Sociální sítě jsou něco víc než jen úspěšné firmy. Jednak tím, že, jak nám v neposlední řadě samy rády připomínají, změnily náš svět, způsob, jak spolu lidé komunikují, jak prožívají své spojení se světem a lidskou blízkost. Představují svět budoucnosti, svět totální propojenosti. A za druhé tím, jak symbolizovaly americkou převahu. Ty firmy vznikly v USA a jejich potenciální konkurence se mohla zrodit zase jen v USA.
Konkurznímu správci Josefu Monsportovi lze vyčítat leccos, těžko ho však odsuzovat za to, že se chová, jak stát od konkurzního správce vyžaduje.
Na příští rok jsou naplánované volby do Evropského parlamentu a nejen Andrej Babiš, který si to zaprorokoval v sobotním rozhovoru pro deník Právo, čeká posilování protiimigračních sil.
Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem a rozhodnutí britských občanů opustit Evropskou unii jsou často vydávána za dva symptomy úpadku Západu. Začátku nové éry populismu a rozkladu.
Po Taťáně Malé a Petru Krčálovi je teď na mušce Lubomír Metnar. Třetí případ nekvalitní práce, kterou měl člen stávající Babišovy vlády drzost vydávat za kvalitní a hodnou obhajoby, vypadá nejméně úderně.
Evropská komise žene před soud Maďarsko – kvůli jeho azylové politice. Ta je na pranýři vytrvale od roku 2015, teď ale spor postoupil do další fáze, když věc dostal na stůl Lucemburk.
Kdo alespoň trochu pečlivě sleduje amerického prezidenta Donalda Trumpa, musel už nahlédnout jeho typický vyjednávací styl.
Fotbal je jedním ze sociálněpatologických jevů současnosti. Je jednoznačně prokázáno, že po celém světě, jak na globální úrovni, tak v jednotlivých zemích, jeho struktury přitahují kriminální živly, stimulují korupci a dotační podvody. Slabším jedincům z fanouškovské základny dává zelenou k projevování svých nenávistných, namnoze i rasistických sklonů, což většinová společnost toleruje.
Sledovat zpravodajství velkých médií je čím dál zoufalejší způsob trávení volného času. Člověk si před nějakou událostí začíná připadat jako záchranář před sesutým domem, i on musí nejdřív odstraňovat vrstvy suti, aby se vůbec dostal k základním faktům. Týká se to i tak velké události, jakou byl summit Trump–Putin 16. července v Helsinkách.
Nejistý víc než kdy jindy vyšel premiér Andrej Babiš před bránu zámku v Lánech, aby informoval novináře o výsledcích sobotní pětihodinové schůzky s prezidentem Milošem Zemanem a jeho poradci pro rozpočet. Novináře zaplavil tirádou, ve které páté přes deváté spletl všechna témata související s rozpočtem na rok 2018. S podporou své ministryně financí Aleny Schillerové popsal, jak skvěle se rozpočtu v jeho správě daří a náš stále se snižující státní dluh patří k nejnižším v Evropské unii, jak se zvýší důchody a platy učitelů, jak se začne mohutně investovat do památek například v Třešti, jak se na druhé straně bude šetřit, což postihne zvláště mrtvé duše ve státních úřadech, neziskové organizace a ty, kdo zneužívají sociální dávky.
Básník Petr Hruška, sám laureát Státní ceny za literaturu za rok 2013, rezignoval na členství v porotě, která tuto cenu uděluje. Hruška, nepochybná básnická autorita, byl jejím předsedou. S ním odešli ještě tři další porotci, takže v původně sedmičlenné porotě zůstali tři.
Skutečně za populistickým obratem v západní politice, za brexitem, zvolením Trumpa atd. stojí fake news?
Babiš se nepochybně zařadí k unijním hardlinerům, což ho nebude nic stát – právě naopak. Kam se hrabou ty nejlépe zaplacené PR týmy, jakákoliv kritika na poli evropské migrační politiky Babiše posílí.
Andrej Babiš velmi dobře ví, kdo jsou voliči a podporovatelé jeho koaličního kabinetu se sociálními demokraty a komunisty.
