Evropský parlament (EP) bude příští středu večer diskutovat o možném střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Bod s názvem „Střet zájmů a ochrana evropského rozpočtu: případ České republiky“ na program poslední letošní plenární schůze prosadili evropští Zelení s podporou největší frakce v europarlamentu, tedy evropských lidovců (EPP).
Pokud by středopravicové strany spolupracovaly, měly by ambici výrazně uspět ve volbách do Evropského parlamentu. V budoucnu by takové uskupení stran mohlo znamenat zásadní problém pro premiéra Andreje Babiše. Zatímco TOP 09 a STAN to pochopili, lidovci spolupráci v nejbližších volbách odmítli. Všechny zmíněné strany se přitom do sněmovny dostaly vloni jen s velkými obtížemi. Nejnovější průzkum společnosti Kantar CZ navíc ukázal, že strany TOP 09 a KDU-ČSL by dnes ve volbách neuspěly vůbec.
Komisař pro rozpočet Günther Oettinger očekává v příštích dnech či týdnech odpověď na dopis, kterým se kvůli možnému střetu zájmů premiéra Adreje Babiše v pátek obrátil na českou vládu. Oettinger to uvedl v diskusi na výboru pro rozpočtovou kontrolu evropského parlamentu. Evropská komise bude podle něj v této věci postupovat s patřičnou rychlostí.
Americký technologický gigant Google oznámil, že na podporu nadcházejících voleb do Evropského parlamentu (EP) zavede sadu opatření ve snaze zprůhlednit politickou reklamu v Evropské unii. Krok kopíruje nedávné iniciativy Facebooku a Twitteru. Média však poukazují mimo jiné na velmi úzkou definici Googlu pro politickou reklamu. Podobně jako Facebook bude i provozovatel nejpoužívanějšího internetového vyhledávače zobrazovat, kdo za politickou reklamu platí, a vytvoří speciální knihovnu těchto reklamních sdělení s dodatečnými informacemi o reklamních kampaních a jejich autorech.
Několik otázek souvisejících s přístupem Evropské komise ke stížnostem české organizace Transparency International na možný střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše někteří europoslanci směřovali na komisařku pro regionální politiku Corinu Cretsuovou.
Volby do Evropského parlamentu budou v Česku 24. a 25. května příštího roku. Termín, který potvrdilo ministerstvo vnitra v návrhu novely zákona o evropských volbách, vyplývá z březnového rozhodnutí Rady EU uspořádat volby na konci posledního květnového víkendu. Prezident je musí vyhlásit do 23. února.
Stávající rakouské předsednictví EU chce mezi členskými státy unie rychle najít co nejširší podporu pro kompromisní podobu snižování emisí oxidu uhličitého u nových aut. Podle dobře informovaných diplomatických zdrojů jde na úterní jednání ministrů životního prostředí států unie s textem návrhu, aby nové osobní vozy musely od roku 2030 vypouštět o 35 procent méně CO2 než v roce 2021.
Evropský parlament se ve středu vyslovil pro přísnější snížení emisí oxidu uhličitého u nových aut, než jaké navrhovala Evropská komise (EK). Europoslanci zvedli ruku pro návrh, podle kterého od roku 2030 nově vyrobená auta budou muset vypouštět o 40 procent CO2 méně, než stanoví norma pro rok 2021. EK navrhovala 30 procent. Dnešní hlasování určilo postoj europarlamentu pro vyjednávání s členskými státy EU, proto je možné, že konečná podoba limitů kvůli kompromisu ještě dozná změn.
Nejprve shrnutí toho, co se odehrálo minulý týden na plénu Evropského parlamentu. V úterý 11. září projednalo plénum EP návrh vyzývající Radu Evropské unie, aby podle článku 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii rozhodla, že existuje zřejmé nebezpečí, že Maďarsko vážně poruší hodnoty, na nichž je Evropská unie založena. Návrh vznikl ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, zpravodajkou byla holandská poslankyně za frakci Zelení/EFA Judith Sargentiniová.
Bulharsko se zřejmě postaví proti jakémukoli kroku, který by měl omezit hlasovací práva Maďarska v rámci Evropské unie. Vláda na středečním zasedání schválila návrh vicepremiéra a předsedy nacionalistické strany VMRO Krasimira Karakačanova připravit stanovisko odmítající hlasovat o zahájení procedury podle článku 7 unijní smlouvy, jež by mohla skončit odejmutím práva Budapešti hlasovat v Evropské radě, informoval server BalkanInsight.
Ohlas, který návrh na přijetí syrských sirotků vyvolal, ukazuje, že Češi chtějí pomoci. A je nyní na vládě, zda to pochopí. V rozhovoru pro deník Echo24 to říká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), jejíž návrh na přijetí padesáti dětí vyvolal silné reakce. Návrh chce Šojdrová probrat s premiérem Andrejem Babišem (ANO) i vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD).
Maďarská vláda se obrátí na Evropský soudní dvůr s odvoláním proti hlasování, jímž Evropský parlament minulý týden schválil doporučení, aby země EU zahájily proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení unijních hodnot. Podle agentury MTI to v pondělí řekl šéf úřadu maďarského kabinetu Gergely Gulyás.
Předsedkyně francouzského krajně pravicového Národního sdružení (bývalé Národní fronty) Marine Le Penová v neděli vyzvala spřízněné strany po celé Evropské unii, aby se před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu sjednotily proti liberálnímu establishmentu. Informovala o tom agentura Reuters. "Ve Francii je naším cílem porazit (prezidenta Emmanuela) Macrona," uvedla Le Penová na shromáždění v jihofrancouzském městě Fréjus.
Andrej Babiš se rozzlobil na své dvě europoslankyně, které v Evropském parlamentu hlasovaly s většinou pro doporučení, aby Evropská komise zahájila řízení s Maďarskem.
“Dříve nám diktoval Kreml, teď Brusel. Dnes je na řadě Maďarsko, pak Polsko a pak třeba my,” pronesl Václav Klaus ml. na adresu hlasování Evropského parlamentu o ohrožení hodnot Evropské unie. To se stalo tématem nedělní Partie televize Prima mezi poslancem za ODS Václavem Klausem ml. a poslankyní hnutí ANO Helenou Válkovou. Podle Klause se hnutí ANO chová zcela jinak v České republice a zcela jinak v Evropském parlamentu. Válková to odmítla a zároveň odsoudila dvojí metr, podle kterého se Evropská unie chová jinak vůči Maďarsku a jinak vůči situaci v Katalánsku.
Nestává se často, aby se hlasování českých europoslanců probíralo v Česku tak dlouho a tak emotivně jako v tomto týdnu. Sociální sítě i jednání Poslanecké sněmovny zaplavila debata o středečním hlasování europoslanců o tom, aby členské země EU zahájily řízení proti Maďarsku kvůli vážnému ohrožení hodnot Evropské unie. Na sociálních sítích se objevovaly seznamy těch, kteří hlasovali v neprospěch maďarské vlády, a padala i ostrá slova o „zrádcích“. V případě vládního ANO bude mít hlasování zřejmě i dohru.
Maďarský premiér Viktor Orbán obvinil Evropskou unii, že chce Maďarsku vzít právo chránit si své hranice. V rozhovoru poskytnutém rozhlasové stanici Kossuth rovněž řekl, že jeho vláda se v pondělí rozhodne, jaké právní kroky podnikne proti středečnímu doporučení Evropského parlamentu, aby země EU zahájily proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení unijních hodnot.
Premiér Andrej Babiš (ANO) probere s europoslanci za ANO, proč ve středu hlasovali pro to, aby členské země EU zahájily řízení proti Maďarsku kvůli vážnému ohrožení hodnot Evropské unie. Považuje to za zbytečné, když poslední slovo budou mít představitelé členských zemí. Evropa se podle něj nemá rozdělovat, problémy unie jsou jinde, řešit by měla například brexit. Z českých europoslanců podpořili sankční řízení zástupci ANO a TOP 09, dále Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí) a Miroslav Poche (ČSSD).
Evropský parlament se rozhodl pro dosud bezprecedentní krok. Spuštění článku 7 proti Maďarsku může vést v krajním případě až k odebrání hlasovacích práv. K přijetí byla třeba více než dvoutřetinová většina, pro zvedlo ruku 448 poslanců, 197 se zdrželo a 48 absentovalo. Pro hlasovali všichni poslanci hnutí ANO (Dlabajová, Charzanová, Ježek), dále z českých zástupců Telička, Štětina, Polčák, Pospíšil a Poche.
Evropský parlament přijal jasnou většinou doporučení, aby Evropská komise zahájila proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení hodnot Evropské unie. Pro tento krok hlasovalo 448 zákonodárců, 197 bylo proti. Aby EP – vůbec poprvé – přijal doporučení podniknout kroky proti Budapešti, potřeboval hlasy alespoň dvou třetin přítomných poslanců, které dohromady musí představovat absolutní většinu, tedy nejméně 376 hlasů.
Evropský parlament v prvém čtení schválil kontroverzní směrnici, která má majitelům autorských práv dát nárok na podíl z využití jejich děl internetovými giganty, jako je Google či Facebook. „Je to dobrý signál pro náš tvůrčí průmysl v Evropě, prohlásil parlamentní zpravodaj Axel Voss poté, co poslanci přijali jeho návrh v poměru 438 ku 226 hlasům.
Den poté, co část europoslanců „grilovala“ maďarského premiéra Viktora Orbána za vládnutí jeho kabinetu, hlasuje dnes europarlament o tom, zda doporučí proti situaci v Maďarsku zasáhnout. Tedy zda schválí doporučení, aby Evropská komise zahájila proti Budapešti řízení kvůli vážnému ohrožení právních a demokratických hodnot. To by v krajním případě skončilo odebráním hlasovacích práv.
Zítra se ve Štrasburku začne projednávat směrnice, která rozhodne, jak bude v příštích letech vypadat obchod s informacemi v Evropě. Reaguje na situaci, za níž se dnes většina mediálního provozu přesunula na internet. Online reklamu, která celý ten internetový prostor, v němž je všechno včetně informací a služeb zadarmo, zaplňuje, ovládli technologičtí dominátoři Google a Facebook. Ve většině evropských zemích – stejně jako ve Spojených státech – u nich končí 80 až 90 procent všech útrat za internetovou reklamu. Facebook loni dosáhl tržeb 40 miliard dolarů (888 miliard korun), Google 110 miliard dolarů (2220 miliard korun). To všechno jsou příjmy z internetové reklamy, ve které dominují a staly se monopoly, protože jsou svým inzerentům schopny nabídnout o jejich potenciálních zákaznících a terčích reklamy nesrovnatelně víc nesrovnatelně detailnějších informací než kdokoliv jiný.
Evropská komise se musí jasně vyjádřit, zda je český premiér a podnikatel Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Rozhodli se tak europoslanci výboru pro rozpočtovou kontrolu, kteří „zvou na kobereček“ komisařku pro regionální politiku Corinu Cretsuovou. Podnět ohledně možného střetu zájmů premiéra Babiše podala nevládní organizace Transparency International (TI).
Maďarský premiér Viktor Orbán si nepřeje Evropskou unii řízenou Francií. Řekl to v rozhovoru poskytnutém německému deníku Bild. V této souvislosti také označil blížící se volby do Evropského parlamentu za „rozhodující“ moment. „Ještě nikdy nás nečekaly volby s tak rozhodujícím významem,“ zdůraznil předseda maďarské vlády v souvislosti s volbami, které se v Evropské unii uskuteční příští rok.
Evropský parlament začátkem července v prvním čtení schválil nová pravidla pro střet zájmů při čerpání dotací. Nařízení nově zakazuje politikům v exponovaných funkcích pobírat dotace, nařízení ale ještě musí schválit i Rada EU. Předpis se týká i českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Bude muset doložit, že neovládá svěřenský fond, kam loni kvůli českému zákonu o střetu zájmů, tzv. lex Babiš, převedl holding Agrofert.
Evropští poslanci ve čtvrtek schválili nová pravidla pro občany třetích zemí, na které se nevztahuje vízová povinnost Evropské unie. Tito občané tak budou muset před cestou do unie za poplatek přes internet požádat o povolení ke vstupu. Cílem opatření je vyhodnotit, zda žadatel není podle dosavadních záznamů napojený například na teroristické organizace a nepředstavuje bezpečnostní riziko.
Evropští poslanci nepodpořili kontroverzní návrh pravidel týkajících se autorských práv na internetu. Chystaná směrnice mimo jiné dává vydavatelům právo na spravedlivý podíl z využití jejich autorských děl internetovými giganty. Text už prošel právním výborem parlamentu, ale poslanci si vyhradili právo jednat o něm i na plénu a přijít s pozměňovacími návrhy. To kritici návrhu vidí jako šanci sporná ustanovení směrnice otupit.
Zásadní výhrady komunistů proti kandidátovi sociální demokracie na post ministra vnitra Miroslavu Pochemu předseda KSČM Vojtěch Filip odůvodnil vystupováním Pocheho v Evropském parlamentu. Filip tvrdil, že europoslanec za ČSSD společně s dalšími jedenácti Čechy hlasoval pro rezoluci, která chtěla uvalit sankce na Česko za to, že neplnilo kvóty na přerozdělování žadatelů o azyl. Jak nicméně ukazují výsledky hlasování, Filipův „seznam vlastizrádců“, není pravdivý. Pro rezoluci zvedli ruku jen dva čeští europoslanci a Poche mezi nimi nebyl.
Zástupci Evropského parlamentu a zemí Evropské unie se v noci na středu dohodli na pravidlech, která kromě jiného zlevní telefonování do jiné země unie, možná už od příštího května. Politická dohoda na podobě nového kodexu pro elektronické komunikace je především krokem v přípravě pravidel, která mají unii připravit na dobu sítí příští generace s vysokou rychlostí a širokým pokrytím.
