Státy Evropské unie by v budoucnu mohly dostávat 60 000 eur (1,57 milionu korun) za každého migranta přijatého podle kvót, uvedl dnes německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) s odvoláním na vyjednávání v rámci osmadvacítky. Zemím, které by uprchlíků přijímaly velmi málo, by se peníze naopak odečítaly.
Podle maďarské vlády je plánovaná návštěva země poslanci Evropského parlamentu, která má proběhnout tento měsíc, „politicky motivována“ a zasahovala by do všeobecných voleb v zemi, plánovaných na jaro roku 2018. Jedním z cílů návštěvy je i kontrola projektů financovaných z evropských prostředků.Informuje o tom server Politico.
Podle bývalého prezidenta Václava Klause by se měla témata o budoucím směřování České republiky v Evropě stát diskutovanými před nacházejícími volbami do Poslanecké sněmovny. Klaus na svém webu rozebírá různé možnosti budoucnosti Česka na kontinentu, o nichž diskutoval i v pořadu XTV s předsedou strany Realisté Petrem Robejškem.
Německý ministr vnitra Thomas de Maziere (CDU) v sobotním rozhovoru pro deník Rheinische Post uvedl, že příspěvky pro uprchlíky jsou v Německu „docela vysoké“ a je pro, aby se ve všech státech Evropské unie (EU) sjednotily. Jedním z důvodů, proč chce tolik uprchlíků do Německa je podle něj totiž to, že má Německo tyto příspěvky poměrně vysoké.
Evropská unie podporuje zesílení hospodářského tlaku na Severní Koreu tak, aby tato země byla ochotnější k politickému dialogu. Po pátečním a čtvrtečním neformálním jednání ministrů zahraničí členských zemí unie to novinářům řekla šéfka diplomacie bloku Federica Mogheriniová. Začnou podle ní také práce na případných dalších samostatných sankcích Evropské unie.
Rozhodnutí Evropského soudního dvora, kterým zamítl stížnost Polska a Maďarska na relokační kvóty pro uprchlíky, je dalším příspěvkem k současné ponuré atmosféře Evropské unie, která dvakrát unijně nevypadá.
Největší skandinávská banka Nordea přesune své sídlo ze Švédska do Finska, které je součástí eurozóny. Přesun sídla do bankovní unie je v nejlepším zájmu klientů, akcionářů a zaměstnanců, prohlásil generální ředitel banky Casper von Koskull.
Britské ministerstvo vnitra už vypracovalo návrh plánu, jak v zemi co nejvíce omezit pobyt přistěhovalců ze zemí Evropské unie. Podle uniklého dokumentu, na které odkazuje deník The Guardian, mají například méně kvalifikovaní lidé mít možnost kratšího pobytu. Na větší omezení mají také migranti narážet v případě, že si chtějí do Británie přivést rodinu. Zastavit volný pohyb pracovních sil chce Londýn ihned po odchodu z unie v roce 2019.
Evropský soudní dvůr ve středu zamítl žalobu, kterou Slovensko a Maďarsko napadly unijní systém přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Slovenský premiér Robert Fico řekl, že verdikt soudu respektuje, i když se systémem přerozdělování nadále nesouhlasí. Ostřejší reakce přišla z Budapešti, která rozhodnutí soudu označila za nepřijatelné, otřesné a nezodpovědné.
Britská ekonomika zaostává za zlepšujícím se stavem eurozóny, na vině jsou obavy z brexitu a také růst inflace v důsledku oslabení libry. Ukázal to průzkum mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnily organizace IHS Markit a CIPS. Index pro sektor služeb, který je považován za barometr zdraví firem v odvětví, za srpen klesl na 53,2 bodu z 53,8 bodu v červenci.
Před brexitem i po něm se objevovaly rádoby odborné studie, na kolik přijde. Vycházelo se z nepodložených předpokladů, že většina finančního sektoru přesídlí z bezkonkurenčního City do Frankfurtu nebo Paříže.
Česko a Slovensko budou iniciovat svolání summitu, na kterém by se v říjnu v Bratislavě debatovalo o dvojí kvalitě potravin, ale i dalšího zboží na evropském trhu. Po pondělním jednání vlád obou zemí v Lednici na Břeclavsku to řekl novinářům slovenský premiér Robert Fico.
Posun v žádné ze zásadních otázek britského odchodu z Evropské unie nepřineslo třetí kolo vyjednávání, které ve čtvrtek skončilo v Bruselu. Řekl to vyjednavač EU Michel Barnier, který zdůraznil, že obě strany tlačí čas.
Bez přehánění je dnes možné mluvit o válce v Evropě, je přesvědčen bývalý český prezident Václav Klaus, podle něhož na jedné straně konfliktu stojí svoboda, demokracie nebo tradiční rodina, a na té druhé politická korektnost, multikulturalismus nebo šéfka německé vlády Angela Merkelová (CDU). Klaus to ve středu řekl na předvolební akci Alternativy pro Německo (AfD) v Hofheimu, který leží nedaleko Frankfurtu nad Mohanem.
Výpad polské premiérky na adresu francouzského prezidenta Macrona se nevídá v diplomacii často. Ale už to, že byl hodnocen jako nediplomatický, upozorňuje na jednu důležitou věc.
Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel dnes podpořil návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na reformu směrnice o vysílání pracovníků do jiných členských zemí EU. Evropa musí být spravedlivější pro všechny, řekl Gabriel po setkání s Macronem v Paříži. Francouzský prezident už minulý týden o změnách směrnice jednal v s představiteli Česka, Slovenska, Rakouska, Rumunska a Bulharska.
Učitelé vyhrožují stávkou, pokud se jim nezvýší platy alespoň o 15 procent. Jejich reakce je přirozená. Ekonomika roste, stejně jako příjmy státu. Na každém rohu vidí billboardy, jak se v supermarketech zvedají platy o 20 a více procent.
Český stát byl před více než čtvrt stoletím obnoven, aby zajistil svobodným lidem žití ve svobodných poměrech. Dnes je z této svobody stále rychleji ukrajováno a stát valí na občany omezení, předpisy a regulace.
Britská opoziční Labouristická strana navrhuje politické řešení, které by Británii mohlo zajistit mírnější odchod z EU. Labouristé navrhují, aby „základy“ vztahu mezi Británií a EU zůstaly stejné během přechodného období, které nastane po vlastním odchodu Británie z EU v březnu roku 2019.
Evropské státy musí více přispět na platby Turecku. Prohlásil to evropský komisař pro rozpočet Günther Oettinger v rozhovoru pro magazín Der Spiegel. V březnu 2016 se EU dohodla s Tureckem, že výměnou za finanční pomoc Turecko zastaví příliv migrantů do Evropy. To se stalo, ale EU už vlastní finance posílat moc nechce. Podle Oettingera by podíl EU na pomoci měl být menší než dosud, a většina by tak příště měla jít z rozpočtů samotných členských států.
Ve středu byl český premiér Bohuslav Sobotka spolu se slovenským Robertem Ficem připuštěn k francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona „daňový dumping“ uplatňovaný některými východoevropskými zeměmi může bez změny evropské směrnice upravující vysílání pracovníků do jiných unijních států vést k rozkladu EU. Řekl to na dnešní tiskové konferenci v Bukurešti po setkání s rumunským protějškem Klausem Iohannisem.
Prezident Miloš Zeman se po delší době objevil na veřejnosti – zahájil agrosalon Země živitelka v Českých Budějovicích. Zkritizoval přitom Evropskou unii za dotace na snižování výroby. „Je to zvěrstvo,“ řekl. Bylo vidět, že prezident pohubl, což potvrdilo dřívější oznámení Hradu, že u Miloše Zemana „došlo ke snížení hmotnosti a stabilizaci dlouhodobé hladiny cukru“.
Varšava a Budapešť ve středu vzkázaly Evropské komisi, že svůj odmítavý postoj ke kvótám pro přerozdělení migrantů nehodlají měnit. EK koncem července posunula do další fáze řízení proti České republice, Maďarsku a Polsku kvůli tomu, že nedodržují povinnosti plynoucí z programu přerozdělování žadatelů o azyl podle stanovených kvót.
Evropská unie by mohla do října najít shodu na podobě směrnice o vysílání pracovníků. Na tiskové konferenci po společném jednání v Salcburku to dnes řekli šéfové vlád Rakouska, Česka, Slovenska a francouzský prezident. Podle nich se další jednání expertů zaměří na dobu vysílání či stanovení odměny, ale také na oblast dopravy. V říjnu mají o směrnici jednat ministři zemí EU.
Jednání o budoucí obchodní dohodě mezi Londýnem a zbytkem Evropy váznou na mrtvých bodech, kdy se zbývající sedmadvacítka průběžně snaží školit Brity různými podmínkami typu úhrada rozvodového účtu v řádech desítek miliard liber potřebných na evropské dotace.
Tři klíčové evropské země tlačí na Evropskou unii (EU), aby hrála větší roli při ochraně nejvíce inovativních evropských společností před čínskými akvizicemi. Státy se totiž domnívají, že jsou politicky motivované. Uvedl to server Politico.
Angela Merkelová (CDU) je proti tomu, aby se otázka přerozdělování uprchlíků spojovala s čerpáním evropských fondů. Německá kancléřka to v pondělí řekla v interview s televizí Phoenix. Krácení evropských fondů zemím, které nechtějí přijímat uprchlíky, požaduje kandidát sociální demokracie na kancléře Martin Schulz (SPD).
Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) nikdy nezpochybní „překrásný projekt“ Evropské unie, který je největším mírovým projektem světa. Při zahájení kampaně k zářijovým parlamentním volbám to na shromáždění v Dortmundu prohlásila spolková kancléřka Angela Merkelová. Vyslovila se proti nacionalismu a pro posílení evropské jednoty.
Evropa čelí ohrožení z vnějšku, ale evropský étos nenásilí, multikulturního dialogu a politické korektnosti podvazuje činnost té části stáního aparátu, která má být nekompromisní a občas trochu špinavá.
