Uložení kardinálových ostatků

Rakev s ostatky kardinála Berana byla uložena do sarkofágu v katedrále sv. Víta

Uložení kardinálových ostatků
Rakev s ostatky kardinála Berana byla uložena do sarkofágu v katedrále sv. Víta

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

V katedrále svatého Víta v Praze byly v pondělí večer v 20:00 uloženy ostatky kardinála Josefa Berana, někdejšího pražského arcibiskupa a politického vězně dvou totalitních režimů. Beran, který strávil velkou část života jako vězeň nacismu a komunismu, zemřel v exilu a dnešním aktem se splnilo jeho poslední přání. Jeho ostatky byly před několika dny převezeny z Vatikánu, kde spočívaly v papežské hrobce v bazilice sv. Petra. Uložení kardinálových ostatků předcházela bohoslužba, kterou vedl pomocný pražský biskup Václav Malý.

Po jejím skončení se liturgický průvod vydal ke kapli Bartoňů z Dobenína, jíž se od svatořečení Anežky České říká také kaple sv. Anežky a kde byly Beranovy ostatky uloženy. Připraven pro ně byl nově vyrobený kamenný sarkofág. Jen víko vážilo téměř půl tuny, kromě několika mužů z firmy, jež sarkofág vyrobila, víko pomáhal přesunout na kamennou schránu jeřáb. Na přesun rakve dohlížel mimo jiné také hlavní zvoník v katedrále Tomáš Stařecký, na jehož pokyn se přesně ve chvíli ukládání rakve do sarkofágu rozezněly zvony v katedrále.

Václav Malý ve svém kázání přirovnal život i činy kardinála Berana ke sv. Vojtěchovi, stejně jako tak učinil kardinál Dominik Duka ve své sobotní mši. „Svatý Vojtěch toužil po klášteře, a když byl vyhnán poprvé, a stanul v Římě, vstoupil do kláštera. Bylo to pro něho něco, co konvenovalo jeho duchovnímu rozpoložení, ale on se dovedl toho zříci, když ho papež vyzval, aby se vrátil do Prahy,“ uvedl. „Kardinál Beran měl právo na to, když v roce 1965 musel odejít z vlasti, aby si odpočinul, aby se věnoval usebranosti, byl to muž modlitby. Ale on se znovu dal do činnosti, objížděl všechny krajany v celém tehdy svobodném světě. Naplno se vydal, ač měl právo říci už dost. Oba muži tedy nevolili pohodlí, ale volili opravdovou evangelizaci v duchu Kristovu,“ uvedl biskup Malý.

Zmínil také Beranovo vystoupení na převratném druhém vatikánském koncilu, které mnozí církevní historikové označují za nejvýznamnější Beranovo vystoupení v římském exilu. Žádal, aby katolická církev vyzvala všechny, aby respektovali svobodu svědomí každého člověka. Myslel v širších souvislostech – i to spojuje kardinála Berana se sv. Vojtěchem, řekl.

V nové části katedrály, kde se kaple sv. Anežky nachází, nastal pohyb opět po roce. Loni v březnu byl do blízké nové arcibiskupské kaple pohřben kardinál Miloslav Vlk. Bývalý pražský arcibiskup, a tedy nástupce kardinála Berana v této funkci, se podle zástupců katolické církve velmi zasloužil o Beranovu repatriaci. Kardinál Beran se nemohl po své cestě kvůli jmenování kardinálem do Říma v roce 1965 vrátit do vlasti. Ve Vatikánu žil v exilu a zemřel tam v roce 1969. Podle jeho poslední vůle, která se českým historikům a církvi dostala do rukou v 90. letech, si však vždy přál být pohřben v Česku.

Od roku 1998 česká katolická církev usiluje o Beranovo blahořečení. Historička Stanislava Vodičková, autorka právě vydaného rozšířeného Beranova životopisu, uvedla, že by se česká část procesu mohla v květnu uzavřít a odeslat do Vatikánu.

O repatriaci ostatků kardinála Berana rozhodl papež František počátkem letošního roku. Do Prahy byly letecky převezeny v pátek.

,