Báchorkám o ruské denacifikaci Ukrajiny mohli věřit jen úplní hlupáci, ale ti se vždycky najdou. Těžko od nich očekávat nějakou sebereflexi, ale přece jen pro ně musí teď být poněkud prekérní srovnat si skutečnost, že jejich velký denacifikátor, tedy Putin, před pár dny přiznal, že ve válce, kterou rozpoutal, nejde o nic jiného než o zabrání území, na které má Rusko podle něj nárok.
Čína po únorovém zahájení rusko-ukrajinského ozbrojeného konfliktu předstihla Německo na pozici největšího dovozce ruských energií. Francie, Belgie a Nizozemsko od února dovozy fosilních paliv z Ruska ještě zvýšily. Ve své zprávě to v pondělí uvedlo nezávislé finské Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA). Rusko podle něj za prvních 100 dnů války, tedy od 24. února do 3. června, získalo z prodeje ropy, uhlí a zemního plynu asi 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč). To je asi 23 miliard Kč za den.
Kyjev vyzval před nadcházejícím setkáním ministrů obrany Severoatlantické aliance k tomu, aby Ukrajina dosáhla parity co do těžkých zbraní s útočícím Ruskem. Ukrajina potřebuje 1000 houfnic, 500 tanků, 300 salvových raketometů, 2000 obrněných vozidel a 1000 dronů, aby ukončila válku, uvedl dnes na twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. „Abych byl upřímný – k ukončení války potřebujeme paritu v těžkých zbraních,“ napsal poradce na sociální síti.
Rusko pravděpodobně během několika týdnů převezme kontrolu nad celým Luhanským regionem na Ukrajině, řekl vysoký představitel amerického ministerstva obrany, kterého cituje Washington Post. Města Severodoněck a Lysyčansk jsou již pod velkým tlakem a byrzy by mohla padnout pod tíhou ruských sil. V Severodoněcku na východě Ukrajiny dál zuří líté boje, podle gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje ale Ukrajina má stále pod kontrolou jeho průmyslovou oblast a chemickou továrnu, kde se před ruským ostřelováním skrývají stovky lidí.
Švýcarsko se v pátek připojilo k šestému balíčku sankcí namířených proti Rusku a Bělorusku, které Evropská unie přijala začátkem června. Bern tak přestane nakupovat ruskou ropu a rozšíří seznam sankcionovaných subjektů, uvedla v prohlášení švýcarská vláda. Mezi osobami, jichž se sankce týkají, je i manželka ruského oligarchy Andreje Melničenka, který má podle místního tisku v alpské zemi rozsáhlé majetky.
Z vysokých cen elektřiny i plynu se začíná stávat nový normál. Lidem se ale kvůli jejich placení značně propadá životní úroveň a mnohé podniky už teď bojují o přežití. Vinu nese nejen nejistota spojená s Putinovou válkou, ale také překotné evropské zelené tažení. Jak moc se do současné situace propisuje německá Energiewende a celá energetická transformace, o tom se v Salonu Echa přou hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek, ekonom skupiny Natland Petr Bartoň, předsedkyně energetické sekce Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková a Jaroslav Čížek z think-tanku Realistická energetika a ekologie.
Finská vláda ve čtvrtek oznámila, že chce pozměnit zákon o státních hranicích tak, aby umožnil výstavbu bariér podél hranic s Ruskem. Krok má posílit připravenost na hybridní hrozby v době, kdy Rusko podniklo invazi na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.
Soud v samozvané Doněcké lidové republice na Ukrajině ve čtvrtek odsoudil k trestu smrti dvojici Britů a občana Maroka. Podle soudu, který případ začal projednávat v úterý, muži bojovali na Ukrajině jako žoldnéři. Odsouzení ale tvrdí, že jsou řádnými vojáky ukrajinské armády a že s nimi proto má být zacházeno jako s válečnými zajatci. Informuje například deník The Guardian.
Ruská vojska mají v Donbasu na východě Ukrajiny dvacetkrát více děl a čtyřicetkrát více munice než ukrajinské síly. Takový nepoměr vážně demoralizuje bránící se ukrajinské jednotky. Ty trpí ztrátami i stoupajícím počtem dezercí, upozornil britský list Independent s odvoláním na blíže neupřesněnou zprávu rozvědky. List ale neuvedl, kdo a pro koho zmíněný zpravodajský materiál pořídil, upozornila ruská redakce BBC, která nicméně z článku listu na svém webu citovala,.
Ukrajinské síly mají pod kontrolou pouze okrajové části Severodoněcku, připustil v dnes zveřejněném rozhovoru se serverem RBK Ukrajina oblastní gubernátor Serhij Hajdaj. Ukrajinské jednotky možná budou muset ustoupit, řekl agentuře AP. Zatím podle něj ale ukrajinští vojáci v Severodoněcku bojují „o každý centimetr“, napsal ráno na sociální síti Telegram.
Několik regionálních médií v Rusku muselo odstranit seznamy ruských vojáků, zabitých ve „speciální vojenské operaci“, jak Kreml oficiálně označuje válku proti Ukrajině. Všechna jména na seznamech sice média získala z otevřených zdrojů, ale okresní soud v Kaliningradské oblasti dospěl k závěru, že tím porušují výnos prezidenta Vladimira Putina.
Rusko neotálí a na okupovaných územích Ukrajiny zintenzivňuje snahy o rusifikaci ukrajinských dětí, institucí a obyvatel. V Chersonské oblasti se uprostřed bojů opět mluví o referendu o připojení k Ruské federaci, dobytá území se podle Rusů začínají obchodně i infrastrukturou napojovat k Rusku. Obrázek však boří také nadále pokračující odboj, který působí okupantům problémy a podle některých analytiků nabývá na intenzitě.
Donald Trump dlouho nemohl najít národněbezpečnostního poradce, který by mu vyhovoval. První, generál Flynn, musel odstoupit po pouhých čtyřiadvaceti dnech. U druhého, generála McMastera, si Trump prý stěžoval, že „vypadá jako prodejce piva“. Třetí, John Bolton, se s Trumpem rozešel názorově. Právník Robert C. O’Brien zastával různé funkce v předchozích republikánských administrativách a za Trumpa byl zvláštním vyslancem pro otázky rukojmích.
Ministerstvo obrany čelí správní žalobě kvůli zásahu proti dezinformačním webům. Na soud se obrátily nezisková organizace Otevřená společnost a Institute H21, podle nichž byl postup státu nezákonný. Usilují také o vydání předběžného opatření, které by ministerstvu zakázalo zdržet se podobných zásahů. Sdělil to Vojtěch Šrámek z Institute H21. Ministerstvo obrany sdělilo, že žalobu zatím neobdrželo, a proto se k ní zatím nemůže vyjádřit.
Obvinění ruských vojáků z páchání sexuálního násilí na Ukrajině přibývá, sdělila Radě bezpečnosti OSN zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro sexuální násilí během konfliktů Pramila Pattenová podle webu ReliefWeb. Zdaleka ne všechny případy sexuálního násilí jsou nahlášeny a humanitární krize na Ukrajině se mění v „krizi obchodování s lidmi,“ cituje ji agentura AP.
Všude číhají američtí a britští agenti, kteří chtějí zničit Rusko – tak by se dal ve zkratce shrnout rozhovor, který dal ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov bosenskosrbské televizi Radio Televizija Republike Srpske. Lavrov v interview také prohlásil, že Ukrajina posloužila Západu jako obětní beránek a nástroj jeho zájmů. Ukrajinu podle něj západní země používají jako hlavní nástroj svých snah ohrozit a ovládnout Rusko, a proto bylo třeba uznat nezávislost separatistických republik na Donbase.
Pokud se Rusku podaří prorazit na Donbasu na východě Ukrajiny, bude to pro Kyjev velmi těžká situace, řekl v pondělí podle Reuters novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na Donbasu se v posledních dnech odehrávají tvrdé boje zejména o město Severodoněck. Podle Zelenského mají sice Rusové v Severodoněcku početní převahu, ale Ukrajina má stále možnosti, aby se ubránila.
Za bezprecedentní, nemyslitelné a hanebné označil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov rozhodnutí Bulharska, Černé Hory a Severní Makedonie nepovolit mu přelet do Srbska, kde měl dnes zahájit dvoudenní návštěvu. „Došlo k nemyslitelnému,“ řekl Lavrov podle agentury TASS na dnešní tiskové konferenci o „bezprecedentním rozhodnutí“ některých členských zemí Severoatlantické aliance. Uzavření leteckého prostoru pro letoun ruského ministra označil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov za „nepřátelský čin“.
Kolektivní odmítnutí Bulharska, Černé Hory a Severní Makedonie umožnit letadlu šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova přeletět do Srbska nezbytně vyžaduje tvrdou reakci, a to společnou Ruska a Srbska, uvedl místopředseda horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov.
Černá Hora, Severní Makedonie a Bulharsko zakázaly přelet ruskému vládnímu letadlu, kterým měl v pondělí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov cestovat na oficiální návštěvu do Bělehradu. Původně o tom informoval srbský deník Danas s odvoláním na své zdroje. Informaci posléze podle agentury Interfax potvrdil i nejmenovaný vysoce postavený představitel ruského ministerstva zahraničních věcí. Lavrov měl do Srbska v pondělí přicestovat na dvoudenní návštěvu.
Když francouzský prezident Emmanuel Macron řekne, že „Rusko nesmí být ponižováno“, člověk zpozorní a řekne si, kde na takový velkolepý objev ten člověk přišel. Vykládat to lze zajisté všelijak a lze v tom najít třeba i špetku racionality. Ano, zajisté, Macron to myslel asi nějak v tom smyslu, že nějaký prostor pro vyjednávání je vždy nutné nechat otevřený, a také zřejmě tím myslel, že Rusko je velká země a tou zůstane, i když se chová jako vyvrhel – a zdá se, že je mu v tom dobře.
Během bojů na východě Ukrajiny v neděli zemřel ruský generálmajor Roman Kutuzov, píše ukrajinská agentura Unian. Moskva úmrtí dalšího svého generála na Ukrajině zatím nepotvrdila, kondolence adresované Kutuzovovým blízkým se ale objevují i na proruských kanálech na komunikační platformě Telegram, podotklo internetové médium Nexta. O smrti generála píše i ruský server Lenta.ru s odkazem na informace ruského válečného zpravodaje Alexandera Sladkova.
Britskou telekomunikační společnost Truphone, kterou vlastní ruský oligarcha Roman Abramovič, odkoupí dvojice evropských podnikatelů za pouhý dolar (podle některých zdrojů za jednu libru, pozn. red.). Důvodem jsou sankce, které na Abramoviče uvrhla Evropská unie a Velká Británie kvůli agresi Ruské federace na Ukrajině. Truphone odkoupí podle informací serveru Financial Times německý podnikatel Hakan Koç, který bude vlastnit 90 procent společnosti, a jeho obchodní společník Pyrros Koussios.
Ukrajinská média v neděli informovala o tom, že ruské rakety v sobotu zasáhly sklady obilí v ukrajinském přístavu Mykolajiv. Požár zachvátil velké množství budov a obilí shořelo, píše ČTK. Ruský prezident Vladimir Putin přitom jen před dvěma dny tvrdil předsedovi Africké unie Mackymu Sallovi, že Rusko nemůže za potravinou krizi a že je ochotný „usnadnit“ export ukrajinského obilí. Není jasné, jak velké množství obilí v Mykolajivu bylo zničeno.
V Kyjevě se v neděli ráno ozvalo několik výbuchů. Moskva tvrdí, že svými raketami zničila tanky a další obrněná vozidla dodaná na Ukrajinu východoevropskými zeměmi. Šéf ukrajinských železnic Oleksandr Kamyšin potvrdil, že čtyři rakety zasáhly ráno opravnu vagónů v metropoli. Odmítl ale, že by se tam nacházely tanky. Podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klička při explozích nikdo nezemřel, ale jeden člověk utrpěl zranění a musel být převezen do nemocnice.
Ukrajinské město Lyman, které se nachází v Doněcké oblasti, podle jeho starosty Alexandra Zhuravleva již neexistuje. Ve zbytcích města zničeného ruskou armádou zůstalo zhruba 7500 lidí, možnost jejich evakuace je vzhledem k dobytí města ruskou stranou nulová.
Na Ukrajině zahynuli čtyři vojenští dobrovolníci. Muži z Austrálie, Německa, Francie a Nizozemska zahynuli v bojích po boku ukrajinské armády, která brání svou zemi před ruskou armádou. Informovala o tom Mezinárodní legie obrany Ukrajiny na svém facebooku. Podle dostupných informací nejméně tři z těchto dobrovolníků zemřeli v Charkově. Podle ukrajinských úřadů jsou to Ronald Vogelaar, Michael O‘Neill, Björn Benjamin Clavis a Wilfried Blériot. Kdy nebo za jakých okolností bojovníci zemřeli, zpráva neuvádí.
Někteří ruští vojáci se podle ruských lidskoprávních organizací a právních zástupců odmítají vracet zpátky do bojů na Ukrajině. Často svou neochotu odůvodňují strachem ze smrti a nevyhovující kvalitou vybavení, které jim ruská armáda poskytuje. Britský server BBC přinesl rozhovor s jedním z těchto vojáků. „Nechci se vrátit zabíjet a být zabit,“ říká muž, kterého server BBC nazývá pseudonymem Sergej. Začátkem dubna se vrátil z války zpátky do Ruska a nyní vyhledal právní pomoc, aby se do bojů nemusel vydat zpět.
V Kyjevě se v neděli ráno ozvalo několik výbuchů, informovala agentura Reuters. Podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klička nikdo nezemřel, ale jeden člověk utrpěl zranění a musel být převezen do nemocnice. Svědci viděli nad městem po explozích stoupat dým. Příčiny výbuchů nejsou zatím známé. Před explozemi byly v Kyjevské oblasti slyšet sirény, jež varují před leteckým útokem. Podle některých zdrojů, na které se odvolává agentura Reuters, šlo o ruské bombardování, jehož cílem byla železniční síť.
Třetí den po začátku války na Ukrajině Olaf Scholz ohlásil změnu času. Kancléř sice mluvil o novém letopočtu pro celou Evropu, avšak konkrétní závěry slíbil vyvodit pro Německo, a to především ve třech oblastech: přechod k tvrdší linii vůči Rusku, vyzbrojení bundeswehru, změny v energetické politice. Od té doby se soudí, že Spolková republika opravdu prochází masivními změnami. Prochází? Ano i ne. Masivně se změnil vztah k Rusku. Veřejné mínění a ovšem většina politické scény doslova natlačily kancléře Scholze do vojenské podpory Ukrajině.
