Američané, kteří přísahu svého nového prezidenta Donalda Trumpa sledovali z washingtonského parku National Mall, během prvního Trumpova prezidentského projevu propukali v jásot. Nový americký prezident Donald Trump se chce zaměřit na ochranu pracujících Američanů a projevu využil k rýpnutí do předchozího establishmentu.
Až v pátek Donald Trump poprvé vejde do Bílého domu jako prezident Spojených států amerických, budou v jeho skříni viset jeho obleky, jeho osobní fotografie budou vystavené na dokonale rozmístěných stolcích a vedle jeho oblíbené pasty na zuby bude v koupelně položený jeho kartáček, napsal zpravodajský server USA Today.
Donald Trump v pátek v pravé poledne (18:00 hodin SEČ) složil ve Washingtonu před budovou Kongresu prezidentský slib a stal se v pořadí 45. prezidentem Spojených států. Demokratického prezidenta Baracka Obamu tak nahradil republikánský vítěz voleb, který věří, že udělá Ameriku velkou jako nikdy předtím.
Mnoho prominentních demokratů a republikánů nespokojených s osobou nového prezidenta v těchto dnech opouští Washington, aby se podíleli na vypracování protitrumpovské strategie nebo aby se jen vyhnuli inauguračnímu ruchu. Napsal to v sobotu server Politico. Řada demokratů prý nehodlá být svědkem přísahy muže, jehož považují za hrozbu pro národ.
Řady kandidátů na českého prezidenta se rozrostly o jednoho dalšího zájemce. Své odhodlání zabojovat o Pražský hrad ohlásil herec a spisovatel Michal Gulyáš. Úmysl kandidovat zveřejnil společně s propagačním videem na Facebooku, svou kandidaturu potvrdil i v rozhovoru pro Echo24. Chce být protiváhou moci peněz, která podle něj v poslední době až příliš ničí český veřejný život.
Ve věku 82 let zemřel bývalý německý prezident Roman Herzog. Informovala o tom v úterý agentura DPA. Herzog, který stál v čele Německa v letech 1994 až 1999, v té době hrál důležitou úlohu při jednání o česko-německé deklaraci.
Kandidát pravice François Fillon a šéfka Národní fronty (FN) Marine Le Pen by jasně postoupili do druhého rozhodujícího kola francouzských prezidentských voleb na jaře příštího roku. Vyplývá to z nejnovějšího výzkumu preferencí, který uskutečnil institut Ipsos-Steria Sopra pro výzkumný ústav Cevipof a deník Le Monde.
V sousedním Rakousku v neděli skončil ostře sledovaný souboj o úřad spolkového prezidenta. Ve volbách zatím jasně vede kandidát podporovaný stranou Zelených Alexander Van der Bellen, kterému předběžné odhady přisuzují 53,3 % hlasů. Van der Bellen tak poráží svého pravicového protikandidáta Norberta Hofera a podle tamních médii je už jasné, že se stane novým rakouským prezidentem. Hofer už uznal porážku.
Naše jižní sousedy čeká 4. prosince, tedy tento víkend, reparát prezidentských voleb. V těch – jak známo – 22. května zvítězil bývalý předseda Zelených Alexander Van der Bellen naprosto těsným rozdílem šesti desetin procentního bodu (50,3 % : 49,7 %) nad kandidátem Svobodných (FPÖ) Norbertem Hoferem.
Francie je zemí, kde jsou lidé zvyklí nespokojenost projevovat hodně otevřeně. Své názory se na rozdíl od Britů, Američanů nebo Němců nestydí otevřeně přiznat v obavách, že za ně budou kádrováni. Šéfka Národní fronty Marine Le Penová už dávno není v médiích hlavního proudu a mezi elitami, které udávají tón veřejné debaty, ostrakizovaná.
Francie bude příští rok volit prezidenta ještě ve výjimečném stavu, který v zemi panuje od loňských islamistických masakrů. To výrazně změnilo atmosféru. Země proslulá bezstarostností, frivolností a požitkářstvím se uzavírá do sebe. Čím dál víc lidí má pocit, že mizí tradiční francouzský styl života.
Velká část české společnosti je, zdá se, fascinována prezidentem Milošem Zemanem, ať už v dobrém, nebo ve zlém. Za něco málo přes rok se bude konat druhá přímá volba českého prezidenta. Vrstva společnosti začala vybírat své kandidáty, zájem stát se hlavou státu už potvrdil textař a podnikatel Michal Horáček.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v Hospodářských novinách kritizoval Zemana za účast na shromáždění „xenofobní sekty“, od Zemana se distancovali i jeho podporovatelé jako Zdeněk Škromach či Jaroslav Foldyna. Přinese to prezidentovi přesto politické body, nebo se bude radovat spíše někdo jiný? O tom diskutovali v Salonu Týdeníku Echo současný mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček, mluvčí premiéra Zemana z let 1998–2002 a v letech 2009–2012 místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, sociolog z agentury Median Daniel Prokop a iniciátor akce „Červená karta pro Zemana“ Martin Přikryl, majitel reklamní agentury Jandl.
Ne sport, ale politika nemá logiku, dalo by se říct při pohledu na výsledek polských prezidentských voleb. Vítězství Andrzeje Dudy, tak trochu politického benjamínka, nad seriózně působícím, žádné skandály netropícím a o generaci starším Bronislawem Komorowským je možná překvapivé, ale nikoliv nelogické.
Existuje typ, který je očividný homo politicus, jenž by nemohl v životě dělat nic jiného, a zároveň z něj nemáme ani v nejmenším pocit, že by něco obětoval – politikaření je prostě jeho živel a někdy může dosáhnout rozměrů skutečné politiky.
