Tag: Ukrajina

Články k tagu

Dvakrát si rozmysli, kde požádáš o azyl

Byla to jediná ambasáda EU, která fungovala,“ vysvětluje syrský student práv Anás, proč se ocitl v Česku. Když v roce 2012 začal v zemi zmítané válkou zavírat svá velvyslanectví jeden západní stát za druhým, ale česká vláda se své zastoupení rozhodla udržet v chodu, bylo Česko pro místní jednou z mála evropských destinací, kam se zdálo být možné legálně prchnout. Samozřejmě pokud dostali víza.

Rok po Majdanu, týden po Mnichovu. Hrozí druhý Vietnam

Pozvání do diskusního Salonu Týdeníku Echo přijali bývalý ministr Zemanovy vlády a pozdější velvyslanec České republiky v Rusku Jaroslav Bašta, politolog Michael Romancov a diplomat Štefan Füle, který měl v Evropské komisi na starosti jednání s Ukrajinou o asociační dohodě, než jednání v listopadu 2013 zkrachovala a následoval Majdan. (O Fülem se spekuluje jako o budoucím členu týmu evropského prezidenta Donalda Tuska.) Bouřlivá byla i diskuse v Salonu a nevyhnutelně došlo i ke sporu o příčinách a dosavadním průběhu krize na Ukrajině.

Nová studená válka

Nejkomentovanějším momentem výroční mnichovské bezpečnostní konference bylo, že když ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlašoval z pódia, že na Ukrajině nejsou žádní ruští vojáci, publikum se smálo. Ale co je tu vlastně k smíchu? Kdyby o tom někdo chtěl psát esej, mohl by jí dát titulek „Smích bezmocných“. Ten smích byl brán za důkaz toho, že Lavrov neuspěl, že nemá důvěru lidí v oboru.

Den, kdy prohrál Putin

Evropa i Amerika oslavily klidný průběh ukrajinských voleb, jak se sluší a patří. Přesto vzbuzují oficiální reakce i komentáře předních médií dojem, že jsou publikovány z povinnosti a značně ledabyle. Vítězství proevropských stran se nakonec čekalo a o větší prostor si ve veřejné diskusi říkají ozbrojené konflikty na Blízkém východě, miliony uprchlíků ze Sýrie nebo armádní represe proti islámské opozici v Egyptě.

Kyjev chystá lustrace, Praha bere zpátečku

Minulý týden přijal končící ukrajinský parlament po tlaku veřejnosti široký lustrační zákon, který má vyčistit státní správu nejen od bývalých spolupracovníků KGB, ale i od obrovské korupce nebo lidí z éry svrženého prezidenta Viktora Janukovyče. Do diskusí o zákonu se zapojili i odborníci ze zemí střední Evropy – včetně Čechů. Ti radili Ukrajině s lustracemi v době, kdy v jejich vlastní zemi končí povinnost lustrovat ministry.

Operace pod černou vlajkou

Rusko stále tvrdošíjně popírá, že na Ukrajině bojují jeho vojáci. Někteří tam sice prý náhodou „zabloudili“ a ti, co se vracejí domů v rakvích, zase zahynuli „na cvičení“ kdesi na ruském území. Začít válku klamem a podvodem není však nic neobvyklého. Historie zná příkladů dost.

Ruská válka v zastoupení

K výrokům prezidenta Miloše Zemana se stojí za to vracet kvůli poněkud překvapivému zjištění: jsou to vlastně na domácí scéně jediné komentáře k situaci na Ukrajině, které vykazují stopu strategického uvažování. Ostatní politici se omezují na konstatování (svého) stavu, a to vlastně platí bez ohledu na to, komu fandí: jsou pobouření, znechucení, šokovaní, litují, varují, připomínají to či ono.

Nebezpečný režim shody

Rusko a Ukrajina, respektive ozbrojený konflikt, který Rusko na Ukrajině vyvolalo, byly zásadním způsobem ovlivněny katastrofou malajsijského letadla. Teprve tato otřesná událost, de facto vražda až tří set nevinných a s konfliktem nic společného nemajících cizinců, způsobila, že se Moskva konečně ocitla pod intenzivním tlakem nejenom USA, ale i řady dalších států a snad i dosud váhající EU.

Tragédie nad Ukrajinou

Ve 12.25 se Boeing 777-200 společnosti Malaysia Airlines odlepil od ranveje letiště holandského Schipholu. Čekala ho dlouhá cesta do Kuala Lumpuru, kde měl přistát v 6.10 ráno druhého dne malajsijského času. Mezi cestujícími bylo 154 Nizozemců, 27 Australanů, 23 Malajsijců, 11 Indonésanů, 6 Britů, 4 Němci, 4 Belgičani, 3 Filipínci, 1 Kanaďan a další lidé. Někdo letěl na dovolenou, někdo se vracel domů, někdo měl v Asii povinnosti.