Většina Čechů chce v Evropské unii zůstat a s členstvím v EU je spokojena. Okamžitě odejít z unie by chtěla jen zhruba desetina Čechů. Vyplývá to z průzkumu agentur Behavio a STEM a Institutu pro evropskou politiku Europeum, který se konal od loňského prosince do letošního února. Spokojeno s členstvím v EU je 56 procent Čechů, což je nejvíce za posledních devět let.
Britský ministr školství Damian Hinds navrhuje po odchodu své země z Evropské unie vyjmout unijní vysokoškoláky ze zvýhodněného režimu pro placení školného. Cizinci včetně Čechů by v takovém případě podle britských médií za studium platili výrazně vyšší poplatky, jaké se aktuálně vztahují na studenty ze třetích zemí. České ministerstvo školství napsalo, že v současnosti nemá informace o dlouhodobé koncepci britské vlády po brexitu. Další vývoj bude sledovat.
Světové výdaje na zbrojení již druhým rokem rostou. Loni stouply o 2,6 procenta na odhadem 1,82 bilionu dolarů (necelých 42 bilionů Kč), zjistila studie Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI). Vojenské výdaje tak jsou nejvýše od roku 1988, kdy je SIPRI začal sledovat. Investice do armádního vybavení zvýšily Spojené státy a Čína, které zůstávají v čele žebříčku, z jehož první pětky vypadlo Rusko. Výrazně více zbrojí i střední Evropa.
Ministerstvo zemědělství chce v novele zákona o potravinách zakázat tzv. dvojí kvalitu pod pokutou až 50 milionů korun. Výrobky se stejným obalem budou muset mít stejné vlastnosti a složení v ČR jako v jiných evropských státech, uvedl na tiskové konferenci ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Chce tak zpřísnit Evropou schválenou směrnici. V ní se uvádí, že se výrobky musí lišit „významně“. Podle svazu obchodu však novela dvojí kvalitu nevyřeší.
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) nebude po dlouhých letech slavit první máj na holešovickém výstavišti v Praze, nýbrž na Náměstí Jiřího z Poděbrad. „Důvodem jsou stavební práce, které na výstavišti probíhají,“ řekla deníku Echo24 mluvčí KSČM Helena Grofová. Setkání s voliči plánují tři týdny před evropskými volbami také další politické strany. ODS bude tradičně na pražském Petříně, ČSSD plánuje slavit v Lidovém domě a Svobodní se chystají donést na Hrad prezidentu Zemanovi „účtenku za členství v EU“.
Evropa je kontinentem křesťanských hodnot a Turecko by mělo zůstat vně Evropské unie. Při oficiálním zahájení kampaně německé konzervativní unie CDU/CSU před květnovými volbami do Evropského parlamentu (EP) to v sobotu řekl kandidát Evropské lidové strany (EPP) na předsedu Evropské komise (EK) Manfred Weber.
Polsko by v současnosti nemělo usilovat o přijetí společné evropské měny, neboť by to poškodilo polskou ekonomiku. Během sněmu v Poznani to v sobotu prohlásil předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Měsíc před volbami do Evropského parlamentu (EP) šéf konzervativců označil členství Polska v Evropské unii za výhodné. Premiér Mateusz Morawiecki zdůraznil, že v EP by měli zemi reprezentovat poslanci, kteří budou bojovat za posilování rovnosti členských států.
Čínský prezident Si Ťin-pching během soboty vyzval další státy, aby se připojily k projektu takzvané nové Hedvábné stezky. Na setkání vedoucích představitelů tří desítek zemí se prezident snažil také rozptýlit kritiku, že iniciativa dělá málo pro rozvoj afrických a asijských zemí, které za pomoci čínských úvěrů budují přístavy, železnice a další projekty. Prezident v závěrečném projevu řekl, že na summitu byly podepsány kontrakty za více než 64 miliard dolarů (1,5 bilionu Kč), uvedla agentura Reuters.
Česká republika od svého vstupu do EU v květnu 2004 u maastrichtských kritérií pro přijetí eura několikrát nesplnila kritérium cenové stability a kritérium deficitu veřejných financí. Naopak posledních 15 let plní bez problémů kritérium veřejného dluhu a úrokových sazeb. Vyplývá to z informací na internetových stránkách ministerstva financí k zavedení eura. Loni země splnila všechny požadavky kromě účasti v ERM-2. Kritéria by podle odhadů odborníků měla země plnit i v dalších letech.
Česká republika získala od roku 2004 do konce loňského roku z rozpočtu EU zhruba 1,31 bilionu korun, do rozpočtu unie poslala 565 miliard korun. Celkem tak ČR získala z EU o 741,3 miliardy korun víc, než kolik zaplatila. Vyplývá to z údajů ministerstva financí. Nejvíce, 192 miliard korun, Česko vyčerpalo v roce 2015. Za kladným výsledkem jsou dlouhodobě především peníze ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a příjmy ze Společné zemědělské politiky EU.
S blížícími se eurovolbami přibývá varování před populisty, kteří by v případě svého – spíše nepravděpodobného – sloučení v jeden koordinovaný celek mohli výrazně ohrozit status quo. Ten se tak jako tak posouvá s obměnou vlád členských států, osazenstvo evropských institucí však zůstává od posledních eurovoleb v roce 2014 stejné.
Novým předsedou Evropské komise nemusí nutně být některý z vedoucích kandidátů evropských politických frakcí pro evropské volby, přestože to tak tyto frakce prezentují. Novinářům to ve středu v Praze řekl Jan Zahradil (ODS), který je vedoucím kandidátem Aliance evropských konzervativců a reformistů (ACRE). Vyjádřil také přesvědčení, že ACRE bude mít v Evropském parlamentu víc poslanců, než jí slibují dosavadní průzkumy, a že zůstane třetí nejsilnější frakcí.
Pokud Británie opustí Evropskou unii, nové referendum o odtržení Skotska by se mělo uskutečnit do konce tohoto funkčního období skotského parlamentu, tedy do května 2021. Před skotskými poslanci to řekla tamní premiérka Nicola Sturgeonová. Dnešní systém rozdělení moci mezi Londýnem a Edinburghem podle ní nefunguje a neslouží skotským zájmům.
Ke snahám o omezení anonymity na internetu se přidává i Rakousko. Tamní vláda má na stole návrh zákona, který by uživatelům ukládal povinnost poskytnout větším internetovým provozovatelům své skutečné jméno a adresu. Lidé by podle něj mohli dále využívat své přezdívky, ale v případě, že by se v komentářích pod články dopustili nevhodného chování, nebo se provinili proti zákonu, by pro úřady bylo snadné je nalézt. Prozatím však není jasné, zda nová legislativa kvůli problematičnosti projde, informuje rakouský list Der Standard
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Rada Evropy jsou společně s Evropskou komisí dalšími mezinárodními institucemi, které by se mohly zabývat unijními dotacemi pro Agrofert. Ten je ve svěřenském fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). Zda je český premiér ve střetu zájmů, řeší i tuzemské orgány.
Británie je pouze krok buď od socialistické utopie, či od komunistického pekla. Záleží, z jaké strany se na to díváte. Od čtvrtečního summitu EU, který schválil prodloužení brexitovského procesu do 31. října, narychlo uspořádané výzkumy voličských preferencí dokumentují úprk voličů od vládnoucích konzervativců. V samotné straně jsou na smrt rozhádaní zastánci odchodu z EU a jeho odpůrci. Je zcela možné, že Británie stojí jedno hlasování o důvěře od předčasných voleb.
Je to trochu jako narozeniny nezvedeného dítěte, s nímž se na veřejnosti nechlubíme. Před pěti lety převzali na Ukrajině moc tzv. prozápadní politici, známí pod šifrou Majdan. Ale žádné bilance toho, co se s touto strategicky významnou a velkou zemí na východní hranici EU za těch pět let stalo, se nevyskytují. Skutečnost, že po prvním kole prezidentských voleb vede nad dosavadním, „majdanovským“ prezidentem televizní komik Volodymyr Zelenskyj.
Britské úřady po odsunutí odchodu Británie z Evropské unie na konec října upouštějí od příprav na brexit bez dohody. S odvoláním na zdroje ve vládě o tom informuje televize Sky News. Postupné zastavení prací souvisejících s hrozbou chaotického brexitu prý zabere týdny. Sky News se odvolává na dopis, který svým podřízeným poslal "vysoce postavený vládní činitel". "Stejně jako zbytek vlády jsme dnes s okamžitou platností zastavili operační plánování brexitu bez dohody," cituje televize z vládní komunikace.
Sedmadvacet zemí Evropské unie a Británie se dnes v noci dohodly na odkladu britského odchodu z EU do 31. října s tím, že pokud britský parlament schválí dohodu o vystoupení, odejde země z unie dřív.
Britská premiérka Theresa Mayová žádá lídry ostatních 27 zemí EU o odklad brexitu, neboť chce, aby země mohla z Evropské unie odejít spořádaným způsobem. Už druhý posun brexitu má podle ní dát čas britskému parlamentu k ratifikaci dohody o vystoupení a následnému odchodu, třeba už k 22. květnu. Mayová to prohlásila při příchodu na summit EU, kde své partnery s postojem Londýna seznámí před tím, než budou premiéři a prezidenti o věci diskutovat už bez premiérky.
Britská vláda podnikla nezbytné a zákonem stanovené kroky k účasti v květnových volbách do Evropského parlamentu. Informoval o tom během pondělí úřad britské premiérky Theresy Mayové. Zda se eurovoleb Londýn zúčastní, jisté není, neboť Evropskou unii může opustit již 12. dubna.
Evropská unie neuvažuje o hospodářských sankcích, které by měly nějaký dopad na Venezuelany, jejím cílem je naopak snaha zlepšit tamní humanitární situaci. Novinářům to po pondělním jednání ministrů zahraničí osmadvacítky řekla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Vyloučeno ale podle ní není, že státy unie v příštích týdnech zváží další cílená opatření vůči konkrétním činitelům, odpovědným třeba za násilí vůči obyvatelům či za narušování práce demokratických institucí.
Pravicová ODS vyhrála volby, ale jen těsně před středovou STAN. Jen těsně deset procent překročily oba levicové subjekty, tedy ANO i Piráti. Tak zní jedna z variant, jak by mohly v příštích letech skončit parlamentní volby. Zatím to je pouze výsledek doplňovacích senátních voleb v Praze 9, zvláště před volbami do europarlamentu nad nimi ovšem nejde jen tak mávnout rukou.
Rakousko oznámilo Evropské unii, že hodlá o dalšího půl roku prodloužit kontroly na hranicích s Maďarskem a Slovinskem. Informovala o tom agentura APA. Kontroly zavedené v důsledku migrační krize měly po posledním prodloužení z loňského listopadu skončit 12. května. Rakousko je členem schengenského prostoru volného pohybu, uvnitř kterého se za normálních okolností hraniční kontroly neprovádějí. Kromě něj nyní ale část své hranice střeží dalších pět schengenských zemí.
Britská premiérka Theresa Mayová obhajuje své rozhodnutí začít o dalším postupu na cestě k odchodu Británie z Evropské unie jednat s opozičními labouristy. V prohlášení, které zveřejnila v sobotu pozdě večer, píše, že to je jediný způsob, jak zajistit brexit s dohodou. Podle dnešního vydání listu The Sunday Times chce premiérka nejsilnější opoziční stranu k podpoře své brexitové dohody přimět změnou zákona o odchodu Británie z EU, do kterého by vložila zmínku o "celních ujednáních" s EU.
Žádost premiérky Theresy Mayové o další odklad odchodu Británie z Evropské unie v sobotu dominuje titulním stránkám řady britských deníků. Krok bude mít podle nich dopad i na jednotu vládní Konzervativní strany. Některé noviny upozorňují, že odezva ze strany představitelů zbývajících členských zemí evropského bloku byla chladná, zatímco jiné píší, že například Francie, Španělsko či Belgie chtějí přistoupit jenom na velmi krátký odklad brexitu, a to v řádu týdnů.
Britská premiérka Theresa Mayová se snaží najít způsob, jak zabránit brexitu bez dohody 12. dubna. Setkala se proto s lídrem opozice Jeremym Corbynem a jednání o dalším brexitovém plánu bylo dle mluvčích obou strany konstruktivní. Politici se mimo jiné dohodli na dalším programu rozhovorů. Sám Corbyn ovšem později uvedl, že v pozici Mayové nenastala tak velká změna, jakou očekával. Vyjednávací týmy vlády a opozice se opět sejdou už ve čtvrtek.
Britská Dolní sněmovna nebude v pondělí znovu hlasovat o různých variantách postupu v otázce plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Pro návrh, který požadoval, aby poslanci opět převzali kontrolu nad programem sněmovny, se vyslovilo 310 poslanců, proti se jich postavil stejný počet. Předseda sněmovny John Bercow remízu rozhodl v neprospěch návrhu.
Krátkodobý odklad britského odchodu z Evropské unie do 22. května je stále možný, pokud britská sněmovna do 12. dubna schválí už několikrát odmítnutý text dohody o spořádaném brexitu. V europarlamentu to řekl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Riziko, že Británie odejde k 12. dubnu bez dohody, je podle něj stále pravděpodobnější možností, kterou unie sice nechce, ale na kterou se připravuje.
Britská Dolní sněmovna v pondělí večer zamítla všechny čtyři navrhované poslanecké varianty dalšího postupu v krizi kolem brexitu. Většinu hlasů nezískaly návrhy uzavřít celní unii s Evropskou unií, setrvat na jednotném trhu, uspořádat referendum o brexitové dohodě ani návrh zrušit brexitu v případě neschválení dohody s Bruselem o jeho podmínkách. Nejblíže k úspěchu byla celní unie, kde měli odpůrci navrch pouze o tři hlasy. Britská vláda v reakci uvedla, že bude nadále usilovat o schválení dohody se zbytkem Evropské unie, kterou vyjednala premiérka Theresa Mayová a kterou britský parlament již třikrát odmítl.
