Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil nebude na podzim obhajovat post v čele strany, řekl to serveru Blesk.cz a potvrdil ČTK. Důvodem je, že se chce soustředit na práci europoslance. Stranu by měl vést politik, který chce být současně lídrem do sněmovních voleb, řekl ČTK. Pospíšil ovšem neodmítá kandidaturu na jinou funkci ve vedení strany. Předsedou opoziční TOP 09 je Pospíšil od listopadu 2017.
Po zásadní reformě a precizním výběru budoucích eurokomisařů volá poslanec Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Poslanci Evropského parlamentu v úterý večer zvolili novou předsedkyni Evropské komise, kterou se stala šedesátiletá dosavadní německá ministryně obrany Ursula von der Leyen (CDU).
Zdanění církevních náhrad jako možné porušení principů právního státu. Tento názor zastává europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který se proto rozhodl podat podnět Evropské komisi, aby přezkoumala, zda se Česká republika mohla dopustit ohrožení právních principů.
Poslední nedělní hlášení Andreje Babiše na Facebooku, takové to s rozsahem bakalářské práce, o němž všichni vědí, že to premiér nepíše a ani nejvěrnější fandové nečtou, obsahovalo tentokrát při vší infantilitě a rozvleklosti několik zajímavých informací k obsazování vrcholných postů v EU.
Europoslanci za ODS Janu Zahradilovi utekl post předsedy Evropského parlamentu. Ve volbě skončil druhý se 160 hlasy, zvítězil italský socialistický poslanec David-Mario Sassoli. Zahradila ale druhé místo v boji o post povzbudilo. Má nyní šanci získat důležitý post v jednom z parlamentních výborů a říká, že si ziskem 160 hlasů vytvořil slušný potenciál pro spolupráci napříč europarlamentem.
Česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO) je mezi 11 novými místopředsedy Evropského parlamentu. Poslanci ve středu dali člence liberální skupiny důvěru již v prvním kole volby. Pirátský poslanec Marcel Kolaja naopak neuspěl a je mezi kandidáty na zbývající tři posty, o nichž bude ustavující plénum rozhodovat ve druhém hlasování.
Předseda ODS Petr Fiala je hrdý na to, že europoslanec Jan Zahradil (ODS) byl druhý ve středeční volbě předsedy Evropského parlamentu (EP). Napsal to na twitteru. Občanští demokraté podle něj nabízejí respektované a kompetentní kandidáty. Zahradilovi k výsledku pogratuloval i šéf ČSSD Jan Hamáček.
Bývalý předseda Svobodné strany Rakouska (FPÖ) a vicekancléř Heinz-Christian Strache, který se minulý měsíc po skandálu vzdal všech funkcí, se rozhodl nepřijmout mandát poslance Evropského parlamentu získaný v květnových volbách.
Směrem k těsnější spolupráci se posunují čtyři velká politická uskupení v Evropském parlamentu - lidovci z EPP, socialisté (S&D), liberální frakce ALDE a frakce evropských Zelených. Na svém středečním už druhém jednání od nedávných voleb do europarlamentu si tyto frakce domluvily způsob, jakým se chtějí dobrat ke "společné ambici" pro příštích pět let.
Výsledky evropských voleb už známe, dvojblok lidovců a socialistů oslabil, ale jeho ztráty vykompenzovaly zisky liberálů a zelených. Tvrdá pravice posílila, ale ne tak, aby mohla reálně ovlivnit chod EU. České výsledky jsou specifikum, jsme asi jediná země, kde euroskepticky ladění voliči krmí frakci, jejíž představou o fungování EU jsou Spojené státy evropské. Řeč je o ANO v ALDE, kde zřejmě zůstane, aspoň tím Piráti odůvodňují angažmá u zelených. To přitom odpovídá dlouhodobému směřování strany, Piráti jsou zelení v zemi, kde mají zelení špatný zvuk.
Český premiér Andrej Babiš jednoznačně využil svého postavení politika, aby pro sebe získal hospodářské výhody. V reakci na návrh auditní zprávy Evropské komise to v neděli německému listu Süddeutsche Zeitung (SZ) řekla dosluhující europoslankyně Ingeborg Grässleová (CDU), která dlouhodobě kritizuje Babišův střet zájmů. Süddeutsche Zeitung se auditní zprávě a vývoji v Česku po jejím zveřejnění věnuje v obsáhlém článku. Podle listu zřejmě nakonec celá kauza skončí u unijního soudu.
Pokud nebude členství strany Fidesz v Evropské lidové straně v souladu s maďarskými národními zájmy, pak přejde do nové politické formace. Ve státním rozhlasu to v pátek řekl maďarský premiér a předseda Fideszu Viktor Orbán. Neuvedl ale, k jaké skupině by se Fidesz mohl připojit.
Čeští Piráti se po získání tří mandátů v Evropském parlamentu museli vypořádat s výběrem vhodné frakce. Přestože by se přirozeně nabízela liberální frakce ALDE, nechtějí se Piráti potkat v jednom uskupení s hnutím ANO. Své místo tak nakonec nalezli překvapivě mezi evropskými Zelenými. Piráti však upozorňují na fakt, že si ze dvou zelených frakcí vybrali tu liberálnější – Zelení / Evropská svobodná aliance. Někteří kritici ale považují i tuhle frakci za přílišně levicovou.
Evropské volby byly svého druhu generálkou polské opozice před důležitějšími, parlamentními na podzim. A ačkoliv se pět stran sjednotilo do středolevého bloku, vládnoucí Právo a spravedlnost porazit nedokázaly. Konzervativci vyhráli víc, než čekali, se ziskem 45 procent se stali nejúspěšnější stranou v krátké historii polských eurovoleb (tentokrát i s rekordní účastí), v Evropském parlamentu, kde zasedají ve frakci Evropských konzervativců a reformistů spolu s ODS, budou s 21 poslanci patřit mezi vůbec největší strany.
V nově zvoleném Evropském parlamentu bude chybět dosavadní šéfka jeho kontrolního výboru Ingeborg Grässleová, která byla známá mimo jiné kritikou střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Vyplývá to z předběžných výsledků voleb poslaneckého sboru EU.
Lidovci se postarali o jedno z překvapení letošních voleb do Evropského parlamentu. Získané dva mandáty sice považují za úspěch, přesto se budou v následujícím volebním období muset obejít bez jednoho z doposud nejvlivnějších Čechů v Bruselu Pavla Svobody. Lídr kandidátky sice získal více preferenčních hlasů než před pěti lety, ale nestačil na své kolegy Tomáše Zdechovského a Michaelu Šojdrovou.
Evropské volby se až dosud svým charakterem podobaly senátním, počtem voličů i jejich charakteristikou, kdy šla volit především uvědomělá střední třída. Letos se to ale změnilo. K volbám přišlo o třetinu více voličů než před pěti lety, ale nejen u nás tentokrát přitáhly občany z obou pólů. Příznivce Evropské unie, ale i její odpůrce, kteří se dříve k volbám tohoto typu nevydávali.
Cena uhlí opět roste, důlní firma OKD inkasuje zisk, přesto pro město Orlovou v epicentru těžební oblasti nastávají těžké časy. Kraj se minulý měsíc definitivně rozhodl zbavit místní nemocnice, protože zdravotní pojišťovny platí málo. Sama Orlová nemá peníze, aby na provoz doplácela, a tak bývalí i současní horníci mohou hledat při zdravotních potížích pomoc, kde chtějí. Kraj vyrabovaný extenzivní těžbou byl ponechán osudu, proto lidé tradičně hledají naději ve slibech levicových a populistických stran, které se ovšem nikdy nesplní. V časech Jiřího Paroubka vyměnila tradiční podporu komunistů za sociální demokraty, kteří tehdy slíbili modré z nebe a dostali za to přes polovinu hlasů.
Za východisko z britské brexitové mizerie je občas považováno vypsání druhého referenda. Je to argument, který šíří především odpůrci brexitu. Poukazují na údajnou neinformovanost voličů a na průzkumy, které ukazují převahu zastánců setrvání v EU. Britské volby do Evropského parlamentu posloužily jako zástupný plebiscit. Ukazují, že země je nadále beznadějně rozdělena, a výsledek teoretického druhého referenda je tak značně nejistý.
Jako o „ponížení“ a naprostém debaklu informují média o neúspěchu britského aktivisty Tommyho Robinsona v boji o Evropský parlament. V obvodu, za který kandidoval, obdržel známý bojovník proti islamizaci pouhá 2 procenta hlasů. Neúspěch a ztrátu velkého množství hlasů vidí Robinson především v tom, že jeho profily na sociálních sítích jsou mu opakovaně blokovány, nemohl tak vést spravedlivou volební kampaň. Výsledek voleb proto nepřijímá a požaduje druhé hlasování.
Nyní už bývalý šéf rakouských protiimigračních svobodných (FPÖ) Heinz-Christian Strache získal mandát europoslance. Informovala o tom agentura APA. Kontroverzního politika ze zdánlivě nevolitelného posledního 42. místa kandidátky FPÖ vynesly do popředí preferenční hlasy. Devětačtyřicetiletý Strache měl na svém kontě v pondělí odpoledne při průběžném sčítání už 33.500 preferenčních hlasů. Na získání mandátu v europarlamentu by jich přitom stačilo přibližně 33.000.
Krátce po vyhlášení výsledků označil předseda největší opoziční strany ODS Petr Fiala evropské volby za „naději na změnu“. Podle něj dali voliči najevo nesouhlas s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Ten vzápětí označil výsledek svého hnutí za skvělý, „ublíženě“ ale komentoval předvolební kampaň. Proti hnutí byla podle jeho názoru v poslední době vedena intenzivní a sprostá antikampaň.
Vládní strany utrpěly v evropských volbách porážku, na kterou by ve většině demokratických zemí reagovaly vyhlášením předčasných voleb do národního parlamentu. ANO sice vyhrálo, přesto společně s koaličními partnery ČSSD a KSČM dohromady nezískalo ani třetinu hlasů. Jsou to jen evropské volby, kam chodí málo lidí, zní v Česku obvyklé vysvětlení. Přesto hlas dvou milionů voličů říká jasně, že populisticko-levicový model vládnutí vyčerpal své možnosti.
Evropská lidová strana (EPP) se podle předběžných výsledků stala vítězem letošních voleb do Evropského parlamentu, v němž by měla získat 180 z celkem 751 křesel. Druzí socialisté (S&D) by měli získat 152 mandátu a třetí, liberální frakce ALDE 105. V Bruselu to uvedl mluvčí europarlamentu Jaume Duch. Obě největší frakce, lidovci i socialisté přitom nyní zřejmě dopadají hůře než v posledních eurovolbách v roce 2014. Tehdy měla EPP 221 mandátů a socialisté 191. Nyní poprvé za desetiletí přišly o společnou nadpoloviční většinu a k prosazení své proevropské agendy budou potřebovat třetího partnera.
Volební výsledek je pro ČSSD tvrdá rána, nedokázala voliče zaujmout správným tématem. Restart strany musí být silnější a jasnější. Novinářům to po zveřejnění výsledků řekl předseda strany Jan Hamáček. Sociální demokraté získali 3,95 procenta hlasů. Neobhájili tak ani jedno ze čtyř dosavadních křesel, do europarlamentu se nedostali. Hamáček dříve avizoval, že se špatný výsledek vedení strany nedotkne.
České volby do Evropského parlamentu znovu vyhrálo vládní hnutí ANO, bude mít šest europoslanců o dva více než dosud. Za ním skončila ODS se čtyřmi europoslanci, která počet mandátů zdvojnásobila. Třetí místo obsadili Piráti a získali tři europoslance stejně jako koalice Starostů s TOP 09, která o jedno křeslo přišla. Po dvou europoslancích budou mít SPD a KDU-ČSL, která také jeden mandát ztratila. KSČM bude mít jen jednoho europoslance oproti dosavadním třem. Vládní ČSSD zastoupení v europarlamentu ztratila, stejně jako Svobodní. Výsledky oznámil Český statistický úřad.
Letošní volby do Evropského parlamentu v neděli vyvrcholí, když k urnám míří miliony voličů ve 21 zemích evropského bloku. Až někdy večer po 23:00 ale bude jasné, jak dopadlo kontinentální hlasování, které by podle mnohých mohlo otřást dlouhé roky platnými pořádky v evropské politice. Nejde přitom jen o napjatě očekávaný úspěch či naopak propad populistických, nacionalistických a protiunijních uskupení v řadě členských států.
Ve volbách do Evropského parlamentu na Slovensku získávají zatím nejvíce hlasů vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica a koalice proevropských neparlamentních stran Progresivní Slovensko a Spolu (PS/Spolu). Vyplývá to z neoficiálních předběžných výsledků z okrskových komisí. Na třetím místě je protiunijní krajně pravicové uskupení Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS).
Zájem Čechů o volbu poslanců Evropského parlamentu byl letos zřejmě o něco vyšší než před pěti lety, kdy hlas odevzdalo 18,2 procenta oprávněných voličů. Dnes a v pátek se volební účast v Praze pohybovala kolem 30 procent, a také v některých dalších krajích podle předběžných odhadů překročí 20 procent, zjistili zpravodajové ČTK. Mimořádně vysokou volební účast hlásí Holubice na Brněnsku, kde se souběžně konalo místní referendum. Volební místnosti v Česku se uzavřely dnes ve 14:00, výsledek voleb bude zveřejněn v neděli pozdě večer.
