Pokud by se v Británii na konci května skutečně konaly volby do Evropského parlamentu, zvítězila by v nich Strana pro brexit protiunijního europoslance Nigela Farage. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění agentury YouGov. Na druhém místě by podle něj skončili opoziční labouristé a až na třetím konzervativci premiérky Theresy Mayové.
Britská vláda podnikla nezbytné a zákonem stanovené kroky k účasti v květnových volbách do Evropského parlamentu. Informoval o tom během pondělí úřad britské premiérky Theresy Mayové. Zda se eurovoleb Londýn zúčastní, jisté není, neboť Evropskou unii může opustit již 12. dubna.
Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek večer představil proti imigraci zaměřený program své strany Fidesz před blížícími se volbami do Evropského parlamentu (EP). Vyzval především k tomu, aby rozhodování o otázkách migrace bylo odebráno "bruselským byrokratům" a vráceno do kompetence členských zemí Evropské unie, informovala agentura MTI.
Velká koalice mezi socialisty a lidovci v Evropském parlamentu může být poprvé v historii EU po květnových volbách nesložitelná. S tím, jak se mění politické mapy ve většině evropských zemí, vypadá velmi realisticky, že na ni nebude dost hlasů. Současné průzkumy ukazují všude po Evropě nástup stran velmi skeptických a kritických ke stále hlubší evropské integraci tak, jak ji ve svých spasitelských projevech rýsuje francouzský prezident Emmanuel Macron.
Dlouho diskutovaná směrnice o autorském právu byla schválena Evropským parlamentem. Zatímco jedni pláčou nad omezením internetu, vydavatelé a tvůrci obsahu očekávají, že jim novela pomůže pokrýt část nákladu na výrobu obsahu. Prozatím totiž mohou internetoví giganti jako Google a Facebook bezplatně jejich obsah využívat. Směrnici si proto chválí například Unie vydavatelů. Podle Luďka Niedermayera jde o snahu určit pravidla v digitálním prostoru. Část českých europoslanců je zklamaná, že těsně neprošel pozměňovací návrh na vymazání článku 13.
Nad členstvím maďarského Fideszu v Evropské lidové straně zůstává i po dnešku viset otazník. Jen ho ostatní členové obtáhli fixou. Výsledek se nerozpakují prezentovat jako své vítězství jedni ani druzí; z obou stran vyhrál hlavně chladný pragmatismus zaobalený do lidoveckého „nevím“.
Evropský parlament má příští týden hlasovat o návrhu směrnice EU o ochraně autorských práv na internetu, avšak odpůrcům kontroverzní normy z řad poslanců se patrně podařilo najít způsob, jak hlasování o konečném znění případně odvrátit. Vynutí si nejprve hlasování o pozměňovacím návrhu na vymazání sporného článku označovaného za "cenzuru internetu". Informovala o tom ve středu tisková mluvčí českého europoslance Tomáše Zdechovského, který k těmto kritikům patří.
Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura nebude kandidovat v květnových volbách do Evropského parlamentu. Původně chtěl být na posledním místě listiny a v případě zvolení přenechat mandát jinému kandidátovi. Podle usnesení předsednictva SPD tento úmysl zpochybnilo ministerstvo vnitra.
Velvyslanci členských zemí EU ve středu potvrdili plán podoby budoucího evropského kosmického programu, který předpokládá přejmenování a rozšíření působnosti i personálu pražské unijní agentury GSA. Nová podoba kosmického programu unie souvisí s přípravou příštího víceletého rozpočtu EU na roky 2021 až 2027.
Bez jakýchkoli problémů ve středu Evropským parlamentem prošla série opatření připravených ve snaze zmírnit negativní dopady případného brexitu bez dohody. Nařízení se týkají nejcitlivějších oblastí, jakými jsou letecké a silniční spojení Británie s Evropskou unií, zachování práv občanů či studijní pobyty v rámci programu Erasmus+. Jde nicméně o jednostranná opatření, která předpokládají reciproční kroky z britské strany.
Výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch se v pondělí vyslovil pro zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021. O návrhu směrnice bude muset ještě hlasovat europarlament na plénu, informovala agentura DPA. Konec seřizování hodinek každého půl roku bude podmíněn i souhlasem členských států EU.
Evropská lidová strana (ELS) v pondělí zahájila proceduru, na jejímž konci by mohla být maďarská strana Fidesz premiéra Viktora Orbána vyloučena z jejích řad. Informovala o tom agentura AFP. Podle agentury DPA se o vyloučení Fideszu bude hlasovat poté, co o to požádalo devět členů ELS z osmi členských zemí Evropské unie, a byla tak splněna podmínka potřebná pro vyvolání hlasování.
Už ve druhé půli března může přijít v Evropském parlamentu opět řeč na střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Dostal se totiž do zprávy k uzávěrce rozpočtu EU za rok 2017, kterou v únoru odhlasoval výbor pro rozpočtovou kontrolu. Hlasovat o ní bude celý europarlament. Do textu zprávy se dostal i odstavec litující, že přes několik upozornění ze strany europslanců reagovala komise na možný Babišův střet zájmů až po podání podnětu Transparency International.
Piráti jdou do voleb do Evropského parlamentu s tím, že chtějí prosazovat zachování svobody pohybu, jednotný trh a chránit Evropu před vnějšími i vnitřními hrozbami. Ve volbách chtějí získat 20 procent hlasů. Novinářům to v neděli řekli předseda Pirátů Ivan Bartoš a lídr pro evropské volby Marcel Kolaja. V České republice se budou konat 24. a 25. května.
Evropská komise se pokouší torpédovat dohodu o změnách v unijním kosmickém programu z tohoto týdne, uvedli ve čtvrtek v neobvyklém a ostrém společném prohlášení napříč politickým spektrem vyjednavači Evropského parlamentu. Domluva, uzavřená v noci z úterý na středu mezi nimi a zástupci členských zemí EU, by kromě jiného znamenala změnu názvu a rozšíření působnosti i personálu agentury GSA, která nyní z Prahy odpovídá za evropský program navigačních družic Galileo.
Hnutí SPD Tomia Okamury, k jehož agendě patří protiimigrační politika, spustilo ve středu na svém facebookovém profilu anketu, v níž nechalo uživatele hlasovat, zda by Česko mělo přijmout syrské sirotky, jak před časem navrhla europoslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová. Už ve čtvrtek se však více než 70 procent účastníků hlasování vyslovovalo ve prospěch přijetí sirotků, s čímž jeho režiséři nejspíše nepočítali. Hnutí na to zareagovalo po svém - odstraněním ankety a zlehčovácí, rádoby žertovnou rétorikou.
Zástupci vlád zemí EU ve středu schválili kompromisní verzi dohody o ochraně autorských práv na internetu, které bylo minulý týden dosaženo spolu s Evropským parlamentem. Na twitteru to oznámilo rumunské předsednictví EU a deníku Echo24 to potvrdil ministr kultury Antonín Staněk. Nepanovala však naprostá shoda. Nizozemsko, Lucembursko, Polsko, Itálie a Finsko se postavily proti. Nová pravidla posílí postavení tvůrců, jako jsou hudebníci, herci či novináři vůči internetovým gigantům typu Google či Facebook.
Nejdůležitější volby v historii Evropské unie. Tak popisuje předseda hnutí ANO Andrej Babiš nadcházející květnové volby, ze kterých vzejde nový Evropský parlament. Dle jeho slov chce hnutí evropské volby vyhrát. Jako lídryni kandidátky vybral současnou europoslankyni Ditu Charanzovou, se kterou měl Babiš v minulosti názorové spory. Hnutí ANO patří v europarlamentu do frakce ALDE a někdy hlasuje v rozporu s Babišovými názory, jež šéf hnutí prezentuje na domácí půdě. Největší roztržku vyvolalo hlasování pro sankční řízení proti Maďarsku, které podpořili všichni europoslanci z hnutí ANO. Babiš pak část z nich označil za zrádce.
Polsko udělilo azyl Norce, které Barnevernet odebral dítě. Další takové případy mohou následovat, protože i v dalších zemích EU leží podobné žádosti o ochranu. Rozhodnutí Polska je první takový signál, že ne všechny země EU věří závěrům Barnevernetu. V rozhovoru pro Echo24 to říká europoslanec a člen výbor pro občanské svobody Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Ten sleduje i případ odebráním sourozenců Michalákových jejich rodičům kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání.
Založit politické hnutí je podle všeho atraktivnější než uvést novou politickou stranu. Vyplývá to z pohledu na českou politickou scénu, která se v posledním měsíci rozrostla o tři nová hnutí, čtvrté se rodí. Zakládají je politici, kteří buď zběhli ze zavedené politické strany, nebo jména známá z jiných oblastí. Mezi politickou stranou a politickým hnutím ale z hlediska jejich povinností, práv a způsobu vzniku není žádný rozdíl. Hnutí místo strany tak zřejmě volí hlavně sólisté, jeden po sobě hnutí dokonce i pojmenoval.
Evropské pirátské strany včetně té české o víkendu v Lucemburku podepsaly společný program pro květnové europarlamentní volby. V dnešní době mají evropští Piráti pouze jednu europoslankyni, doufají tak, že se to po letošních volbách změní. Čeští mají ty největší ambice, věří, že pokud se jim podaří zmobilizovat své voliče, mohou v květnových eurovolbách zvítězit. Podle nejnovějšího volebního modelu společnosti Kantar však strana oproti předchozím průzkumům mírně oslabila, zatímco hnutí ANO lehce posílilo.
Evropské pirátské strany včetně té české v sobotu v Lucemburku podepsaly společný program pro květnové europarlamentní volby. Piráti tvrdí, že oproti společnému dokumentu z roku 2014 rozšířili svůj záběr témat. České Piráty na setkání Evropské pirátské strany zastupovali mimo jiné lídr české kandidátky Marcel Kolaja a dvojka na kandidátce a předsedkyně Evropské pirátské strany Markéta Gregorová, uvedla strana v prohlášení.
Na české politické scéně vzniká nové hnutí. Europoslanci Pavel Telička a Petr Ježek, kteří byli v roce 2014 zvoleni za ANO, zakládají politické hnutí Hlas. Chtějí s ním kandidovat v květnových volbách do Evropského parlamentu i působit na domácí politické scéně, řekl v úterý Telička na tiskové konferenci. Hnutí má být proevropské, hájit principy liberální demokracie a prosazovat moderní ekonomiku, dodal.
Už za čtyři měsíce bude vyřazena z provozu Evropská unie. Nezničí ji vnější nepřítel, rozpadne se zevnitř v důsledku květnových voleb do Evropského parlamentu. Takový je smysl varování třiceti evropských spisovatelů a filozofů z minulých dní. Eurovolby před pěti lety vyhrál ve Velké Británii odpůrce jednotné Evropy Nigel Farage a výsledkem byl brexit. Teď v řadě dalších zemí zvítězí Farageovi nástupci a záhy se brexitová epidemie rozšíří po celém kontinentu. Co se začalo stavět po válce, skončí v troskách.
Konec pomyslné studené války mezi Finanční správou a podnikateli avizuje nová šéfka Generálního finančního ředitelství Tatjana Richterová. Do funkce nastoupila s příslibem, že berňák nebude firmy příliš zatěžovat. Do budoucna by mohl šetřit i s vydáváním kontroverzních zajišťovacích příkazů. Kvůli těm se více než sto firem v minulosti obrátilo na soud. Obezřetnější vydávání „zajišťováků“, kterými berňák blokuje majetek firem podezřelých z nezaplacení daně, čímž řada firem může skončit v likvidaci, slibuje právě Richterová. Vztah mezi podnikateli a Finanční správou se radikálně zhoršil za jejího předchůdce Martina Janečka.
Českým europoslancům v květnu vyprší mandát, obhájit ho mohou v eurovolbách. Je tedy na místě vědět, jak byli v Evropském parlamentu aktivní. K tomu slouží data serveru MEPRanking, který nabízí obsáhlou analýzu činnosti všech 750 europoslanců. Kteří z 21 českých zástupců nejvíce chyběli na plénu, kteří připravili nejvíce parlamentních zpráv a kteří byli v Bruselu a Štrasburku nejvíce slyšet? Nejlepší docházku na jednání europarlamentu má z českých europoslanců Pavel Telička (zvolen za ANO). Nechyběl na žádném zasedání.
Babiš měl před europoslance předstoupit letos 16. ledna. Místopředseda europarlamentu Pavel Telička iROZHLASU sdělil, že premiérovo vystoupení bylo bráno jako hotová věc, poté však přišla informace, že Babiš nepřijede. Úřad vlády to odůvodnil pracovní cestou předsedy vlády do Asie. Možnost hovořit před europoslanci přitom využili francouzský prezident Emmanuel Macron, německá kancléřka Angela Merkelová či premiéři Chorvatska, Polska nebo dalších zemí.
EU nebude s Londýnem znovu vyjednávat o dohodě upravující britský odchod z evropského bloku. Dlouhodobý postoj 27i zemí bloku ve středu v europarlamentu zopakovali předseda EK Jean-Claude Juncker i šéf unijního vyjednávacího týmu pro brexit Michel Barnier. Jasný vzkaz poslali britské premiérce den poté, co britský parlament Theresu Mayovou pověřil právě tím, aby v jednáních s EU rozvodovou dohodu otevřela a dosáhla nahrazení stávající takzvané pojistky pro irskou hranici blíže nedefinovaným řešením.
Občanskou demokratickou stranu (ODS) povede do evropských voleb, jež se uskuteční 24. a 25. května, opět Jan Zahradil, který je zároveň i lídrem Evropských konzervativců a reformistů. Dvojkou kandidátky bude opět ostravský politik Evžen Tošenovský. Na třetí místo nominovala strana odbornou mluvčí ODS pro oblast zemědělství a poslankyni Veroniku Vrecionovou. Čtvrtý je blízký spolupracovník předsedy Petra Fialy a jedna z výrazných tváří brněnského think-tanku Pravý břeh Ondřej Krutílek.
Piráty povede do voleb do Evropského parlamentu softwarový specialista Marcel Kolaja, který ve stranických primárkách porazil poslance Mikuláše Peksu. Pro Kolaju bylo ve druhém kole voleb 253 z 449 hlasujících Pirátů, Peksu jich podpořilo 196.
