Přestože byl syrský prezident Bašár al-Asad v prosinci 2024 svržen a odešel do exilu v Rusku, hromadný návrat syrských uprchlíků do vlasti se nekoná. V Německu dnes žije téměř milion Syřanů, avšak podle oficiálních údajů se jich od začátku letošního roku vrátily zpět jen necelé dvě tisícovky. Hlavní překážkou návratu zůstává válkou poničená infrastruktura, zhroucené hospodářství a přetrvávající pocit nejistoty.
Německu kraluje pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD). To potvrzují volební průzkumy z posledních dnů, ale i nejnovější otřesy v Sasku-Anhaltsku. Ministerský předseda této spolkové země Reiner Haseloff (CDU) musel během slavnostního aktu k 100. výročí přestěhování slavné výtvarné školy Bauhaus z Výmaru do Dessau absolvovat „tanec útěchy a bezpečí“. AfD totiž oslavuje rekordní podporu. S 25 procenty je pouze o dva body za vládní koalicí CDU/CSU, píše deník Bild.
O šokujícím výsledku nedělního průzkumu volebních nálad agentury Forsa píše německý server Die Welt. Pravicová Alternativa pro Německo (AfD) je totiž se ziskem 26 procent na prvním místě, na druhém místě je pak CDU/CSU kancléře Friedricha Merze, který slaví 100 dní ve funkci. Jeho středová koalice se sociálními demokraty (SPD) je na novém minimu, dohromady by totiž oba subjekty získaly jen 37 procent hlasů.
Německý kancléř a předseda CDU Friedrich Merz čelí stále rostoucí kritice z vlastní strany kvůli jeho rozhodnutí omezit vývoz zbraní do Izraele, psali jsme zde. Tento krok provedl bez konzultace s koaličními partnery (SPD) ani s alianční sesterskou stranou CSU. Rozhodnutí rozvířilo vody nejen uvnitř strany, ale i mezi mezinárodními partnery, jak uvádí deník Bild. O víkendu se k tématu Izraele vyjádřila sesterská strana CSU, která dala najevo, že rozhodnutí kancléře nepodporuje.
Svým náhlým embargem na zbraně do Izraele, které vyhlásil v pátek, vyvolal kancléř Friedrich Merz (CDU) nevoli u koaličních partnerů. Žádné další zbraně pro Izrael, které by mohly být použity v Gaze – tak rozhodl překvapivě a samostatně šéf vlády, píše německý list Bild. Po roztržce se koaličními sociálními demokraty ohledně obsazení Ústavní soudu tak přichází další vládní rozkol, a to se sesterskou CSU.
Německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová (CDU) v deníku „FAZ“ uvedla, že Němci by měli pracovat více a déle – v případě nutnosti i do 70 let. Podle ní „to nemůže dlouhodobě fungovat“, pokud Němci „stráví třetinu svého dospělého života v důchodu“, píše německý list Bild. Po těchto výrocích se na ni snesla kritika ze strany odborů – a dokonce i ze sociálního křídla CDU.
Migranti ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku žijící v Berlíně, kteří byli ve městě řádně registrování, si dosud mohli do Německa legálně přivézt své příbuzné. Podle speciálního zemského migračního programu, jehož cílem bylo usnadnit slučování rodin uprchlíků, stačilo, aby přistěhovalci zijící v německém hlavním městě uhradili za své blízké zvláštní náklady. Tato cesta se však z rozhodnutí spolkového ministerstva vnitra nyní uzavírá, píše deník Bild.
Německá vládní koalice kancléře Friedricha Merze čelí prvním vážným problémům, když se v pátek ve Spolkovém sněmu nedokázala dohodnout na zvolení tří nových ústavních soudců. Informovala o tom agentura DPA. Hlasování vládní konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokraté narychlo stáhli z programu, což opozice kritizovala jako skandální a jako špatný den pro demokracii. Konzervativec Merz se chtěl vyvarovat veřejných sporů, jaké otřásaly vládou jeho sociálnědemokratického předchůdce Olafa Scholze.
V německé spolkové zemi Sasko se rozhořel vnitrostranický spor uvnitř tamní CDU. Důvodem jsou neshody kolem rozpočtu, zadlužení a především vztahu k pravicové AfD. Napětí v CDU dosáhlo nového vrcholu a podle německých médií hrozí výbuchem. Hovoří se dokonce o možném odchodu některých výrazných osobností strany. Po neúspěšném pokusu o sestavení koalice se sociálními demokraty a levicovém hnutím BSW po zářijových zemských volbách vládne CDU od prosince v menšinové vládě společně s SPD.
Spolková ministryně hospodářství Katherina Reicheová, která se před pár dny ujala úřadu, jednoznačně vyloučila návrat k jaderné energetice, kterou CDU a CSU požadovaly během volební kampaně. Nic nehodlá slevovat z Green dealu a vyzvala k rychlé výstavbě nových plynových elektráren v Německu, a to s kapacitou nejméně 20 gigawattů. Počítá se snížením daní z elektřiny a dlouhodobými dodávkami plynu.
Friedrich Merz z CDU se stal německým spolkovým kancléřem. Překvapivě k tomu však potřeboval dvě hlasování, protože v prvním kole ho všichni jeho spolustraníci nepodpořili. V druhém hlasování ho podpořilo 325 poslanců. Proti bylo 289 hlasů. Jeden hlasující se zdržel. Celkem hlasovalo 618 z 630 členů Bundestagu. Koalice CDU a SPD má přitom většinu 328 poslanců, tři členové vládní koalice tak Merze nepodpořili ani napodruhé.
Poslanci Německého spolkového sněmu nezvolili v prvním kole předsedu Křesťanskodemoratické unie (CDU) Fridricha Merze novým německým kancléřem. Podle očekávání měl přitom získat dostatečný počet hlasů už v prvním kole díky pohodlné většině vládních stran v Bundestagu. Merz má vést koaliční vládu konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD).
Deset týdnů po volbách v pondělí předsedové konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) podepsali koaliční smlouvu, která bude základem práce příští německé vlády. Budoucí kancléř Friedrich Merz slíbil občanům, že se země pod jeho vedením změní k lepšímu. Koaliční smlouva slibuje na 144 stranách změny v hospodářské, migrační nebo zahraniční a obranné politice. Strany se v ní hlásí i k podpoře Česko-německého fondu budoucnosti a k rozvoji dopravního spojení Německa s Českem.
Strana Alternativa pro Německo (AfD) se těší rekordní podpoře. Podle dnes zveřejněného reprezentativního průzkumu Trendbarometer, který pro televize RTL a n-tv zpracovala společnost Forsa, by nyní pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu volilo 26 procent Němců. Zvítězila by tak před konzervativní unií CDU/CSU, jíž průzkum přisuzuje 25procentní podporu. Volební potenciál AfD, který zahrnuje i lidi, kteří o volbě strany uvažují, přitom přesahuje 30 procent.
Několik politiků německé konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) vyzvalo ke změně v přístupu ke straně Alternativa pro Německo (AfD) ve Spolkovém sněmu. Mělo by se s ní podle nich začít jednat jako s jinými opozičními stranami. Návrh vyvolal kritiku levicových stran i některých spolustraníků. CDU bude od května nejsilnější vládní stranou a AfD, která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou, nejsilnější opoziční stranou.
Vypadá to na největší promarněnou příležitost evropské politiky za několik let. Friedrich Merz působil před pětadvaceti lety dojmem člověka, který to má v hlavě srovnané a přesně ví, jak by vládl, jen se mu nedostalo příležitosti. Konformistka Angela Merkelová ho vytlačila z vysoké politiky, zpátky na vrchol se pak vracel po dvacetileté pauze, vyšvihnout do čela Křesťanskodemokratické unie (CDU) se mu pro odpor levicového, merkeliánského, nebo jak to nazveme, křídla podařilo až na třetí pokus. Načež se tato dávná naděje konzervativců a klasických liberálů konečně dostala do cíle. A bude z toho pokračování zeleno-sociálnědemokratického kurzu.
Německá konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) se dohodly na vytvoření koaliční vlády. Na tiskové konferenci to dnes potvrdil příští německý kancléř Friedrich Merz. Německo podle něj dostane silnou a akceschopnou vládu, která bude reformovat a investovat, učiní zemi bezpečnější a hospodářsky silnější. Evropa se podle Merze bude moci na Německo spolehnout. Strany se dohodly mimo jiné na hospodářských a daňových reformách, zpřísnění migrační politiky, ale i další podpoře Ukrajiny a zvýšení výdajů na obranu.
To není dobrá zpráva pro předsedu CDU a možného příštího německého kancléře Friedricha Merze. V nejnovějším trendu výzkumné agentury Insa se Alternativa pro Německo (AfD) poprvé dostala na stejnou úroveň jako CDU/CSU. Pro křesťanské demokraty jde o historickou ránu, píší Neue Zürcher Zeitung. Podle nejnovějšího nedělního trendu Insa, který zveřejnil deník BILD, jsou preference CDU/CSU a AfD vyrovnaně na 24 procentech.
Německá politická scéna se ocitla uprostřed ostré debaty o budoucnosti plynovodů Nord Stream. Diskuzi odstartovali poslanci Křesťanskodemokratické unie (CDU), kteří uvítali údajnou americkou iniciativu opravit a znovu zprovoznit plynovody Nord Stream spojující Rusko a Německo po dně Baltského moře. Návrhu vyjádřili podporu také představitelé Alternativy pro Německo (AfD). Podnětem k debatě bylo vyjádření ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova.
V Německu dál roste podpora opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD), která je především svými oponenty označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Podle dnes zveřejněného průzkumu agentury INSA by nyní získala 23,5 procenta hlasů. To je nejvyšší hodnota, jakou jí kdy průzkum této agentury naměřil. Její potenciál sahá až ke 30,5 procenta, míní zástupci agentury. CDU/CSU, která se nyní s SPD snaží dojednat koaliční vládu, by získala jen 27 procent hlasů.
Německá koaliční jednání mezi CDU/CSU a SPD jsou v ohrožení. Sporná změna ústavy sice prošla, ale stranám se zatím nepodařilo dojít ke shodě na důležitých bodech. K největším roztržkám dochází ve finančních otázkách, zejména pak v debatách o rozpočtu a daních. Ačkoliv koaliční strany mají do pondělního odpoledne představit výsledky jednání 16 pracovních skupin, které byly pro vyjednání koaliční smlouvy zřízeny, zdá se, že se tak nestane.
Po únorových volbách do Bundestagu v Německu výrazně klesá oblíbenost CDU/CSU. Vítězné straně, respektive unii, šlape nyní na paty ve volbách druhá AfD, která za CDU/CSU zaostává o pouhé čtyři procentní body. Vyplývá to z průzkumu německého institutu INSA pro deník Bild. Výsledek AfD je stejně dobrý jako naposledy v lednu 2024, naopak CDU/CSU dosáhla takto slabého výsledku naposledy v říjnu 2023.
Poslanci německého Spolkového sněmu na mimořádné kontroverzní schůzi schválili obsáhlý finanční balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Hlasování o změně tzv. dluhové brzdy podpořily strany pravděpodobné příští vlády, konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), a také strana Zelených. Sněm hlasoval ve starém složení vzešlém z voleb v roce 2021, nově zvolení zákonodárci se sejdou až příští týden.
Po dohodě mezi Unií, SPD a Zelenými o masivním finančním balíčku v hodnotě 500 miliard eur čelí předseda CDU Friedrich Merz ostré kritice. Největší kontroverzi vzbudilo rozhodnutí, že 100 miliard eur z celkových 500 miliard půjde přímo do Fondů pro klima a transformaci. V souvislosti s upravením dluhových pravidel by se také poprvé v historii mohla v německé ústavě objevit zmínka o cíli dosažení klimatické neutrality do roku 2045.
Příští berlínská vláda pod vedením šéfa CDU Friedricha Merze vyhlíží první koaliční problém. Plán, který počítá s tvrdší azylovou politikou a zavedením přísnějších migračních opatření, chce koaliční partner SPD do velké míry upravit. Merzově CDU přitom právě i slib tvrdšího přístupu k nelegální migraci po nedávné sérii útoků ze strany azylantů přihrál hlasy voličů v předčasných únorových volbách. Socialisté však prosazují mnohem měkčí přístup k uprchlíkům.
Strany možné příští německé vlády, konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se dohodly se stranou Zelených na podpoře obřího finančního balíku s penězi na obranu a investice do infrastruktury. Na tiskové konferenci to dnes oznámil předseda CDU/CSU a pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz. Na základě kompromisu se má mimo jiné z půlbilionového investičního fondu přesunout 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč) do fondu na boj s klimatickými změnami.
Radikální politická otočka o 180 stupňů u vítězné německé CDU v podobě oslabení dluhové brzdy v ústavě a miliardové dluhy s legračním názvem „zvláštní majetek“ nebo třeba „partnerství v rodinách“. Na levicový projekt, ve kterém se jen mírně maskuje snaha řídit soukromý život lidí pravděpodobnou budoucí velkou německou koalicí, upozorňuje švýcarský týdeník Weltwoche.
Německo by mohlo mít problém s financováním vlastní obrany. Němečtí Zelení oznámili svůj záměr zablokovat plán na uvolnění dluhové brzdy, který by měl umožnit rozsáhlé investice do obrany a infrastruktury. Zelení, kteří jsou pravděpodobnými koaličními partnery berlínské vlády, se domnívají, že se nedostatečně investuje do ochrany klimatu a životního prostředí.
Friedrich Merz je smutný vítěz. Volby v Německu byly dlouho dopředu označovány za nejdůležitější volby letošního roku. Z odstupu se asi budou jevit spíš jako významná křižovatka, kterou ale Německo projelo rovně. Začněme povahou Merzova vítězství. Křesťanskodemokratická unie (CDU) doplněná v Bavorsku o Křesťansko-sociální unii (CSU) získala 28,5 procenta. Nebýt posledních voleb s ještě nižším výsledkem, chtělo by se napsat, že to je historicky slabý výkon. Bývaly doby, že když se CDU a CSU úplně nedařilo, i tak měly dohromady aspoň 40 procent.
Navzdory zisku více než 28 procent hlasů je vítězství Friedricha Merze a jeho konzervativní unie CDU/CSU slabé, shodují se komentáře německých médií k výsledku předčasných voleb. Média vyzývají k rychlému vzniku nové stabilní vlády i vzhledem k právě probíhajícímu odklonu USA od Evropy. Slabá Merzova vláda by totiž ve výsledku posílila ambice stále rostoucí pravicové Alternativy pro Německo (AfD), jež ve volbách skončila druhá před sociálními demokraty (SPD) dosavadního kancléře Olafa Scholze.
