Německo za prvních devět měsíců letošního roku dobrovolně opustilo téměř 35 000 odmítnutých žadatelů o azyl. S odvoláním na německé ministerstvo vnitra o tom informovala agentura DPA. Nedobrovolně muselo ve stejném období zemi opustit přes 18 000 migrantů.
Možnost, že by Andreji Babišovi k vládě pomohl Tomio Okamura se svou SPD, byla tento týden přinejmenším kartou v politické hře, možností, s níž ostatní strany musejí počítat.
V Maďarsku byl ve skupině migrantů, snažících se ilegálně projít do Rakouska, zadržen Pákistánec, kterému tamní úřady přičítají sedm desítek vražd. Oznámila to ve středu agentura AFP s odvoláním na maďarskou a rakouskou policii.
V Evropě získávají stále větší vliv politická uskupení, která odmítají přistěhovalectví. V hodnocení posledního vývoje, který završily české parlamentní volby, to dnes napsal portál Politico. Ten Andreje Babiše, šéfa vítězného hnutí ANO, označil jako budoucího premiéra, který o Evropské unii hovoří s pohrdáním a který tvrdí, že Česká republika by neměla přijímat ani jednoho uprchlíka.
Povinné kvóty na přijímání uprchlíků se blíží ke svému konci. Země Evropské unie se během bruselského summitu dohodly, že reformu současného kritizovaného azylového systému státy dosáhnou za jednomyslné shody. Státům, které kvóty vytrvale odmítají, tedy již nehrozí, že by byly přehlasovány většinou.
Cesta připomíná spíš vyjížďku rozjařené mládeže než útěk z domova. Dobrý tucet mladých mužů se uvelebil na dřevěném člunu, zpívá si a povídá, zatímco člun pod zářícím sluncem brázdí vlny Středozemního moře. „Bye, Bye Tunis,“ volá jeden z mladíků do kamery v mobilu a směje se. V pozadí proplouvá druhá loď. Na sociálních sítích se v posledních týdnech takových videí z Tuniska objevilo více. Na středomořské trase do Evropy se něco změnilo, píše agentura DPA.
Do Německa by se mohlo přistěhovat 100 tisíc až 120 tisíc žen a dětí uprchlíků, kteří do země přišli v letech 2015 a 2016. Jde až na výjimky o muslimy. To je výrazně méně, než se dosud v rámci takzvaného scelování rodin odhadovalo, informoval dnes norimberský Ústav pro výzkum pracovního trhu (IAB), který je výzkumnou odnoží německého úřadu práce.
Migranti nesměřují do Itálie přes Středozemní moře už jen od severoafrických břehů. Za lepším životem se do Evropy stále častěji dostávají i z Turecka. Dnes na jeden z jihoitalských ostrovů na plachetnici připluly téměř dvě stovky Syřanů a Iráčanů, kteří se na dlouhou cestu vydali z tureckého Istanbulu, informovala agentura APA. Z Turecka se do Itálie ale dostávají migranti častěji ještě jiným způsobem, a sice na jachtách.
Od začátku letošního roku požádalo o azyl v Německu 139 635 lidí. Většina žadatelů pochází ze Sýrie, Iráku a z Afghánistánu, oznámilo dnes německé ministerstvo vnitra. Podle agentury Reuters je velmi nepravděpodobné, že počet azylantů do konce roku přesáhne 200 tisíc, což je horní mez pro příjem uprchlíků, na které se dohodla Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové s bavorskou sesterskou Křesťanskosociální unií (CSU).
Křesťanskodemokratická unie (CDU) a Křesťanskosociální unie (CSU) se na dnešním jednání údajně dohodly na kompromisu ohledně přijímání uprchlíků. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na zdroje z jednání obou stran. Německo tak na základě údajně uzavřené dohody ročně přijme nejvýš 200 tisíc uprchlíků a žadatelů o azyl. Pokud se informace potvrdí, podařilo se tak urovnat jablko sváru mezi šéfy obou stran Angelou Merkelovou a Horstem Seehoferem.
Papež František na Svatopetrském náměstí vyhlásil dvouletou kampaň Sdílejme cestu, jejímž cílem je ulehčit úděl imigrantů, napsala agentura Reuters. Vatikán tím reaguje na protiimigrační nálady, jež ve Spojených státech i v Evropě nabývají na síle. Kampaň vybízí k tomu, aby se lidé s migranty osobně setkávali, vyslechli je a oprostili se od statistiky zastřené negativními stereotypy, uvedla agentura AP.
„Němce jsem poznal, a dokonce jsem pro ně pracoval: je to nejnižší stupeň lidství, jaký si lze představit. Němec vyprodukuje v průměru dvojnásobek výmětů, jež vyprodukuje Francouz." Kdo toto napsal?
Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) trvá na tom, že Německo by nemělo mít horní hranici pro příjem uprchlíků. Prohlásila to v takzvané volební aréně v Lübecku, kde v přímém televizním přenosu odpovídala na otázky německé veřejnosti.
Německý ministr vnitra Thomas de Maziere (CDU) v sobotním rozhovoru pro deník Rheinische Post uvedl, že příspěvky pro uprchlíky jsou v Německu „docela vysoké“ a je pro, aby se ve všech státech Evropské unie (EU) sjednotily. Jedním z důvodů, proč chce tolik uprchlíků do Německa je podle něj totiž to, že má Německo tyto příspěvky poměrně vysoké.
Pokud bude Maďarsko pokračovat v konfrontačním kurzu v otázce uprchlíků, měla by ho za to EU potrestat. Agentuře DPA to řekl německý ministr spravedlnosti Heiko Maas. Reagoval tak na prohlášení maďarského premiéra Viktora Orbána, který v pátek řekl, že jeho země nebude měnit svou migrační politiku ani po středečním verdiktu Soudního dvora EU.
Rozhodnutí Evropského soudního dvora, kterým zamítl stížnost Polska a Maďarska na relokační kvóty pro uprchlíky, je dalším příspěvkem k současné ponuré atmosféře Evropské unie, která dvakrát unijně nevypadá.
Maďarský premiér Viktor Orbán znovu vzkázal do Bruselu, že Maďarsko se tlaku Evropské komise ohledně přijímání migrantů nepodvolí. V dopise jejímu předsedovi Jeanu-Claudeu Junckerovi, o němž ve čtvrtek informuje agentura MTI, napsal, že Junckerova „interpretace solidarity neodpovídá ani právu EU ani historickým tradicím Maďarska“.
Polsko bude i nadále odmítat přijímat uprchlíky na základě unijního přerozdělovacího mechanismu, přestože Soudní dvůr EU ve středu rozhodl o tom, že Brusel má právo přebírání žadatelů o azyl na členských státech vynucovat. Podle agentury Reuters to ve středu prohlásila premiérka Beata Szydlová.
Připomínkou veškeré pomoci, kterou Evropská unie nabídla Maďarsku v migrační krizi, reagoval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na nedávnou maďarskou žádost o uhrazení části nákladů na plot na jižních hranicích země. Šéf komise maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi ale také napsal, že solidarita platí oběma směry a není možné si vybírat jen příspěvky na ochranu hranice a odmítat se řídit společným rozhodnutím o přerozdělování žadatelů o azyl.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl zrušit vízový program pro přistěhovalce, kteří přišli do USA jako děti. Svůj krok zdůvodnil snahou získat nová pracovní místa pro rodilé Američany a tvrzením, že nařízení jeho předchůdce Baracka Obamy chránící statisíce migrantů obešlo Kongres. Splnění jednoho ze zásadních Trumpových předvolebních slibů vyvolalo ostrou kritiku opozičních demokratů a hněv lidí odkázaných na program.
Islám podle německé kancléřky Angely Merkelové (CDU) patří k Německu. Čtyři miliony muslimů přispívají k úspěšnosti spolkové republiky. Merkelová to v neděli řekla v předvolební televizní debatě se svým vyzyvatelem Martinem Schulzem ze sociální demokracie. Obhajovala také svou migrační politiku.
Německé bezpečností složky nahánějí až 60 bojovníků ze Sýrie. Podle německého magazínu Der Spiegel do Německa přišli bývalí členové Brigády Uys Karni. Ta postupně bojovala téměř na všech stranách konfliktu. Bojovníci se měli vydávat za uprchlíky. Německo prý vytvořilo speciální jednotku, které má za úkol všechny členy Brigády najít.
Více než tisíc trestních oznámení podali od roku 2015 lidé na německou kancléřku Angelu Merkelovou kvůli jejímu postupu během migrační krize. S odvoláním na státní zastupitelství o tom ve středu informoval list Mannheimer Morgen. Všechna oznámení prokurátoři odložili jako bezdůvodná.
Facebook vyrazil do boje proti převaděčům migrantů. Populární sociální síť začala mazat příspěvky, které dělaly reklamu převaděčským službám. Pašeráci lidí propagovali své služby jako bezpečné a úspěšné. Také nabízeli systém pojištění pro případ, že by loď byla zadržena pobřežní stráží a vrácena zpět, píše deník The Guardian.
Evropské státy musí více přispět na platby Turecku. Prohlásil to evropský komisař pro rozpočet Günther Oettinger v rozhovoru pro magazín Der Spiegel. V březnu 2016 se EU dohodla s Tureckem, že výměnou za finanční pomoc Turecko zastaví příliv migrantů do Evropy. To se stalo, ale EU už vlastní finance posílat moc nechce. Podle Oettingera by podíl EU na pomoci měl být menší než dosud, a většina by tak příště měla jít z rozpočtů samotných členských států.
Rakousko bude po dobu neurčitou pokračovat v kontrolách na svých hranicích, které zavedlo kvůli nelegální migraci. Řekl to ministr vnitra Wolfgang Sobotka v rozhovoru pro nejnovější vydání německého nedělníku Welt am Sonntag, z něhož citovala agentura DPA. Evropské komisi se to nelíbí, v minulosti opakovaně Rakousko i další země za prodlužování kontrol na hranicích kritizovala.
Varšava a Budapešť ve středu vzkázaly Evropské komisi, že svůj odmítavý postoj ke kvótám pro přerozdělení migrantů nehodlají měnit. EK koncem července posunula do další fáze řízení proti České republice, Maďarsku a Polsku kvůli tomu, že nedodržují povinnosti plynoucí z programu přerozdělování žadatelů o azyl podle stanovených kvót.
Papež František vydal prohlášení, které obsahuje 20 bodů týkajících se uprchlíků. Doporučuje v něm vládním úřadům, jak vůči migrantům postupovat. Podle papeže jsou uprchlíci a krize spojené s nimi největší globální záležitostí 21. století. Informaci přinesly server The Guardian a agentura Reuters. Oba zdroje uvádějí, že papež žádá nadřadit práva migrantů před obavami o bezpečnost zemí, kam přicházejí, a zabránění hromadným deportacím.
Německo by nyní nemuselo nutně stanovovat horní hranici pro počet přijímaných migrantů. V rozhovoru s televizí ARD to v neděli naznačil předseda bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer. Jeho strana přitom tímto požadavkem podmiňovala povolební pokračování vládní koalice se sesterskou Křesťanskodemokratickou unií (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Seehofer následně řekl, že média jeho slova dezinterpretovala.
Otázku migrace a jejího omezení nepovažují Němci před nadcházejícími parlamentními volbami za příliš důležité téma. Vyplývá to z průzkumu, který dnes zveřejnil list Die Welt. Za zásadní pro rozhodnutí, komu dá svůj hlas, toto téma považuje jen 29 procent dotázaných. Rozhodující jsou pro většinu Němců podle průzkumu plány jednotlivých stran v oblasti vzdělávání.
