Němci se letos už druhý rok po sobě musejí na silvestra obejít bez zábavné pyrotechniky, jejíž prodej vláda kvůli pandemii covidu-19 zakázala. Mnozí ale po odpalování rachejtlí a dělbuchů touží natolik, že vyrážejí na nákupy za hranice. Například v polském pohraničí se v některých obchodech s pyrotechnikou tvořily i hodinové fronty, napsal deník The Guardian. Ve velkém se pyrotechnika vozí také z Česka, uvedla agentura DPA.
Běloruská státní média v pátek informovala, že polský voják, který dosud střežil společnou hranici, utekl do Běloruska a požádal tam o azyl. Dezerci polská armáda potvrdila až poté, co ministr obrany odvolal vojákovy bezprostřední nadřízené v dělostřelecké jednotce, u které sloužil. „Máme do činění s dezercí polského občana, který donedávna byl vojákem polských ozbrojených sil. Zachoval se velice ničemně,“ řekl novinářům podle agentury PAP generál Tomasz Piotrowski, který velí operacím na hranici.
Francie využije svého nadcházejícího předsednictví v Radě EU, které na půl roku převezme od ledna, k posílení schopnosti Evropské unie bránit vlastní vnější hranice. Při představování priorit francouzského předsednictví dnes prohlásil prezident Emmanuel Macron. Podle něj také musí Evropská unie přehodnotit svůj rozpočtový rámec a změnit svá pravidla ohledně deficitů, aby podpořila postpandemické investice a hospodářský růst, protože svět se chce dostat z krize vyvolané nemocí covid-19.
Žalobci se musí znovu zabývat případem bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara. Stíhání za mrtvé a zraněné na hranicích totalitního Československa žalobci původně zastavili na základě stanoviska znalců, že bývalý předseda vlády i někdejší ministr vnitra trpí duševní chorobou a nerozumí smyslu trestního řízení. Ústavní soud (ÚS) zrušil rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze, které musí rozhodovat znovu.
Evropská komise hodlá umožnit Polsku a pobaltským státům, aby volněji nakládaly s migranty, kteří překročí běloruskou hranici. Podle návrhu, o němž ve středu informoval bruselský web Politico, by mohly polské, litevské či lotyšské úřady držet žadatele o azyl u hranic déle, než je obvyklé. Měly by zároveň snazší jejich deportace. Unijní exekutiva se návrhem snaží vyjít vstříc požadavkům zmíněných států, které dlouhodobě odmítají pouštět přes hranice kohokoliv z tisícovek běženců pokoušejících se dostat na západ.
Polsko zvažuje možnost vážných sankcí vůči Bělorusku, včetně uzavření hranice. Řekl to dnes v Tallinu předseda polské vlády Mateusz Morawiecki. Polská pohraniční stráž ráno informovala o dalších zmařených pokusech migrantů proniknout ilegálně z Běloruska do Polska. "Zvažujeme kroky v podobě stále vážnějších ekonomických sankcí, včetně uzavření polsko-běloruské hranice," řekl Morawiecki na společné tiskové konferenci s estonskou kolegyní Kajou Kallasovou.
Běloruské úřady vyklidily provizorní tábory u hranice s Polskem, v nichž v uplynulých týdnech přebývaly tisíce migrantů z krizových oblastí, kteří se snažili se dostat do Evropské unie. Uvedla to mluvčí polské pohraniční stráže a podle agentury Reuters to potvrdila i běloruská strana. Členové běloruských bezpečnostních sil migranty přemístili do logistického centra nedaleko hraničního přechodu Bruzhi-Kuźnica.
Zmatek na polsko-běloruské hranici neustává. Polští pohraničníci v noci na čtvrtek na jednom z přechodů zadrželi přibližně stovku migrantů, kteří se na polskou stranu snažili dostat ze země režimu Alexandra Lukašenka. Informovalo o tom na Twitteru polské ministerstvo obrany. „Dnes v noci došlo k pokusu o nelegální překročení hranice v Dubicze Cerkiewne, inspirovanému Bělorusy. Polské jednotky zadržely skupinu asi 100 migrantů,“ sdělil resort
Polsko příští měsíc zahájí stavbu pět metrů vysoké pohraniční bariéry na hranicích s Běloruskem, ohlásil dnes polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. Stalo se tak uprostřed vyhrocující se migrační krize na této hranici, u které táboří tisíce migrantů především z Blízkého východu. „Výstavba hraniční bariéry začne ještě letos. Práce současně povedou různé firmy na čtyřech úsecích, 24 hodin denně a na tři směny,“ ohlásil ministr po jednání meziresortní komise pro výstavbu bariéry.
Druhá migrační krize je tu. Již několik dní můžeme sledovat drastické záběry z polsko-běloruských hranic, kdy se velké davy migrantů, čítající až několik stovek osob, snaží překonat hraniční zátarasy. Zatímco z jedné strany je tlačí běloruští vojáci, z druhé jim brání polští pohraničníci. Nepochybně se jedná o dobře promyšlený útok běloruského diktátora Alexandra Lukašenka. Tomu se podařilo nalézt velmi úspěšnou zbraň proti současné západní Evropě. Soucit.
Litva dnes vyhlásila výjimečný stav u hranic s Běloruskem, kde se na běloruské straně shromáždily stovky migrantů. Vyhlášení výjimečného stavu navrhla litevská vláda a zákonodárci tento krok dnes schválili. Mimořádný režim platí po dobu jednoho měsíce a může omezit pohyb v pohraničí, uvádí agentura Reuters. Podle premiérky Ingridy Šimonytéové země výjimečný stav vyhlásila poprvé od získání své nezávislosti.
Skupina migrantů na bělorusko-polské hranici se pokusila vynutit si cestu přes oplocení a dostat se na polské území, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na polskou pohraniční stráž. Ministerstvo vnitra na twitteru oznámilo, že bezpečnostní složky zabránily pokusu o překonání hranice. Podle serveru Gazeta Wyborcza polské jednotky použily slzný plyn. Situace na hranici se dnes zdramatizovala poté, co se u ní v průběhu dopoledne shromáždilo velké množství migrantů. Kvůli dění dnes ve Varšavě zasedne vládní krizový štáb.
O víkendu došlo ke střetu na hranici Běloruska a Polska mezi migranty a polskými vojáky, policisty a členy pohraniční stráže. Početná skupina migrantů házela přes plot z běloruské strany na vojáky kamení a klacky. Podle prohlášení pohraniční stráže a policie ale někdo během incidentu rušil strážcům zákona rádiovou a telefonní komunikaci. Útok se obešel bez zranění, pouze bylo poničeno služební auto pohraniční stráže a několik policistů mělo poškrábané helmy.
Polsko zvýší počet svých vojáků na hranici s Běloruskem na 10.000, uvedla v pondělí agentura Reuters s odvoláním na polské ministerstvo obrany. Varšava se snaží potlačit nárůst počtu ilegálních migrantů, ze kterého viní Minsk. „Navyšujeme počet vojáků, kteří budou pomáhat pohraniční stráží, o 2500. Brzy bude na bezpečnost hranic dohlížet 10.000 vojáků z 12.,16. a 18. divize,“ uvedl na twitteru polský ministr obrany Mariusz Blaszczak.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes po zhruba čtyřhodinové debatě shodli na tom, že by evropský blok měl zvláště v reakci na počínání běloruského režimu posílit ochranu svých vnějších hranic. Lídři však zůstali rozděleni v pohledu na požadavek zemí východního křídla EU, aby unie společně financovala stavbu plotů na hranicích. Podpořili naproti tomu urychlenou přípravu dalších sankcí vůči běloruským představitelům a společnostem.
Český premiér Andrej Babiš a jeho maďarský protějšek Viktor Orbán ve středu společně kritizovali Evropskou unii, která podle nich dostatečně nebrání své hranice před ilegální migrací. Ministerští předsedové společně navštívili nedaleko přechodu Röszke plot na maďarsko-srbské hranici, který Maďarsko nechalo vybudovat v roce 2015 na vrcholu migrační krize. "V Evropské unii chybí vůle chránit hranice,“ uvedl Orbán, podle něhož na ochranu takzvaného schengenského prostoru volného pohybu Brusel neposkytuje finance.
Americké úřady ve středu pokračovaly v zásahu proti táboru migrantů na jihu Texasu, kde se v posledních dnech sešlo přes 10 000 lidí. Podle agentury Reuters stovky běženců odešly zpět do Mexika, američtí činitelé zase uvedli, že tábor u města Del Rio už opustilo přes 6000 lidí. Probíhající operace zahrnuje okamžité vyhošťování migrantů zpět do vlasti i zásah pohraničníků na koních, který vyvolal kritiku. Na běžence si totiž podle záběrů a snímků kolujících po internetu vzali biče.
Německý ministr vnitra Horst Seehofer v případě nepříznivého vývoje nevylučuje zpřísnění kontrol na německých hranicích, aby země zabránila přílivu migrantů z Afghánistánu. Seehoferovo prohlášení, které učinil v rozhovoru s nedělníkem Bild am Sonntag, dnes kritizuje šéf vlivných policejních odborů GdP Andreas Rosskopf. V rozhovoru s deníkem Rheinische Post řekl, že na zpřísnění kontrol nemá policie vybavení a že na hranici s Českem a Polskem nelze kvůli afghánským běžencům natáhnout žiletkový drát.
Dnes je to šedesát let ode dne, kdy se začala budovat berlínská zeď. Symbol rozdělené Evropy a také režimu, který po válce zavládl v její východní části. Její pád se považuje za faktický konec komunistického „tábora míru“. Berlínská zeď sloužila nějakému praktickému účelu – zabránit lidem z východního Berlína utéci do západního sektoru města. Především byla ale silným symbolem režimu, jenž ho postavil.
Mezi Tureckem a Řeckem se znovu zvýšilo napětí kvůli smrtelné střelbě na hranicích, ve které zahynul jeden turecký občan. Ankara si povolala vedoucí řecké diplomatické mise, aby proti incidentu protestovala. Atény ale jakýkoliv podíl svých bezpečnostních sil na smrti muže odmítly a vyzvaly Ankaru, aby lépe hlídala své hranice, informuje dnes řecký tisk. Podle tureckých médií se incident stal v pátek večer na březích řeky Evros, která tvoří přirozenou hranici mezi oběma státy.
Protesty na slovenské straně hranice v pátek zhruba tři a půl hodiny komplikovaly dopravu a příjezd k hraničnímu přechodu v Mostech u Jablunkova na Frýdecko-Místecku. Osobní automobily policisté museli posílat na hraniční přechod Šance/Čadca-Milošová. Kamiony a další nákladní automobily na místě čekaly na ukončení blokády. Slovensko totiž od pátku zavedlo karanténu až na výjimky pro všechny cestující do země, kteří nejsou očkovaní.
Slovensko znenadání uzavřelo některé přechody na česko-slovenské hranici. Na silnicích leží zátarasy, nedá se projet a turistům nepomůže ani systém covid pasů, do nichž se vkládaly nemalé naděje. Stalo se tak navíc zcela nečekaně ještě předtím, než měli sousedé přistoupit k avizovanému zpřísnění. Od pátku bude totiž Slovensko až na výjimky vyžadovat při vstupu do země karanténu u lidí neočkovaných proti covidu-19.
Slovensko bude od 9. července až na výjimky vyžadovat při vstupu do země karanténu od cestujících, kteří nejsou očkováni proti nemoci covid-19. O dnešním rozhodnutí vlády novináře informoval státní tajemník (náměstek) ministerstva zahraničí Martin Klus. V současnosti při cestách na Slovensko z Česka a z dalších zhruba čtyř desítek zemí s nízkým epidemickým rizikem postačuje negativní výsledek testu na koronavirus. Slovensko také uzavře menší hraniční přechody se sousedními zeměmi, včetně České republiky.
Česká republika je pevně začleněna do EU a otázka jejího členství v ní by neměla být součástí politické diskuse, domnívá se premiér Andrej Babiš (ANO). Neznamená to ale, že by proto mělo Česko automaticky přejímat vše, co vypracují „eurokrati“ v Bruselu nebo „progresivní politické elity ve velkých zemích“. Babiš to řekl na konferenci Výzvy pro transatlantické vztahy v pražském Kongresovém centru. Podle Babiše být pevně integrován v EU znamená být velmi aktivním členem a když to je potřeba, tak mít odvahu být kritický.
Pražský městský soud dnes zrušil část opatření ministerstva zdravotnictví, podle kterého je možné z některých zemí před návratem do České republiky individuální dopravou vyžadovat negativní test na covid-19. Pro návrat veřejnou dopravou povinnost zachoval. Vtiskové zprávě to uvedl soudce Štěpán Výborný. Podstoupit test na covid-19 před vstupem na území Česka při cestě individuální dopravou je nyní nutné jen při návratu ze zemí s velmi vysokým rizikem nákazy.
Slovenská vláda o dalších 40 dnů prodloužila nouzový stav, který v zemi platí od loňského října a který by jinak skončil tento pátek. Kabinet současně zakázal obyvatelům země cesty do zahraničí na dovolenou, zpřísnil tím stávající zákaz vycházení, informovali o tom dnes zástupci vlády. Prodloužení stavu nouze bude muset dodatečně potvrdit parlament, ve kterém mají vládní strany pohodlnou většinu. Někteří koaliční poslanci se ale k věci už dopředu postavili odmítavě.
Německo nebude na hranicích žádat od řidičů kamionů testy na koronavirus. Na dnešním summitu Evropské unie to podle diplomatického zdroje Hospodářských novin (HN) prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. Český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka řekl médiím, že o případných změnách zatím nemá informace. Německo od 14. února považuje Českou republiku za oblast s výskytem nebezpečných mutací koronaviru, proto pro příjezdy z Česka vyžaduje bez výjimek negativní testy.
Do Německa mohou od neděle z českých pendlerů dojíždět jen zdravotníci, oznámilo spolkové ministerstvo vnitra. Sasko už v pátek uvedlo, že vedle zdravotníků umožní vstup i pracovníkům v zemědělství. Bavorsko dosud žádné výjimky neurčilo. Německo s účinností od neděle bude Českou republiku považovat za oblast s vysokým výskytem koronavirových mutací.
V Česku kvůli politickému sporu skončí v neděli nouzový stav, což ještě více zkomplikuje tažení proti pandemii covidu-19. Tak německá média informují o dění v České republice, kterou Německo s účinností od neděle zařadí na kritický seznam zahraničních oblastí s vysokým výskytem mutací koronaviru. Deník Sächsische Zeitung napsal, že do této situace, kvůli které se na hranice vrátí policejní kontroly, se Česko dostalo samo.
Rakousko od půlnoci uzavře 45 menších hraničních přechodů s Českem a Slovenskem. S odvoláním na nařízení ministerstva vnitra o tom ve středu informovala agentura APA. Opatření se dotkne například hraničních přechodů ve Smrčné u Nové Bystřice, v Čížově u Znojma či tří menších přechodů v Českých Velenicích. Už v sobotu Rakousko kvůli vysokému počtu nakažených koronavirem obnovilo na hranicích s Českem a Slovenskem kontroly.
