty dosáhla nového rekordního maxima, o dva procentní body je tak před CDU/CSU (24,5 procenta). Podle výzkumu má AfD nyní také výhodu, co se týče pevných hlasů, pevného voličského jádra.
Německá politická scéna zaznamenala v tomto týdnu další milník. Opoziční Alternativa pro Německo (AfD) vychází z dvou průzkumů veřejného mínění vůbec poprvé jako nejsilnější strana ve spolkové republice. AfD poprvé předstihla vládní CDU/CSU kancléře Friedricha Merze v průzkumu YouGov, kdy by jí ve volbách do Spolkového sněmu dalo hlas 27 procent respondentů – o dva procentní body více než v srpnovém průzkumu. CDU/CSU ztratila jeden bod a měla by 26 procent.
Nedělní komunální volby v nejlidnatější německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze. Vyplývá to z konečných výsledků zveřejněných dnes volební komisí, které v hrubých obrysech potvrdily nedělní prognózu. Na druhém místě skončila sociální demokracie (SPD). Pravicová Alternativa pro Německo (AfD) oproti minulým volbám svůj zisk téměř ztrojnásobila a skončila třetí. Výrazný propad zaznamenali Zelení.
Přestože byl syrský prezident Bašár al-Asad v prosinci 2024 svržen a odešel do exilu v Rusku, hromadný návrat syrských uprchlíků do vlasti se nekoná. V Německu dnes žije téměř milion Syřanů, avšak podle oficiálních údajů se jich od začátku letošního roku vrátily zpět jen necelé dvě tisícovky. Hlavní překážkou návratu zůstává válkou poničená infrastruktura, zhroucené hospodářství a přetrvávající pocit nejistoty.
Německu kraluje pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD). To potvrzují volební průzkumy z posledních dnů, ale i nejnovější otřesy v Sasku-Anhaltsku. Ministerský předseda této spolkové země Reiner Haseloff (CDU) musel během slavnostního aktu k 100. výročí přestěhování slavné výtvarné školy Bauhaus z Výmaru do Dessau absolvovat „tanec útěchy a bezpečí“. AfD totiž oslavuje rekordní podporu. S 25 procenty je pouze o dva body za vládní koalicí CDU/CSU, píše deník Bild.
O šokujícím výsledku nedělního průzkumu volebních nálad agentury Forsa píše německý server Die Welt. Pravicová Alternativa pro Německo (AfD) je totiž se ziskem 26 procent na prvním místě, na druhém místě je pak CDU/CSU kancléře Friedricha Merze, který slaví 100 dní ve funkci. Jeho středová koalice se sociálními demokraty (SPD) je na novém minimu, dohromady by totiž oba subjekty získaly jen 37 procent hlasů.
Německý kancléř a předseda CDU Friedrich Merz čelí stále rostoucí kritice z vlastní strany kvůli jeho rozhodnutí omezit vývoz zbraní do Izraele, psali jsme zde. Tento krok provedl bez konzultace s koaličními partnery (SPD) ani s alianční sesterskou stranou CSU. Rozhodnutí rozvířilo vody nejen uvnitř strany, ale i mezi mezinárodními partnery, jak uvádí deník Bild. O víkendu se k tématu Izraele vyjádřila sesterská strana CSU, která dala najevo, že rozhodnutí kancléře nepodporuje.
Svým náhlým embargem na zbraně do Izraele, které vyhlásil v pátek, vyvolal kancléř Friedrich Merz (CDU) nevoli u koaličních partnerů. Žádné další zbraně pro Izrael, které by mohly být použity v Gaze – tak rozhodl překvapivě a samostatně šéf vlády, píše německý list Bild. Po roztržce se koaličními sociálními demokraty ohledně obsazení Ústavní soudu tak přichází další vládní rozkol, a to se sesterskou CSU.
Německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová (CDU) v deníku „FAZ“ uvedla, že Němci by měli pracovat více a déle – v případě nutnosti i do 70 let. Podle ní „to nemůže dlouhodobě fungovat“, pokud Němci „stráví třetinu svého dospělého života v důchodu“, píše německý list Bild. Po těchto výrocích se na ni snesla kritika ze strany odborů – a dokonce i ze sociálního křídla CDU.
Migranti ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku žijící v Berlíně, kteří byli ve městě řádně registrování, si dosud mohli do Německa legálně přivézt své příbuzné. Podle speciálního zemského migračního programu, jehož cílem bylo usnadnit slučování rodin uprchlíků, stačilo, aby přistěhovalci zijící v německém hlavním městě uhradili za své blízké zvláštní náklady. Tato cesta se však z rozhodnutí spolkového ministerstva vnitra nyní uzavírá, píše deník Bild.
Německá vládní koalice kancléře Friedricha Merze čelí prvním vážným problémům, když se v pátek ve Spolkovém sněmu nedokázala dohodnout na zvolení tří nových ústavních soudců. Informovala o tom agentura DPA. Hlasování vládní konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokraté narychlo stáhli z programu, což opozice kritizovala jako skandální a jako špatný den pro demokracii. Konzervativec Merz se chtěl vyvarovat veřejných sporů, jaké otřásaly vládou jeho sociálnědemokratického předchůdce Olafa Scholze.
V německé spolkové zemi Sasko se rozhořel vnitrostranický spor uvnitř tamní CDU. Důvodem jsou neshody kolem rozpočtu, zadlužení a především vztahu k pravicové AfD. Napětí v CDU dosáhlo nového vrcholu a podle německých médií hrozí výbuchem. Hovoří se dokonce o možném odchodu některých výrazných osobností strany. Po neúspěšném pokusu o sestavení koalice se sociálními demokraty a levicovém hnutím BSW po zářijových zemských volbách vládne CDU od prosince v menšinové vládě společně s SPD.
Spolková ministryně hospodářství Katherina Reicheová, která se před pár dny ujala úřadu, jednoznačně vyloučila návrat k jaderné energetice, kterou CDU a CSU požadovaly během volební kampaně. Nic nehodlá slevovat z Green dealu a vyzvala k rychlé výstavbě nových plynových elektráren v Německu, a to s kapacitou nejméně 20 gigawattů. Počítá se snížením daní z elektřiny a dlouhodobými dodávkami plynu.
Friedrich Merz z CDU se stal německým spolkovým kancléřem. Překvapivě k tomu však potřeboval dvě hlasování, protože v prvním kole ho všichni jeho spolustraníci nepodpořili. V druhém hlasování ho podpořilo 325 poslanců. Proti bylo 289 hlasů. Jeden hlasující se zdržel. Celkem hlasovalo 618 z 630 členů Bundestagu. Koalice CDU a SPD má přitom většinu 328 poslanců, tři členové vládní koalice tak Merze nepodpořili ani napodruhé.
Poslanci Německého spolkového sněmu nezvolili v prvním kole předsedu Křesťanskodemoratické unie (CDU) Fridricha Merze novým německým kancléřem. Podle očekávání měl přitom získat dostatečný počet hlasů už v prvním kole díky pohodlné většině vládních stran v Bundestagu. Merz má vést koaliční vládu konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD).
Deset týdnů po volbách v pondělí předsedové konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) podepsali koaliční smlouvu, která bude základem práce příští německé vlády. Budoucí kancléř Friedrich Merz slíbil občanům, že se země pod jeho vedením změní k lepšímu. Koaliční smlouva slibuje na 144 stranách změny v hospodářské, migrační nebo zahraniční a obranné politice. Strany se v ní hlásí i k podpoře Česko-německého fondu budoucnosti a k rozvoji dopravního spojení Německa s Českem.
Strana Alternativa pro Německo (AfD) se těší rekordní podpoře. Podle dnes zveřejněného reprezentativního průzkumu Trendbarometer, který pro televize RTL a n-tv zpracovala společnost Forsa, by nyní pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu volilo 26 procent Němců. Zvítězila by tak před konzervativní unií CDU/CSU, jíž průzkum přisuzuje 25procentní podporu. Volební potenciál AfD, který zahrnuje i lidi, kteří o volbě strany uvažují, přitom přesahuje 30 procent.
Několik politiků německé konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) vyzvalo ke změně v přístupu ke straně Alternativa pro Německo (AfD) ve Spolkovém sněmu. Mělo by se s ní podle nich začít jednat jako s jinými opozičními stranami. Návrh vyvolal kritiku levicových stran i některých spolustraníků. CDU bude od května nejsilnější vládní stranou a AfD, která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou, nejsilnější opoziční stranou.
Vypadá to na největší promarněnou příležitost evropské politiky za několik let. Friedrich Merz působil před pětadvaceti lety dojmem člověka, který to má v hlavě srovnané a přesně ví, jak by vládl, jen se mu nedostalo příležitosti. Konformistka Angela Merkelová ho vytlačila z vysoké politiky, zpátky na vrchol se pak vracel po dvacetileté pauze, vyšvihnout do čela Křesťanskodemokratické unie (CDU) se mu pro odpor levicového, merkeliánského, nebo jak to nazveme, křídla podařilo až na třetí pokus. Načež se tato dávná naděje konzervativců a klasických liberálů konečně dostala do cíle. A bude z toho pokračování zeleno-sociálnědemokratického kurzu.
