Sociální výdaje státu včetně výdajů na politiku zaměstnanosti ze státního rozpočtu vzrostou v příštím roce na 649 miliard korun. Proti letošním očekávaným výdajům to je růst o 32 miliard korun. Na nárůstu se podílejí mimo jiné vyšší výdaje na důchody. Vyplývá to z údajů v návrhu státního rozpočtu na rok 2018. Klesnout mají naopak výdaje na podpory v nezaměstnanosti.
Muži nestárnou – jen pomalu dozrávají jako víno. Taky si to myslíte? Vyvedu vás z iluzí, protože skutečný muž by měl žít v realitě a s nohama pevně na zemi. Dnešní čeští muži mají na stárnutí mnohem víc času než dřív. Ještě kolem roku 1900 se v Česku u obou pohlaví průměrná délka života pohybovala jen mezi 40 až 50 lety. Autor tohoto textu (49) by tedy už byl mrtev, nebo by byl uctívaný moudrý kmet.
Navzdory kariéře lemované obviněními z korupce a sexuálními skandály by se na výsluní italské politiky mohl vrátit bývalý trojnásobný premiér Silvio Berlusconi. Jeho středopravicová strana, Forza Italia, se sice v průzkumech pohybuje na třetím místě za středolevicovou Demokratickou stranou a vedoucím populistickým Hnutím pěti hvězd, ovšem v koaličním spojení s podobně smýšlejícím stranami by své největší konkurenty o premiérský post porazil.
Český důchodový systém je podle nové vládní studie do budoucna udržitelný a jeho zásadní velká reforma není nutná. Stačit by podle autorů měly úpravy parametrů spolu se zvýšením podílu důchodových výdajů na HDP a posílením spoření v takzvaném třetím pilíři. Studii se Úřad vlády chystá zveřejnit na webu v pondělí.
Sídliště Vltava patří v Českých Budějovicích k dobrým adresám, i když paneláky dosahují až dvanácti pater. Na východě je sídliště odděleno od světa silničním tahem do Rakouska, na severu a jihu zabraly půdu rozlehlá parkoviště a obchodní zóny. Další čtyřproudá komunikace dělí sídliště uprostřed a překonat se dá jen po mostě.
Legendární postava československého undergroundu Pavel Zajíček ze skupiny DG 307 to v životě rozhodně nemá lehké. Kvůli nucené emigraci z dob komunistického režimu nemůže v současné době pobírat důchod, loni navíc prodělal už třetí mozkovou mrtvici, která ho upoutala na lůžko. Pomoct z těžké životní situace mu musela až veřejná sbírka, v níž se podařilo vybrat přes 60 000 na zakoupení invalidního vozíku.
Polská konzervativní vláda se vydala ve stopách předchozího kabinetu Donalda Tuska, proti němuž se jinak snaží téměř ve všem vymezovat. I ona neodolala pokušení a zestátňuje lidem peníze, které si naspořili v soukromých penzijních fondech.
Pouhých 13,7 eura (370 Kč) denně utráceli v roce 2014 průměrně čeští turisté starší 65 let. Podle statistiky úřadu Eurostat to bylo nejméně z celé EU. Průměrně starší cestovatelé denně utratili 52,6 eura (1420 Kč) a ti z Lucemburska dokonce až 120,8 eura (3260 Kč). Mezi českými turisty přitom starší lidé tvořili čtvrtinu, v naprosté většině (89 procent) však dávali přednost cestám po České republice.
Důchodci si od ledna příštího roku zřejmě přilepší o 300 korun měsíčně, shodují se na tom vládní strany. Vicepremiér Andrej Babiš (ANO) v neděli uvedl, že našel v rozpočtu financí potřebných 3,5 miliardy korun. Návrh na navýšení předloží vládě. Kabinet se tak ve středu bude zabývat hned dvěma předlohami. O 300 korun chce přilepšit penzistům i sociální demokracie, dosavadní koaliční dohoda nicméně hovořila pouze o navýšení o 200 korun.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) chce, aby vláda pro příští rok plně využila nově nabytou pravomoc zvyšovat bez souhlasu Parlamentu důchody, pokud je jejich růst podle pravidel nízký. Jestliže bude kabinet souhlasit, měly by důchody v příštím roce vzrůst o 2,7 procenta, jak dovoluje od srpna platná novela. Činilo by to průměrně zhruba 300 korun měsíčně navíc.
Sociálně demokratická ministryně práce Michaela Marksová-Tominová by nejvíc zemi prospěla, kdyby až do voleb nepřicházela s žádnými novými návrhy a jen dobře spravovala chod svého úřadu.
Vláda bude ve středu projednávat dva zásadní dokumenty z pera ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD). Ty upravují například práci z domova, agenturní zaměstnání nebo poskytování podpory v nezaměstnanosti uchazečům nad 50 let.
Vláda v Berlíně by měla uvažovat o postupném zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu ze současných 65 na 69 let. V opačném případě jí hrozí, že nebude schopna závazky vůči penzistům splnit, uvedla německá centrální banka (Bundesbank) ve své zprávě za měsíc srpen. Tón sdělení Bundesbank je střízlivý, ale věcně jasný, píše magazín Der Spiegel. Dle domácích komentátorů ale tento návrh politicky přijatelný do voleb v roce 2017 zřejmě nebude.
