Tag: podcast

Články k tagu

Kdo nezbrojí, není Čech. Válečná hysterie zatemňuje mozek

Evropa chce razantně zvyšovat výdaje na obranu. A Česko nezůstává pozadu. Slovy ministryně Černochové má v plánu dávat v roce 2030 na zbrojení až čtvrt bilionu korun. "Evropa hraje malou roli a je totálně závislá na americké armádě. Pro USA nejsme partner, Evropa nemá žádnou vyjednávací sílu," tvrdil Dalibor Balšínek. "Teze, že zbrojení se vyplácí, je podivná," myslí si Jiří Peňás. Peníze podle něj logicky budou chybět jinde. Má největší zájmy na rozpumpování zbrojního průmyslu Německo, aby tak zalátalo díru, která zbyde po omezení produkce aut?

Stala se Ukrajina kořistí velmocí? Byly jiné varianty pro mír?

Turbulentní situace kolem války na Ukrajině, kterou odstartoval výbuch v Oválné pracovně, vyvolala bouři i v rámci podcastu Echo Porada. Volodymyr Zelenskyj jednání s Donaldem Trumpem nezvládl. Ale co to znamená pro Ukrajinu? „Trump se teď snaží uhasit požár, což je dobře,“ tvrdí Daniel Kaiser. „Ale vadí mi, že když Ukrajina jako menší spojenec je na kolenou, tak si Amerika neodpustí svého bývalého klienta ještě zkasírovat.“ „Trump podle mě dělá dohodu s Putinem a Ukrajinu chce odrbat koloniální smlouvou a tím, že ji donutí přijmout ruské požadavky,“ říká Jiří Peňás. „A my bude ruským zákuskem.“

Až Trump a Putin donutili Evropu k akci. Politici jsou odtržení od reality, říká šéf zbrojařů Hynek

Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek byl hostem Echa Pavla Štrunce a tvrdí, že vlády evropských států dlouho ignorovaly varování a teprve nyní se pod tlakem vnějších okolností probouzejí k akci. Zmínil i to, že přechod k posílení obranných kapacit bude složitý a vyžaduje změnu přístupu.

Naše vláda pravicová nebyla, říká Stanjura. Green Deal, nebo peníze na obranu? Volba je jasná

Ministr financí a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura byl hostem Echa Pavla Štrunce. Chce doporučit vládě, aby se výdaje na obranu zvýšily už příští rok, a to zhruba na 2,2 % HDP. Dlouhodobým cílem je navýšení až na 3 až 3,5 % HDP. Kde peníze vezme? „Ani bohatší země nejsou schopny současně platit výdaje na dekarbonizaci a výdaje na obranu. Pro mě je priorita jasná: razantně snížit výdaje na dekarbonizaci a tyto ušetřené peníze investovat do obrany,“ uvedl ministr.

Do roku 1929 byla KSČ druhá největší po Komunistické straně Sovětského svazu

Ačkoli dnes se k levici nechce skoro nikdo hlásit, v průběhu celého 20. století jsme byli mnohem levicovější než všichni naši sousedé ve střední Evropě. A zejména po II. světové válce vzhlíželi Češi – na rozdíl od Slováků, Maďarů, Poláků, Rakušanů a Němců – k ideálům socialismu s mnohem většími nadějemi a pozitivním očekáváním. Jedním z příčin naší levicovosti byla historicky daná tendence k většímu rovnostářství.

AfD v Sasku má skutečně i nacistické sklony, Lužičtí Srbové mají hybridní identitu

Německo o víkendu čekají spolkové volby. Jak se k nim staví v saské a braniborské Lužici, kde od minulých voleb vzrostla záliba mládeže v neonacismu? Ostatně je to vůbec pravda, anebo pověsti přehánějí? Jak to vypadá v hlavním městě Lužice Budyšíně na tamních demonstracích AfD, které se konají každé pondělí? A jak se v tom všem motají Lužičtí Srbové? O tom všem hovoří bratři Jakub a Lukáš Novosadovi v nové epizodě podcastu Hej, Slované se svými hosty, kteří s osobním pobytem v Lužicí spojili roky svého života: etnologem Leošem Šatavou a rusistou a sorabistou Kryštofem Peršínem. V druhé části epizody je řeč především o tom, v jaké kondici jsou a jaké vyhlídky před sebou mají malé jazyky a národy bez vlastního státu. Mají tu nejlepší éru právě teď čerstvě za sebou a smráká se nad nimi? Anebo ještě pořád je naděje, že toto významné a přehlížené kulturní dědictví lze zachránit?

Influenceři, design a ukrajinský kaolin. Jak Matouš Syrový buduje rodinné impérium koupelen

Hostem Hrotu Pavla Štrunce byl Matouš Syrový, spolumajitel firmy Koupelny Syrový. Jeho byznys, který před pěti lety převzal od otce, dnes dosahuje obratu kolem 150 milionů korun. „Táta měl prioritu v objemu zboží, já to mám jinak. Když jsem firmu v roce 2019 začal řídit, nastavil jsem marži tak, aby to dávalo smysl. Chci dělat hezké věci,“ říká mladý podnikatel a dodává, že neprodávají produkty, ale zážitek, který při užívání jejich koupelen zákazníci mají.

Zopakujeme si s Donaldem Trumpem 30. léta minulého století?

Současné dění bývá často přirovnáváno k 30. létům 20. století. Skutečně lze nalézt řadu podobností: I tehdy vše začalo hospodářskou krizí, která v Československu – stejně jako později i v České republice - trvala déle než v okolních zemích. Tehdy i dnes začaly sílit nacionalistické nálady, odpor vůči establishmentu a elitám vedl k popularitě fašismu (ve 30. letech) nebo pravicového extrémismu (dnes). Obecným jevem byla sílící nedůvěra v systém parlamentní demokracie, která byla – stejně jako je dnes – označována za zkorumpovanou, neakceschopnou, zbyrokratizovanou a skomírající. A do toho přišel agresor – tentokrát v podobě Hitlera, dnes v podobě Putina.

Odsuny národů, mnichovanství, nové a nové garance hranic… Aneb žije střední Evropa revival svých dějin?

V posledních dnech a týdnech se do světového dění a slovníku vracejí fráze, u kterých se zdálo, že patří minulosti – například odsun národa. Anebo se objevují spojení, která se vracejí pravidelně, pravidelně vzbuzují velké naděje, ale nakonec je za nimi marnost – například světová garance hranic některého státu. A protože jsou to termíny intenzivně spojené rovněž s dějinami střední a slovanské Evropy, věnuje se nejnovější epizoda sourozeneckého podcastu Hej, Slované právě jim. Garance hranic Ukrajiny, odsun Němců, změna hranic Polska, repatriace a reemigrace Slováků, naopak neodsun slovenských Maďarů. To vše Jakub a Lukáš Novosadovi probírají se svým hostem, historikem Michalem Stehlíkem.

Jubilejní stý díl podcastu Echo Porada sledovalo živě přes 10 tisíc diváků

Unikátní stá epizoda podcastu Echo Porada se setkala s nebývalým zájmem. Středeční živé vysílání sledovalo na všech přístupných kanálech více než 10,5 tisíce diváků a posluchačů. "Jsou to skvělá čísla," hodnotí Michael Skřivan, specialista na sociální sítě. Dodává i pozoruhodný fakt, že diváci prakticky vysílání neopouštěli a vydrželi sledovat celý hodinu a půl trvající přímý přenos.

Co s dětmi? Příslib, že vzdělání je klíč k úspěchu, se začíná drolit

Máme zde novou menšinu? Někteří sociologové mají za to, že ano. Kdysi to menšina nebyla, ale časy se mění. Přelomový byl rok 2018, kdy bylo poprvé na světě více lidí nad 65 než pod 5 let. Ano, zmíněnou menšinou jsou děti. Třeba německý sociolog Aladin El-Mafaalani má za to, že daná skupina již vykazuje i jiné „menšinové“ rysy než to, že je malá. Dětem se přestává dařit.

Inspirace pro svět? V Srbsku probíhá sametová revoluce. Studenti trollí prezidenta, ten netuší, co s tím

V nejnovějším díle sourozeneckého podcastu se bratři Novosadovi zabývají aktuálními masovými protesty, které už více než tři měsíce probíhají po celém Srbsku a šíří se i do okolních zemí západního Balkánu. Studentům vysokých škol se podařilo probrat společnost z dlouhodobé letargie a rozpoutat jedinečnou revoluci, s níž si dosud suverénní autokratický režim Aleksandra Vučiće neví rady. Toto téma, které se nejen v Česku, ale i v západních médiích bohužel málo akcentuje, probírají sourozenci spolu s balkanisty Pavlem Trojanem a Františkem Šístkem, kteří vzpomínají i na srbské demonstrace v roce 2000, které položily režim Slobodana Miloševiće.

Módní pojem resilience: o našem životě nerozhoduje trauma ani zdraví

Jeden může získat dojem, že máme odpověď na vše: na osobní potíže, zdravotní i psychické, i na těžkosti sociální. Ta odpověď zní resilience. Dnes se s tímto pojmem setkáváme v self-help literatuře, stal se z něho evergreen akademických grantů, politiky, ekologie, psychologie, obrany. Nevýhoda super-pojmů je zjevná: sugeruje se, že na mnoho otázek máme jednu odpověď a hrozí, že nám jeden pojem bude diktovat i jedno hledisko na mnoho různých těžkostí.

Motorista Macinka: Rosteme, ale ODS a ANO nám berou agendu. Do Prahy zvu Tuckera Carlsona

Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka. „Ve volbách i předvolební kampani budeme akcentovat programovou a ideovou čistotu, koalice se mají dělat až po volbách,“ tvrdí a dodává: „Rozhodli jsme se nejít do žádné předvolební koalice, protože bychom riskovali 8% klauzuli. Přísaha dosáhla svého limitu, zatímco my rosteme," tvrdí Macinka a mluví i tom, že nestojí o to, aby jejich členové skončili jako vysloužilí staříci v poslaneckých lavicích nebo ministerských funkcích.

Od poslaneckých reversů až k Národní frontě

Praxe prvorepublikových stranických sekretariátů vyvolala odpor k politickým stranám. První republika pro nás není jen vrcholem našich novodobých dějin, znamená v řadě ohledů vzor, ze kterého odvozujeme naše takzvané demokratické tradice. Například ústava ČR byla do značné míry opsána od té prvorepublikové. Ovšem praxe politických stran, jak fungovala za I. republiky, rozhodně nepatří k zářným příkladům demokracie.

Bude Ústavní soud rušit volby? Covid je z laboratoře. Potvrzeno!?

Za jakých okolností se může Ústavní soud vložit do voleb? Komentátoři Týdeníku Echo řeší názory jeho předsedy Josefa Baxy. Kdo může za Green Deal. A drolí se na Slovensku koalice, nebo u sousedů hrozí převrat? CIA říká, že covid skutečně mohl uniknout z čínské laboratoře. S jeho výzkumem však původně začali Američané.

Požrala sametová revoluce svoje děti?

Proč bývalí disidenti, kteří vyjednali s vedením KSČ sametové převzetí moci, prohráli? – Vše začalo v létě 1990 po volbách, kdy Václav Klaus využil příležitosti, neodjel na dovolenou, a naopak začal objíždět republiku a přemlouval regionální centra OF ke své podpoře. Krajská a okresní centra OF byla tehdy nespokojena s Koordinačním centrem OF a pomalým postupem reforem a toužila si to konečně vyřídit s místními nomenklaturními bratrstvy.

Amerika i Rusko chtějí své sféry vlivu. Trump kombinuje sílu a technologie, na to Putin nestačí

„Bylo to drsné, Trump šel na dřeň, mluví ke svým voličům bez ohledu na spojence, na Evropu. Mluví především k těm, kteří ho zvolili,“ komentuje Jan Švejnar svoje pocity z inauguračního projevu prezidenta Trumpa. Ekonom z kolumbijské univerzity a CERGE-EI se v rozhovoru zamýšlí nad politickou strategií Donalda Trumpa, jeho ekonomickými kroky a vlivem na globální dění. „Zkušenost je dobrá věc a v případě staronového amerického prezidenta je to vidět i na jeho působení v prvních dnech. Bidenova administrativa zašla v hodnotových věcech příliš daleko a příliš rychle. Lidé byli zneklidněni a Trump jim hrál do noty,“ konstatuje Švejnar.

Nejzbytečnější dálnice v Česku je na Moravě! Šlo to i jinak? Nešlo, lidé dálnice chtějí!

Na sklonku loňského roku byl otevřen nový podstatný úsek dálnice D55 na Bzenec a Hodonín. Hejslované k němu mají osobní vztah, jelikož začíná za domem jednoho z nich. Jakub i Lukáš roky sledovali, jak se stavba zakládá, roste, jak mění krajinu, novou dálnici si oba ihned projeli a hodnotí její existenci každý svým pohledem: Jakub jako domácí, Lukáš jako přespolní. První je ke stavbě smířlivý, druhý je k ní skeptický a považuje ji za zbytečně velkorysou – preferoval by pro tuto oblast střídmější dopravní řešení. Jakub staršího bratra naopak uklidňuje a nabízí mu pohledy místních.

Na životních křižovatkách se o racionalitu neopřeme. L. A. Paulová o transformačních zkušenostech

Základní filozofická výzva „myslete za sebe sama“ by se dnes dala přeformulovat na tezi „čiňte informovaná rozhodnutí“. Na racionalitu, která má být našim nejjistějším průvodcem světem, se vůbec klade značný důraz, nejen ve filozofii. Škoda jen, namítá americká myslitelka L. A. Paulová, že v těch nejdůležitějších věcech, v těch, které opravdu rozhodují o našem životě, se racionálně rozhodovat nemůžeme.