Americký prezident Donald Trump v pondělí zahájil návštěvu Izraele, kde se pokusí především oživit izraelsko-palestinský mírový proces. Jeho prezidentský speciál Air Force One přistál na Ben Gurionově mezinárodním letišti u Tel Avivu. Na místě jej s jeho chotí Melanií přivítali nejvyšší izraelští představitelé – premiér Benjamin Netanjahu a prezident Reuven Rivlin, rovněž v doprovodu manželek.
Hebrejská univerzita v Jeruzalémě se dočkala kritiky ze strany vysokých představitelů izraelské vlády, když odmítla na promoci studentů fakulty humanitních věd nechat zahrát izraelskou státní hymnu. Univerzita uvedla, že toto rozhodnutí přijala s ohledem na arabské účastníky slavnostní akce.
Moskva podporuje obnovení přímého dialogu mezi Izraelem a Palestinou. Po schůzce s šéfem palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem to ve čtvrtek uvedl ruský prezident Vladimir Putin. „Mírové soužití dvou států, Izraele a Palestiny, je nezbytným předpokladem skutečné bezpečnosti a stability v regionu,“ zdůraznil Putin.
Legislativní výbor izraelské vlády v neděli schválil návrh zákona, na jehož základě by arabština přestala být druhým úředním jazykem v zemi. Kontroverzní návrh předpokládá, že arabština bude mít napříště už jen „zvláštní status“, napsal list Times of Israel.
Možnosti obnovit izraelsko-palestinský mírový proces má být věnováno první osobní setkání vůdce palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, které ve středu začalo v Bílém domě. Tisková konference politiků se nepředpokládá, podle amerických zdrojů se očekává jen společné prohlášení. Trump při přivítání svého hosta řekl, že je připraven spolupracovat s Izraelem a s Palestinci na dosažení mírové dohody.
Radikální palestinské hnutí Hamas se nevzdává boje proti izraelské okupaci, ale je připraven uznat hranice pro palestinský stát z roku 1967. Fakticky tím podle agentur dává najevo, že už neusiluje o zničení židovského státu, i když jeho existenci dál uznávat nehodlá. Nové osnovy organizace představil v pondělí v katarské metropoli Dauhá její vůdce Chálid Mišál. Izrael ale o novému programu vyjádřil pochybnosti.
Zrušení schůzky izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s německým ministrem zahraničí Sigmarem Gabrielem považuje německá kancléřka Angela Merkelová za politováníhodné. Na tiskové konferenci v Berlíně to ve středu řekl mluvčí německé vlády Steffen Seibert.
ROZHOVOR S DISIDENTEM A PUBLICISTOU JIŘÍM TICHÝM. Je pozoruhodnou postavou českého uměleckého prostředí.
Izrael v tichosti stáhl svého velvyslance z Káhiry. Podle britského listu The Telegraph se jako důvod uvádí obavy o jeho bezpečnost. Informaci potvrdila izraelská kontrašpionážní služba, ministerstvo zahraničí ji nechalo bez komentáře.
Pětadvacetiletou britskou turistku v pátek v Jeruzalémě ve vlaku zavraždil nožem údajně psychicky nemocný muž. Útočník byl zadržen. Zprávu přinesl deník Haaretz.
Izrael dokončil rozmisťování protiraketového obranného systému zvaného Davidův prak, který vyvinul ve spolupráci se Spojenými státy. Premiér Benjamin Netanjahu na nedělní slavnostní ceremonii podle agentury AP nepřátele své země varoval, že systém zničí každého, kdo by se pokusil na židovský stát zaútočit.
Izraelská armáda poprvé použila moderní systém protiraketové obrany a sestřelila jednu z raket vypálených ze sousední Sýrie. Izraelská letadla předtím útočila na cíle v Sýrii. Podle izraelských sdělovacích prostředků jde o zatím nejvážnější konflikt mezi syrskou a izraelskou armádou od zahájení bojů v Sýrii.
Izraelská policie v pondělí opět vyslechla premiéra Benjamina Netanjahua kvůli obviněním z korupce. Sedmašedesátiletý předseda vlády, který veškerá nařčení popírá, zatím nebyl z ničeho obviněn. Jeho političtí soupeři ale stále častěji hovoří o možnosti předčasných voleb, informovala agentura Reuters. Výslech podle mluvčího Natanjahuova úřadu přerušil telefonát s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Státníci podle něj mluvili o íránské jaderné hrozbě.
Významný člen amerického Kongresu Ron DeSantis jednal v neděli v Jeruzalémě o možném přesunu americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Kontroverzní nápad diskutoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a náměstkyní ministra zahraničních věcí Tzipi Hotovely. S odvoláním na izraelské činitele o tom informovala agentura AFP. Zvažované stěhování velvyslanectví vyvolalo již dříve kritiku některých arabských zemí.
Švédská nábytkářská společnost IKEA se rozhodla přizpůsobit ultraortodoxní židovské klientele. Začala vydávat speciální edici katalogu, v němž nefigurují žádné ženy ani dívky. Údajně o to požádali sami příslušníky nejkonzervativnějšího směru ortodoxního judaismu, kteří jsou označování jako charedim, píše server Haaretz.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se před rokem tajně sešel s vůdci Egypta a Jordánska, aby jednali o míru v oblasti. Iniciativa, kterou zprostředkoval tehdejší ministr zahraničí USA John Kerry, ale nakonec ztroskotala, protože Netanjahu ustoupil od své počáteční podpory plánu. O tajné schůzce izraelského premiéra s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím a jordánským králem Abdalláhem II. informoval izraelský list Haarec. Odvolává se na zdroje z vlády bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy.
V kampusu americké univerzity v Berkeley mával muž vlajkami Islámského státu a Izraele. Zatímco na vlajku Islámského státu lidé reagovali neutrálně a v některých případech dokonce kladně, na vlajku Izraele se snášela kritika, a dokonce mužovi sprostě nadávali. Jednalo se o sociální experiment Amiho Horowitze o toleranci.
Nejméně čtyři zraněné si vyžádal incident v izraelském městě Petach Tikva, které se nachází v bezprostřední blízkosti Tel Avivu. Místní policie nyní případ šetří jako pravděpodobný teroristický čin. K útoku došlo na jednom z pouličních trhů ve čtvrtek odpoledne, píše server The Jerusalem Post.
Česká diplomacie v úterý vyjádřila znepokojení nad schválením stavby tisíců obydlí v izraelských osadách na Západním břehu Jordánu a ve Východním Jeruzalémě. Rozšiřování osad podle prohlášení ministerstva zahraničí představuje jednu z překážek mírových jednání mezi Izraelem a Palestinou a ohrožuje trvalý mír mezi oběma národy.
Stavba zdi mezi USA a Mexikem, kterou přikázal americký prezident Donald Trump, se dostala do hledáčku izraelské firmy Magal Security Systems. Ta má zájem se ujmout její výstavby. V minulosti se podílela na bariéře na okupovaném Západním břehu Jordánu a dalších hraničních plotech, píše server Bloomberg.
Výstavba nových bytů pro Izraelce na okupovaných palestinských územích izraelsko-palestinský konflikt vyřešit nepomůže, i když osady nestojí míru v cestě. Ve čtvrtečním sdělení to uvedl Bílý dům, jeho mluvčí ale dodal, že to není oficiální stanovisko k této záležitosti. Izrael považuje za důležité, že Bílý dům nemá osady za překážku mírového snažení.
Někteří muslimští studenti střední školy v německém městě Gelsenkirchen protestovali minulý týden proti vzpomínkové akci, které se škola zúčastnila při příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu. Akce se tito studenti nezúčastnili, naopak kritizovali Izrael a volali po svobodné Palestině. Přestože jsou židovské organizace přesvědčené, že by se tito studenti výuce o holocaustu neměli vyhýbat, ředitel školy považuje kritiku za přínosnou, neboť „poskytuje základ pro diskuzi“.
Velkou pozornost v posledních dnech vyvolala stamilionová finanční pomoc pro palestinské úřady, kterou těsně před skončením mandátu schválila Obamova administrativa. Konkrétně Obamův ministr zahraničí John Kerry jen pár hodin před inaugurací Donalda Trumpa přiklepl Palestincům 220,3 milionu dolarů. Americké ministerstvo zahraničí nyní uvedlo, že finanční pomoc pro Palestince přehodnocuje.
Nový americký prezident Donald Trump se údajně tento týden dohodl se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem na vytvoření bezpečnostních zón v Sýrii, které by měly dramaticky změnit situaci nejen v této zemi, ale i v celém regionu Blízkého východu. Informuje o tom izraelský bezpečnostní server Debka s odvoláním na nejmenované zdroje. Tyto zóny si mezi sebe rozdělí armády USA, Rusko a Turecko. Kromě stabilizace země by měly vést také k tomu, že se podaří ze Sýrie vytlačit íránské síly.
Jeruzalémská radnice v neděli schválila stavební povolení pro více než 560 bytů pro Židy ve východní části města. Úřad s vydáním povolení čekal, až skončí vláda amerického prezidenta Baracka Obamy, která byla proti rozšiřování židovské výstavby v arabských částech města. Oznámení o nové výstavbě bylo zveřejněno pár hodin před telefonickým rozhovorem izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Syrská uprchlice, která porodila v izraelské nemocnici, se rozhodla říkat dceři židovským jménem Sarah. Chtěla tím dát najevo vděčnost vůči Izraeli, že se o ni místní úřady a především lékaři postarali. Informoval o tom židovský list v USA The Algemeiner s odkazem na izraelská média.
Známé pořekadlo o tom, že po smrti jsou si všichni lidé rovni, nemusí vždy doslovně platit. V Izraeli se o tom přesvědčili pozůstalí po svých nedávno zemřelých homosexuálních blízkých. Některé hřbitovy jim totiž odmítly uspořádat smuteční obřad, někdy dokonce vůbec zamítly jakoukoli možnost uložení těla zemřelého. Nejnovější zjištění vyvolalo v židovském státě vlnu kritiky nejen od veřejnosti, politiků i duchovních.
Budoucí velvyslanec Spojených států v Izraeli, David Friedman, je šéfem organizace, která každý rok shromáždí miliony dolarů darů na výstavbu židovských osad na Západním břehu Jordánu. Jedním z dárců je také Jared Kushner, zeť nové šéfa Bílého domu Donalda Trumpa - a jeho budoucí poradce pro otázky Blízkého východu. I nový americký prezident už daroval na osady.
Izrael rozšířil svůj protiraketový štít, zapojil do něj zdokonalenou verzi obranné střely Arrow. Jak uvedlo izraelské ministerstvo obrany, přidání protiraket Arrow 3 výrazně sníží možnost, že by židovský stát mohly zasáhnout balistické rakety. Raketový systém, na jehož vývoji se podílela společnost Israel Aerospace Industries spolu s americkým Boeingem, byl dnes předán izraelskému letectvu. Očekává se, že bude funkční během několika měsíců, uvedla agentura AP.
Rozsah izraelských osad na palestinském území je tak podstatný, že ohrožuje možnost vzniku palestinského státu. V rozhovoru pro televizi CBS, posledním ve funkci prezidenta, to v neděli prohlásil Barack Obama. Popřel ale, že by mezi USA a Izraelem došlo k „velké roztržce“.
