Atentát na Charlieho Kirka dosud rezonuje českým veřejným prostorem, a to navzdory tomu, že mnozí jeho odpůrci i obhájci se vyznávají z toho, že o výrazném americkém konzervativci nevědí mnoho. „Mimořádně působivé na něm bylo to, že přišel mezi levicové studenty a hodiny s nimi tvrdě debatoval. To je mimořádný intelektuální výkon, já bych odpadla asi tak po půl hodině,“ říká Tereza Matějčková.
Už v neděli bude hostem Pavla Štrunce místopředseda ODS Martin Kupka. Čeká nás konec Green Dealu? A postaví se vláda v Bruselu ostře proti ETS2? Jak chce ODS přesvědčit voliče, že si zaslouží jejich hlasy? Martin Kupka v Echo Prime Time! Předvolební inventuru uděláme s bývalým prezidentem Václavem Klausem. Jak se změnila česká pravice, stydí se za ODS, koho bude volit a proč? A kdo by měl být příští premiér?
Zklamání a ztráta patří dnes k nejsilnějším soukromým pocitům i politickým náladám. Americký filozof a praktikující psychoanalytik Jonathan Lear navrhuje i proto obrátit pozornost jinam – k vděčnosti. Ne proto, aby bolest popřel, ale aby ukázal její paradoxní povahu: vděk je zároveň pocit i postoj, přirozený i nepřirozený.
Hodnocení bitvy na Bílé hoře rozděluje Čechy. Pro většinu z nás je to počátek doby temna, násilné rekatolizace, útlaku a odchodu národní elity do emigrace. Pro katolíky je to naopak vítězství té pravé víry a počátek kulturního i ekonomického rozkvětu českých zemí.
Echo Prime Time pokračuje sérií předvolebních speciálů. Pozvání Pavla Štrunce přijal středočeský lídr Motoristů pro volby do sněmovny Filip Turek. A nebude chybět ani předvolební inventura, tentokrát s ekonomem Lukášem Kovandou. Motoristé sobě chtějí prosadit škrty neziskovkám, úspory i vyrovnaný rozpočet. A v čem chtějí jít proti Bruselu? Jaká zelená opatření by rádi zrušili?
První zářijový víkend se v Jičíně v tamní překrásné Valdštejnské lodžii odehrál osmý ročník festivalu Worldfest Lodžie neboli „nejmenšího světového festivalu na světě“. Pozváni jsme byli i my Hejslované, a protože letošním festivalovým tématem byl náš severní soused, vložili jsme do názvu svého vystoupení otázku: „Proč se Češi zamilovali do Polska?“
Hostem Echo Porady byl Michal Kormaňák z agentury pro veřejné mínění Ipsos. Kolik je nerozhodnutých voličů? A hrozí, že propadne tolik hlasů jako před čtyřmi lety?
Letos se v Polsku odehrál malý skandál: v národním kole populární pěvecké Eurovize se objevilo duo Swada a Niczos, které svou píseň předvedlo v podlaštině. Třebaže někteří diváci byli nadšeni – ostatně duo se umístilo na druhém místě, což je velký úspěch –, mnozí naopak byli rozhořčeni a označili toto vystoupení za národní provokaci. Co je zač podlaština a proč se čtyřicetimilionový národ cítí ohrožen jazykem, kterým hovoří nanejvýš dvacet tisíc lidí? O tom je nová epizoda sourozeneckého podcastu Hej, Slované, do níž si stále ještě osiřelý starší bratr Lukáš Novosad tentokrát pozval lingvistu Vratislava Karpíška a novináře Jana Maksymiuka, který žije v Praze a patří k mluvčím podlaštiny. Ostatně vymyslel její nový zápis, postavený na české abecedě.
Do voleb zbývají čtyři týdny, kampaň ozvláštnil i útok holí na Andreje Babiš. „Nikdo nemá být fyzicky napadán, to je jasné.
TikTok a Tourettův syndrom? Pandemie ukázala, že i neurologické symptomy se mohou šířit jako kulturní trend. Odborníci popsali fenomén „TikTok tiků“: zejména dospívající dívky začaly po sledování videí na TikToku napodobovat projevy Tourettova syndromu, aniž by tímto vrozeným onemocněním trpěly. Tourettův syndrom se přitom obvykle projevuje už v raném dětství. V těchto případech se však tiky staly spíše jazykem, jímž mladí lidé vyjadřovali stres, izolaci či nejistotu.
Bývalý premiér Mirek Topolánek v nedělním pořadu Echo Prime Time uvedl, že největším soupeřem koalice Spolu ve volbách je hnutí STAN a jeho předseda Vít Rakušan, ne hnutí ANO. Pozvání Petra Fialy na pivo označil za provokaci. Premiér podle něj šel proto, že hraje „profuturo“, že STAN je koaliční partner i v příští vládě, což Topolánek považuje za chybu. Ideálním povolebním scénářem by pak podle něj byla koalice hnutí ANO a uskupení Spolu.
Hostem Echo Prime Time byl bývalý premiér Mirek Topolánek, který nabídl svůj pohled na předvolební situaci. Podle něj není největším soupeřem koalice Spolu hnutí ANO, nýbrž STAN. Povolební situaci si nejlépe představuje tak, že u vlády bude Spolu v koalici s ANO. Připomněl, že v jiných zemích podobná uskupení již fungují. V rámci bitcoinové kauzy bývalý premiér uvedl, že jde o selhání celé státní správy. Mnohem víc mu ale vadí, že tehdejší ministr Pavel Blažek jmenoval na pozici nejvyššího státního zástupce Lenku Bradáčovou.
Echo Prime Time startuje sérii předvolebních speciálů. Hostem Pavla Štrunce byl předseda SPD Tomio Okamura. Diskutoval o programu svého hnutí, hodnocení uplynulé vlády Petra Fialy i o možnostech koalic a spolupráce po volbách. „Bez hnutí ANO nelze sestavit novou opoziční vládu. Bez SPD a ANO nejde opozice sestavit,“ uvedl Okamura s tím, že to samozřejmě závisí na ANO. S jeho lídrem, Andrejem Babišem, má podle jeho slov poměrně normální vztah.
Tři dlouholetí známí, vlastně kamarádi, se vypravili do kina, aby spolu zhlédli film, o němž mluví všichni: Velký vlastenecký výlet. Předem vědí, že nemají stejné názory. Jeden se označuje za dezoláta, druhý rozhodně nikoli. A třetí usiluje jejich rozhovor moderovat. Jak to může dopadnout? Mohou se na kvalitách filmu shodnout, anebo vůbec ne?
Echo Prime Time startuje sérii předvolebních speciálů a už v neděli bude hostem Pavla Štrunce předseda SPD Tomio Okamura. S čím jde jeho hnutí do voleb? Jak Okamura hodnotí vládní politiku uplynulých čtyř let, bylo všechno jen špatně, nebo je i něco, za co lze vládu Petra Fialy pochválit? Co nabízí voličům on – svobodu a přímou demokracii, nebo i něco víc? A s kým by byl šéf SPD ochotný se bavit o možných koalicích, nebo vládní spolupráci? Zeptáme se, už v neděli ve 20:00 Echo Prime Time na Echo24 a Radiu Prostor.
Jedna parta chce nakupovat zbraně, druhá bude prostě rozhazovat. „Program Spolu není moc detailní, je to záměr – žádný klasický program se psát nebude, protože volební soubor se odehraje na rovině západ-východ, světlo-tma…“ říká Daniel Kaiser, který sliby vládní koalice rozebral v Týdeníku Echo. „Program Motoristů je daleko propracovanější, ať s ním souhlasíte, nebo ne,“ myslí si Dalibor Balšínek. „Pro typického pravicového voliče je to pastva pro oči,“ dodává Kaiser.
Naši předci nebyli vůči Slovákům zdaleka tak otevření, jako my dnes. Jazykově jsme si byli odedávna blízcí, nakonec Dobrovský bral Slováky jen jako český dialekt – něco jako Moravany. To ovšem změnila jazyková odluka v roce 1843, kdy Ludovít Štúr a Jozef Hurban odmítli biblickou češtinu, kterou prosazovali evangelíci. Rakousko-Uherské vyrovnání pak výrazně oddělilo Čechy od Slováků, protože vznikly dva téměř samostatné státy.
Echo Prime Time přineslo duel ministryně spravedlnosti za ODS Evy Decroix s Kateřinou Konečnou, europoslankyní a lídryní Stačilo! a KSČM. Pavel Štrunc v živé diskuzi od 20:00 probral nejen kauzu bitcoinů darovaných státu, ale také volební program, nebo otázku případného vystoupení z EU a NATO.
Patrně každý našinec pozná podle ikonických věží kostela Panny Marie pražský Emauzský klášter. Říká se mu ovšem také klášter Na Slovanech, což je patrně známo méně. Stejně jako to, že klášter nechal zřídit císař a král Karel IV., který skrze něj usiloval propojit kořeny přemyslovských Čech s tradicí cyrilometodějské Moravy. Ale nejen to. Ve 14. století se věřilo, že Češi na své území přišli nikoli ze západní Ukrajiny, jak víme dnes, nýbrž z Chorvatska.
„Už se nemluví o příměří, ale o mírové dohodě, což je znamením toho, že my jako Západ jsme tu válku prohráli,“ říká Daniel Kaiser o situaci po jednání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem a dalšími lídry. „Rusko od začátku mluví o tom, že chce novou bezpečnostní situaci v Evropě,“ dodává. „Už po Majdanu v roce 2014 se mluvilo o tom, že nejlepším řešením konfliktu je rozdělení Ukrajiny,“ připomíná Dalibor Balšínek. „Nemyslím si, že to směřuje k míru,“ říká Jiří Peňás.
Jsme země recidivistů? Česká republika patří k zemím s nejvyšším počtem vězňů v EU – a zároveň k těm s největší mírou recidivy. Tvrdé tresty jsou u nás vnímány jako spravedlivé a odstrašující, ale praxe ukazuje, že čím více lidí zavíráme, tím častěji se po propuštění vracejí. Využití alternativních trestů a mediace je ve srovnání se západními zeměmi méně časté. Počet vězňů tak vypovídá nejen o kriminalitě, ale i o našem chápání viny a spravedlnosti.
První veřejné vystoupení sourozeneckého podcastu Hej, Slované! se odehrálo v srpnu 2025 na festivalu Krásný ztráty ve Všeticích. Bratři Jakub a Lukáš Novosadovi ho pojali jako zhuštěné vysvětlení, proč se slovanské Evropě věnovat a proč se ji snažit pochopit: jednak připomněli, že Češi tento kout evropského kontinentu spíše přehlížejí, přestože se k němu – jaký paradox! – rádi hlásí. Jenže to by mělo probíhat aktivněji než pouhými několika vzrušenými slovy na adresu Ruska.
Léto láká většinu Čechů – pokud nemíří do nějakého přímořského turistického resortu – k pobytu v české přírodě.
Vyhazov Oto Klempíře z kapely J.A.R. souvisí s jeho kandidaturou za Motoristy, ale celá kauza má ještě jiný aspekt.
„Evropa hrála s kartami, které má,“ říká europoslanec Alexandr Vondra (ODS) k nové obchodní dohodě mezi EU a Spojenými státy. Zároveň varuje před emisní politikou Bruselu, kterou označuje za klimatický kolonialismus.
Je to zpráva, která se na nás v poslední době valí ze všech stran: rodí se nejméně dětí za dlouhou dobu, je to tragédie a musíme s tím něco rychle dělat. Totéž ovšem řeší Slováci, Poláci i další slovanské národy. V nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub a Lukáš Novosadovi právě o tom, jaká je natalita ve slovanských zemích a proč na rozdíl od západní Evropy hrozí té slovanské – tedy pokud se něco nezmění – vyhynutí. Nejenom že máme málo dětí, ale protože jsme ekonomicky slabší, migrujeme za lepším živobytím na západ. Za posledních několik desetiletí jsme tak přišli o miliony lidí, zejména na Balkáně a samozřejmě na Ukrajině. Úbytek porodnosti a obyvatel bude proto v našich oblastech nutně spojen také s tím, že budeme muset znovu myslet na revitalizaci svých vlastních společností, jinak slovanské jazyky a kultury zmizí. A nebude to dlouho trvat. Budeme tedy svědky nových národních obrození?
Po konci II. světové války panovala v Evropě i v USA víra v blahodárný vliv státu na řízení ekonomiky. Po velké krizi 30. let, kterou si všichni ještě dobře pamatovali, panovala nedůvěra v neviditelnou ruku trhu a všichni spoléhali na keynesiánský ekonomický model. Tehdejší československá vláda, ve které ještě seděli tzv. demokratičtí ministři, spustila už v roce 1947 dvouletý plán obnovy a rozvoje národního hospodářství.
Letos si připomínáme několik třicátých výročí v souvislosti s válkami na Balkáně: mimo jiné operaci Bouře, která znamenala konec bojů v Chorvatsku. Ty mají u nás zvláštní privilegium – na rozdíl od konfliktu v Bosně, bombardování Bělehradu pod hlavičkou NATO nebo války v Kosovu je válka o Chorvatsko v podstatě zapomenutá. Jako by se nikdy neodehrála, rozhodně jsme dávno zapomněli, jak k ní došlo, kvůli čemu se vedla, jak se vyvíjela, jak skončila.
Friedrich Merz tvrdí, že Německo uprchlickou krizi nezvládlo. Tématu se věnuje Salon v aktuální Týdeníku Echo. „V Česku to celé mělo trochu virtuální podobu. I skalní vítači dnes budou mluvit jinak než v roce 2015,“ říká Jiří Peňás. „Proč potom Česko podobné věci tleská? Netanjahu se netají tím, že usiluje o transfer dvou milionů lidí z Gazy,“ oponuje Daniel Kaiser.
Linda Bartošová je výrazným exemplářem jistého typu influencerky a taky oblíbeným hromosvodem, kvůli čemuž nemáme žádnou zvláštní chuť ke kontroverzím kolem ní přidávat. Teď ale věnovala vydání podcastu Sirény, jejž provozuje s dalšími dvěma kolegyněmi, „vizionářům ze Silicon Valley“ a současnému kapitalismu zejména na příkladu Elona Muska. Už ve své třicetiminutové neplacené části obsahuje tak pomýlené soudy, že stojí za to podrobit je věcné kritice.
