Roušky budou od září povinné i v kadeřnictvích a dalších podobných službách nebo restauracích mimo dobu konzumace, povinné budou pro hosty i obsluhu. V říjnu se budou nosit také ve volebních místnostech. V tiskové zprávě a na brífinku to oznámilo ministerstvo zdravotnictví. Znovuzavedení nošení roušek ve veřejných vnitřních prostorách, školách a hromadné dopravě ohlásili členové Rady vlády pro zdravotní rizika už v pondělí.
Senátor a lékař Jan Žaloudík se ostře postavil proti plošnému nošení roušek s tím, že je to, mimo jiné, nedůstojné. Koronavirus je podle něj jen další virózou, kterou přeceňujeme a přijatá opatření společnosti škodí víc, než virus samotný. Podle senátora by mohla nastat doba covidí, kdy bude pandemie používána jako regulátor společnosti.
Ve speciálních a mateřských školách nebude podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) povinné nošení roušek.
Co však z manuálu dělá jedno velké zklamání – ano, skandál –, je doporučení ředitelům škol, aby domů poslali každého žáka, u kterého bude spatřen aspoň jeden symptom covidu.
Po oznámení návratu roušek do všech vnitřních prostor a veřejné dopravy od 1. září vzali lidé hned v úterý lékárny útokem. Velký zájem o roušky, který neočekávané vládní nařízení způsobilo, potvrdila většina oslovených lékáren. V některých případech se úterní prodej zvedl několikanásobně. Podle lékárníků ale nehrozí, že by i přes zvýšený zájem došlo k vyčerpání zásob ochranných pomůcek. Ceny roušek a respirátorů nicméně zůstávají stále na úrovni, které dodavatelé nastavili během nouzového stavu.
Vypnutí ekonomiky z důvodu obav z koronavirové nákazy a následná krize drtivě dopadla na řadu firem. Některé nyní přežívají na státních programech a čekají na podzim, kdy by měl skončit Antivirus, který jim pomáhá platit mzdy pracovníků. V nadcházejících dvou měsících tak má dojít k propouštění a pražské firmy odhalují, jak bude vypadat období výpovědí.
Fráze, že štěstí přeje připraveným, je hodně obehrané klišé. Ale funguje. Teď je nejvyšší čas dobře se připravit na první podzim s koronavirem. Podzim, k němuž kromě krásného barevného listí a měkkého slunce patří i úplně normální rýma, kašel, viróza a taky vlna chřipek. To všechno má stejné klinické příznaky jako čínský koronavirus. Největší riziko je teď v tom, že se začneme bát, když kdokoli kolem nás zakašle nebo vytáhne kapesník. A společnost bude na všechny lidi s banální rýmou tlačit, aby zůstali doma.
Roušky se vrací. Od 1. září budou opět povinné v MHD, vnitřních veřejných prostorách a na vnitřních hromadných akcích.
Nejčernější obavy se naplnily.
Od 1. září bude znovu zavedena povinnost nosit roušky ve všech prostředcích hromadné dopravy, veřejných vnitřních prostorách a na vnitřních hromadných akcí.
Žijeme ve zvláštní zemi. Máme tady dvě kasty nezaměstnaných, v jejichž životní úrovni je řádový rozdíl. Obě kasty přitom sedí doma a nic nedělají. První jsou regulérní nezaměstnaní, kteří se objevují v řádných statistikách. Dostávají podporu v nezaměstnanosti přesně podle zákona. Ta bez ohledu na výši předchozího platu nemůže být vyšší než 19 389 korun měsíčně.
V karanténě je podle čísel z počátku srpna přibližně 4800 lidí. Přestože má poměrně volná pravidla, hrozí za její porušení pokuta až do výše tří milionů korun. Ministerstvo zdravotnictví však přiznává, že hygiena a policie nemají takové kapacity, aby dodržování karantén důsledně kontrolovaly. Policie dodává, že se kontrol účastní pouze v ojedinělých případech.
Rakouské ministerstvo zdravotnictví nařídilo zpřísnit zdravotní kontroly na hranicích se Slovenskem, Itálií, Slovinskem a Maďarskem. Informovala o tom dnes agentura APA, podle které výnos zveřejnilo ministerstvo v registru již v pátek. V Rakousku v posledních dnech roste počet nakažených koronavirem. V mnoha případech se lidé přitom infikovali na dovolené v zahraničí.
Od března se na této stránce i jinde objevují skeptické hlasy, že vládním epidemiologům je potřeba příležitostně odmlouvat, podrobovat jejich soudy kritice, neodezírat ze rtů.
I přes navýšení objemu dotace na státní lázeňské poukazy se řada zařízení nechce programu účastnit. Důvodem je složitá administrativa či riziko, že kvůli chybám nebude stát proplácet příspěvky a všechno přijde na vrub lázním. Další komplikací je, že dotace se vyplácí z veřejných peněz a jednotlivá zdravotnická zařízení tak mohou přijít o možnost získat státní příspěvek na opravy v nejbližších letech.
Kvůli rostoucímu počtu případů nákazy koronavirem vydalo v pátek Rakousko nejvyšší stupeň varování před cestami do Chorvatska.
Česko vyřadí Španělsko s výjimkou Kanárských ostrovů od 24. srpna ze seznamu bezpečných zemí. Čeští turisté tak při návratu ze země po tomto datu budou muset předložit negativní test na covid-19, nebo jít do karantény.
Dnes tedy víme, že cenou za liberální epidemická opatření v zemi velikosti České republiky není nekontrolovatelný, exponenciální nárůst infekce, ale zřejmě několik set nebo několik tisíc předčasných smrtí.
Přední ruský odborník pro výzkum plicních onemocnění profesor Alexandr Čučalin opustil etickou radu ministerstva zdravotnictví. Krátce poté obvinil i dva vedoucí lékaře zapojené do vývoje vakcíny ze zanedbání lékařské etiky. Důvodem jeho rezignace je přesvědčení, že vakcína Sputnik V proti koronaviru, jejíž schválení oznámil ruský prezident Vladimir Putin, není zcela bezpečná. Lékař je deprimovaný z postoje některých ruských vědců a jejich podle něj nezodpovědných výroků o připravenosti vakcíny. O případu informoval server Daily Mail.
Děti do deseti let při cestování do Řecka negativní test na covid-19 a lékařské potvrzení v angličtině mít nemusí, uvedlo na twitteru ministerstvo zahraničí.
Řadu zemí, která zařadila Česko kvůli šíření koronaviru na rizikový seznam, rozšiřuje Řecko.
Léto je k rekreaci a k nadechnutí se. Ale v roce koronaviru jako by nám stoupenci teorie, že pandemie s námi bude několik roků a že už na podzim přijde druhá vlna, ani ten zasloužený oddech nechtěli dopřát. Média své publikum vytrvale bombardují počtem nových pozitivních testů a zavádějícími tzv. kumulativními čísly nakažených od 1. března.
V každém kraji bude jedno odběrové místo s posílenou testovací kapacitou pro cestovatele do Řecka, většinou při krajské nebo fakultní nemocnici.
Zatímco premiér Andrej Babiš si užil svou dovolenou na Krétě v moři, stále je více jak sto tisíc lidí v nejistotě, zda za tři týdny neztratí svou práci. Než se ministři hnutí ANO a sociální demokracie rozprchli ze svých resortů, nestačili schválit pokračování programu Antivirus, který firmám zpětně proplácí mzdy a pomáhá tím držet nízkou nezaměstnanost.
Program měl být pomocí pro více jak sto tisíc dohodářů, přesto jich nakonec na reálnou pomoc může dosáhnout jen několik tisíc. Varuje před tím Asociace malých a středních podniků a živnostníků, podle kterých se jedná o typicky vládní program s několika otazníky a překážkami. Mezi dohodáře se řadí například matky samoživitelky či invalidní důchodci. Finanční správa vyplácí příspěvky od pondělí a za jeden den stihla vyřídit přes 500 žádostí.
Koronavirové vypnutí společností a ekonomik řady států přineslo nejhlubší propad v prosperitě za desítky let. Zároveň bylo velkým civilizačním testem. Ukázalo se, které země jsou schopné dostat pod kontrolu virus, jenž je stále považován pro část společnosti za příliš nebezpečný na to, aby se nechal volně šířit. Právě ta kontrola je zásadní. Je to nejlepší prevence proti plošným karanténám a vypínání společností. Ten, kdo ji zvládne, se dokáže vyhnout chaosu, panice, které přirozeně vedou k dalším generálním karanténám. Na podzim, až se koronavirus bude proplétat s dalšími běžnými sezonními infekcemi, to bude obzvlášť důležité. Základem bude velmi rychle rozpoznat, kdo má běžnou rýmu, kterou nikoho neohrožuje, a u koho jsou naopak na první pohled úplně stejně vypadající potíže příznaky covidu-19.
Turisté České republiky budou smět do Řecka od 17. srpna jen s negativním testem na koronavirus. Podle agentury Reuters to v pondělí oznámila řecká vláda. Test bude muset být starý maximálně 72 hodin. Opatření se dále dotkne cestujících ze Švédska, Belgie, Španělska a Nizozemska. Řecko je pro Čechy oblíbená turistická destinace, svou dovolenou tam minulý týden trávil například premiér Andrej Babiš.
Čím byla karanténa tvrdší, tím méně se nakupovalo, více šetřilo a víc poškozovala ekonomika. To je případ nás, Polska, Německa, Švédska.
Přestože je v Česku aktuálně největší počet nakažených od vypuknutí koronavirové krize, nedá se atmosféra ve společnosti absolutně srovnávat s březnem, kdy se virus do České republiky dostal. Lidé se přestali na první pohled obávat závažnosti nemoci covid-19 a z velké části se vrátili k normálnímu způsobu života. Může za to především nízký počet vážných případů a zemřelých v České republice. Z čeho mají Češi naopak obavu, jsou ekonomické důsledky vládních opatření.
