Bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU) na dnešním stranickém sjezdu v Mnichově potvrdila v předsednickém křesle bavorského premiéra Markuse Södera. Pro Södera, pro kterého hlasovalo 96,6 procenta delegátů, znamená znovuzvolení podporu před říjnovými zemskými volbami. CSU, která je sestrou celoněmecké Křesťanskodemokratické unie (CDU), je v Bavorsku tradiční vládní stranou a jasným favoritem nadcházejících voleb.
Alternativa pro Německo (AfD) je po Sasku, Braniborsku a Durynsku rovněž nejsilnější politickou stranou také v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Vyplývá to z průzkumu veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice NDR. Regionu na severovýchodě Německa dosud jasně dominovala sociální demokracie (SPD) zemské premiérky Manuely Schwesigové. Zatímco volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku v roce 2021 drtivě vyhrála SPD s takřka 40 procenty, nyní by podle agentury Infratest dimap dostala jen 23 procent hlasů.
V uplynulých dnech se na evropské politické mapě na chvíli vynořily obrysy jedné potenciální revoluce. Předseda opoziční Křesťanskodemokratické unie Německa Friedrich Merz nevyloučil, že jeho CDU by na komunální úrovni mohla začít volně spolupracovat s radikálně pravicovou Alternativou pro Německo. AfD byla dosud držena v izolaci, kontrarozvědka ostentativně prověřuje, zda ji má sledovat. Avšak Alternativa dosahuje v průzkumech celostátně přes 20 procent, rekord teď hlásí agentura Insa s 22 body.
Předseda původně konzervativní CDU Friedrich Merz od svého nástupu do funkce předloni neustále stavěl protipožární zeď kolem divoce pravicové Alternativy pro Německo. V tamním politickém žargonu takovou protipožární zeď vztyčují politici, když dávají najevo, že mají zásady.Minulý víkend Merz připustil, že protipožární zeď nebude až tak neprodyšná. Doslova řekl, že komunální politika a starostové či primátoři se obejdou bez protipožární zdi. Ovšem stačil den a několik protestujících hlasů z vlastní strany, aby Merz na Twitteru otočil zpět. Prý že zákaz spolupráce CDU s AfD platí i na komunální úrovni.
Šéf německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz vyvolal velké pobouření výroky, ve kterých nevyloučil spolupráci s populistickou a protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD) na komunální úrovni. Merz, který doposud AfD označoval jako krajní pravici, po kritice z řad opozice i z vlastní unie ujistil, že konzervativci nebudou s alternativou spolupracovat. Z původních Merzových nedělních slov měla radost AfD,
Kritici pochodu Evropské unie vstříc takzvané uhlíkové neutralitě dělají dobře, pokud sledují vývoj v Německu. Přesvědčení, že jsme na prahu jakési klimatické krize, se neomezuje na Němce, je dnes zakotveno po celé západní Evropě, směrem na severozápad ho přibývá a směrem na jihovýchod ubývá. Ale pokud by nadvláda tohoto kultu dostala citelný zásah v Německu, budou na unijní úrovni možné korektury, na které se například předáci naší „ach-tak-realistické“ vlády dnes bojí byť jen pomyslet.
Hanse-Georga Maassena bylo před pěti lety plné zpravodajství. V Saské Kamenici tehdy po ubodání jednoho místního proběhly demonstrace proti kriminalitě azylantů, načež kancléřka Angela Merkelová a s ní média hlavního proudu unisono odsoudily štvanice na cizince, k nimž v tomto východoněmeckém městě mělo dojít. Tehdy se do diskuse přihlásil ředitel Spolkového úřadu pro ochranu ústavy Maassen s lakonickou poznámkou, že žádné solidní důkazy o štvanicích na cizince nejsou. Za deset dnů už Maassen nebyl ředitelem služby.
Opoziční křesťanští demokraté (CDU/CSU) požadují kvůli nelegálním migrantům dočasné obnovení policejních kontrol na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. Vyplývá to z připravovaného návrhu zákona, který má redakce deníku Echo24 k dispozici. O kontroly požádali také ministři vnitra spolkové země Saska a Braniborska. Premiér Petr Fiala nápad odmítá. Opoziční CDU/CSU chce kvůli rostoucímu počtu nelegálních migrantů zavést dočasně kontroly na hranicích s Českou republikou, Polskem a Švýcarskem.
Po odstavení poslední německé jaderné elektrárny přišla další kritika z řad vládních Zelených. Do vlády se obul i předseda německých opozičních CDU, Friedrich Merz, který kritizoval energetickou politiku spolkové vlády. Při zpětném pohledu Merz uznal, že bylo rozhodnutí o postupném ukončení jaderné energetiky, kterou zavedli CDU v roce 2011, chybou. Zároveň obvinil i současnou vládu, že dělá chybu, když ve všech oblastech, jako je doprava či průmysl, spoléhá pouze na elektřinu.
Německého kancléře Olafa Scholze (SPD) čeká výstup před vyšetřovací komisí. Zabývat by se měla jeho účastí v tzv. aféře Cum Ex související s daňovými podvody. Strany CDU/CSU dokonce požadují vyšetřování na úrovni Bundestagu, případ by podle svých předsedů měl být vyšetřen kvůli „značnému významu pro německou národní politiku“. Informuje o tom server Politico. Případ daňových podvodů se táhne více než pět let, od té doby, kdy byl Scholz ještě starostou městského státu Hamburk.
Nedělní opakované regionální volby v Berlíně se značným náskokem jasně vyhrála opoziční konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU), o druhé místo bojují vládní sociální demokraté (SPD) primátorky Franzisky Giffeyové s koaličními Zelenými. Vyplývá to z odhadů zveřejněných po uzavření volebních místností. Podle Giffeyové je očividné, že CDU se stala nejsilnější stranou v Berlíně. Konzervativci v Berlíně vyhráli regionální volby naposledy v roce 1999.
Parlamentní frakce německé konzervativní unie CDU/CSU, která je největší opoziční silou ve Spolkovém sněmu, navrhuje kvůli složité migrační situaci zavést kontroly na hranicích s Českou republikou. Podle agentury DPA to uvádí návrh, o kterém v úterý frakce interně jednala. Návrh rovněž obsahuje požadavek, aby Německo ukončilo svou zvláštní migrační politiku a ustoupilo od všech plánů, které by mohly povzbudit takzvanou nelegální migraci.
Šéf německé opozice Friedrich Merz ve středeční rozpravě o rozpočtu a o situaci na Ukrajině tvrdě kritizoval sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, že dělá jen málo na podporu Kyjeva, který se brání ruské invazi. Vyčetl mu také, že nemá zájem se setkat s ukrajinskými představiteli, ačkoli s ruským prezidentem Vladimirem Putinem diskutovat neváhá. Scholz kritiku odmítl a prohlásil, že za nedostatečný stav německé armády může Merzova CDU.
Německá opoziční Křesťanskodemokratická unie se chce „bez předsudků“ bavit o možném využití jaderné energie. V západoněmeckém Saarbrückenu to řekl šéf CDU Friedrich Merz. Spolková republika počítá s tím, že do konce letošního roku uzavře poslední jaderné bloky, do konce roku 2038 chce přestat využívat energii z uhlí. „Na energetickou politiku vlády hledíme s velkou skepsí,“ řekl Merz na adresu kabinetu SPD, Zelených a FDP.
Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) na digitálním sjezdu zvolila novým předsedou Friedricha Merze, který v čele největší opoziční strany střídá dosavadního šéfa Armina Lascheta. Delegáti sjezdu dnešní volbou podle očekávání potvrdili prosincový výsledek vnitrostranického referenda, které se pro Merze jasnou většinou hlasů vyslovilo. Merz nyní musí stranu sjednotit, vyvést CDU z vnitřní krize po loňské porážce v parlamentních volbách a najít nový směr, který strana po politickém odchodu své kancléřky Angely Merkelové hledá.
Nenápadná zpráva, která by ještě před rokem byla senzací, ale nyní zapadla kamsi na méně navštěvované stránky portálů: Friedrich Merz, nemesis bývalé kancléřky Merkelové, drtivě vyhrál celostranické hlasování CDU o pozici budoucího předsedy. Událost je přitom mimořádně zajímavá a zaslouží si pozornost hned z několika důvodů. Zaprvé, Merz měl být vlastně už politicky mrtev.
Kancléřský kandidát německé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet dal dnes k dispozici svou funkci předsedy Křesťanskodemokratické unie (CDU). Dnes večer v 18:30 chce Laschet vystoupit s prohlášením. Laschetova unie skončila v zářijových parlamentních volbách těsně druhá za sociální demokracií (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze, který dnes poprvé společně jedná o možné vládní koalici se Zelenými a liberály (FDP).
Němečtí Zelení si přejí vytvořit společnou vládu se sociální demokracií (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze. Dnes to na tiskové konferenci oznámili spolupředsedové ekologické strany Robert Habeck a Annalena Baerbocková. Nyní navrhují svobodným demokratům (FDP), aby tato trojice stran v sondážních rozhovorech o vzniku možné koalice dál vyjednávala společně.
Volbám v Německu nechyběly zápletky a drama. V jiném smyslu ale byly naprosto nudné. Je pravda – abychom se vrátili k první rovině – že s vítězem voleb, jímž jsou sociální demokraté (SPD), se ještě před čtvrt rokem zacházelo jako s outsiderem, a vyslání ministra financí Olafa Scholze do souboje o úřad kancléře se bralo jako úkol z povinnosti. Scholz za pět měsíců dokázal vytáhnout stranu o deset procent, což je skvělý výkon.
Německé parlamentní volby vyhráli sociální demokraté (SPD) vedení kancléřským kandidátem Olafem Scholzem, kteří získali 25,7 procenta hlasů. Konzervativní unie CDU/CSU Scholzova soka Armina Lascheta skončila druhá s 24,1 procenta hlasů, což je nejhorší výsledek v poválečných dějinách Německa. O kancléřský úřad po odcházející Angele Merkelové (CDU/CSU) se přihlásili oba volební lídři, kteří si nyní musí na svou stranu naklonit Zelené a svobodné demokraty (FDP), bez kterých vláda nebude možná.
Fenoménem současné doby je těkající volič. Nerozhodnutý do poslední chvíle, komu dá svůj hlas. Váhající, neukotvení, nejistí tady byli vždycky. Teď je jich ale nebývale mnoho a rozhodují se skutečně ne v posledních dnech, ale často až hodinách před volbami. Nyní se to naplno projevilo v Německu, kde si včera lidé vybrali nové obsazení Spolkového sněmu. Výsledek voleb v Německu je odrazem té nerozhodnosti.
Německé parlamentní volby podle prvních odhadů vyhrála těsně sociální demokracie (SPD) před druhou konzervativní unií CDU/CSU. Rozdíl v procentním zisku obou stran je nicméně velmi malý, a není tak vyloučené, že se pořadí ještě změní. Vliv na to může mít i velké množství hlasů odevzdaných korespondenčně. Nárok na funkci kancléře už vznesli lídři obou formací: Olaf Scholz (SPD) i Armin Laschet (CDU/CSU).
Podle takzvaných exit pollů stanice ZDF, tedy průzkumů veřejného mínění provedených těsně po odchodu dotazovaných z volebních místností, na vítězství s větší pravděpodobností těsně dosáhli sociální demokraté SPD. Exit polly jim dávají 26 %, druhým CDU/CSU 24 %. Na kancléřský úřad tak sahá kandidát SPD Olaf Scholz. Výsledky ale mají být podle předchozích předpokladů velice těsné, například průzkumy stanice ARD dávají oběma vedoucím stranám shodně 25 procent hlasů.
Němci jdou 26. září volit. Volby ve Spolkové republice mají samozřejmě pro vývoj Evropy řádově větší význam než volby naše. Tentokrát jsou ale těm českým v jednom důležitém ohledu podobné: jsou tu tři větší uskupení, která kandidují s téměř zaměnitelným programem, a všechno rozhoduje dojem, jaký dokáže vzbudit ten který lídr. Německou velkou trojku představují Zelení (17 %), Křesťanskodemokratická unie (CDU a CSU, 22 %) a sociálnědemokratická strana (SPD, 25 %); údaje pocházejí z politického barometru televize ZDF zveřejněného v sobotu 11. září).
Jako o souboji sociálního demokrata Olafa Scholze (SPD) a konzervativce Armina Lascheta (CDU/CSU) informují německá média o nedělní televizní debatě trojice kancléřských kandidátů. Lídryně Zelených Annalena Baerbocková se totiž podle hodnocení držela uprostřed. Scholze, Lascheta a Baerbockovou, kteří jsou hlavními uchazeči o kancléřský úřad, čeká ještě jedna společná televizní diskuze, a to tuto neděli, tedy týden před parlamentními volbami.
Delegáti bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) v sobotu na závěr svého dvoudenního sjezdu přivítali bouřlivým potleskem kandidáta na kancléře Armina Lascheta ze sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU). Znovu tak navenek demonstrovali jednotu konzervativní unie CDU/CSU po sáhodlouhých úvahách o tom, zda by nebyl předseda CSU a bavorský premiér Markus Söder vhodnějším volebním lídrem CDU/CSU. Laschet v projevu ostře kritizoval Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD).
Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) se poprvé po 15 letech dostala do čela průzkumu společnosti Forsa. Strana, kterou do voleb jako kandidát na kancléře vede oblíbený ministr financí Olaf Scholz, tak odsunula na druhou příčku konzervativní unii CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové. Unii v posledních týdnech táhnou ke dnu především výstřelky jejího volebního lídra Armina Lascheta. Volby do Spolkového sněmu se uskuteční 26. září.
Volba nevýrazného Armina Lascheta v CDU/CSU coby možného nástupce Angely Merkelové v kancléřství se stále více ukazuje jako chyba. Pět týdnů před volbami do Spolkového sněmu dostihla SPD v průzkumech unii. Podle průzkumu institutu Insa pro Bild am Sonntag spadla CDU/CSU s Arminem Laschetem o další tři procentní body na 22 procent. Naopak sociální demokraté se svým kandidátem Olafem Scholzem šplhají o dva body na stejných 22 procent.
Německá vládní konzervativní unie CDU/CSU se obává neúspěchu v parlamentních volbách, které se uskuteční už 26. září. Někteří poslanci této frakce přišli měsíc před volbami s tím, že chtějí vyměnit dosavadního kandidáta na kancléřský post. Tím je Armin Laschet (CDU), dosavadní premiér Severního Porýní-Vestfálska. Ten se totiž podle průzkumů těší velmi nízké popularitě. Informuje o tom server listu Bild.
Předpokládaný nástupce Angely Merkelové v berlínském kancléřství Armin Laschet má několik týdnů před německými parlamentními volbami problémy. Jím do voleb vedená CDU/CSU v poslední době padá stále dolů. Podle dnes zveřejněného průzkumu společnosti Forsa ztratila unie za týden tři procentní body a nyní by ji volilo jen 23 procent voličů. Stále se sice drží těsně v čele, ale aktuální čísla ukazují už možnost zcela jiných povolebních koalic.
