Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance, potvrdil večer před novináři generální tajemník NATO Jens Stoltenberg jen o pár minut starší vyjádření finského prezidenta Sauliho Niinistöa. Aliance nyní na začínajícím summitu v Madridu obě skandinávské země "pozve", aby se k ní připojily, vstup budou muset schválit také parlamenty všech stávajících třiceti členských států.
Ukrajina od začátku války získala již padesát bezpilotních dronů typů Bayraktar TB2. Informoval o tom ukrajinský ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Cena za jeden tento stroj se přitom pohybuje okolo dvou milionů dolarů (asi 47 milionů korun). Nyní navíc turecký výrobce dronů firma Baykar dle svých slov daruje Ukrajině tři Bayraktary zdarma.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes v návaznosti na telefonát se švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou řekl, že v souvislosti se snahou Švédska vstoupit do NATO nenastal žádný pokrok. Informovala o tom agentura AFP. Více než měsíc poté, co Švédsko společně s Finskem požádaly o přijetí do aliance, a těsně před jejím summitem, tak jednání patrně zůstávají zablokovaná.
V současnosti Ukrajina neuvažuje o obnovení mírových jednání s Ruskem. Za nejbližší termín případných jednání označil ukrajinský vyjednávač David Arachimija srpen, a to pouze v případě ukrajinských úspěchů na bojišti. Případná ukrajinská pozice by se poté nelišila od těch diskutovaných v minulosti v Istanbulu. Uvedl to pro Hlas Ameriky. Ukrajina se nyní soustředí na boje ve východní části svého území. Podle Arachimiji plánuje na nejbližší týdny ofenzívu na východní frontě.
Severoatlantická aliance by mohla rozhodnout o přijetí Švédska a Finska do svých řad až po summitu v Madridu, který se bude konat na konci června. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v Helsinkách řekl, že vrcholná schůzka nikdy nebyla konečným termínem pro rozhodnutí o rozšíření aliance. Obavy Turecka, které se opakovaně postavilo proti vstupu obou severských zemí do aliance, jsou podle Stoltenberga legitimní a je nutné je brát vážně, informovala agentura Reuters.
Úspěšné ničení ruské vojenské techniky udělalo ve světě zbrojařský hit z tureckých dronů, které používá ukrajinská armáda. Vzdušné bezpilotní letouny Bayraktar TB-2 získaly obrovský ohlas a má o ně zájem „celý svět“, tvrdí jejich výrobce Selçuk Bayraktar. Bayraktar řídí se svým bratrem Halukem istanbulskou firmu Baykar, která drony vyrábí. Tvrdí, že bezpilotní letouny ukázaly, jak technologie způsobila revoluci v moderním válčení, píše agentura Reuters.
Již víc než 100 let historici debatují o příčinách vypuknutí první světové války. Proč se Evropa, jež zažívala bezprecedentní období míru a prosperity, rozhodla jít do zničující industriální války, jež rozvrátila celý kontinent a byla počátkem konce evropské dominance? Tlusté knihy o mnoha stovkách stran obviňují Německo, Rusko, Británii, Francii, Habsburky, analyzují neklid na Balkáně, soupeření v koloniích a nespočet dalších problémů konce 19. století.
Turecký prezident Erdoğan, podle ústavy výkonná hlava státu, požaduje po švédské vládě ústupky výměnou za to, že přestane blokovat vstup Švédska a Finska do NATO. Konkrétně mu leží v žaludku skutečnost, že ve Švédsku je poměrně silná komunita tureckých Kurdů a jejich potomků, jejichž vztahy k turecké vládě nepatří mezi nejvřelejší. Část z nich podporuje nezávislost tureckého Kurdistánu. Erdoğan označil Švédsko za „líheň terorismu“ a podle tureckých médií by chtěl ze Švédska „repatriovat“ 33 osob, patrně přímo do vězení.
Když oznámilo Finsko a Švédsko historické rozhodnutí o možném vstupu do Severoatlantické aliance, objevil se nečekaný zvrat. Kde se očekával tvrdý odpor Ruska, přišel paradoxně naopak nečekaný odpor zevnitř. Turecko ostře jejich přijetí odmítlo a stanovilo si tvrdé podmínky. A pozadu za ním nezůstal ani chorvatský prezident Zoran Milanović, který vyrukoval s dalším kontroverzním a těžko splnitelným požadavkem.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes zopakoval odmítavý postoj své vlády k chystanému vstupu Švédska a Finska do NATO. V projevu k poslancům své strany řekl, že očekává, že spojenci v Severoatlantické alianci pochopí argumenty Ankary. Ta své stanovisko zdůvodňuje mimo jiné obavami o bezpečnost s odkazem na kurdskou teroristickou organizaci a po dvou severských zemích žádá vydání těchto "teroristů". Za ně ale Ankara považuje i jiná kurdská hnutí.
Turecko neschválí rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko. V pondělí to podle agentury Reuters uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který znovu zopakoval, že obě země drží ochranou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Podle něj diplomaté z obou skandinávských zemí ani nemají jezdit do Turecka vyjednávat o záměrech svých vlád. Stockholm a Helsinky v pondělí oznámily úmysl vyslat své zástupce jednat s Ankarou.
Rusko svou agresivitou ohrožuje svobodu zemí Severoatlantické aliance, proto je třeba NATO posílit politicky i vojensky. V neděli to na úvod neformálního zasedání ministrů zahraničí států NATO prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. „Naše bezpečnost, svoboda a demokracie jsou ohroženy, společně se ale ubráníme,“ řekla Baerbocková. Ministryně odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu, kterou označila za agresivní porušení mezinárodního práva.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes uvedl, že není nakloněn vstupu Finska a Švédska do NATO. Podle něj by přijetí skandinávských zemí do Severoatlantické aliance bylo chybou, protože obě země na svém území hostily "velký počet teroristických organizací", uvedla agentura Reuters. Erdogan dodal, že Turecko udělalo chybu, když v minulosti souhlasilo se vstupem do NATO svého regionálního rivala Řecka.
Ruský vůdce Vladimir Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by se mohli na mírových jednáních osobně setkat v rámci několika dní, tvrdí turecký ministr obrany Hulusi Akar. Turecko během války působí jako prostředník mezi Ukrajinou a Ruskem a hostilo mírové rozhovory mezi oběma stranami. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak však prohlásil, že čas schůzky zatím stanoven nebyl.
Jednání šéfů diplomacie Ukrajiny a Ruska Dmytra Kuleby a Sergeje Lavrova v Turecku nepřineslo žádný pokrok v otázce možného vyhlášení příměří, řekl po schůzce ministr Kuleba. Ten také považuje za nezbytné zřízení bezpečného humanitárního koridoru z těžce obléhaného ukrajinského města Mariupol. Ani na něm se ale s Lavrovem dohodnout nedokázali. Lavrov po jednání prohlásil, že Rusko nehodlá útočit na žádné jiné země a tvrdí, že ani na Ukrajinu nezaútočilo.
Turecko podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského uzavře Bosporský průliv pro ruské lodě. Ukrajinská diplomacie o to v minulých dnech Turecko několikrát žádala. V sobotu ukrajinský prezident Volodymir Zelynskyj Turecku poděkoval, že tak učinilo. Z tureckých či ruských zdrojů se prozatím uzavření průlivu nepodařilo potvrdit. V minulých dnech Turecko oznámilo, že o uzavření průlivu posuzuje. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu uvedl, že vláda žádost Ukrajiny posuzuje.
Meziroční míra inflace v roce 2021 dosáhla katastrofálních 36,1 %, uvedl turecký státní statistický úřad. Jedná se o nejvyšší inflaci za posledních 19 let. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan reagoval tak, že odvolal šéfa úřadu Saita Erdala Dincera, který výsledky měření zveřejnil. Podle turecké opozice je přitom reálná inflace ještě vyšší a úřad data upravil. Informuje o tom France 24. Turecká centrální banka od září snížila základní úrokovou sazbu o 500 bazických bodů na současných 14 procent.
Ze začátku století bylo Turecko rychle se rozvíjejícím státem, který aspiroval na členství v nejvyšších politických a hospodářských kruzích světa. Po dvou desetiletích vlády Recepa Tayyipa Erdoğana je vše ohroženo. Dokáže se země ještě vzpamatovat z jeho vládnutí, i kdyby se jej v příštích volbách úspěšně zbavila? Italskou liru si ještě pamětníci vybavují coby jednu z inflačních měn. V devadesátých letech byla její hodnota natolik nízko, že se vydávaly (a běžně používaly) i stotisícové bankovky.
Turecká prokuratura vyšetřuje nositele Nobelovy ceny za literaturu Orhana Pamuka kvůli podezření, že se ve své poslední knize dopustil hanobení turecké vlajky a urážky zakladatele moderního tureckého státu Mustafy Kemala Atatürka. Informují o tom v úterý místní média s tím, že za urážku „Atatürkovy památky" hrozí až tři roky vězení. Pamuk, který je v zahraničí nejprodávanějším tureckým spisovatelem, obvinění odmítá. "Nenapsal jsem (v té knize) nic, co by mohlo znamenat, že mám na mysli Atatürka.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes řekl, že velvyslanci deseti zemí, které vyzvaly k propuštění vězněného filantropa Osmana Kavaly, budou prohlášeni za nežádoucí osoby. Jde mimo jiné o velvyslance USA, Francie a Německa. Kavala je obviněn z financování protivládních protestů z roku 2013 a podílu na pokusu o převrat v roce 2016. "Nařídil jsem našemu ministrovi zahraničí, aby co nejrychleji vyřídil prohlášení těchto deseti velvyslanců za nežádoucí osoby," řekl prezident.
Mezi Tureckem a Řeckem se znovu zvýšilo napětí kvůli smrtelné střelbě na hranicích, ve které zahynul jeden turecký občan. Ankara si povolala vedoucí řecké diplomatické mise, aby proti incidentu protestovala. Atény ale jakýkoliv podíl svých bezpečnostních sil na smrti muže odmítly a vyzvaly Ankaru, aby lépe hlídala své hranice, informuje dnes řecký tisk. Podle tureckých médií se incident stal v pátek večer na březích řeky Evros, která tvoří přirozenou hranici mezi oběma státy.
Náš severní soused v květnu avizoval, že koupí turecké bojové drony Bayraktar TB2, které již demonstrovaly svoje schopnosti v několika regionálních konfliktech. Přicházejí i další zprávy, které naznačují velké sbližování Varšavy s Ankarou. Tyto kroky Poláků vyvolaly rozporuplné reakce, dokonce obvinění ze „zrady“ evropské křesťanské civilizace, jelikož Turecko pro ni představuje stále větší hrozbu. Proč tedy vůbec došlo k tomuto velkému obratu? A co z toho vyplývá pro Českou republiku?
Ankara je na světové špičce v technologiích válečných leteckých dronů. Nyní turecké zbrojařské společnosti Aselsan a Sefine Shipyard představily 8. července dva projekty bezpilotních námořních plavidel (USV). Během slavnostního ceremoniálu v loděnicích Sefine Shipyard ukázaly USV určeného pro boj proti ponorkám (ASW) s názvem "NB57" a "RD09, napsal server Naval News. Plavidla poslouží při plnění úkolů, jako je průzkum, boj na hladině, protiponorkový boj, ochrana základen, přístavů, kritických zařízení a vysoce cenných pozemních prostředků.
Spojené státy překvapily svým krokem, když zařadily Turecko jakožto člena NATO na takzvaný černý seznam zemí, které jsou zapojené do využívání dětských vojáků. Jak podotýká samotné americké ministerstvo zahraničí, je to zcela poprvé, kdy se některý člen Severoatlantické aliance na podobném seznamu objevil. Rozhodnutí tak může omezit americkou vojenskou pomoc směřující Ankaře jako spojenci v rámci NATO, informuje agentura AP. Rozhodnutí by mohlo také ohrozit ambice Turecka vstoupit do Evropské unie.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se nechal naočkovat už třetí dávkou vakcíny proti koronaviru. Stalo se to dokonce už v březnu, ale vyplynulo to až v těchto dnech. Přitom turečtí občané nemají kvůli nedostatku vakcín zatím nárok ani na dávku první. Informuje například server Arab News. Turecký prezident Erdogan si nechal podat třetí dávku vakcíny na koronavirus, sám to přiznal tento týden, i když k vakcinaci došlo už v březnu.
Polsko zřejmě sáhne k překvapivému kroku. Patrně koupí od Turecka bezpilotní bojové letouny. Na svém twitteru to naznačil polský ministr obrany Mariusz Błaszczak. Šéf úřadu zveřejnil záhadnou fotografii modelu s krátkým popiskem: "Dobré zprávy již brzy… Zůstaňte s námi!". Bližší zkoumání modelu ukazuje na osvědčený a úspěšný turecký UCAV TB-2 Bayraktar, který by se tak brzy mohl stát součástí polského bezpilotního programu Gryf. Informoval o tom polský server Defence24.
Tisíce lidí se v sobotu po celé Francii zapojily do tradičních prvomájových demonstrací, jejichž požadavkem byla sociální spravedlnost a zrušení vládního plánu na snížení dávek v nezaměstnanosti. V Paříži se odborářského protestu účastnili mimo jiné pracovníci ze sektorů obzvláště zasažených pandemií covidu-19 a členové hnutí takzvaných Žlutých vest, které před třemi lety spustilo mohutnou vlnu protivládních demonstrací. V tureckém Istanbulu byly při protestech zatčeny desítky osob.
Americký prezident Joe Biden v sobotu formálně uznal za genocidu systematické zabíjení a deportace stovek tisíc Arménů, páchané vojáky Osmanské říše před více než sto lety. Informovala o tom agentura AP. Bidenovi předchůdci se používání termínu genocida v souvislosti s událostmi z let první světové války po desetiletí vyhýbali v obavě, aby si nepohněvali spojenecké Turecko. Biden v pátek telefonoval s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem se svým záměrem vydat prohlášení o genocidě ho obeznámil.
Na podzim 2020 plnil stránky zpravodajských rubrik konflikt Arménie a Ázerbájdžánu a ještě předtím se často mluvilo o napětí ve Středomoří. Obě témata ale náleží do téhož rámce, který dokládá platnost klasických pouček o mezinárodní politice. Řecko-turecký spor je však zajisté důležitější z hlediska České republiky, jelikož se přímo týká i dvou mezinárodních organizací, které dnes demonstrují svou principiální slabost.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes uvedl, že jeho země je odhodlaná napravit vztahy s Evropskou unií. Erdogan to řekl na obědě s velvyslanci členských zemí EU, uvedla agentura AP. Podle prezidenta se země nevzdala cíle vstoupit EU. Podle něj by vstup Turecka mohl být pro EU náhradou za odchod Británie. Erdogan tvrdí, že se Turecko snaží zlepšit vztahy EU, tuto snahu ale údajně kazí některé členské země.
