Přibližuje se český a polský pohled na události roku 1945 a konec druhé světové války? „Když jsem před dvaceti lety napsal článek o tom, proč se 8. květen v Polsku neslaví a v Česku ano, vyvolalo to bouři. To se mění a je to i politický instrument v rámci nového ochlazování vztahů mezi EU a Ruskem,“ říká Maciej Ruczaj.
Může být cynismus obdivuhodný? Zjevně ano, aspoň to zjistil bulharský politolog Ivan Krastev, který po zvolení Donalda Trumpa inicioval mezinárodní výzkum. Ve státech od Číny, přes Indii po země EU a Brazílii se obyvatel ptal, co si od Trumpa slibují. Překvapivě existovaly jen dvě oblasti, kde se lidé nového amerického prezidenta obávali: byly to země EU a Jižní Korea. Ostatní obyvatelé vyhlíželi budoucnost s nadějí. A Krasteva zarazila ještě jedna okolnost: mnozí lidé udávali, že je fascinuje Trumpův cynismus.
První díl nového pořadu Echo Prime Time se právě rozbíhá na serveru Echo24, YouTube, nebo Radiu Prostor. Moderátor Pavel Štrunc v něm otevřel nejdůležitější politická, ekonomická i společenská témata týdne, a hned na úvod si do studia pozval dvě výrazné politické osobnosti – Karla Havlíčka (ANO) a Jana Skopečka (ODS). Omlouváme se všem divákům za technické potíže, které provázely start vysílání, kdy jsme na platformě YouTube a na Facebooku vysílali na začátku bez zvukové stopy. Po skončení přenosu si však můžete celý záznam diskuze můžete pustit znovu.
Tradiční média se přežila, už nemohou plnit roli „strážců bran“, kteří rozhodují o tom, kdo smí být připuštěn do veřejné debaty. Jejich místo zaujímají média nová, pružnější, přizpůsobenější duchu doby a představám publika a tak dále a tak podobně. Něco podobného člověk slyší často a jistě je na tom velký kus pravdy. Pokud ale ta nová a lepší – demokratičtější, pluralitnější, svobodnější a bůhvíjaká ještě – hrají dnes vůdčí roli, měla by si to připustit a nehrát si na outsidery z undergroundu, když se jim to hodí. Tu značně vypočítavou vyhýbavost některých nových mediálních hvězd ilustruje nedávné dění kolem podcastu Joea Rogana.
Témata velikonočního týdne? Turkovo rychle a zběsile i úmrtí papeže. Je otázka, zda svatý otec byl klasický církevní konzervativec, nebo „tančil dobové tance“. „Své environmentální encykliky měl načasované tak, aby vyšly před klimatickou konferencí OSN,“ připomíná Daniel Kaiser. „Ještě v Argentině byl skutečně hodnostář chudých,“ říká Jiří Peňás.
Drsná politika Donalda Trumpa může mít pro Evropu pozitivní efekt, tvrdí v podcastu Echo Pavla Štrunce viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar: „Trumpův tlak nás možná konečně donutí využít to nejcennější, co máme – půlmiliardový vnitřní trh – a začneme se starat o vlastní bezpečnost a obranu.“ Pokud však Spojené státy budou dál prosazovat vysoká cla, Evropa podle něj musí reagovat: „Z ekonomického hlediska bychom měli zachovat poker face, ale z politického je to nereálné. Cla jsou připravená.“
Jste vyhořelí? Jestli jste se podpálili, není divu. Takto realisticky by na vlnu vyčerpání v celém západním světe možná zareagoval antický myslitel. Únava i stavy těžšího vyčerpání jsou v kontextu antické nauky o čtyřech tělesných šťávách chápány jako jevy nedramatické. Nastávají tehdy, když se člověk zpravidla svým vlastním přičiněním dostal z rovnováhy. Ideální je udržovat harmonii čtyř šťáv.
Ačkoli za protektorátu chodili Češi na jeho komedie a smáli se jeho vtipům, po válce se český národ obrátil k Vlastovi Burianovi zády a obvinil ho z kolaborace. Byl držen ve vazbě od května do září 1945. Nakonec mu nic nedokázali a museli ho pustit.
Hostem podcastu Men’s Factor byl vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. „Evropa usnula na růžovém obláčku. Po pádu Sovětského svazu jsme demilitarizovali, odzbrojili se a místo bezpečnosti řešíme jen ekonomiku a pohodlí,“ říká Foltýn. Podle něj je základní funkcí státu udržovat bezpečnost a být připraven použít sílu vůči vnějším hrozbám.
Tragická událost, kdy jedna z maminek zavražděné studentky na filozofické fakultě, spáchala sebevraždu. Ministr Rakušan odmítá připustit jakékoliv pochybení policie. „Je to pobuřující. Ten, kdo se od začátku ptal na práci policie, byl označován za bezcitné monstrum,“ říká Dalibor Balšínek. „Ta představa, že se vše vyřeší mediálně, že se vše pojmenuje a popíše? To nepřináší spásu,“ namítá Jiří Peňás.
Z míst se stávají ne-místa, non-lieu, jak zní výraz francouzského etnologa a antropologa Marca Augého. Toho cituje Charles Taylor, jeden z nejvýznamnějších myslitelů současnosti ve své nové knize Cosmic Connections (2024). Příkladem takového nemísta je pro Taylora letiště. Je místem bez kulturního a historické zakotvení. Procházejí jím lidé z nejrůznějších koutů světa. Různosti je zde tolik, že se převrací v homogenitu. Vše má být bezprostředně srozumitelné, ideální je komunikovat gesty, jakmile se u přepážky začne mluvit, značí to problém. Nejlépe mlčky ukázat pasy, sundat boty, vyprázdnit tašku, nazout boty – a zmizet.
O Černé Hoře toho dnes našinci příliš nevědí, ale v 19. století byl cílem a vzorem skoro každého vlastenecky zapáleného Čecha.
Jaké šance má George Simion, náhradník za vyloučeného kandidáta v rumunských prezidentských volbách? Daniel Kaiser s ním udělal rozhovor a na Echo Poradě k tomu říká: „Rumunsko může být takový trenažer pro Evropu. Polské tajné služby se už prý těch rumunských vyptávaly, jak se jim ,zlobivého` kandidáta podařilo vyblokovat.“
Designérka Anna Marešová, známá nejen svými ikonickými intimními pomůckami, ale také spoluprací na nové lanovce na Ještěd, byla hostem podcastu Hrot Pavla Štrunce. Po letech, kdy firmu vedla prakticky sama, říká: „Dotáhla jsem to tak daleko, jak to šlo. Teď potřebuji partnera – ať už investora, nebo ředitele.“ Studio Anna Marešová designers před pár dny dokončilo poslední práce na podobě nové lanovky na Ještěd, která v budoucnu spojí konečnou tramvaje v Horním Hanychově s vrcholem nejznámější dominanty Liberce.
Hostem podcastu Men‘s Factor byla poručice Terezie Janíková z pražské kriminálky, která řeší případy sexualizovaného násilí, domácího týrání i brutální šikany mezi dětmi.
Bezzubé básnictví, řekl by jeden. Jenže současný kanadský filozof Charles Taylor ukazuje, že mnohé moderní revoluce stojí na roznícené představivosti.
Češi nebyli během II. světové války ani aktivní odbojáři, ale zároveň ani příliš aktivní kolaboranti. Němcům vyhovovala naše pasivní loajalita, neměli sice s námi pozitivní úmysly, ale během války potřebovali klid na práci.
„Posmívali se nám, stáli jsme na slepé koleji, ale teď je naše politika v centru dění,“ pronesl po letošní druhé inauguraci Donalda Trumpa americkým prezidentem maďarský premiér Viktor Orbán. Ten je u moci bez přerušení již patnáct let, vládne s ústavní většinou, z tohoto pohledu je jedním z nejúspěšnějších evropských politiků současnosti, který přitom svou zemi neustále posouvá a mění – rozvíjí totiž svou vizi patriotů a takzvané iliberální demokracie. O tom, co to je, o tom, proč jsou historicky silné maďarsko-polské vztahy, o štědré rodinné politice Viktora Orbána, ale i o tom, že nehledě na ni Maďarů ubývá, o tom, zda je ve hře velké Maďarsko, nebo je to jenom užitečná pomůcka na sbírání politických bodů a o mnohém dalším hovoří v dalším díle svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované Lukáš & Jakub Novosadovi s hungaristou a filologem Jiřím Januškou.
Skončila demokracie v Rumunsku a Francii, kde soudy znemožnily volební účast dvěma prezidentským kandidátům? „Každá ta společnost je jiná a každá ta kauze je úplně jiná,“ tvrdí Maciej Ruczaj. „Jako podobnost vnímám stále častější trend využívat prostředky výjimečného stavu v rámci politického boje.“
Profesionální golfistka Jana Melichová, dvojnásobná šampionka Ladies European Tour, byla hostem podcastu Pavla Štrunce. Melichová na podzim prodělala operaci ploténky a nyní se chystá na návrat na profesionální okruh. „Najednou řešíte nejen návrat, ale i to, co bude, když se to nepovede,“ říká. Náklady na sezónu se tak v jejím případě přesunuly především do oblasti fyzioterapie a rekonvalescence.
V nejnovější epizodě podcastu Men’s Factor hostila dvojice moderátorů Hynek Čermák a Josef Toman advokátku Denisu Kartusovou, specialistku na rodinné a trestní právo. Mluvilo se o sebeobraně, obětech i složitých případech, kdy spravedlnost přichází pozdě, nebo vůbec.
Příběhy, které si vyprávíme o protektorátu, většinou líčí, jak moc jsme trpěli, jak jsme se statečně zúčastňovali záškodnických akcí a kolik lidí za odboj zaplatilo životem. Skutečnost je trochu jiná. Historikové uvádějí, že v důsledku okupace zemřelo asi tři sta tisíc občanů Československa, přibližně 260 tisíc z nich ale byli Židé, jejichž situace se od jiných obětí radikálně lišila.
Bývalý europoslanec Jan Zahradil v podcastu Echo Pavla Štrunce otevřeně kritizuje směřování ODS pod předsedou Petrem Fialou. Mluví o nezodpovědné kampani SPOLU pro podzimní parlamentní volby i své budoucnosti v politice. Zahradil bude jako expert na zahraniční politiku spolupracovat s Motoristy sobě.
V sobotu 15. března proběhlo v Bělehradě zřejmě největší protestní shromáždění v historii Srbska. O protestu v živém přenosu informovala největší světová média, věděl o něm doslova každý. Ostatně podle odhadů se v srbské metropoli sešel milion lidí. I proto se očekávalo, že demonstrace vyústí v otevřený střet s ozbrojenými složkami a podporovateli vládnoucího režimu. K tomu ale nedošlo, stalo se něco jiného. Patnáctiminutové pietní ticho za oběti tragédie pádu střechy hlavního nádraží v Novém Sadu, k němuž došlo loni 1. listopadu, narušila podivná tlaková vlna, patrně výstřel z nějaké v Srbsku zakázané zbraně. Spekuluje se o zvukovém dělu, v následujících dnech by mělo proběhnout nezávislé zahraniční vyšetřování. Jak a proč k tomu došlo? Jak se situace vyvíjí dál? O tom v další epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub & Lukáš Novosadovi.
Začínají předvolební kampaně. ANO se drží zpátky, Spolu sází na zahraniční politiku, antibabiše a reflexní zelenou barvu. „Na Twitteru se o novém zbarvení Spolu mluví hodně, ale přinese to i voliče?“ ptá se Pavel Štrunc. A za bukem číhá STAN. „Přitom je to nejproradnější strana. Bez programu, půjdou do koalice s kýmkoliv, jsou bezpáteřní,“ říká Dalibor Balšínek.
„Ideály nám mohou říci něco důležitého o tom, kým bychom chtěli být. Ale kompromisy nám říkají, kým jsme,“ píše v knize O kompromisu a shnilých kompromisech izraelský filozof Avishai Margalit. Ač nepříjemné bývají kompromisy nevyhnutelné. Bez kompromisu bychom nedaly dohromady snad žádný vztah, přitom vztahy – nejen třeba partnerské, ale i ty mezi občany – jsou právě pro demokracii ústřední: umožňují nám myslet a postihnout složitost situací, v níž se nacházíme.
Mnichovskou dohodou přišlo Československo o téměř 30 000 čtverečních kilometrů území, na kterém žilo 3,75 milionu lidí. Státnímu útvaru, který tak vznikl, se říká Druhá republika. Představitelé tohoto státu tvrdili, že je třeba se poučit z chyb První republiky.
Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl poslanec hnutí ANO Patrik Nacher. „Koalice nás roky ignoruje, a když chce PR, tak nás pozve na schůzku až poté, co už rozhodla. To přece nedává smysl,“ tvrdí. Vláda podle něj s opozicí odmítá dlouhodobě jednat a místo toho ji využívá jen k mediálním hrám. Rozhoduje se sama a opozici jen zve na schůzky, kde už nelze nic změnit. „My tam nebudeme dělat stafáž, aby si pak vláda mohla v médiích stěžovat, že jsme neústupní,“ dodává.
Minulý týden byla v Bosně a Hercegovině preventivně posílena mise EUFOR, mimo jiné i sto padesáti českými vojáky. Došlo k tomu v reakci na mediální výstupy a politické kroky prezidenta srbské entity Milorada Dodika, který byl za nerespektování nařízení kanceláře Vysokého představitele při EU pro Bosnu a Hercegovinu Christiana Schmidta soudem v první instanci odsouzen k odnětí svobody na jeden rok a k zákazu vykonávání funkce prezidenta na pět let. Dodik spolu se svými spolupracovníky v reakci na rozsudek přijal několik zákonů, jež jsou v rozporu s ústavou Bosny a Hercegoviny. Protože si toho je vědom, preventivně požádal o vojenskou pomoc Vladimira Putina. Takové zprávy pochopitelně vyvolávají v Evropě obavy, a po čase proto opět přitáhly pozornost k přehlíženému regionu. O vývoji situace a příčinách nové eskalace starých konfliktů diskutují bratři Novosadové s historikem Ondřejem Žílou.
