Vysoké školy dostanou příští rok přidáno, představitelé vládní koalice ale zatím neupřesnili, s jakou částkou mohou počítat. Podle ministra financí Ivana Pilného (ANO) našla po výzvě premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) z minulého týdne ministerstva ve svých rezervách devět miliard korun pro zvýšení rozpočtu na příští rok.
Proč se v Česku nestaví žádné dálnice ani cokoli jiného? Peněz je dost, přesto se projekty přesouvají z roku na rok, případně úplně ruší.
Přidat učitelům mohla vládnoucí koalice už dávno, ale nechala to na dobu těsně před volbami. To podle opozice svědčí o tom, že se jedná jen o předvolební tah a ne skutečnou prioritu. Zarážející je podle ní i nezodpovědný způsob, kterým to sociální demokraté, hnutí ANO a lidovci udělali. Peníze totiž prakticky „vyčarovali“ odnikud.
Letní ministr financí Ivan Pilný cítí svobodu člověka, který v politice končí a míří do důchodu. Ve veřejných vystoupeních proto sází přesné komentáře o neschopnosti vlády využit ekonomický boom.
Návrh rozpočtu na rok 2018, který dnes předloží ministr financí Ivan Pilný kolegům ve vládě, si může dělat značné naděje v soutěži o nejhorší rozpočet posledních desetiletí.
Ministr financí Ivan Pilný (ANO) zvýšil v novém návrhu rozpočtu příjmy o 21 miliard korun proti červnovému návrhu. Ministerstvo totiž zvýšilo odhad růstu ekonomiky v roce 2018 z 2,9 procenta na 3,1 procenta. Stále ale kvůli platům chybí zhruba osm miliard korun, uvedl v neděli Pilný v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Scházející peníze by měla ministerstva najít v nespotřebovaných výdajích. V pátek ale podle Pilného resorty uvedly, že nemohou poskytnout nic.
Premiér Bohuslav Sobotka se s ministrem financí Ivanem Pilným shodli, že návrh rozpočtu na příští rok i přes spory ohledně zvyšování platů vláda schválí standardně, tedy do konce září. O růstu platů bude koalice jednat v pondělí před jednáním vlády. Vláda ještě do říjnových voleb projedná analýzu používání zajišťovacích příkazů včetně informace o kauze společnosti FAU, uvedl dále Sobotka.
Většina stran, které chtějí uspět v podzimních sněmovních volbách, slibuje více peněz do armádního rozpočtu. S výjimkou ČSSD strany říkají, že obranné výdaje dostanou na úroveň dvou procent HDP. To je přitom hranice, kterou se zavázaly plnit všechny členské státy NATO, tedy i Česká republika, už před lety. Strany tak slibují podle expertů na obranu něco, co mají stejně plnit.
Včerejšek přinesl dvě důležité zprávy, které spolu přímo souvisí.
První školní den bývá organizován jako oslava vzdělanosti, společenské jednoty a osvíceného státu.
Přebytek státního rozpočtu ke konci srpna klesl na 15,6 miliardy korun z červencových 25 miliard korun. Loni v srpnu skončil rozpočet s přebytkem 81,2 miliardy Kč. Za meziročním zhoršením stojí především nižší příjmy z EU, informovalo v pátek ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) požadované čtyři miliardy korun nad rámec navrženého rozpočtu nedostane. Po dnešním jednání s ministrem financí Ivanem Pilným (ANO) to novinářům řekla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO). Uvedla, že jedinou šancí je jednání koaliční rady, které se uskuteční 4. září. Koalice se podle ní může rozhodnout, že zvýší dohodnutý schodek 50 miliard korun v rozpočtu pro příští rok.
Návrh státního rozpočtu na rok 2018 za současné situace není schopen pokrýt požadavky na zvyšování platů ve státní správě. Ministerstvo financí přitom díky dobrému vývoji ekonomiky a výběru daní navýšilo příjmy rozpočtu proti květnovému návrhu o deset miliard korun. Novinářům to dnes řekl ministr financí Ivan Pilný (ANO).
Ministerstvo financí v příštím roce nechce dát ani korunu na opravu silnic a mostů v obcích. Místní komunikace jsou ale mnohde v dezolátním stavu a představují pro občany nebezpečí. Obce, které je mají v majetku, ale nemají peníze na jejich opravu. Až šedesátka starostů z celé republiky proto bude ve čtvrtek protestovat před budovou ministerstva financí. Chtějí si vyhádat alespoň 200 milionů korun, které dostali loni.
Současná koalice se rozpadá, o tom není sporu. Znamená to, že jednotlivé strany teď prosazují svou vlastní politiku bez ohledu na dosavadní partnery.
Ještě letos to bylo šestnáct, napřesrok to mají být jen čtyři. Řeč je o miliardách korun, které rozděluje ministerstvo pro místní rozvoj a kterému ministerstvo financí pro příští rok přisuzuje ze státního rozpočtu o 11 miliard méně než v roce 2017. To může mít zásadní dopad například na to, jak bude vypadat český venkov. V kolonce, ze které se mají platit opravy silnic v menších obcích, je totiž nula.
Přebytek státního rozpočtu ke konci července skončil na 25 miliardách Kč z červnových 4,6 miliardy Kč. Loni v červenci byl rozpočet s přebytkem 75,6 miliardy Kč. Za meziročním zhoršením stojí především nižší příjmy z EU, informovalo v úterý ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán v úterý u ministra financí Ivana Pilného (oba ANO) vyjednal 100 milionů korun navíc pro svůj resort, peníze půjdou na justiční čekatele. Oproti loňsku by tak mělo ministerstvo spravedlnosti dostat o 1,4 miliardy více než v letošním roce. S Pilným jednala i Karla Šlechtová (ANO), po kterém žádala 4,3 miliardy korun navíc, nakonec zřejmě vyjde naprázdno. Návrh na rozpočet je podle ní utopie.
Málokdy se očekávala červencová předpověď hospodářského růstu s takovým napětím jako letos. Podle ní vzniká definitivní odhad daňových příjmů a strany vládní koalice peníze potřebují víc než dřív na předvolební rozhazování.
Finanční úřady v prvním pololetí vybraly na dani z přidané hodnoty (DPH) zhruba 180 miliard Kč, což je meziroční růst o 14 procent. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral o osm procent více, zhruba 93 miliard korun. Vyplývá to z dat zveřejněných Finanční správou na internetu.
Prezident Miloš Zeman se v neděli sešel v Lánech s expertním týmem včetně ministra financí Ivanem Pilným a jeho předchůdcem ve funkci Andrejem Babišem (oba ANO). Hlava státu nabádala ministra, aby se zaměřil na jedenáctimiliardovou částku, která má z rozpočtu putovat k neziskovým organizacím. Podle Zemana je toto číslo vysoké.
Státní rozpočet se ke konci června vrátil do plusu, přebytek byl 4,6 miliardy Kč. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Květnový schodek činil 18,7 miliardy korun. Loni ke konci června byl rozpočet v přebytku 40,6 miliardy korun. Za meziročním zhoršením stojí podle ministerstva především nižší příjmy z EU. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.
Rada vysokých škol se připojila k České konferenci rektorů a zásadně odmítla současný návrh rozpočtu pro vysoké školy. Po jejím pravidelném zasedání to na tiskové konferenci řekl místopředseda rady Milan Pospíšil.
Penzistům a penzistkám se budou od příštího roku pravidelně zvyšovat důchody více než dosud. Od příštího roku by měly vzrůst zhruba o 500 korun měsíčně, podle nynějších pravidel by to bylo přibližně o stokorunu méně.
Praha rozdělí tři miliardy korun z loňského přebytku hospodaření na investiční akce a běžné výdaje ve školství, sociální oblasti či zdravotnictví. Rozhodli o tom ve čtvrtek zastupitelé. Způsob rozdělení peněz kritizuje opozice pro nekoncepčnost a městské části, kterým magistrát dotaci nepřiznal.
Projíst všechno, co vydělám, a na budoucnost nemyslet. Kdo tento přístup k životu odsuzuje, musí první nástřel státního rozpočtu na rok 2018 považovat za tak špatný, jak jen může být. Přesto ministerstvo financí a jeho šéfové Andrej Babiš a Ivan Pilný (oba ANO) své dílo představují jako něco velkolepého. Kdo může být proti vyšším důchodům, dávkám pro rodiny a dotacím pro zdravotnictví?
Vláda schválila návrh ministerstva financí na rozpočet pro příští rok se schodkem 50 miliard korun a střednědobý výhled pro rozpočty let 2019 a 2020.
Česká konference rektorů (ČKR) dnes na svém zasedání odmítla návrh státního rozpočtu pro příští rok, který podle nich prohlubuje podfinancování vysokých škol. Obrátí se proto otevřeným dopisem na premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD). Vyplývá to z usnesení konference, pod nímž je podepsán rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, který ve čtvrtek obhájil funkci předsedy ČKR.
Státní rozpočet se ke konci května dostal do deficitu 18,7 miliardy korun, jde o první letošní schodek rozpočtu. Za zhoršením stojí především nižší příjmy z EU, uvedlo ve čtvrtek ministerstvo financí. Ke konci letošního dubna vykázal rozpočet přebytek 6,3 miliardy korun. Loni ke konci května byl rozpočet v přebytku 22,4 miliardy korun. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.
První verzi státního rozpočtu na rok 2018 raději nikdo příliš nekomentuje.
