Předseda hnutí ANO Andrej Babiš po schůzce se s prezidentem Milošem Zemanem uvedl, že jej prezident příští týden pověří vyjednáváním o nové vládě. Za možného partnera zmínil Babiš ODS, se kterou by mělo ANO 103 hlasů.
Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro TV Blesk uvedl, že se jednalo o normální, standardní demokratické volby. Podle něj se voliči rozhodovali podle osobností předsedů. Vyčníval podle něj Andrej Babiš, kterého jmenuje premiérem. Úspěšní podle něj byli i Tomio Okamura či Ivan Bartoš. Naopak šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska označil za antilídra.
Trestní stíhání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (oba ANO) v kauze Čapí hnízdo může po volbách dostat nový ráz. Výsledek voleb ukázal, že nová sněmovna bude znovu stát před úkolem vydat, či nevydat Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání. Oba totiž zvolením do sněmovny znovu získali imunitu. Sám Faltýnek je optimistický. Věří, že státní zástupce stíhání zastaví.
Téma vlastního prezidentského kandidáta odkládaly strany za sněmovní volby. Nyní to vypadá, že na jeho navrhnutí nemusí mít dost času, pokud si to během vyjednávání o nové vládní koalici nebudou chtít rozházet u současného prezidenta Miloše Zemana. Významný hráč povolebního vyjednávání už dopředu avizoval, že nemíní spěchat. Kandidáti na prezidenta se přitom musí nahlásit na ministerstvo vnitra nejpozději 7. listopadu.
Prezident Zeman v Plzni vytáhl maketu samopalu, místo zásobníku měla lahev Becherovky a bylo na ní napsáno, že je „na novináře“, ty přítomné hlava státu vyzvala, ať se radši stáhnou někam dozadu.
Zasedání Sněmovny prezident Miloš Zeman po volbách svolá s využitím maximální třicetidenní lhůty, kterou mu ústava umožňuje. Chce tak získat co nejvíce času na diskusi parlamentních stran a hnutí. Po 28. říjnu se sejde postupně s vedením všech subjektů, které se dostanou do Poslanecké sněmovny. Zeptá se na jejich názor na politickou strukturu po volbách.
Devíti z deseti Rusů se nelíbí nápad českého prezidenta Miloše Zemana, aby Moskva vyplatila Kyjevu odškodnění za ukrajinský poloostrov Krym anektovaný Ruskem. Vyplývá to z průzkumu státního střediska pro výzkum veřejného mínění VCIOM, o kterém ve čtvrtek informovala agentura TASS. Se Zemanem souhlasila jen čtyři procenta dotázaných.
Prezident Miloš Zeman si ve středu na úvod své návštěvy Plzeňského kraje vyslechl od vedení kraje kritiku svého nedávného prohlášení o Krymu v Radě Evropy. Hejtman Josef Bernard (ČSSD) Zemanovi tlumočil usnesení krajských radních, v němž prezidentovo vyjádření odmítli.
Pevný třicetiprocentní blok voličů ANO už je minulostí. Důvěra k hnutí Andreje Babiše se pomalu vytrácí a zbývá otázka, kde se propad zastaví. Tak zní jedna z informací od stále víc nervózních výzkumníků.
Po volebním výsledku, který neodpovídá představám toho kterého pozorovatele politiky, často zazní udivený povzdech: „Proč všichni ti lidé volí proti svým nejlepším zájmům? Copak to nevidí?“ Studium výsledků posledních předvolebních průzkumů mě a asi nejenom mě inspirovalo k myšlenkám na podobné téma. Jsou to úvahy k ničemu, asi by bylo užitečnější se neptat, jak je možné, že tolik lidí nevidí to či ono, ale co vidí tam, kde jiní (já třeba) nevidí nic. Proč jim to za to stojí? Proč v době, kdy se zemi docela daří a je v ní bezpečno, stoupají autoritářské strany? Neexistuje na to asi jedna univerzální odpověď, „kořenová příčina“ toho všeho, spíš spousta dílčích. Jednou z nich je autenticita nebo to, co část voličstva jako autenticitu vnímá.
Prezidenti středoevropských zemí z takzvané visegrádské čtyřky (V4) na jednání v maďarském Szekszárdu podpořili integraci zemí západního Balkánu do Evropské unie a vyslovili se pro urychlení tohoto procesu. Podle českého prezidenta Miloše Zemana, který se dvoudenní schůzky s kolegy z Maďarska, Polska a Slovenska zúčastnil, se hlavy států rovněž shodly, že hlavně v Bosně je riziko šíření radikálního islámu.
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že má Hrad zaplatit odškodné 47 tisíc korun zlínskému důchodci Luďkovi Maděrovi. Ten je vysoudil za obstrukce, které mu dělala Kancelář prezidenta republiky, když žádal, aby řekla, kolik berou její přední úředníci včetně kancléře Vratislava Mynáře či mluvčího Jiřího Ovčáčka. Hrad ale nezaplatí, za pochybení státních úředníků nese odpovědnost ministerstvo financí. Informuje o tom server Aktuálně.cz.
Prezident Miloš Zeman se za svoje výroky o ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym omlouvat nebude. Uvedl to dnes v pořadu TV Barrandov Týden s prezidentem. Podle něj šlo o osobní názor, za nějž se nikdy neomlouvá. Zeman označil v úterý v Parlamentním shromáždění Rady Evropy anexi Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. Anexe byla podle Zemana protiprávní, Ukrajině ale poradil, aby se s Moskvou dohodla na kompenzaci.
Ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman nepřímo označil českého prezidenta Miloše Zemana za psychicky nemocného člověka. V komentáři k Zemanově návrhu na výměnu ukrajinského Krymu za ruskou finanční nebo surovinovou kompenzaci podle ukrajinských médií prohlásil, že zdravý člověk by nic takového navrhovat nemohl.
Prezident Miloš Zeman podle Senátu svými výroky k ruské anexi Krymu legitimizoval agresi, která je v rozporu s mezinárodním právem. Hlava státu by měla respektovat českou zahraniční politiku, shodla se ve čtvrtek horní komora ve svém stanovisku. Nepřijala ale návrh Jiřího Růžičky (za TOP 09 a STAN), podle něhož prezident poškozuje zájmy České republiky.
Vláda ve středu projednala úterní projev prezidenta Miloše Zemana v Parlamentním shromáždění Rady Evropy. Celá koalice odmítla jeho slova o anexi Krymu Ruskem, kterou označil za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. Zeman mimo jiné označil protiruské sankce za nefunkční.
Český prezident Miloš Zeman v úterý ve svém vystoupení před Parlamentním shromážděním Rady Evropy (PSRE) označil protiruské sankce za nefunkční a ruskou anexi ukrajinského Krymu za "fait accompli", tedy za hotovou záležitost; zároveň se zmínil o možnosti ruské kompenzace ve prospěch Ukrajiny. Jeho výroky pobouřily politiky v Kyjevě a ukrajinská média označila Zemanova slova za "skandální".
Prezident Miloš Zeman hovořil na Parlamentním shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku. Naposledy na stejném místě mluvil Václav Havel v roce 1995. Při příchodu do budovy si však Zeman neprohlédl výstavu o Václavu Havlovi, kolem které jen prošel. A na otázku, zda si ji prohlédne, odpověděl „nevím“. Rada se v úterý mimo jiné zabývá Ruskem kvůli ukrajinské krizi.
Zákonodárné iniciativy, kterou by si pro hlavu státu přál Miloš Zeman, se prezident zřejmě v dohledné době nedočká. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce se proti takové možnosti vyjádřili ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD) i bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle nich není důvod k takové změně ústavy a současného parlamentního systému.
Miloš Zeman by chtěl rozšířit pravomoci přímo voleného prezidenta. Ve čtvrtečním pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov řekl, že hlava státu by měla mít zákonodárnou iniciativu a na některá rozhodnutí, například při udělování státních vyznamenání, by už nebyl nutný spolupodpis premiéra. Také by ztížil možnost Poslanecké sněmovny přehlasovat prezidentské veto. Nyní stačí k přehlasování 101 hlasů ve dvousetčlenné Sněmovně.
Důvěra v prezidenta se v září po předchozím růstu mírně zvýšila a z velké části tak smazala svou květnovou ztrátu. Nyní hlavě státu důvěřuje 51 procent lidí. Přesto jde v meziročním srovnání o poměrně velký propad: loni ve stejnou dobu důvěřovalo podle stejné agentury prezidentovi 57 procent lidí. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle něj si od června mírně polepšila i vláda, naopak Sněmovna a Senát ztratily.
V těžbě lithia v Krušných horách by se měl angažovat státní podnik. Na úvod své návštěvy v Ústeckém kraji to řekl prezident Miloš Zeman. Byla by to podle něj záruka, že prostředky zůstanou v Česku. Prezident zmínil Diamo, které ale podle jeho informací zájem nemá.
Prezidentský souboj, který Česko čeká v lednu, momentálně zastiňují parlamentní volby. Prezidentští kandidáti se ale nyní začínají profilovat na tématu, na které budou mít jen zprostředkovaný a symbolický vliv.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman odmítl pozvání na Hrad. Vzkázal Miloši Zemanovi, že zrovna dohlíží na vyšetřování korupční kauzy v Lesní správě Lány, která spadá pod Kancelář prezidenta republiky. A proto si nemůže dovolit ohrozit důvěryhodnost tohoto vyšetřování. Informoval o tom server Seznam.cz.
Prezident Miloš Zeman se v úterý odpoledne na Pražském hradě sešel s ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD). Tématem schůzky měla být kauza Čapí hnízdo, o které nedávno Zeman mluvil s šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem, jehož Sněmovna vydala k trestnímu stíhání, i s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem.
Prezident Miloš Zeman se svými experty a ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO) ocenili, jak se za uplynulé roky zrychlilo soudní řízení a k lepšímu změnilo vězeňství. Úkolem do budoucna je podle nich zkvalitnit výběr soudců. Pelikán to po sobotním více než čtyřhodinovém jednání v Lánech řekl novinářům.
Miloš Zeman označil úterní projev amerického prezidenta Donalda Trumpa na zasedání Valného shromáždění OSN za známkování neposlušných žáků. Mezinárodní společenství by nemělo být založeno na stylu žák-učitel, řekl český prezident na tiskové konferenci českým novinářům na závěr své pracovní cesty v USA, kde se stejně jako Trump a další státníci zúčastnil všeobecné rozpravy Valného shromáždění světové organizace.
Ruský prezident Vladimir Putin pozval Miloše Zemana na návštěvu do Soči. Český prezident to ve středu řekl českým novinářům na tiskové konferenci v New Yorku, kde se zúčastnil všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN.
Prezident Miloš Zeman vystoupil před Valným shromážděním OSN. Ve svém projevu mluvil především o globálním terorismu, migrační krizi a kritizoval váhavý postoj organizace i jednotlivých států v boji proti radikálnímu islámu. Vyzval k vytvoření silného úřadu OSN, který by mohl proti teroristům zasahovat všemi prostředky, včetně vojenské síly. Zároveň odmítl podporu migrace.
Americký židovský fond udělil v New Yorku prezidentu Miloši Zemanovi cenu Bojovník za svobodu (Warrior for Truth). Ocenil ho za dlouhodobou podporu Izraele a Židů. Cenu Zeman převzal v pondělí večer místního času (v noci na dnešek SELČ) na galavečeru, který uspořádal časopis The Algemeiner.
