Tag: zdravotnictví

Články k tagu

„Je to jen úvaha.“ Babiš mírní návrh, aby stát přestal platit pojištění za děti a důchodce

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil možnost, že by stát přestal platit zdravotní pojištění nezaměstnaných, dětí a seniorů, za návrh v rovině úvah a odmítl jej ve středu blíže komentovat. Možnost, o níž jednají ministerstva financí a zdravotnictví, také předpokládá zvýšení zdravotního pojištění pro zaměstnance a podnikatele. Babiš se tak od návrhu, který by zcela překopal tuzemské zdravotnictví, de facto distancoval.

Raději hrozný konec

Žluté vesty zasahují také v českém zdravotnictví. K pouličním protestům ve Francii přirovnává právník Ondřej Dostál akci osmačtyřiceti senátorů, kteří podali stížnost k Ústavnímu soudu a stejně jako francouzští demonstranti vyděsili vládní politiky. „Stížnost je natolik zásadní, že může zbořit celý zdravotnický systém,“ varuje ministr Adam Vojtěch (ANO). Pokud dá Ústavní soud senátorům za pravdu, budou zrušeny veškeré regulace, podle kterých se každoročně rozděluje 300 zdravotnických miliard.

Zdravotnictví trpí odchodem lékařů za hranice. Dle ministra má pomoci závazek zůstat až 4 roky v ČR

Úbytku lékařů má zabránit závazek, že zůstanou po skončení studia tři až čtyři roky pracovat v Česku. Odchody sester mohou zastavit výsluhy nebo peníze na bydlení. V pořadu TV Prima Partie to v neděli řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). O všech opatřeních se podle něho nyní jedná. V českých nemocnicích chybí asi 3000 sester, problémem lékařů je zejména stárnutí. Česko má méně absolventů medicíny v přepočtu na obyvatele než Rakousko, Slovensko či Maďarsko. Naopak více než Německo či Polsko.

Čunkův učeň

Nešťastný kus země na severovýchodě Prahy se zapíše do dějin selhání českých politiků. Na rozlehlou louku mezi Prosekem, Letňany a Kbely zavedl primátor Pavel Bém (ODS) metro, protože tu měla stát olympijská vesnice. Olympiáda nevyšla, a tak přišel premiér Andrej Babiš (ANO) s ještě větším nesmyslem, s vládní čtvrtí, kam by z centra Prahy přestěhoval některá ministerstva.

Co s pražskou Bulovkou? Rozhoduje se mezi rekonstrukcí a přestavěním na byty

Dočká se Nemocnice Na Bulovce rekonstrukce, nebo na jejím místě vznikne lukrativní bydlení nedaleko centra Prahy? Není to dlouho, co pražská koalice představila koaliční smlouvu, která slibovala modernizaci chátrajících budov nemocnice. Situace se však během několika měsíců změnila. Ve hře je totiž nová nemocnice v Letňanech a pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) otevřeně mluví, že by měla nahradila právě Bulovku, jejíž kompletní rekonstrukce by byla nákladná. Zároveň se tedy nabízí otázka, co by mělo vzniknout na místě libeňské nemocnice? Primátor by si přál, aby v místě vznikly byty.

Letňany jablkem sváru. Vyroste na okraji Prahy nemocnice, nebo vládní čtvrť?

Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) by si přál vybudovat na severu Prahy novou moderní nemocnici, jenže se jedná o parcelu, na které by chtěl budovat i premiér Andrej Babiš (ANO) svoji „vládní čtvrť“. Pražská koalice se podle primátora shoduje na tom, že vybudování nové nemocnice bude levnější a efektivnější než oprava nevyhovující Nemocnice na Bulovce. S variantou nemocnice má však problém středočeská hejtmanka Jaroslava Jermanová (ANO), která se obává, že by ekonomicky ohrozila krajská zařízení.

Levice prosadila zrušení karenční doby. Zaměstnancům se budou proplácet opět první tři dny nemoci

Zaměstnanci budou dostávat od července náhradu mzdy opět i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna v úterý přehlasovala senátní veto sociálnědemokratické novely zákoníku práce, která takzvanou karenční dobu ruší. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Zaměstnanci budou pobírat podle předlohy v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady budou hradit zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun.

Neočkované děti nechce ministerstvo zdravotnictví pustit ani do dětských skupin

Neočkované děti starší tří let nejspíš nebudou moci navštěvovat vedle státních školek ani dětské skupiny a podobná soukromá zařízení. Návrh je součástí připravované novely zákona o ochraně veřejného zdraví, který chce ministerstvo zdravotnictví předložit vládě ve třetím čtvrtletí letošního roku. Upozornil na to spolek Rozalio, někteří rodiče návrh kritizují. Podle mluvčí resortu Gabriely Štěpanyové je návrh nyní v připomínkovém řízení.

Letecká záchranka dál v rukou soukromníků? Proti návrhu na zestátnění se staví ministerstvo

Provozovatelem letecké záchranné služby nebude ani v příštích letech stát. Navzdory předchozím snahám vlády, jejíž součástí byly i ANO a ČSSD, a která v roce 2016 usilovala o převedení letecké záchranné služby do rukou státu, budou nyní s největší pravděpodobností leteckou záchranku provozovat soukromníci společně s armádou a policií. Obdobným způsobem letecká záchranná služba v Česku fungovala mezi lety 2009 až 2017.

Soumrak práce českých či polských lékařů v SRN a jinde? Německý ministr Spahn by to rád reguloval

Také Německo se potýká se stále vážnějším nedostatkem počtu lékařů a sester ve zdravotnických zařízeních a dále odborníků v pečovatelských službách. Třeba část německých lékařů nespokojená doma hlavně s výdělkem a pracovními podmínkami odchází pracovat do zahraničí - k nejoblíbenějším destinacím patří Rakousko, Švýcarsko (důvodem může být i stejný jazyk) USA nebo Británie. Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn se proto vyslovuje pro nová pravidla.

Největší problém zdravotnictví? Málo sester, shodli se Vojtěch, Zeman a experti

Ještě nedávno vysoký představitel německé Alternativy pro Německo (AfD), sasko-anhaltský zemský poslanec a kontroverzní politik André Poggenburg se po rozporech s jejím vedením rozhodl odejít ze strany a založit si své vlastní nacionální uskupení. Partaji s názvem Probuzení německých patriotů (Aufbruch deutscher Patrioten — Mitteldeutschland) přitom vybral jako logo modrou chrpu, jíž jako svůj symbol používali ve 30. letech minulého století rakouští nacisté. Chrpa se později v hnědém hnutí objevovala opakovaně.

Češi zůstávají v nemocnici nejdéle z EU, říká unijní statistika. Lékaři však oponují

Češi tráví v průměru nejdelší dobu v nemocnici ze všech občanů členských zemí Evropské unie. Vyplývá to ze statistiky za rok 2016, kterou zveřejnil unijní statistický úřad Eurostat, podle kterého Češi v strávili na nemocničním lůžku necelých deset dní. Podle lékařů je však skutečná doba hospitalizace kratší, statistika navíc nepracuje se srovnatelnými údaji u jednotlivých zemí – zatímco české nemocnice byly hodnoceny včetně dlouhodobých hospitalizací, některé země poskytly údaje pouze o akutní péči.

Lékaři se chystají na e-recepty. Od ledna končí výjimka, vydávat je budou povinně

Další administrativní povinnost čeká od nového roku české lékaře – bez výjimky budou muset začít používat e-recept. Novinku platnou od ledna 2018 používala velká část lékařů už od začátku roku, 5 až 15 procent všech receptů je však nadále vydáváno pouze v papírové podobě. Od ledna bude lékařům v případě nevyužití systému hrozit až dvoumilionová pokuta. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch však obavy mírní - případné nedostatky budou podle něj řešeny nejprve domluvou, snížit se má i maximální výše pokut.

Přehnali jste to na Vánoce s alkoholem, přecpali jste se? Pozor na některé léky, varují lékárníci

Na zažívání potrápené nestřídmou konzumací vánočních dobrot radí lékárníci živočišné uhlí a léky na pálení žáhy. Jako prevenci doporučují každodenní pohyb. Při kocovině z alkoholu varují před léky na bolest s paracetamolem, mohou mít nežádoucí účinky jako zvracení či zimnice. Bolesti hlavy zabrání dostatek vody před spaním. V tiskové zprávě o tom informovala Česká lékárnická komora (ČLnK).

„Prezident je v lůžku, rozpačitý, nuceně se směje“

Deníkové zápisky významného českého interního lékaře Josefa Charváta (1897–1984) už známe. Roku 2014 pečlivé editorky Marie Bahenská a Hana Barvíková nabídly čtenářům knižní podobu záznamů psaných v průběhu roku 1945, nyní předložily další svazek, snad ještě významnější. Nazvaly jej Josef Charvát v dobách naděje a zmaru. Deníky z let 1946–1949.

Novým ředitelem IKEM se stane dosavadní náměstek Michal Stiborek

Novým ředitelem pražského Institutu klinické a experimentálním medicíny (IKEM) bude od 1. ledna 2019 dosavadní náměstek ředitele pro ekonomiku a provoz nemocnice Michal Stiborek. V pátek dopoledne ho jmenoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Informaci České televize potvrdila mluvčí úřadu Gabriela Štěpanyová. IKEM je v počtu transplantací orgánů s 500 operacemi největším centrem v zemi a patří mezi největší v Evropě. Dosud ho vedl Aleš Herman, který na vlastní žádost odešel do vedení zdravotnické skupiny Agel.

V Tichomoří drony poprvé doručily vakcíny do odlehlých oblastí. Podle UNICEFu jde o milník

Historicky první vakcínu doručenou pomocí dronu dostal tento týden měsíční chlapec žijící na tichomořském ostrově Vanuatu. Šlo tak o zatím ojedinělý případ, kdy byl očkovací přípravek doručen do obtížně dostupné oblasti s pomocí komerčního bezpilotního zařízení, informoval UNICEF. Ostrovní stát Vanuatu v odlehlé oblasti Cookova zálivu nemá přístup k elektřině, nenacházejí se zde žádná zdravotnická zařízení a celé místo je dostupné pouze pěšky či pomocí lokálních člunů.

Druzí po Michalovcích

V zemi, kde se o větších veřejných investicích už přestalo i mluvit, nemá plán Zlínského kraje obdobu. Poblíž krajské metropole vyroste Nová Baťova nemocnice, postavená podle nejmodernějších parametrů. Monoblok obsahující nejdůležitější zdravotnické specializace a pokoje s maximálně dvěma lůžky hodlá vybudovat nejvýraznější místní politik, lidovecký hejtman Jiří Čunek. „Chceme měnit hranice standardu zdravotní péče a být zakladatelem změny v celé České republice,“ ohlašuje hejtman v dokumentu, který má přesvědčit krajské zastupitele, aby investici za šest miliard schválili. Už v tom je problém. Pro kraj střední velikosti je šest miliard astronomická částka a přitom nemocnici rozměrů, jaké navrhuje Čunek, nelze za takové peníze postavit.

Za 10 let stoupl desetkrát počet úmrtí v souvislosti s léky. Řešit to má lékový záznam

V Česku za deset let stoupl 3,5krát počet hospitalizací v souvislosti s léky, například kvůli chybám v dávkování nebo kvůli nežádoucím účinkům léků. Desetkrát se zvýšil počet případů, které skončily úmrtím pacienta. Píše se to v důvodové zprávě novely zákona o léčivech, která počítá se zavedením lékového záznamu. Ten by měl zamezit předepisování léků, které mají vzájemně nežádoucí účinky, ale i duplicitnímu předepisování léků. Původní avizovaný termín, od něhož by novela měla platit, byl leden. Ten se ale podle všeho nestihne.

Změna pohlaví i bez operace? Šabatová je pro, ve hře jsou i změny u dětí

Změnu pohlaví by mohlo být v budoucnu možné uskutečnit prohlášením na úřadě bez nutnosti chirurgických zákroků. Předlohou připravovanou ministerstvem spravedlnosti se tento týden zabývali i poslanci – členům petičního výboru povolení možnosti úředních změn doporučila veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Ministerstvo navíc navrhuje, aby se k takové změně mohly rozhodnout i děti od 12 let.

Nemocnice Frýdlant zcela přestala zajišťovat akutní chirurgickou péči

Nemocnice Frýdlant přestala poskytovat akutní chirurgickou péči. Důvodem je uzavření operačního sálu v souvislosti s otravou krve u devíti pacientů, které tam v tomto týdnu operovali. Pacienty z Frýdlantska teď musí záchranná služba vozit do Liberce. Uvažuje se o posílení záchranky, aby ta přeprava byla rychlejší, řekl v pátek náměstek hejtmana pro zdravotnictví Přemysl Sobotka (ODS). Frýdlantská nemocnice podle něj ale už dříve oznámila, že ukončí akutní chirurgickou péči od 21. prosince. Událost tak vše jenom urychlila.

Byrokracie léčí

Tuzemské zdravotnictví nevzkvétá. To je všeobecně známo už vzhledem k tomu, že se loni přestal prodlužovat očekávaný věk dožití. Proto se cení každý podnět, co by šlo ve zdravotnictví zlepšit, a nedávno takový podnět přišel v podobě rozhodnutí Ústavního soudu. Záhy však reagoval ministr Adam Vojtěch a z jeho reakce vyplývá, že příležitost využít nehodlá. Minimálně se obnaží podstatný důvod, proč se Češi musí spokojit s horší péčí než lidé na západě Evropy a proč to tak bude vždycky.

Lékaři kritizují e-neschopenky. „Přinesou jen hromadu papírů navíc, zaměstnavatel se nedozví nic“

Projekt e-neschopenky v současné podobě je otřesný, tvrdí praktičtí lékaři. Celkovou reformu elektronizace poslanci odložili na rok 2020, lékaře ale s největší pravděpodobností od poloviny příštího roku čeká její první etapa. Ta je podle lékařů nejhorším možným řešením – nově totiž budou muset uchovávat všechny údaje jak elektronicky, tak i ve stávající papírové podobě. Projekt e-neschopenky měl přinést mimo jiné zjednodušení celého procesu vydávání potvrzení. Nová varianta je však podle lékařů nejhorší možná.

Je možné počít dítě po smrti otce? Ústavní soud ženě žádající o umělé oplodnění nevyhověl

Provedení umělého oplodnění za pomoci spermatu zemřelého manžela není možné. Ústavní soud tak tento týden rozhodl v případu ženy, která se jeho dokončení domáhala poté, co její manžel v průběhu procesu zemřel. Žena zvažuje stížnost u Evropského soudu pro lidská práva. „Je potřeba, aby si páry podobné věci upravily smluvně či v závěti,“ uvedla pro Echo24 advokátka a bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.

Kdo jsou Protopopovi? Bodyguard a psychiatrička Andreje Babiše mladšího

Ke klíčovým postavám posledních dnů se zařadili manželé Protopopovi. Dříve veřejnosti neznámá lékařka Dita Protopopová se do popředí zájmu dostala svým zdravotním posudkem, díky němuž se vyhnul z výslechu v kauze Čapí hnízdo syn Andreje Babiše. Její manžel Petr Protopopov měl Babiše mladšího odvézt na okupovaný Krym. „Podle mě to nebyl nápad mého táty odvézt mě na Krym. Ten člověk zneužil toho, že táta chtěl, abych zmizel kvůli stíhání Čapího hnízda,“ řekl v reportáži televize Seznam Babišův syn.