Prezidentský kandidát amerických republikánů Donald Trump hodlá tvrdě postihovat přistěhovalce, kteří ve Spojených státech přesáhnou délku platnosti svého víza. Newyorský magnát přišel s novým plánem poté, co tento týden nabídl nezvykle vstřícný přístup vůči imigrantům, kterým nepříjemně překvapil část svých příznivců.
Demokratická prezidentská kandidátka Hillary Clintonová vede nad svým republikánským soupeřem Donaldem Trumpem o dvanáct procent, což je za posledních několik týdnů nejvyšší náskok. Vyplývá to z průzkumu agentury Reuters a společnosti Ipsos. Clintonovou podporuje 45 procent dotázaných, Trumpa 33 procent.
Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump vynaložil v červenci na svou volební kampaň dvojnásobek finančních prostředků oproti předešlým měsícům. Vyplývá to z finančních výkazů, o nichž informovala agentura AP. Ve srovnání s výdaji své soupeřky Hillary Clintonové ale Trump stále zaostává.
Paul Manafort odstoupil z pozice volebního manažera kampaně kandidáta amerických republikánů v prezidentských volbách Donalda Trumpa. Manafort čelí obvinění, že pobíral peníze od bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Manafort se věnuje politickému poradenství a v tomto oboru také působil v letech 2007 až 2012 na Ukrajině. Na podezřelé finanční převody upozornil tento týden americký tisk a ukrajinská protikorupční agentura, ale Trump Manaforta přesto neodvolal.
Kandidát amerických republikánů na úřad prezidenta Donald Trump znovu připsal vzestup radikální organizace Islámský stát (IS) současné administrativě prezidenta Baracka Obamy.
Jméno šéfa volebního štábu Donalda Trumpa, Paula Manaforta, se vyskytuje ve 22 případech na seznamu podezřelých finančních transakcí spojených se jménem bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Napsal to americký list The New York Times s odvoláním na informace ukrajinské protikorupční agentury (NABU).
Zajímavou myšlenku uveřejnil na svých stránkách Institut Václava Klause. Podle jeho prohlášení by výhra Donalda Trumpa v nadcházejících prezidentských volbách byla přínosem pro Českou republiku. Domnívá se to bývalý kancléř Jiří Weigl, jehož názor vychází z Trumpova dávného manželství s Češkou Ivanou.
Američtí republikáni nespokojení s prezidentskou kandidaturou Donalda Trumpa chtějí vyslat do boje vlastního uchazeče o Bílý dům. Konzervativní alternativou newyorského miliardáře se má stát čtyřicetiletý Evan McMullin, bývalý přední poradce republikánských poslanců a zaměstnanec Ústřední zpravodajské služby (CIA), oznámila televize MSNBC.
Nedávno skončené nominační konventy amerických politických stran nebyly ty nejkatastrofálnější v dohledné historii. Kvalit roku 1968, kdy se v Chicagu bojovalo v ulicích, nedosáhly. Oba nicméně ukázaly strany méně sjednocené za svým kandidátem, než bývá zvykem.
O vstřícných postojích Donalda Trumpa a lidí z jeho týmu k Putinově Rusku se objevilo informací už dost. Není však jediným kandidátem v boji o Bílý dům, který má Kreml v oblibě. Média si nyní povšimla, že podobně je na tom i kandidátka Strany zelených na amerického prezidenta Jill Steinová. Ta se po boku Putina zúčastnila v zimě oslav propagandistické stanice RT v Moskvě.
Tisková mluvčí republikánského kandidáta Donalda Trumpa Katrina Piersonová si ve svých výrocích nezadá se svým šéfem. Naposledy to potvrdila v úterním rozhovoru pro CNN, v němž se snažila svalit vinu za aféru kolem urážlivých Trumpových komentářů o rodině padlého muslimského vojáka na prezidenta Obamu. Místo toho však ukázala nedostatky ve znalosti nejnovější americké historie.
Po slovních útocích Donalda Trumpa na rodiče mrtvého muslimského vojáka se vyrojily otázky, proč republikánský kandidát na prezidenta USA nebojoval ve vietnamské válce. Podle lékařských záznamů nemohl narukovat kvůli kostěným výrůstkům na nohou, i když s nimi bez problémů během studií sportoval. Dříve také uváděl, že měl neuvěřitelné štěstí, když si ho armáda nevybrala v tzv. draftu, uvedl deník The Telegraph.
Za hrozbu pro národní bezpečnost Spojených států označil bývalý ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) Michael Morell republikánského kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa. Realitní magnát je „bezděčným agentem“ Ruska, napsal Morell v příspěvku otištěném v listu The New York Times, v němž podpořil na úřad hlavy státu Hillary Clintonovou.
Donald Trump nabízí ve své prezidentské kampani v USA zcela neotřelý způsob, jak se odlišit, zaujmout a zvyšovat vlastní šance na dosažení Bílého domu. Využívá k tomu i bezprecedentní metody – jako například vytvoření „blacklistu“ médií, kterým odmítá poskytnout novinářskou akreditaci na jeho vystoupení. Na tom posledním byl dokonce ochrankou zadržen reportér Washingtonu Post, píše na svém webu The Huffington Post.
Barack Obama nečekaně silně vstoupil do předvolební kampaně na straně demokratky Hillary Clintonové s prohlášením, že její protivník Donald Trump je „žalostně nepřipraven,“ aby se stal prezidentem Spojených států.
Podle republikánského kandidáta na prezidenta Spojených států Donalda Trumpa by USA měly uznat ruskou anexi Krymu, pokud by to vedlo k lepším vztahům s Moskvou a silnější spolupráci v boji proti teroristům z organizace Islámský stát. Ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov označil Trumpovy výroky za nestydatost.
Vzestup Donalda Trumpa zanechal značnou část profesionálních pozorovatelů politiky ve stavu perplex. Volá po vysvětlení a ta, jež se nabízejí a recyklují v článcích a esejích, často působí jako dílčí a nedostatečná. V popkultuře nedávných let se nacházejí různé Trumpovy předobrazy, jeho možné prezidentství prý předpověděl seriál Simpsonovi.
Kandidátem amerických republikánů pro prezidentské volby bude Donald Trump, potvrdila to stranická konvence v ohijském Clevelandu. Většina expertů by ještě nedávno něco takového nepovažovala za možné, Trump je v očích mediálních a politických elit vulgární muž, který nedostatek představ o politice nahrazuje slovní agresí a narcismem, v postkomunistické Evropě budí obavy jeho vřelý vztah k Putinovi. Jeho stoupenci v něm naopak vidí prvního politika, který se dokázal skutečně postavit selhavším elitám, realitní magnát a hvězda reality show má politiku vrátit lidem.
Číst si v amerických mainstreamových médiích shrnutí projevů Donalda Trumpa znamená leccos se dozvídat o těch projevech, ale taky o kategoriích, v nichž uvažují autoři těch shrnutí. V jednom takovém shrnutí Trumpova projevu na republikánském konventu se uvádělo, že projev „byl charakterizován ještě temnějším jazykem než při kampaňových mítincích“.
Žijeme v éře nedůvěry a vzpoury proti „establishmentu“, „elitám“ či „expertům“. V červnu britští průzkumníci YouGov zjišťovali, čím názorům lidé při rozhodování o hlasování v referendu naslouchají.
Je příznačné, že Andrej Babiš, někdejší obdivovatel newyorského miliardáře Michaela Bloomberga, neodolal kouzlu Donalda Trumpa. Ve svém vyjádření z počátku března sice pro jistotu dodal, že pro Bloomberga by hlasoval nejraději, ale to byla celkem neškodná pojistka vzhledem k tomu, že Bloomberg právě tehdy ohlásil, že se definitivně rozhodl nekandidovat.
V roce 1993 sledovala většina tehdejší mediálně-politické „pražské kavárny“ přípravy ke spuštění první soukromé televize se skepsí. Sliby, s nimiž přicházela, se zdály legrační a Vladimír Železný, někdejší tiskový mluvčí neúspěšného levicově elitářského Občanského hnutí, nepravděpodobným vůdcem populistické televizní revoluce. Rok s rokem se sešel a tytéž kruhy si mohly jen bezmocně zoufat (a zoufaly) nad Železného úspěchem.
Roste v lidech nenávist? Podle aktuálního výzkumu z USA se zdá, že ano. Heidi Beirichová se spolupracovníky vydala v rámci SPLC, což je americká právnická organizace zabývající se chudobou, zprávu o nenávisti v Americe, která, jak upozorňují další komentátoři, např. Amy Goodmanová z televize Democracy Now!, pomáhá vysvětlit volební úspěch Donalda Trumpa.
V prosincové debatě republikánských prezidentských kandidátů dostal Donald Trump otázku na modernizaci tzv. jaderné triády. Tedy jaderné bombardéry, rakety a ponorky – tři nosiče atomových zbraní, jimiž USA disponují. To Trump ale netušil, přestože mu to moderátor v otázce napověděl, a reagoval zamotanou odpovědí, již zakončil slovy: „Myslím, že jaderná, prostě ta síla, ta devastace je pro mě velmi důležitá.“
V březnu tohoto roku se na stránkách internetového deníku Echo24.cz objevil komentář tvrdící, že Donald Trump nemá reálný politický vliv a není třeba se o něj zajímat. Autor (byl jsem to já) se nemohl mýlit víc.
Donalda Trumpa u nás nemáme, ale pokusme se tento americký fenomén přiblížit. Představte si Paroubkovu nafoukanost, Babišovu ochotu obvinit kohokoli z čehokoli, Rittigovu procovskou nechutnost, Troškovo přesvědčení o vlastní velikosti, Krausovu aroganci, Okamurův xenofobní primitivismus, vulgární humor Miroslava Sládka.
