Na svatby a pohřby teď může jen 30 lidí. Následné hostiny musí skončit do půlnoci
Svatby a pohřby se od pondělí mohou v Česku konat jen s omezeným počtem účastníků, podle vládních opatření proti šíření koronaviru jich může být nejvíce 30.
Svatby a pohřby se od pondělí mohou v Česku konat jen s omezeným počtem účastníků, podle vládních opatření proti šíření koronaviru jich může být nejvíce 30.
Otázkou, jakým způsobem by hlavní město nakládat se zemřelými opuštěnými seniory, se zabývá pražská pirátská zastupitelka a předsedkyně Výboru pro sociální politiku Eva Horáková. Řešením by podle ní mohlo být vybudování společné hrobky, kam by se ostatky ukládaly, a která by zároveň sloužila jako pietní místo. Horáková zatím shromažďuje informace od pražských domovů pro seniory, poté jejich odezvy vyhodnotí, uvedla pro Echo24.
Palác Žofín na Slovanském ostrově se v novodobé historii zřejmě stává tradičním místem rozloučení slavných osobností.
Desítky lidí se v neděli ve švýcarském kantonu Sankt Gallen vydaly na „pohřební pochod“ vysoko do hor k ledovci Pizol, který se v důsledku oteplování klimatu zmenšil natolik, že ho letos vědci poprvé přestali měřit. V srpnu se podobná akce konala na Islandu, kde se „pietního aktu“ zúčastnila i premiérka Katrin Jakobsdottirová či zástupci OSN.
Malíř Bořivoj Žufan, architekt Bedřich Bendelmayer, operní pěvkyně Marie Veselá-Kabeláčová nebo skladatel Rudolf Piskáček. Ostatky těchto a desítek dalších významných osobností spočívají v zapomenutých neopečovávaných hrobech. 196 takových už se dočkalo, nebo brzy dočká obnovy v rámci projektu Adopce hrobů. Dalších 184 je možné ještě adoptovat K podpoře programu se v koaliční smlouvě zavázala i nová pražská koalice.
V katedrále svatého Víta v Praze byly v pondělí večer v 20:00 uloženy ostatky kardinála Josefa Berana, někdejšího pražského arcibiskupa a politického vězně dvou totalitních režimů. Beran, který strávil velkou část života jako vězeň nacismu a komunismu, zemřel v exilu a dnešním aktem se splnilo jeho poslední přání. Jeho ostatky byly před několika dny převezeny z Vatikánu, kde spočívaly v papežské hrobce v bazilice sv. Petra. Uložení kardinálových ostatků předcházela bohoslužba, kterou vedl pomocný pražský biskup Václav Malý.
Před 65 lety, 14. března 1953, zemřel první komunistický prezident Klement Gottwald. Hlavou státu byl pět let. Nesl zodpovědnost za politický vývoj v zemi po roce 1948, za nezákonnosti, policejní zvůli i justiční teror. Za jeho vlády se počátkem 50. let odehrálo mnoho politických vykonstruovaných procesů, které nakonec dopadly i na komunistické funkcionáře. Po Gottwaldově smrti zachvátila celou zemi organizovaná pompézní tryzna, při níž jej na poslední cestě doprovázely statisíce lidí.
Zádušní mší a vojenskou ceremonií v západoněmeckém Speyeru skončila večer oficiální část smutečního rozloučení s bývalým německým kancléřem Helmutem Kohlem. Po ní má být Kohl za přítomnosti nejbližších pohřben na zdejším hřbitově. Už odpoledne se s tímto velikánem německé i evropské politiky, který zemřel před dvěma týdny ve věku 87 let, rozloučila asi tisícovka lidí v ulicích jeho rodného Ludwigshafenu.
Noví podnikatelé v pohřebnictví zřejmě budou muset skládat zkoušku a mít praxi v oboru, zakážou se nejlevnější papírové rakve. Zpřísnění podmínek přinese vládní novela, kterou v pátek schválila Sněmovna. Předlohu, která také posílí kontrolu v oboru a upraví sankce za prohřešky, nyní dostanou k posouzení senátoři.
Ústup od tradičních zvyklostí se v ČR ale prolíná s podivuhodně konzervativními postoji k tomu, jak by měly moderní hřbitovy vypadat. O jejich proměnu se pokouší Martin Červený.