Ukrajinský prezident Petro Porošenko oznámil, že předloží parlamentu návrh na vyhlášení stanného práva v zemi kvůli sérii nedělních incidentů mezi ruskými a ukrajinskými vojenskými loděmi v Kerčském průlivu. Vyhlášení stanného práva by podle něj neznamenalo omezení občanských práv a svobod ani plnou mobilizaci.
Ukrajinské námořnictvo oznámilo, že ruské speciální jednotky zabavily v Černém moři tři její lodě, přičemž při incidentu utrpěli zranění dva členové ukrajinské posádky, uvedla agentura Reuters. Ukrajinci obvinili Rusy, že stříleli na jejich lodě. Ukrajinský prezident Petro Porošeniko kvůli situaci v oblasti svolal schůzku s velením armády a s představiteli dalších bezpečnostních složek, uvedly světové tiskové agentury.
Velmi zvláštní rozhovor o Andreji Babišovi mladším poskytl deníku Právo Petr Protopopov, který vystupuje jako jeho bývalý asistent. Protopopov se v rozhovoru staví do role velmi blízkého přítele, s nímž duševně nemocný Andrej Babiš mladší dobrovolně trávil čas a kterého vzal i na “výlet” na okupovaný Krym. To se přitom rozchází s verzí, kterou Andrej Babiš mladší poskytl televizi Seznam. V té říká, že byl na okupovaný Krym zavlečen nedobrovolně a že Protopopov zneužil jeho důvěru.
Problémy českého trhu práce pokračují. Firmám dnes podle Hospodářské komory chybí už 440 tisíc zaměstnanců, hlavně řemeslníci, kuchaři, řidiči nebo švadleny. Komora proto navrhla vládě, aby od Nového roku zdvojnásobila na 40 tisíc roční kvótu pracovníků v režimu Ukrajina. Řešení je to ale dočasné, dlouhodobým řešením je reforma školství, říká komora.
Krátce poté, co předseda opozičních Pirátů Ivan Bartoš označil cestu předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka do Ruska za důkaz vazalství, jede pirátský poslanec Vojtěch Pikal na Ukrajinu. Do země, která na východě Ukrajiny válčí s proruskými povstalci, české politické špičky poslední dobou téměř nejezdí. To se ale nyní mění, Pikal totiž jede na Ukrajinu z pozice místopředsedy sněmovny. Podle informací deníku Echo24 chce jet na Ukrajinu i sněmovní zahraniční výbor
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos o uplatnění sankcí kvůli nepřátelským krokům Ukrajiny. Oznámila to ruská média s odvoláním na Kreml. Cílem má být „obrana národních zájmů“.
Alespoň 19 mrtvých a desítky zraněných si podle předběžné bilance vyžádal výbuch a střelba ve škole v Kerči na anektovaném Krymu. Do budovy podle krymského premiéra Sergeje Aksjonova vpadl osmnáctiletý student čtvrtého ročníku Vladislav Rosljakov, který odpálil podomácku vyrobenou výbušninu a začal střílet po studentech a vyučujících. Posléze spáchal sebevraždu. Na místě zasahují vojáci speciálních vojenských služeb, záchranáři i policisté.
Dvě plavidla ukrajinského vojenského námořnictva proplula Kerčským průlivem mezi Krymem a ruskou pevninou. Oznámila to ukrajinská a ruská média. Při plavbě průlivem, který letos v květnu překlenul most spojující poloostrov anektovaný Ruskem s ruským Krasnodarským krajem, doprovázely ukrajinský armádní konvoj plavidla ruské pohraniční stráže. Lodní provoz v průlivu je pod kontrolou Ruska.
Rusko vážně zvažuje odchod z Rady Evropy kvůli trvajícím neshodám a protiruským postojům. Podle agentury TASS to v Petrohradu řekla předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková při setkání s předsedkyní Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) Liliane Mauryovou Pasquierovou. „Dozrává v nás vnitřní rozhodnutí odejít z Rady Evropy. Říkám vám to upřímně. Jestliže s tím Rada Evropy souhlasí, smíří se s tím, jestli pro ni účast Ruské federace nic neznamená, pak se to stane,“ sdělila Pasquierové šéfka Rady federace Matvijenková.
Zavraždit vůdce proruských separatistů v Doněcku Alexandra Zacharčenka údajně pomáhaly západní zpravodajské služby. Podle ruské televize RT to dnes tvrdil Denis Pušilin, který Zacharčenka v čele samozvané Doněcké lidové republiky nahradil. Zacharčenko přišel o život 31. srpna při výbuchu v restauraci v centru Doněcka. Vzbouřenci i Moskva hned z odpovědnosti za útok obvinili Kyjev, respektive ukrajinskou tajnou službu SBU.
Bomba, která v pátek v jedné restauraci v centru Doněcka zabila vůdce proruských separatistů Alexandra Zacharčenka, byla umístěna v jedné ze stojacích lamp či lustru v přísně střeženém podniku. Nemohla tam ale být nastražena bez přispění lidí z řad separatistů. Uvedl to v sobotu ruský list Kommersant s odvoláním na své zdroje. Zacharčenko utrpěl zranění hlavy, kterým v nemocnici podlehl. Jeho nástupce tvrdí, že dopadení podezřelí „potvrdili ukrajinskou účast na zločinu“. Kreml označil jeho smrt za „provokaci“.
Při výbuchu v Doněcku na východě Ukrajiny přišel v pátek o život jeden z hlavních vůdců proruských separatistů Alexandr Zacharčenko. Naposledy stál v čele neuznávané Doněcké lidové republiky, vyhlášené separatisty. Zprávy ruských médií oficiálně potvrdilo i povstalecké vedení, podle něhož Zacharčenko zahynul v důsledku „teroristického činu“
Ukrajinský prezident Petro Porošenko v úterý ohlásil, že Kyjev zanedlouho vypoví základní smlouvu o přátelství a partnerství s Ruskem, která se podle šéfa státu dávno stala ruskou vinou anachronismem. Porošenko na poradě s ukrajinskými velvyslanci uvedl, že dal pokyn ministerstvu zahraničí připravit se na vypovězení této dohody.
Český miliardář Daniel Křetinský je blízko k ovládnutí velkého plynového naleziště na Donbasu. Naleziště je v rukách ukrajinské vlády, která má o schválení obchodu rozhodnout. Vládní komise již prodej doporučila schválit. O plyn měl původně zájem Shell, který však v roce 2014 kvůli válce na východě Ukrajiny z projektu vycouval. Píší Hospodářské noviny.
Pozorovatelská mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) oznámila, že na separatisty ovládaném území v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny poprvé odhalila moderní vojenské vybavení ruské výroby, přestože Moskva vždy popírala, že vojensky podporuje separatisty. Použití moderní ruské výzbroje v konfliktu, který si od propuknutí na jaře 2014 vyžádal přes 10.000 mrtvých, nyní potvrdil i nezávislý zdroj, uvedla agentura AFP.
Značnou pozornost ukrajinských médií vyvolala slova předsedy KSČM Vojtěcha Filipa o potlačení pražského jara v roce 1968. Šéf českých komunistů v rozhovoru pro britský list The Guardian nepřímo obvinil Ukrajince z ozbrojeného vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Kontrolní mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zaznamenala na východě Ukrajiny pohyby kolon nákladních automobilů přejíždějících rusko-ukrajinskou hranici mimo oficiální přechody. Videozáznam z monitorovacích dronů OBSE se v pondělí objevil v ruských médiích.
Zdravotní stav ukrajinského filmového režiséra Oleha Sencova, který si v ruské věznici odpykává dvacetiletý trest za terorismus, je uspokojivý. Oznámila to dnes podle ruského tisku vězeňská správa (FSIN), která tak odmítla zprávy, podle kterých se jeho stav nebezpečně zhoršuje. Sencov od poloviny května drží hladovku a obavy o něj vyjádřila řada mezinárodních institucí i jednotlivců, nejnověji francouzský prezident Emmanuel Macron.
Komunistický europoslanec Jaromír Kohlíček považuje referendum o anexi Krymu za platné, české úřady jsou podle něho v zajetí rusofobních nálad. Navrhoval by také zrušení protiruských sankcí, které prý byly přijaty na rozkaz USA. Vyjádřil se tak po své neoficiální návštěvě okupovaného poloostrova, na který odcestoval společně se senátorem za hnutí Severočeši.cz Jaroslavem Doubravou a bývalým místopředsedou KSČM Josefem Skálou.
Ukrajinské ultranacionalistické a neonacistické skupiny v letošním roce zaútočily na 11 romských táborů a násilně vyhnaly jejich obyvatele. V reportáži z Ukrajiny to dnes napsala agentura AP. Na sociálních sítích se k některým z akcí přihlásila krajně pravicová skupina označovaná jako S14 (Sič). Jednala údajně po dohodě s policií, která ale spolupráci s radikály popírá.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí rozhodně protestovalo proti návštěvě českých politiků na Krymu anektovaném Ruskem. Poslanec Evropského parlamentu za KSČM Jaromír Kohlíček a senátor za hnutí Severočeši.cz Jaroslav Doubrava v krymském Sevastopolu v neděli přihlíželi přehlídce plavidel ruské černomořské flotily a setkali se s místními poslanci. Poloostrov navštívili už letos v dubnu.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vyzval Rusko, aby umožnilo vězněnému ukrajinskému režisérovi Olehu Sencovovi lékařské ošetření ve zdravotnickém zařízení. Soud ve středu v tomto smyslu vydal takzvané předběžné opatření, které musí Rusko jakožto členský stát Rady Evropy respektovat, informovala agentura DPA. Sencov je v ruské vazbě od května 2014. V roce 2015 byl v kontroverzním procesu odsouzen k 20 rokům vězení kvůli údajné přípravě teroristických činů na Krymu anektovaném Ruskem.
Velitel ukrajinské protipovstalecké operace v Donbasu Serhij Najev se v úterý v Kramatorsku na východě Ukrajiny setkal se šéfem radikálních dobrovolnických sborů, bývalým vůdcem ultraradikálního Pravého sektoru Dmytrem Jarošem. Oznámil to ukrajinský tisk. Jejich diskuse se podle oficiální zprávy týkala zapojení dobrovolnických sborů do operací proti proruským povstalcům.
Spoluzakladatelka a bývalá členka feministické skupiny Femen Oksana Šačková spáchala v Paříži sebevraždu, bylo jí 31 let. S odvoláním na vůdkyni skupiny Innu Ševčenkovou to v úterý uvedla agentura AFP. Sama organizace označila Šačkovou za nejméně bojácnou a současně nejzranitelnější ze svých aktivistek.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal 11 výnosů o udělení čestných názvů ruským vojenským jednotkám - v dotyčných názvech ale figurují názvy ukrajinských měst. Například 6. tankový pluk má od nynějška přídomky "gardový lvovský", 68. tankový pluk zase "gardový žitomirsko-berlínský", uvedl internetový list Gazeta.ru.
Česko chce rychle získat tisíc zdravotních sester z Ukrajiny, které by měly brzy začít pracovat v sociálních službách. Staraly by se o seniory či postižené. Do ČR by se dostaly díky programu v projektu Ukrajina, který schválila vláda kvůli rychlejšímu získání pracovních sil. Na jednání sněmovního sociálního výboru to řekla ministryně práce v demisi Jaroslava Němcová (ANO). Podle ní v Česku chybí 2000 pečovatelek a pečovatelů, kteří by opatrovali potřebné.
Civilní ztráty přesáhly za čtyři roky konfliktu na východě Ukrajiny 3000 mrtvých. Uvádí to zpráva zvláštní mise OSN na Ukrajině zveřejněná v Kyjevě. Zraněno bylo až 9000 civilistů na obou stranách fronty. Podle dřívějších informací světové organizace si konflikt v Donbasu od roku 2014 vyžádal celkem přes 10.000 mrtvých.
V ukrajinském parlamentu se objevil návrh zakázat ukrajinským televizím vysílat přenosy z mistrovství světa ve fotbalu, které zakrátko začne v Rusku. Návrh podpořil parlamentní výbor pro svobodu slova, uvedl list Ukrajinska pravda. Zákaz má podle autorů návrhu zabránit „popularizaci země-agresora“.
Ruská armáda v úterý zahájila velké manévry nedaleko ukrajinských hranic. Podle informace agentury Interfax se počítá s masivním zapojením letectva a černomořské flotily. Cvičení se kromě ruské pevniny bude konat i na anektovaném Krymu, kde bude letos podle Moskvy trvale umístěna nová divize protiraketové obrany.
Lidem ze seznamu cílů vražedných útoků, vypracovaného organizátory zamýšlené likvidace ruského opozičního novináře Arkadije Babčenka, bude poskytnuta ochrana stejně jako Babčenkovi. Podle listu Ukrajinska pravda to řekl ukrajinský generální prokurátor Jurij Lucenko.
