Český státní dluh se v pololetí zvýšil na 3,044 bilionu korun a poprvé tak překročil hranici tří bilionů. Od začátku roku dluh vzrostl o 149,6 miliardy korun. Míra zadlužení byla v pololetí 42,8 procenta hrubého domácího produktu, o 0,1 procentního bodu vyšší než na konci loňského roku. Informovalo o tom ministerstvo financí. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh 280 574 korun.
Před dvěma lety, 21. července 2021, na rekordně dlouhém summitu v Bruselu premiéři zemí Evropské unie poprvé překročili jednu z tvrdých červených linií. Poprvé v historii schválili společné evropské dluhy. Proti byly především bohaté a finančně ostražité země severu Evropy. Německo, Dánsko, Nizozemsko. Nechtěly ručit za dluhy Řeků, Italů, Španělů. Jenže bylo krátce po první vlně covidu, která tehdy silně zasáhla právě země jižní Evropy.
Americká Sněmovna reprezentantů dnes brzy ráno SELČ schválila zákon, který pozastavuje platnost dluhového stropu. Legislativní text nyní putuje do Senátu. Prezident Joe Biden výsledek hlasování uvítal a vyzval Senát, aby zákon schválil, co nejdříve. Podle výsledků zveřejněných deníkem The New York Times hlasovalo proti návrhu 117 zákonodárců, z nichž 71 bylo z Republikánské strany. Pro hlasovalo 314 kongresmanů, z nichž 165 z Demokratické strany. Pro zákon hlasovalo také 149 republikánských zákonodárců.
Členové amerického Kongresu začínají projednávat návrh zákona, který může odvrátit bezprostřední hrozbu platební neschopnosti Spojených států. Text je výsledkem vyjednávání mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a předsedou Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym, kteří se o víkendu dohodli na pozastavení dluhového stropu federální vlády do začátku roku 2025. Návrh obsahuje mnohá další opatření, včetně plánů odrážejících požadavky Republikánské strany na omezení vládních výdajů mimo těch na obranu.
Americký demokratický prezident Joe Biden a republikánský šéf Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy dosáhli konečné dohody na zvýšení limitu pro zadlužení Spojených států, což americké vládě umožní vyhnout se platební neschopnosti. S odvoláním na svůj zdroj to dnes napsala agentura AP. O předběžné dohodě oba politici informovali už v noci na neděli. Pokud by demokraté a republikáni nenalezli shodu, hrozila by USA platební neschopnost už 5. června.
ÚHEL POHLEDU: Nejpodstatnější ekonomickou zprávou tohoto týdne je, že dohoda o zvýšení amerického dluhového stropu stále neexistuje. A teď už to začíná být vážně zajímavé. Americká ratingová agentura Fitch už zhoršila výhled ratingu Spojených států na negativní. To v praxi znamená, že by mohla v příštích měsících rovnou zhoršit celé hodnocení úvěrové spolehlivosti země z aktuálních AAA, tedy nejvyššího možného hodnocení. Americká ministryně financí Yellenová nepřestává varovat před důsledky, pokud se nenalezne zhruba do neděle dohoda.
Americký prezident Joe Biden v sobotu vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy se budou schopné vyhnout bezprecedentnímu stavu platební neschopnosti, která by mohla mít dalekosáhlé dopady nejen na americkou ekonomiku. Situaci komentoval poté, co se po pátečních jednáních jeho týmu s republikány v Kongresu dvě strany rozešly bez oznámení průlomu. Pokud Kongres nezvýší zákonný limit pro zadlužení Spojených států, vládě by mohly dojít peníze za méně než dva týdny.
Piráti v rámci svého balíčku na ozdravení veřejných financí opakovaně tlačí takzvaný „dánský model stabilizace kurzu měny“, který by podle slov šéfa Pirátů Ivana Bartoše pro Echo24 mohl ušetřit až 30 miliard ročně na obsluze dluhu. Cílem by mělo být zapojení koruny do tzv. Evropského mechanismu směnných kurzů II (ERM II). Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank a členky Národní ekonomické rady vlády (NERV) Heleny Horské nicméně Česko není dostatečně vyspělou ekonomikou.
Dubnové ráno na ministerstvu financí. Zbyněk Stanjura se svým vrchním ředitelem prezentuje prognózu vývoje ekonomiky. Když se dostane k největšímu problému země, obrovské inflaci, optimisticky konstatuje, že růst cen energií už se mírní. Pohled do aktuální statistiky ale ukazuje, že ten mírnější vzestup cen energií nezmírňuje rekordní zdražování potravin. To jede dál. U některých dokonce ještě sílí. Stanjura si bere slovo a oznamuje, že zisky zemědělců meziročně vzrostly o 167 procent.
Česká republika se loni ve čtvrtém čtvrtletí zadlužovala nejvýrazněji v celé EU. Vyplývá to z čísel, která v pátek zveřejnil Eurostat. Veřejné zadlužení Česka v poměru k HDP se zvýšilo o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta. Státní dluh – tedy dluh, za který odpovídá přímo vláda – stoupl na rekordních více než 2,99 bilionu korun. Poprvé v historii tak atakuje psychologickou hranici tří bilionů korun.
ÚHEL POHLEDU: Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádření nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, resp. 417 miliard korun. Na růstu zadlužení se podílela hlavně ústřední vláda, neboť obce a kraje loni vykázaly přebytek, a to dokonce třetí nejvyšší v historii. Tento přebytek, odpovídající 32,8 miliardy korun, na němž se z poloviny podílí přebytek metropole Prahy, 15,5 miliardy korun, tak poněkud vylepšuje celkový stav českého veřejného zadlužení, který je však i tak již třetí rok v řadě neutěšený.
Už skoro rutinně se dá začít psát, že schodek státního rozpočtu je nejvyšší v historii. A každý měsíc se ten propad zrychluje. Za první tři měsíce roku stát utratil o 166,2 miliardy korun víc, než dokázal vybrat na daních. Na výdaje státu chybí děsivých 41 procent příjmů. Stát jen za třetinu roku utratil 568,7 miliardy korun, ale na příjmech dokázal získat jen 402,5 miliardy. Zatímco výdaje stouply o děsivých 36,9 procenta, příjmy jen o 13 procent. Není to až tak překvapivé. Je to především dílo jedné z nejvyšších inflací v zemích Evropské unie, kterou centrální banka odmítá razantněji řešit.
Agentura Fitch Česku v pátek potvrdila jeho dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje už od svého loňského květnového posudku. Negativní výhled znamená, že existuje zvýšené riziko zhoršení samotného ratingu. Zvýšenému riziku zhoršení ratingu ze strany některé ze tří světově významných ratingových agentur, vedle Fitch ještě Moody’s Standard & Poor’s, Česko před loňským květnem nečelilo nikdy od konce roku 1998. Fitch se svým novým posudkem přichází v době, kdy se v Česku rozjíždí už poněkud bizarní diskuse, jak rostoucí zadlužení zkrotit.
Český státní dluh se loni zvýšil na rekordních 2,895 bilionu korun. Výši dluhu v úterý potvrdilo ministerstvo financí, předběžně ji na stejné úrovni zveřejnilo už počátkem ledna. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 275.033 korun. Státní dluh se meziročně zvýšil o 429 miliard korun. Míra zadlužení dosáhla 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od konce roku 2021 se zvýšila o 2,5 procentního bodu.
Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, která loni ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila státní dluh. Dostal se na 45,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl unijní statistický úřad Eurostat. V celé EU se dluh snížil na 85,1 procenta HDP, v eurozóně klesl na 93 procent HDP. Česko patří v EU nadále mezi nejméně zadlužené země. V absolutních číslech dluh přesáhl 2,98 bilionu korun. O rok dříve, tedy ve třetím čtvrtletí 2021, státní dluh přesahoval 2,43 bilionu korun, relativně pak činil 40,4 procenta HDP.
Ukrajina požádá zahraniční držitele svých státních dluhopisů o dvouletý odklad splátek, aby tak mohla soustředit ubývající finanční zdroje na odrážení útoku ruských vojsk. Vyplývá to z rezoluce, kterou ve středu zveřejnila ukrajinská vláda. Žádost Ukrajiny o odklad splátek už podpořila skupina západních vládních věřitelů, která zahrnuje Spojené státy, Kanadu, Británii, Francii, Německo a Japonsko.
Česku poprvé od roku 1998 hrozí zhoršení ratingu a citelné prodražení dluhu. Jedna ze tří světově významných ratingových agentur, americká Fitch Ratings, vydala své nejnovější hodnocení, ve kterém reviduje výhled České republiky na negativní.
Zadlužení Česka loni rostlo nejrychlejším tempem v Evropské unii. Zadlužení české vlády se loni podle pátečních dat Eurostatu zvýšilo o 4,2 procentního bodu na 41,9 procenta HDP. Na twitteru na to upozornilo ministerstvo financí. Česko ale i tak patřilo k nejméně zadluženým státům EU. Úřad dodal, že Česko bylo v čele sedmi zemí EU, které loni zadlužení zvýšily. Výrazný nárůst dluhu zaznamenaly také Malta nebo Slovensko.
Končící vláda Andreje Babiše nechává po svém úřadování plno nástrah, které čekají na připravující se kabinet Petra Fialy. Jedním z nich je schodek veřejných financí, který hrozivě roste. Podle programového prohlášení nové vlády by se měl schodek snížit na úroveň tří procent hrubého domácího produktu. To je ale přitom daleko méně, než koalice Spolu slibovala před volbami. Ekonomové upozorňují, že se jedná o neambiciózní plán a při dobrých podmínkách by se teoreticky tento slib mohl podařit splnit již příští rok.
Rozhazovačné vládnutí Andreje Babiše (ANO) bude trápit budoucí vlády nehledě na další krize po mnoho příštích let. Splácení vládního dluhu se ještě více prodraží, úrok už překonal úroveň 2,3 procenta, a je tak nejvyšší od doby, co se stal Babiš před sedmi lety šéfem financí. Současný kabinet tak odchází ve správnou chvíli, následky ponese vláda Petra Fialy (ODS), která bude muset přistoupit k bolestivým opatřením.
Dluh vládních institucí ČR stoupl ve druhém čtvrtletí meziročně o 252,2 miliardy Kč na 2,517 bilionu korun. Míra zadlužení vzrostla proti loňsku z 39,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje výkon české ekonomiky, na 42,7 procenta HDP. Ve srovnání s letošním prvním čtvrtletím byla o 1,3 procentního bodu nižší, ačkoli dluh stoupl o 4,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Rychlé zadlužování státu, které bylo v prvním čtvrtletí druhé nejrychlejší z celé Evropské unie, nechává ministryni financí Alenu Schillerovou klidnou. A to i přesto, že před současným přístupem vlády varují jak odborníci, tak i Nejvyšší kontrolní úřad. Ten totiž ve své pravidelném stanovisku uvedl, že loňský obří schodek státního rozpočtu ve výši 367,4 miliardy korun z poloviny nesouvisel s protikoronavirovými opatřeními. Stát měl navíce dle kontrolního úřadu místo toho raději šetřit.
Český veřejný dluh se stále zvyšuje a letí volným pádem. Pokud nenastanou okamžité změny, mohou přijít drastická opatření v podobě škrtů a omezování peněz například do školství nebo zdravotnictví. Na situaci upozorňují ekonomové i analytici, kteří již sami začínají připravovat analýzy, jak dluh zabrzdit. S jednou přišla i Raiffeisenbank, podle které by se dala současná nepříznivá situace stabilizovat do tří let. Musela by se však zavést vyšší daň z příjmu fyzických osob či redukovat dotace.
Vládní dluh ČR v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) stoupl v prvním čtvrtletí o 6,3 procentního bodu na 44,1 procenta HDP. Šlo tak po Kypru o druhý největší růst mezi zeměmi EU. Český vládní dluh je v rámci EU šestý nejnižší. Vyplývá to z aktuálních dat Eurostatu, na které upozornila poradenská společnost Moore Czech Republic. V rámci celé EU stoupl vládní dluh o 2,4 procentního bodu na 92,9 procenta HDP, přičemž v prvním čtvrtletí dluh stoupl 23 z 27 členských zemí EU.
Ceny zboží a služeb rostou skoro nejrychleji v celé Evropské unii. V dubnu se meziročně zvedly o 3,1 procenta. Před námi jsou jen Maďaři s 5,2 procenta, Poláci s 5,1 a Lucemburčané se 3,3 procenta. Průměr celé EU jsou jen 2 procenta. U nás se tedy zdražuje o více než polovinu rychleji, než je evropský standard. V sousedním Německu rostly v dubnu ceny o 2,1 procenta, v Rakousku o 1,9, ve Francii o 1,6 procenta.
Stát v čele s ministerstvem financí dostal první závažné varování, které může v budoucnu ohrozit výplatu důchodů či snížení kvality zdravotnické péče. Ratingová agentura Moody‘s totiž varovala před tím, že česká vláda ve střednědobém období neplánuje s razantní konsolidací veřejných financí. Hrozilo by, že agentura sníží státu rating. Pak bychom pro investory byli rizikoví a razantně by vzrostla obsluha státního dluhu.
Prodej dlouholetých dluhopisů se může vládě Andreje Babiše (ANO) v budoucnu vymstít. V poslední aukci totiž ministerstvo financí prodalo dluhopisy za 21 miliard korun. Největší zájem byl o dluhopis se splatností deseti let, který se prodával s průměrným výnosem 1,89 procenta. Pro budoucí vlády to podle ekonomů může znamenat problém, který se promítne například ve zhoršujících se podmínkách ve zdravotnictví nebo u výše důchodů.
Státní dluh by měl letos překonat hranici 2,5 bilionu korun a v roce 2023 tří bilionů korun. Během let 2021 až 2023 by tak měl stoupnout zhruba o jeden bilion korun. Vyplývá to z informační brožury ministerstva financíStátní rozpočet v kostce, jejímž cílem je přiblížit problematiku státního rozpočtu široké veřejnosti. Hranici dvou bilionů korun státní dluh překonal loni, když stoupl o 410 miliard korun na 2,05 bilionu korun.
Německá vláda si chce kvůli koronavirové krizi v příštím roce půjčit 179,82 miliardy eur (4,7 bilionu Kč), tedy téměř dvojnásobek původně plánovaných 96,2 miliardy eur (2,5 miliardy Kč). Návrh rozpočtu je výsledkem sedmnáctihodinového jednání parlamentního rozpočtového výboru, informovala v pátek agentura DPA.
Podnikatelům a živnostníkům se stále více vzdaluje podpora za dobu koronavirové krize.
