Rusko tvrdí, že Ukrajina skladuje zbraně dodané ze Západu včetně raketometů HIMARS v areálech atomových elektráren. Obvinění vznesl podle ruské agentury RIA Novosti šéf ruské rozvědky SVR Sergej Naryškin. Několik vagonů zbraní podle něj skončilo konkrétně v Rivnenské jaderné elektrárně v severozápadní části země. Tvrzení nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Šéf SVR pro něj důkazy nepřinesl.
Krvavé boje u východoukrajinského Bachmutu už měsíce pokračují a na obou stranách se zřejmě vrší obrovské ztráty. Rusko se snaží město odstřihnout od zásobování a Ukrajinský generální štáb ve svém pondělním ranním hlášení nepřímo potvrdil, že ruské jednotky již zpola město obklíčily. Ve svém ruskojazyčném vydání o tom informoval server BBC News. Analytici se pak zcela neshodují, zda by Ukrajina neměla nasměrovat úsilí jiným směrem.
I když Kreml tvrdí, že mobilizace v Rusku byla ukončena, protože byl zajištěn potřebný počet lidí, v ruské společnosti panují jisté pochybnosti. Obavy, že mobilizace právně může pokračovat a že se může chystat její druhá vlna, umocňuje fakt, že dekret o jejím vyhlášení nebyl dosud oficiálně ukončen. Na otázky novinářů, zda mobilizace bude pokračovat, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov minulý týden odpověděl: „Bude to tak, jak řekne Putin.“„Vydávat další akty prezidenta není třeba“.
Vysocí američtí představitelé radí Ukrajině, aby odložila zahájení velké ofenzívy proti ruským silám, dokud nebudou dodány nejnovější americké zbraně a nebude zajištěn výcvik vojáků, uvedl agentuře Reuters vysoký představitel Bidenovy administrativy. Spojené státy si také myslí, že i přes odpor Ukrajinců Rusové Bachmut dobyjí.
Boje na Ukrajině ustaly na mrtvém bodě, uvedla dnes britská vojenská rozvědka. Ruská vojska, která před bezmála 11 měsíci do sousední země vstoupila, podle ní ale mohou postoupit u města Bachmut ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Boje na Ukrajině se v posledních dnech soustředí do tří sektorů - kolem Bachmutu, na jihu v Záporožské oblasti a na severovýchodě u města Kreminna v Luhanské oblasti.
Zdálo by se, že o výsledku války na Ukrajině rozhodnou západní tanky, ale ne ledajaké. Musejí to být vysoce účinné německé tanky Leopard 2, tedy jejich nejnovější verze (je zajímavé, jak naše sousedy ani 70 let denacifikace nezbavilo vášně dávat svým tankům jména kočkovitých šelem). Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj leopardy žádá přímo od Německa – čerstvě v rozhovoru pro televizi ARD: „Jste snad dospělí lidé. (...) Na rovinu: Můžete dodat leopardy, nebo ne? Tak nám je dejte!“ A žádá je ovšem i od dalších zemí NATO.
Nový ruský útok na Ukrajinu z Běloruska není v tuto chvíli příliš pravděpodobný, očekávat se dá spíše na podzim. Ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW), který tak usuzuje na základě aktivit ruských vojsk v Bělorusku.
Česko a Slovensko jsou zřejmě ochotny vzdát se ve prospěch Ukrajiny tanků Leopard 2, které mají podle dřívější dohody obdržet z Německa. S odvoláním na své zdroje z diplomatických kruhů to v pátek uvedl německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Podle něj krok Prahy a Bratislavy zvýšil tlak na Berlín, aby na pátečním jednání v německém Ramsteinu souhlasil s předáním německých obrněnců Kyjevu. Toto rozhodnutí ale nepadlo a očekává se až v nadcházejících dnech.
V okolí Kremlu a u dalších vládních budov v Moskvě začaly být rozmisťovány systémy protiletecké obrany. Dříve se nacházely jen v okolí města, uvnitř Moskvy samotné se nacházet neměly. Podle telegramového účtu VChK-OGPU, který má v ruské vládě zřejmě kontakty, Kreml znepokojily úspěšné ukrajinské raketové či dronové útoky na vojenském letišti Šajkovka v Kalužské oblasti, jen asi 250 kilometrů od Moskvy.
Česko se stalo součástí skupiny devíti zemí včetně Británie a Polska, které se zavázaly poskytnout Ukrajině "bezprecedentní příspěvek". Klíčovou součástí další české vojenské pomoci Ukrajině bude údržba už dříve poskytnuté techniky. Vyplývá to z prohlášení vydaného po jednání ukrajinských spojenců po schůzce na vojenské základně v estonské Tapě. Britský ministr obrany Ben Wallace oznámil, že jeho země plánuje poslat na Ukrajinu 600 laserem naváděných střel Brimstone. Polsko potvrdilo, že je ochotné svému sousedovi poskytnout rotu tanků Leopard-2, včetně 1000 kusů munice.
Na sociální síti Twitter si mezi lidmi sledujícími válku na Ukrajině získal značnou popularitu účet @visegrad24. Má 325 tisíc sledovatelů a retweetují ho občas i komentátoři a analytici „ze struktur“. Občas bývá označován za nedůvěryhodný, ale podle dojmu autora tohoto textu nepravdivé informace šíří jen vzácně, ne výrazně častěji než mnoho jiných v mlze války. To označení může být zabarveno spíš tím, že ten účet o sobě neříká, kdo to je. Žádná jména. Sledovatel ovšem snadno usoudí, že válku prezentuje z polského pohledu (rozhodně ne z pohledu zemí visegrádské čtyřky, takový společný pohled není a maďarské pohledy účet pomíjí).
V posledních dnech kulminuje snaha Ukrajiny a především spojenců z východního křídla NATO o dodávky tanků Leopard 2 ukrajinské armádě. Kancléř Scholz, který musí reexport potvrdit, se zdráhá udělit souhlas kvůli možné eskalaci konfliktu. Tanky jsou připraveny poslat kromě Polska například Dánsko či Finsko. Polský premiér Morawiecki, uvedl, že si Polsko s dodávkami poradí i bez souhlasu Německa.
Západ tlačí Ukrajinu do pozice, v níž tato země bude představovat přímé ohrožení Ruska a Běloruska. Podle agentury Reuters to při své návštěvě Minsku řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Ruská vojska loni 24. února vtrhla na Ukrajinu, čímž začal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Lavrov a další nejvyšší ruští představitelé opakovaně kritizují Západ, který Kyjevu poskytuje finanční, humanitární i vojenskou pomoc.
Ukrajinský podnikatel Denys Kirjejev, který se účastnil rusko-ukrajinských mírových hovorů a kterého loni v březnu zabili příslušníci ukrajinské tajné služby SBU, znal přesné datum ruské invaze na Ukrajinu a úřady varoval před útokem na Kyjev. Pětačtyřicetiletý bankéř Kirjejev, který měl dobré známosti mezi členy ruské elity, podle WSJ spolupracoval s ukrajinskou rozvědkou od jara 2021, na podzim stejného roku pak byl jedním z prvních, kdo varoval před plnohodnotnou ruskou invazí.
Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu nečekaně podpořil možnost vstupu Ukrajiny do NATO. Informuje o tom server CNBC. Dříve tuto možnost odmítal kvůli obavám z konfliktu s Ruskem, nyní si ale myslí, že by její členství bylo dobrým výsledkem jednání o příměří.
Ruský prezident Vladimir Putin vystoupil v Petrohradě na setkání s veterány Velké vlastenecké války. Prohlásil, že Rusko zahájilo "zvláštní vojenskou operaci" s cílem zastavit "nepřátelské akce", které na Ukrajině "probíhají od roku 2014". Všechno, co nyní Rusko dělá, včetně "speciální vojenské operace", respektive invaze na Ukrajinu, je podle něj k zastavení války.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov obvinil Spojené státy a evropské země, že na Ukrajině vedou válku proti Rusku. Konflikt ve východoevropské zemi je výsledkem amerických příprav na hybridní válku proti Moskvě, uvedl ministr zahraničí na výroční tiskové konferenci, na které hodnotí výsledky ruské diplomacie v uplynulém roce.
Nejméně 18 mrtvých hlásí ukrajinské úřady poté, co se u mateřské školy ve městě Brovary v Kyjevské oblasti zřítil vrtulník a na místě vypukl požár, informoval o tom server Ukrajinska Pravda. Podle šéfa ukrajinské státní policie Ihora Klymenka na místě zemřel ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrský, jeho náměstek a státní tajemník.
Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč rezignoval na svoji funkci kvůli výrokům o práci ukrajinské protivzdušné obrany v souvislosti s útokem na obytnou budovu v Dnipru. Arestovyč v sobotu prohlásil, že za raketovým útokem na bytový dům v Dnipru stála střela ukrajinských obránců. Na poradcovu rezignaci upozornila nezávislá běloruská agentura Nexta. „Chci ukázat příklad civilizovaného chování – uděláte zásadní chybu, rezignujete,“ napsal Arestovyč na telegramu, kde zveřejnil fotografii rezignačního dokumentu.
Nový ruský velitel operací na východní Ukrajině Valerij Gerasimov údajně dostal od prezidenta Vladimira Putina rozkaz, podle něhož mají ruské síly obsadit Donbas do konce letošního března. Informovalo o tom ukrajinské obranné zpravodajství. Ruské síly teď procházejí dalším obdobím změn. Kromě zapojení náčelníka generálního štábu Gerasimova do řízení války na Donbase jde i o plány ministra obrany Sergeje Šojgua na rozšíření armády na 1.5 milionu vojáků.
Spojené státy se připravují na dlouhodobou vojenskou podporu Ukrajiny, svědčí o tom poslední oznámený balík zahrnující obrněná vozidla Bradley a další zásoby z dob studené války, kterých mají ve skladech obrovské množství. Očekává se navíc, že by Německo mohlo v blízké době povolit ostatním státům vývoz svých tanků Leopard 2, které Ukrajina dlouhodobě žádá. Vůli k jejich uvolnění už projevilo Polsko, Finsko a další státy. Západní tanky se rozhodla jako vůbec první země poslat Ukrajině Velká Británie.
Spojené státy zahajují rozšířený výcvik ukrajinských vojáků pro boj ve velkém měřítku. „Chceme, aby Ukrajinci byli schopni úspěšně bránit svojí zemi,“ prohlásil americký generál a předseda sboru náčelníků Mark A. Milley v rozhovoru pro deník Washington Post. Americká armáda zahájila rozšířený a propracovanější výcvikový program pro příslušníky ukrajinských ozbrojených sil, který je zaměřen na rozsáhlý boj a získání dobytých území zpět z rukou ruských okupantů.
Kreml v pondělí odmítl, že by ruské síly mířily na civilní budovu v ukrajinském Dnipru. Za sobotní zásah, který si podle pondělní aktualizované bilance ukrajinských úřadů vyžádal nejméně 36 mrtvých, je podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova zodpovědná ukrajinská protiletecká obrana a protiletecké střely. „Ruské ozbrojené síly neútočí na rezidenční budovy ani na zařízení sociální infrastruktury. Útočí na vojenské cíle – ať už očividné, nebo zamaskované,“ řekl podle agentury TASS Peskov.
Počet obětí sobotního ruského raketového útoku na obytný dům ve východoukrajinském městě Dnipro vzrostl na 35, uvedl v pondělí šéf místní oblastní správy Valentyn Rezničenko. Dodal, že osud dalších 35 lidí zůstává nejasný. „Záchranáři v noci vyprostili zpod trosek mnohopodlažního domu zničeného ruskou raketou ještě několik mrtvých,“ uvedl Rezničenko.
Ukrajina tlačí na Německo, aby jí dodalo tanky Leopard 2. Podle ukrajinského velvyslance v Berlíně, jsou německé tanky „nezbytné pro přežití“ v bojích proti Rusku. Kyjev si ale zřejmě bude muset počkat, výrobce zbraní Rheinmetall uvedl, že tanky může dodat nejdříve až v roce 2024, než budou tanky připraveny na export, píše německý server Deutsche Welle.
Ministerstvo financí podepsalo v prosinci smlouvu s EIB) o úvěru ve výši 200 milionů eur (téměř 5 mld. Kč) na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. S přijetím nicméně resort Zbyňka Stanjury (ODS) čeká na výhodné podmínky. Podle vyjádření MF pro Echo24 bude o přijetí rozhodnuto v závislosti na vývoji na dluhopisovém trhu. EIB ve vyjádření pro Echo24 podpis potvrdila s tím, že úvěr má pomoci české vládě v otázkách spojených se zdravotním pojištěním vysídlených osob z Ukrajiny.
Ruská speciální vojenská operace jde podle plánu, tvrdí ruský prezident Vladimir Putin. Podle agentury Interfax to řekl státní televizi Rossija-1. Vyjádřil také přesvědčení, že ekonomická situace v Rusku je stabilní a lepší, než očekávaly předpovědi. Prohlášení šéfa Kremlu zaznělo krátce poté, co při sobotním ruském útoku na obytný dům v ukrajinském Dnipru zahynuly přes dvě desítky civilistů. „Dynamika je pozitivní. Vše se vyvíjí podle plánu ministerstva obrany a generálního štábu,“ řekl Putin.
Jevgenij Prigožin, zakladatel soukromé vojenské Wagnerovy skupiny, zaútočil na pokusy „o ukradení vítězství“ jeho vojáků ve městě Soledar na východní Ukrajině. Přetahování mezi Wagnerovci a pravidelnou ruskou armádou o vítězství u Soledaru je další ze známek rostoucího napětí v ruských vojenských řadách. Tyto informace uvádí web Politico. „Neustále se snaží ukrást vítězství od Wagner PMC (soukromé vojenské společnosti) a mluví o přítomnosti neznámého, jen aby zlehčili naše zásluhy,“ Prigožin se nechal slyšet v prohlášení.
Kyjev se v sobotu ráno stal terčem dalšího ruského raketového útoku, jehož cílem byla kritická infrastruktura. S odvoláním na činitele ukrajinské prezidentské kanceláře to uvedla agentura Reuters, podle níž se ve městě ozvala série výbuchů a byl vyhlášen letecký poplach. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko vyzval obyvatele, aby nevycházeli ven. Podle agentury AP jde o první takový útok na Kyjev od noci na Nový rok.
Kromě Polska a Finska další tři země neveřejně vyjádřily ochotu poskytnout Ukrajině tanky Leopard 2, pokud k tomu přivolí Německo, kde se tyto tanky vyrábějí, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, jehož vyjádření na toto téma citují ukrajinská média. Ukrajina se tak podle ministra nalézá "půl kroku" od získání těchto moderních západních tanků, které potřebuje k odražení ruské agrese.
