Senioři došli, Babiš přesedlává na živnostníky
Po dlouhé době je tady první návrh ze stáje Andreje Babiše, který si skutečně zaslouží pochvalu. Byť zatím nejde o víc než ideu a ďábel se většinou skrývá v detailech.
Po dlouhé době je tady první návrh ze stáje Andreje Babiše, který si skutečně zaslouží pochvalu. Byť zatím nejde o víc než ideu a ďábel se většinou skrývá v detailech.
Předseda vlády Andrej Babiš po zavedení elektronické evidence tržeb a kontrolního hlášení navrhuje úlevu nejmenším živnostníkům. Po ideové konferenci hnutí ANO oznámila ministryně financí Alena Schillerová uskutečnit záměr jedné paušální daně pro malé podnikatele. Nápad se však setkal s velkou kritikou opozice, podle které nemusí Babiš nic vymýšlet, stačilo by podporovat návrhy ODS. Babišův záměr je překvapením i pro Podnikatelské odbory, které se zavedením jednotné paušální daně očekávají zrušení EET.
Vláda Andreje Babiše odkládá důležité reformy a posouvá jejich realizaci na konec volebního období. Naposledy premiér Babiš připustil, že se daňová reforma uskuteční nejdříve za rok. Se zrušením superhrubé mzdy, kterou Babiš považuje za podvod, počítá vláda až v roce 2021. Menšinový koaliční kabinet Andreje Babiše v současné době neplánuje snížení daní. Změna nenastane ani za rok, protože podle Babiše bude rozpočet „napjatý, takže spíš 2021“. Reformní kroky v oblasti daní však Babiš slibuje dlouhodobě.
Za poslední dva roky výrazně klesl počet podnikatelů v oblasti maloobchodu a pohostinství. Vyplývá to z aktualizovaných dat Eurostatu. Podnikatelé ubývají především na venkově, odkud postupně mizí obchody. Jen loni ukončilo činnost v malých obcích 1082 venkovských prodejen. Pokles počtu lidí, kteří se živí podnikáním v maloobchodu a pohostinství, o téměř 15 procent je zejména důsledek zavedení elektronické evidence tržeb.
Týden před koncem roku schválil italský Senát novou daň z on-line transakcí. Chce donutit Google, Facebook, Amazon a spol., aby konečně začaly v Itálii platit daně.
V květnu příštího roku začne platit evropské nařízení na ochranu osobních údajů, kterému se zkráceně říká GDPR. To se dotkne prakticky všech firem a institucí, které nějakým způsobem zpracovávají osobní údaje. Minulý týden proběhl v Bruselu workshop k GDPR zaměřený na malé a střední podniky. Podle místopředsedy asociace, která tyto podniky sdružuje v Česku, Zdeňka Tomíčka ale workshop nepřinesl moc odpovědí. Ani zástupci Evropské komise netuší, jak bude výklad legislativní novinky vypadat.
Přesně před rokem začala pro pohostinství a ubytování platit elektronická evidence tržeb (EET). V březnu přibyli také malí a velcí obchodníci. Jak se této „vlajkové lodi“ bývalého ministra financí Andreje Babiše (ANO), která má zvýšit výběr daní a být účinným nástrojem proti šedé ekonomice, skutečně daří? A jak s ní zamává nové složení Sněmovny, když EET chtějí omezit třeba Piráti, úplně zrušit ODS a TOP 09 a změny chce i samotné hnutí ANO?
Kontrolní hlášení DPH stojí podnikatele desítky hodin práce navíc. Od jeho zavedení v lednu 2016 totiž stoupl počet hodin, které podnikatel ročně stráví nad daňovými přiznáními, o více než 30. Vyplývá to z údajů prestižního žebříčku Doing Business o kvalitě podmínek pro podnikání, který každoročně vypracovává Světová banka.
V Senátu se diskutovalo o zrušení elektronické evidence tržeb (EET). Její okamžitý konec totiž požaduje petice, pod kterou se podepsalo téměř 20 tisíc lidí. Zatímco náměstkyně ministra financí Alena Schillerová EET vychvalovala, kritici v čele s předsedou Asociace podnikatelů a manažerů Radomilem Bábkem označili evidenci za nedemokratické restriktivní opatření. Podle nich vede ke zdražování, udávání, otevřené nenávisti a zavírání podniků a rozhodně nenarovnává podnikatelské prostředí.
Živnostníci mají při nástupu do penze v průměru o 13 procent nižší důchod než zaměstnanci, a to kvůli nižší odvedené částce pojistného. Rozdíl by byl ještě vyšší, pokud by se peníze z důchodového systému solidárně nepřerozdělovaly. Vyplývá to ze studie o příjmech seniorů, kterou zveřejnil Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) a ministerstvo práce řeší stížnosti živnostníků na malé důchody.
Asociace živnostníků důrazně odsoudila výroky předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) o tom, že by se živnostníkům měly zvýšit odvody, aby se část z nich raději nechala zaměstnat a byla lépe národohospodářsky využita. „Není nic, co by mohlo ospravedlnit tak bezprecedentní vyvolávání třídní nenávisti a nového třídního boje,“ píše asociace ve své tiskové zprávě.
Odvolání předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) požaduje Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Asociaci vadí Štěchův čtvrteční výrok, že by se měly zvýšit odvody pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a že mnoho z nich jsou „pseudopodnikatelé“. Senátor Štěch to řekl ve čtvrtek na sjezdu odborového svazu Kovo.
Půl roku po zavedení pokladen EET už není třeba čekat s hodnocením. Zkrátka a dobře, manévry ministerstva financí poškodily pověst podnikatelského stavu, státní pokladně však nic nepřinesly.
Finanční správa si kvůli svému nelidskému přístupu, kterým likviduje drobné podnikatele a živnostníky, vysloužila v posledních měsících vlnu kritiky. To, že svým postupem poškozuje poctivé firmy, nyní připustil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Fenomén darovacích trhů, které jsou novou formou protestu proti EET, nabývá na síle. Po historicky prvním darovacím trhu v Hradci Králové a druhém v Letohradu se ozvala další padesátka měst, které chtějí tento typ trhu uspořádat. Někde by dokonce mohly nahradit klasické trhy, o které není mezi trhovci zejména po zavedení EET zájem.
Lidským představám o světě odpovídá v posledních desetiletích představa pokroku. Podmínky k životu se zlepšují, lidé jsou vzdělanější a bohatší, a i když někdy dojde k potížím, po zdržení se vše vrátí k vzestupnému trendu.
Ačkoliv o historicky první darovací trhy nebyl masový zájem, další je budou brzy následovat. Trhy, které protestují proti EET a likvidaci drobných živnostníků, se uskuteční i v dalších městech. Po Hradci Králové o ně projevili zájem také trhovci z Chebu, Mělníku nebo Františkových Lázní. A to navzdory tomu, že se někteří stánkaři bojí případných pokut.
Protesty proti EET získávají novou podobu. Po demonstracích, nevydávání účtenek nebo nahrazování hospod klubovými pivnicemi a spolky si svou formu protestu našli také trhovci. Zavádí takzvané darovací trhy, kterými chtějí dokázat, že farmářské trhy mohou fungovat i bez elektronické evidence tržeb a vydávání účtenek. První darovací trh se uskuteční dnes v Hradci Králové.
‚Gestapo, totalitní praktiky, šikana či boj s hydrou‘. I taková přízviska používají podnikatelé i daňový poradci ve spojení s finanční správou v posledních měsících. Minulý rok totiž nebyl pro podnikatele a živnostníky snadný, a to přestože si loni v létě vláda pochvalovala, že se jí podařilo snížit administrativní zátěž podnikatelů.
Zatímco pro nás platí nesmyslné šibeniční lhůty v řádu dnů, úředníci na to mají měsíce, klidně i roky. Taková kritika se ozývá na adresu finanční správy z řad živnostníků, pro které platí od loňského ledna povinnost odevzdávat kontrolní hlášení k DPH. Podnikatelé jsou naštvaní, že jim úřad vyměří za několikadenní zpoždění nebo chybu v kontrolním hlášení hned desetitisícovou pokutu.
Finanční správa uklidňovala podnikatele, že při startu kontrolního hlášení k DPH nebude případné chyby či zpoždění pokutovat. Teď však obrátila a začala jim v souvislosti s novým nástrojem proti daňovým únikům, který platí od ledna 2016, zpětně vyměřovat desetitisícové pokuty. Generální finanční ředitelství to ale označuje za nedorozumění.
Zemětřesení o síle minimálně čtyř stupňů Richterovy škály, vichřice přinejmenším o 75 kilometrové rychlosti nebo lavina. To jsou podle finanční správy ospravedlnitelné důvody, které mohou vést k prominutí pokuty za včasné nepodání kontrolního hlášení DPH. Podle dostupných informací ale Generální finanční ředitelství z 89 milionů korun na pokutách za rok 2016 prominulo jedinou sankci ve výši 25 tisíc korun.
Drobní živnostníci se bouří proti nesmyslně vysokým pokutám, které finanční správa ukládá za drobné prohřešky v kontrolním hlášení DPH. Kvůli hlášení, které má podle ministerstva financí zabránit daňovým únikům, padají nejčastěji sankce ve výši 50 tisíc korun. Echo24 přináší případy některých z pokutovaných živnostníků. Finanční správa během prvního roku rozdala pokuty za 89 milionů korun.
Finanční správa v prvním roce fungování kontrolního hlášení DPH udělila podnikatelům pokuty za 89 milionů korun. Nejčastěji plátci DPH, kteří pomocí hlášení pravidelně oznamují úřadům údaje o svém podnikání, zaplatili rovnou nejvyšší možnou pokutu – 50 tisíc korun.
Svoboda podnikání, jeden z pilířů polistopadové svobody, je ohrožena zákonem o evidenci tržeb, podle kterého bude „Velký bratr“ z ministerstva financí on-line sledovat tržby všech podnikatelů. To říkají zvláště malí a střední podnikatelé, proti kterým je zákon v první řadě namířen.
Nikde v Evropě nebylo podnikání tak potlačeno jako v české části komunistického Československa. A nikde jako v českých zemích nezažili podnikatelé v posledním čtvrtstoletí takový rozkvět. Styl „ode zdi ke zdi“ pokračuje i nadále, když vláda hodlá dosud nevídaným způsobem omezit podnikatelskou svobodu.