Senát ve čtvrtek zamítl pro nadbytečnost vládní návrh, podle kterého by v nemocnicích mohli pracovat kvůli koronavirové krizi lékaři ze zemí mimo Evropskou unii i bez předepsaných aprobačních zkoušek.
Česko má i nadále pandemii koronaviru pod kontrolou, podařilo se zabránit nekontrolovanému šíření nemoci covid-19, zdravotnický systém zvládá péči o nakažené včetně těžkých případů.
Přestože české zdravotnictví zatím boj se zákeřným koronavirem relativně úspěšně zvládá, primární pozornost na vir COVID-19 však komplikuje léčbu pacientům s jinými zdravotními problémy. Nemocnice přešly na omezený provoz, ruší méně důležité operace a odsouvají i některá vyšetření. Problémem to může být pro lidi, kteří odkládají vyšetření k možným onkologickým onemocněním. Přitom čísla z roku 2017 ukazují, že se v České republice měsíčně diagnostikuje průměrně kolem 7200 pacientů s nádorovým onemocněním.
Stát generálně zvládl nástup pandemie koronaviru. Lapsy samozřejmě byly, vláda uměla reagovat a chyby po kritice médií a veřejnosti napravovat. Klíčové bylo včasné zavedení nouzového stavu, který byl v mnohých ohledech méně restriktivní než ve Francii. Samozřejmě vedle toho byly v Evropě méně omezující režimy boje s pandemií – třeba ve Švédsku, podstatný je nakonec výsledek: Česko se vyvarovalo italského nebo švýcarského scénáře a zdravotnický systém první vlnu pandemie zvládl.
Vysokoškolští studenti jsou proti návrhu úpravy zákona, která by měla mladé lékaře zavázat, aby pracovali až čtyři a půl roku po absolvování medicíny v ČR na jednom místě. Podle studentů by taková novela mohla ještě prohloubit personální krizi v menších nemocnicích některých regionů, protože by studenti mohli raději zvažovat například setrvání ve větších městech. Informoval o tom mluvčí Studentské komory Rady vysokých škol Tomáš Hulínský.
U konce je dlouhé čekání na odpověď, jak může koronavirus uškodit celé populaci, i když je to odpověď zatím předběžná. Dala by se shrnout slovy: Je to lepší, než jsme se báli a než se obecně říká.
Lékárny postupně doplňují léky s obsahem paracetamolu, kterých byl v uplynulých týdnech v Česku nedostatek. Poptávka lidí po Paralenu a dalších podobných léčivech klesá. Vyplývá to z vyjádření lékárnických sítí. Farmaceutická společnost Zentiva už dříve kvůli šíření nákazy nemoci covid-19 výrobu paracetamolu navýšila. Ve středu odpoledne začne pro český trh vyrábět nový lék s názvem Paraceta, uvedla mluvčí firmy Lucie Šabíková.
Profesor neurologie Martin Bojar, ministr zdravotnictví v letech 1990 až 1991, říká, že koronaviry tady s námi jsou dlouho a u nemoci COVID-19 je důležité, že je sexistická a ageistická, to znamená, že jde hlavně po starých mužích. Tam, kde jich žije hodně, jich také může hodně zemřít. Různé společnosti a kultury na to budou reagovat různě a různorodě se jich to dotkne. I u nás můžeme vidět, že to má svá specifika.
Švédsko jde v boji proti koronaviru poměrně liberální cestou, přestože země eviduje již přes tři stovky úmrtí lidí nakažených onemocněním COVID-19. Vláda sice ve středu zakázala návštěvy v domovech pro seniory, ale zákaz shromažďování platí až nad 50 osob, restaurace jsou stále otevřené, lidé nemají nařízené nošení roušek a kabinet stále nevyhlásil nouzový stav. Podle Češky žijící ve Švédku nebyla vláda na tuto situaci vůbec připravena.
Česko hlásí k úternímu ránu 56 lékařů nakažených koronavirem, celkem se infikovalo 144 zdravotníků.
Svět se změnil, už nebude jako dřív. Člověk si to čte pořád dokola. A jistě je spousta důvodů tomu věřit, navíc – svět se mění tak nějak pořád. A nějakých změn si je možné všimnout i dnes, uvidí se, jak budou trvalé. Pro časy „předkoronavirové“ byla například charakteristická hluboká nedůvěra k expertnímu vědění, všem těm „mluvícím hlavám“, které publiku z obrazovky vysvětlují svět. Dříve tak často projevovaná averze vůči nim zčásti utichla, nebo se to aspoň tak zdá. Vzedmutí populismu, k němuž na Západě v posledních letech dochází, je silně zaměřeno proti elitám. A jako jejich součást jsou často vnímáni nejrůznější experti, kteří nakonec lidem jenom „motají hlavu“.
Zesnulá zdravotní sestra z pražské Thomayerovy nemocnice nezemřela podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly na koronavirus. V neděli byla nalezena ve svém domě v Říčanech u Prahy mrtvá, její smrt nyní vyšetřuje policie, která nařídila pitvu. Nakažená sestra měla zjevně mírný průběh onemocnění Covid-19, léčila se totiž doma.
Na koronavirus zemřela o víkendu jedna ze zdravotních sester z pražské Thomayerovy nemocnice, která zemřela doma. V nemocnici se nakazily celkem čtyři sestry, toto úmrtí je zřejmě první v ČR, kdy na Covid-19 zemřel nějaký zdravotník.
Ministerstvo zdravotnictví změnilo podmínky testování lidí s podezřením na COVID-19. Stačí buď horečka nad 37,5 stupně Celsia, suchý kašel, nebo dušnost. Dříve lékaři doporučovali test u lidí, kteří měli teplotu nad 38 stupňů. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. Test může doporučit kromě krajské hygienické stanice a praktického lékaře pro dospělé nebo pro děti také ambulantní plicní lékař.
Velké nemocnice musí začít fungovat v režimu krizového financování. Pokud by v koronavirové krizi postupovaly podle modelu financování například z loňského roku, vedlo by to k jejich bankrotům. Novinářům to v pátek řekl ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) David Feltl. VFN podle něj nemá nyní problém s ochrannými pomůckami, po kterých byla největší poptávka zhruba před dvěma týdny, chybí jí ale materiál pro širší testování na nemoc COVID-19.
Podle předsedy Ústředního krizového štábu ČR Romana Prymuly dojde „nepochybně“ k prodloužení nouzového stavu. Ten podle něj „uprostřed Velikonoc“ neskončí.
Odpuštění záloh pro více jak půl milionu osob samostatně výdělečně činných může dostat veřejné zdravotní pojištění do 40 miliardového deficitu.
Miliarda lidí po celém světě je ve snaze zastavit šíření koronaviru, vyvolávajícího nemoc COVID-19, v nějakém typu karantény. S omezeným pohybem, svobodou, schopností pracovat a vydělávat. Ekonomiky v mnoha zemích, především v Evropě, jedou v současné době na zlomek svého výkonu. Politici musejí velmi obtížně při nedostatku informací balancovat na hraně mezi tím, aby co největším omezením společenského kontaktu zabránili šíření nemoci a zároveň přitom co nejméně poškodili ekonomiku. Většina zemí zasažených koronavirem míří do recese. Realisté očekávají dvojciferný hospodářský propad. Vlády chystají od druhé světové války bezprecedentní záchranné balíky, aby odvrátily kolaps ekonomiky. A miliony lidí neztratily práci. Hledá se cesta z pasti koronaviru. Ve chvíli, kdy toho stále víme strašně málo o tom, jak se zákeřný koronavirus skutečně chová.
Tohle není reportáž o tom, proč nejsou roušky a kdo za to může. Je o lidech, kteří novému koronaviru čelí z bezprostřední blízkosti. O těch, kteří denně vyšetřují a ošetřují pozitivní případy, i ty podezřelé, z nichž mnozí budou za pár dní pozitivní. Lékaři, sestry a zdravotníci z pražské Bulovky a Motola už čtvrtý týden jedou ve vyčerpávajícím tempu. Ale jsme teprve na začátku postupující pandemie. „Musíme zastavit tempo přibývání závažných případů a rozložit pandemii v čase. Jenom tak to může náš systém zvládnout a nezkolabovat jako v Itálii,“ říkají ti, kteří jsou v boji s virem COVID-19 v první linii. Hrdinové koronavirové doby.
Slova o nečinnosti a slabém postupu míří od řady lidí i politiků na adresu Evropské komise a Evropské unie. Brusel ale v době takové krize, jakou je koronavirová nákaza, disponuje značně osekanými kompetencemi. Zejména ve zdravotnictví, kde si svou strategii určuje každý stát sedmadvacítky podle rozhodnutí svých vlád. Kritici namítají, že až v době krize se jasně ukazuje nekompetentnost Evropské unie, která nedokáže cíleně pomáhat státům v krizových resortech.
Virolog Ivan Hirsch kritizuje, že se v Česku málo testuje na koronavirus. V diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce poukázal na to, že se vládě nabídly univerzity nebo Akademie věd ČR, které jsou schopny dát k dispozici své velké kapacity. V jejich pražských laboratořích se však ještě nezačalo testovat. Podle předsedy Ústředního krizového štábu ČR Romana Prymuly by se na Akademii věd mělo testovat „už od úterý nebo středy příštího týdne“.
S netradičním nápadem v současné krizi kolem koronaviru přišla společnost Astratex, která začala ve své internetové prodejně nabízet sety na domácí šití roušek. Astratex, který většinově vlastní Hartenberg Holding ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO), tak reagoval na nedostatek ochranných pomůcek, který se řada lidí rozhodla řešit tím, že si roušky vyrábí sama. Produkt po kritice na sociálních sítích zmizel, podle ředitele firmy Miroslava Tesaře je to tím, že byl vyprodán. Výtěžek má jít na pomoc zdravotnickým zařízením, sdělil deníku Echo24.
Na tiskových konferencích vlády se členové kabinetu snaží vystupovat jednotně a navzájem si děkují za odvedenou práci. Jsou nicméně témata, na kterých se koaliční strany názorově štěpí. Prvním je EET, které má od 1. května dopadnout na zbytek podnikatelů a profesí, i když bez sankcí za nedodržení. ČSSD ale žádá, aby se EET posunulo. V ČSSD také znějí kritické hlasy vůči ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO).
Nejstarší česká Univerzita Karlova spolu s Akademií věd ve čtvrtek informovaly, že chtějí a umí pomoci s testováním nákazy koronaviru. Postěžovaly si ale, že jim k tomu chybí svolení od státních úřadů a součinnost vlády. Po dvou dnech se sice s akademiky spojil Státní zdravotní ústav, díky čemuž se do testování na koronavirus zapojí tři akademická pracoviště, s vládou se ale akademikům spolupráce navázat nepodařila, zní z tamních kruhů.
„Pandemie jsou ultimátní zátěžovou zkouškou národů,“ tvrdí britský novinář Ed West na webu Unherd. Koronavirus je světová krize, jaká tu nebyla od 11. září nebo od pádu železné opony. Jenže konec komunismu se brzy ukázal jako pozitivní vývoj a teroristické útoky nezasáhly tak hluboce do každodenního života. Naopak mantrou se stalo tvrzení, že pokud budeme panikařit, tak teroristé již vyhráli. Proti nemoci však takový postup nelze uplatnit. Základní starostí každého státu je postarat se o bezpečí svých občanů a historie dokazuje, že nejlepším způsobem, jak zvládnout epidemii nemoci, na kterou není lék, je nekompromisní karanténa. Jenže takto drastická metoda je mnoha státům proti srsti. Každý tak přistupuje k problému po svém a zkouší najít vhodnou rovnováhu mezi zasahováním do života občanů a ochranou jejich zdraví.
Premiér Andrej Babiš (ANO) otočil a ředitele Nemocnice Na Bulovce Jana Kvačka už odvolávat nechce. Vyplývá to z nejčerstvější tiskovky vlády, kde premiér řekl, že už není potřeba řešit výzvu nemocnice k zaměstnancům, aby nenosili neustále roušky. Premiér si to prý s nemocnicí vyříkal, ještě včera ale mluvil o Kvačkově odvolání.
Pro nás, kdo v apokalyptické záplavě posledních dní vyhlížíme dobré zprávy, včera jedna taková přišla.
Ochranných roušek je dostatek, výrobce jich má na skladě milion, tak to nebude problém
Řešení problematického testování občanů na koronavirus se možná blíží. Podle akademiků z české Akademie věd stačí, aby testy mohly provádět i další laboratoře.
V Ústeckém kraji se tři pacienti vyléčili z nemoci COVID-19, jde o první potvrzené případy uzdravení v České republice. Jsou to tři lidé z Děčína, kteří byli mezi prvními nakaženými novým typem koronaviru, řekla ředitelka krajské hygienické stanice Lenka Šimůnková.
