Výrobce vakcín proti covidu-19 firma Pfizer zastavila dodávky do Izraele, protože ještě nedostala platbu za 2,5 milionu očkovacích látek dovezených do země. Oznámil to dnes list The Jerusalem Post, podle nějž americká společnost zablokovala dodávku dalších 700.000 dávek, které měly do Izraele dorazit v neděli. Zásilka je pozastavena do dalšího rozhodnutí.
„Skandální prohra.“ Tak nazval neúspěch českého premiéra kolem přerozdělení dodatečného balíčku vakcín Pfizer napříč Evropskou unií předseda opoziční ODS Petr Fiala.
Rusové nabízí Česku 300 tisíc vakcín Sputnik V. Reagují tak na to, že Česká republika nedostane navíc vakcíny od Evropské unie poté, co se společně s Rakouskem a Slovinskem odmítla připojit k plánu portugalského předsednictví na pomoc zemím potýkajícím se s nedostatkem vakcín. "Pokud bude vakcína Sputnik V schválena pro nouzové použití, můžeme ji během dubna poskytnout ČR pro 300 000 lidí, stejně jako tomu bylo v Maďarsku a 58 dalších zemích," je uvedeno na twitterovém účtu Sputnik V ruského výrobce.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v jednom ze svých obvyklých videovýstupů procítěně apeloval na lidi, aby se během velikonočních svátků nescházeli. Oproti ministru zdravotnictví Janu Blatnému (za ANO) a šéfovi vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD), kteří v uplynulých dnech mluvili o tom, že lidé se nesmí „utrhnout ze řetězu“, tak nevyhrožoval. I po roce probíhajících uzávěr premiér pouze řekl, že na všechny myslí a že je nutné vydržet.
Selhání premiéra Andreje Babiše (ANO) v souvislosti s výsledkem vyjednávání o podílu Česka z dodatečných deseti milionů vakcín od firem Pfizer/BioNTech si nevšímají jen na straně opozice. Babiše zkritizovali i jeho ministři, a to šéf vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD), který tvrdí, že premiér strategii vyjednávání s nikým nekonzultoval a měl by za výsledek převzít zodpovědnost.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nerozumí tomu, jak mohlo portugalské předsednictví oznámit kompromis o rozdělení dodatečných deseti milionů vakcín od firem Pfizer/BioNTech v EU, když s ním ČR, Rakousko a Slovinsko nesouhlasí. Klíč, podle kterého se mají vakcíny rozdělit, není podle něj solidární a vybalancovaný. Řešení vzniklo pod vlivem velkých států a na sílu, doplnil Babiš.
Výsledek jednání velvyslanců o rozdělení dodatečných deseti milionů vakcín proti covidu-19 přineslo ostudnou porážku rakouského kancléře Sebastiana Kurze, českého premiéra Andreje Babiše a šéfa slovinské vlády Janeze Janši. Napsal to portál Politico. Tato trojice zemí se odmítla připojit k plánu portugalského předsednictví na pomoc zemím potýkajícím se se zásadním nedostatkem vakcín.
Německá očkovací strategie se dostala do problémů. Tamější úřady nedoporučily vakcínu od britsko-švédské firmy AstraZeneca lidem mladším 60 let. Západní soused tak učinil na základě několika podezřelých případů krevních sraženin po očkování. Podobný krok učinila už dříve například i Francie. Česká republika podobný krok nemá v plánu, podle ministerstva zdravotnictví i Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) není pro změnu doporučení či zastavení vakcinace důvod.
Farmaceutická společnost Pfizer oznámila, že její vakcína proti covidu-19 vyvinutá ve spolupráci s firmou BioNTech se v klinických testech ukázala jako bezpečná a vysoce účinná u dětí ve věku 12 až 15 let. Závěry vycházejí z předběžných dat o testování. Podle agentury AP vývoj přibližuje scénář, že v dané věkové skupině se začne očkovat na konci letošního léta.
Jako ránu pro německou očkovací strategii označují odborníci rozhodnutí nepoužívat vakcínu proti nemoci covid-19 od britsko-švédské společnosti AstraZeneca pro lidi mladší 60 let. Stálá očkovací komise Stiko tento preparát prozatím nedoporučuje kvůli možné souvislosti s případy mozkové žilní trombózy. Předseda Stiko Thomas Mertens nynější opatrný postup označil za důkaz správného chodu kontrolní funkce Institutu Paula Ehrlicha (PEI), který v Německu funguje jako lékový regulátor.
Téměř každý den diskutovaná švédsko-britská vakcína proti covidu-19 AstraZeneca byla v tichosti přejmenována na Vaxzevria. Pod tímto názvem je už uvedena nově i na webu Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Název vakcíny byl změněn na Vaxzevria 25. března 2021, upozornil mimo jiné dnes rakouský list Kurier. Tyto informace lze už nalézt i na webových stránkách Evropské lékové agentury (EMA).
Vyhlášená berlínská klinika Charité přestala očkovat vakcínou od společnosti AstraZeneca své zaměstnankyně mladší 55 let. Agentuře DPA to řekla mluvčí kliniky Manuela Zinglová. Krátce poté oznámila berlínská senátorka zodpovědná za oblast zdravotnictví Dilek Kalayciová, že německá metropole pozastavuje vakcinaci AstraZenekou pro všechny lidi mladší 60 let.
Rada vlády pro zdravotní rizika v úterý podpořila posunutí termínu druhé dávky očkování proti covidu-19, které už dříve avizoval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) a prosazoval i její člen, epidemiolog Petr Smejkal. Vakcíny Pfizer a Moderna se budou nově registrovaným podávat po 42 dnech, napsali na twitteru zástupci ministerstva zdravotnictví.
Děti nejsou proti koronaviru imunní, přestože jim nehroží těžký průběh nemoci covidu-19. Jejich očkování sice není urgentní, ale pokud se zanedbá, mohou si časem vypěstovat vlastní variantů viru, která je už může ohrozit, myslí si molekulární genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Podle deníku The Telegraph chce Velká Británie očkovat děti už v srpnu, zatím ale čeká na výsledky studie Oxfordské univerzity.
Po třech měsících vakcinace stále nejsou naočkované nejohroženější skupiny obyvatel. V případě lidí nad 80 let dostaly vakcínu dvě třetiny ze zhruba 441 100 osob této věkové kategorie, obě dávky má sotva polovina z nich. U seniorů mezi 70 a 79 lety nedostalo ještě ani první dávku okolo 60 procent osob. Podle odborníků bylo zásadní chybou neočkovat od začátku chronicky nemocné – ti se mimo strukturu praktických lékařů dostali k registraci do systému až v polovině března. Přitom těmto rizikovým skupinám hrozí těžký průběh onemocnění covidu-19.
Prodloužení intervalu mezi jednou a druhou dávkou vakcíny by mohlo zachránit stovky lidských životů, očkování učitelů byl nesmysl. Shodli se na tom v neděli odborníci v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Odborníci uvedli, že v Česku na delším intervalu mezi vakcinacemi panuje odborná shoda. Podle nich to brzdí ministerstvo zdravotnictví coby logistický problém. Epidemiolog a člen poradního týmu vlády Petr Smejkal řekl, že jediné, co brání prodloužení doby vakcinace, jsou logistické problémy.
Desítky milionů vakcíny AstraZeneca, které byly nalezeny ve skladu v Itálii, pochází z továrny v Nizozemsku společnosti Halix, kterou spoluvlastní německý investor a jeden z nejbohatších Němců Walter Droege. Informoval o tom server Focus.de. EU se potýká s nedostatkem vakcín, o to větší pozornost vyvolala zpráva, když italští inspektoři před několika dny objevili ve skladu americké firmy Catalent nedaleko Říma 29 milionů „utajených“ dávek vakcín společnosti AstraZeneca.
Problémům s dodávkami a komunikačním zmatkům se nevyhnula ani nejnověji schválená vakcína. Přípravek od Johnson & Johnson má dorazit do České republiky v průběhu dubna, velkou neznámou je ale výsledný objem. Dle vládní strategie se počítalo se 185 tisíci dávkami, následně ale premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že v příštím měsíci od americké farmaceutické firmy nedorazí nic. „Nedorozumění“ pak upřesnil ministr zdravotnictví Jan Blatný s tím, že do ČR nakonec přijde až 40 tisíc dávek.
Evropská unie v pátek slíbila rázný přístup v omezení exportu covidových vakcín firmě AstraZeneca, dokud nezačne plnit své závazky vůči EU. Eurokomisař Thierry Breton prohlásil, že do té doby nebude společnost vyvážet vakcíny vyráběné v podnicích v unii. Členské země bloku by se podle něj mohly v několika příštích dnech či týdnech dočkat 17 milionů dávek ze zásilky objevené tento týden v Itálii.
Lékový ústav zaznamenal za poslední týden čtyři případy úmrtí, která nastala po očkování proti covidu-19. Celkem jich eviduje 25. Hlášení odeslal do evropské databáze nežádoucích účinků, kde se případy posuzují. K úternímu večeru lidé nahlásili 2288 podezření na nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19, což je o 365 více než před týdnem. Vyplývá to z informací, které dnes Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) v pravidelném hlášení zveřejnil. SÚKL uvádí, že všechna hlášení o úmrtích jsou v ČR důkladně hodnocena a následně je posuzuje také výbor Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA),
Nedostatečné množství vakcín v Česku těžce dopadá na rychlost očkování i ochranu těch nejrizikovějších. Jedním z konkrétních důsledků je například nemožnost víc očkovat proti covidu-19 o víkendech – podle krajských koordinátorů jednoduše není čím. Chybějící vakcíny trápí i praktické lékaře, kteří se do procesu zapojili na začátku března. Ti hlásí úmrtí pacientů, kteří se svého termínu nedožili, případně kteří se během dlouhého čekání stihli nakazit. Vláda Andreje Babiše (ANO) se navíc dostala pod palbou za to, že vloni šetřila na objednávkách vakcín.
Pokud evropští lídři schválí na svém summitu opatření na omezení exportu vakcín, bude to z dlouhodobého hlediska pořádná rána. Krátkodobě to Evropanům pomůže méně, než by se zdálo.
Ruský prezident Vladimir Putin byl v úterý naočkován ruskou vakcínou proti koronaviru. Vakcinace proběhla v soukromí a nejsou z ní žádné fotografie. „Budete muset věřit našemu slovu,“ uvedl mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov. Kreml také neupřesnil, kterou ze tří ruských vakcín byl prezident naočkován, informuje CNN. V minulém týdnu se nechali naočkovat premiéři Británie či Francie Boris Johnson a Jean Castex, nyní se k nim přidal i ruský prezident Vladimir Putin. Očkování probíhalo nezvykle za zavřenými dveřmi.
Česko nasmlouvalo dodávky vakcín tak, aby se do konce srpna či začátku září proočkovalo osm milionů lidí. Do konce června by očkování mělo mít šest milionů osob. Na dnešní konferenci Univerzity Karlovy o roku s covidem to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Podle něj jsou dohodnuté dodávky očkovacích látek dostatečné. Blatný tak reagoval na kritiku, že si ČR objednala méně vakcín, než mohla. Podle serveru IHNED.cz česká vláda objednala 81,1 procenta z dávek, na které mělo Česko od Evropské komise podle počtu obyvatel nárok.
Hospodářské noviny, konkrétně bruselský reportér Ondřej Houska, odvedly skvělou investigativní práci. Přímo z dokumentů zjistily, že vláda Andreje Babiše nevyužila celou možnost objednávky vakcín, kterou jí nabízel společný nákup v rámci Evropské unie. Využila ji jen z 81,1 procenta. Do konce června bude mít očkování jen pro 44 procent dospělých. Hůř už jsou na tom jen Bulhaři, Chorvati, Slováci a Lotyši.
Vakcína proti nemoci covid-19 od firmy Johnson & Johnson v dubnu do Česka nedorazí. Premiér Andrej Babiš (ANO) to dnes řekl rozhlasové stanici Frekvence 1. Ale už 9. března agentura Reuters informovala, že společnost má velké problémy dodávky do Evropy dodat a EU je s tím seznámena. Přesto ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) zarputile ještě v pátek uváděl, že Johnson & Johnson dodá do České republiky v dubnu desítky tisíc dávek.
Americká společnost Pfizer po své zatím úspěšné vakcíně proti nemoci covid-19 plánuje využít tuto genovou technologii k vývoji nových vakcín proti jiným virům, napsal podle agentury Reuters v úterý deník Wall Street Journal. Ale dá sbohem německé firmě BioNTech, která za novou technologií stojí. Akcie BioNTechu se prudce propadly. Americký výrobce léčiv, který vyvinul vakcínu proti covid-19 spolu s německým partnerem BioNTech, je připraven pokračovat v technologii mRNA už sám na základě svých zkušeností z minulého roku.
Alespoň jednu dávku vakcíny proti nemoci covid-19 zatím dostal v Česku víc než milion lidí, obě potřebné dávky má 371 235 obyvatel. Od konce prosince, kdy se v zemi začalo očkovat, podali zdravotníci dohromady téměř 1,38 milionu dávek, minimálně jednou dávkou bylo k pondělnímu večeru očkováno přesně 1 007 422 lidí. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. V Česku žije zhruba 10,7 milionu obyvatel.
V současné chvíli hrozí Evropská unie pozastavením vývozu vakcín, které si nasmlouvaly a zaplatily cizí státy, ze svého území a chystá se žalovat firmu AstraZeneca za to, že nestíhá dodávat vakcíny dostatečně rychle. Jaký to přesně dává smysl, když zároveň jiné orgány vyvolávají takovou nedůvěru v AstraZeneku.
Rusko dokončilo úplné klinické testy proticovidové vakcíny Sputnik-Light, která vyžaduje jen jednu injekci, uvedl Reuters s odvoláním na ministra zdravotnictví. Prezident Vladimir Putin podle ruských médií oznámil, že v úterý se nechá proti covidu-19 očkovat. Šéf Kremlu podle listu Kommersant neupřesnil, jakou vakcínu dostane. To podle agentury Interfax nesdělil ani prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov, dodal však, že samozřejmě půjde o ruský přípravek.
