Dosavadní průběh vpádu na Ukrajinu představuje obrovskou ránu pro reputaci Ruska nejenom v morálním, ale také jaksi praktickém smyslu. Ruská armáda se v prvních dnech války nepředvádí jako hrozivě efektivní síla, ale jako nemotivovaný, chaoticky jednající sbor se špatným velením. Podobná situace je i na „propagandistické frontě“. I ta je přitom velice důležitá, bojuje se v ní o „srdce a mysl“ nejenom světové veřejnosti, ale především vlastních lidí. Zvláštní.
Když do týmu poradců nového premiéra Petra Fialy nastupoval Michal Klíma coby poradce pro média a dezinformace, člověka maně napadlo, co asi tak bude pracovní náplní poradce předsedy vlády v otázce dezinformací. Máme si snad představovat, že poradce přinese premiérovi jednou týdně svodku a v ní fixem podtržené informace, na které je třeba dávat si pozor, protože jsou to ve skutečnosti dezinformace? Naštěstí a naneštěstí jde o něco jiného, přece jen sofistikovanějšího.
Komerční šíření nacistických a obdobných symbolů bude od Nového roku trestné. V účinnost totiž vstoupí příslušná novela trestních předpisů. Ta zároveň zavádí například i stálou zbraňovou amnestii nebo změny, které mají odsouzené více motivovat k vykonání alternativních trestů – tedy například obecně prospěšných prací. Předloha, která vznikla za předchozí vlády Andreje Babiše (ANO), se původně týkala zejména záležitostí souvisejících s alternativními tresty a s činností Probační a mediační služby.
Na Karla Janečka se kvůli jeho proslovu při vyhlášení hudební ankety Český slavík na TV Nova valí kritika nyní i ze strany umělců. Na sociálních sítích se vůči němu vymezil zpěvák Tomáš Klus a zpěvačka Marta Jandová. „Hudební scéna beze vzdoru sledovala, jak si tu další miliardář kupuje pozornost společnosti a rozjíždí kampaň," uvedl Klus. "Postavil se tam jako Spasitel. Jako megaloman a blázen. A jako kandidát na prezidenta, kterým by chtěl být. A to vše pod kabátkem hudebních cen,“ kritizovala Jandová.
Jedno ze slov, jejichž užívání se v posledních letech stalo daleko častějším, je přídavné jméno „performativní“. Na rozdíl od mnoha jiných módních termínů není vyjádřením nějaké dobové formy stupidity, ale jejím popisem. Problém je, že performativní vystupování a uvažování může výrazně zkomplikovat dosažení jakékoliv dohody, pokud se významným způsobem rozšíří.
Od matematika a podnikatele Karla Janečka se po jeho pátečním projevu při předávání hudebních cen Český slavík, kdy kritizoval protiepidemická opatření a očkování, distancoval po televizi Nova i Nadační fond Neuron, který Janeček sám založil. Fond také s Janečkem ukončil spolupráci. „Vědecká a správní rada NF Neuron nesouhlasí a distancuje se od veřejných a mediálních vystoupení Karla Janečka k onemocnění covid-19, která popírají vědecké důkazy a zejména zlehčují průběh nemoci u dětí,“ uvedl fond ve svém nedělním prohlášení.
Je to příběh, v němž si v současné atmosféře vyhrocené vládními covidovými restrikcemi, které zjevně radikalizují společnost, každý najde to špatné. Bez ohledu na to, jaký má názor na covid a svět. Aktivistický miliardář Karel Janeček si přes financování populární showbyznysové ankety Český slavík rozjel prezidentskou kampaň. Tento pořad umístil na televizi Nova a prošpikovával ho svými politickými názory. Mimo jiné na covidové restrikce a očkování. Téma, které nyní nejvíc ze všech hýbe společností a polarizuje ji.
Nova se distancovala od pořadu Český slavík, který odvysílala v pátek večer. Hudební ocenění po čtyřech letech vrátil na scénu miliardář a matematik Karel Janeček, který se během večera prezentoval prostřednictvím reklamního spotu nebo například politicky laděným proslovem. Televize bude celou situaci řešit s právníky, aby mohla „v budoucnu podobným excesům zabránit.“ Janeček v reklamním spotu vystupuje jako parašutista, který bojuje za obranu svobody.
„Brutální“ očkovací kampaň zobrazující i zemřelé schytala kritiku odborníků i značně ostrou reakci rektora ČVUT Vojtěcha Petráčka. Ten mimo jiné kampani vyčítá spojování zemřelých se slogany, které zpochybňují jejich volbu odmítnout očkování. Ministerstvo zdravotnictví přiznává, že jde jen o marketingová hesla, která s konkrétními lidmi na fotografiích nesouvisí. Podle mluvčího resortu Daniela Köppla je to naopak správný přístup.
Politické a náboženské protesty budou i na letošní letní olympiádě v Tokiu zakázané, oznámil Mezinárodní olympijský výbor (MOV) s odvoláním na průzkum mezi sportovci z řad účastníků her. Zákaz se týká i známého poklekávání nebo zvedání pěsti na podporu různých radikálních levicových hnutí. Výbor rozhodl navzdory obrovskému tlaku různých i sportovních organizací a především hnutí Black Lives Matters, které prosazovalo, aby byl článek 50, který zaručuje zákaz politické, náboženské či rasové propagandy, z Olympijské charty vyňat.
