Komentáře - 11. září

Švédové před zrcadlem

Není co závidět těm, kdo vymýšlejí titulky k volbám, které o víkendu proběhly ve Švédsku. Evropská veřejnost se připravovala, že čtvrtinu voličů získá protimigrační, radikálně pravicová strana Švédští demokraté a že budou potrestáni nezodpovědní sociální demokraté, kteří vládli se zelenými v uplynulých čtyřech letech a připustili příliv dvou set tisíc cizinců za dva roky. Těžké ztráty měly zasáhnout i pravicový blok s názvem Aliance, který vládu levice toleroval. Titulky typu „Pravicový převrat“, „Katastrofa tradičních stran“ a „Také Švédové proti migraci“ však volby nevystihují.

10. září

09. září

08. září

„The feels“ a zlatá osmdesátá

Na Letní škole Občanského institutu Saša Vondra zahájil svoji přednášku momentem z nedávného uzavřeného zasedání skupinky evropských zahraničněpolitických profesionálů v Cambridge: Když předsedající nechal účastníky hlasovat, zda z dlouhodobého hlediska představoval větší mezinárodněpolitický nebo prostě historický zlom rok 1989, anebo rok 2008 (rok pádu Lehman Brothers a rusko-gruzínské války), přiklonili se téměř všichni přítomní (většina jichž byla ze západní Evropy) k pozdějšímu datu.

07. září

Když je Facebook mocnější než stát

V Evropě se rozjíždí klíčový souboj, jak bude v příštích letech vypadat obchod s informacemi. Politici si konečně po letech nevědomí, následovaných neschopností, připouští, že jim technologické monopoly Google, Facebook a spol. přerostly přes hlavu.

06. září

Koho nemám rád, toho lze okrást

Sněmovna možná zdaní peněžité náhrady církvím. Novelu z dílny KSČM podpořil ústavně právní výbor hlasy poslanců KSČM, ČSSD a ANO, s výjimkou Heleny Válkové, která se zdržela. Pro hlasoval i pirát Jakub Michálek. Novela má dobré šance na přijetí, premiér Andrej Babiš, a tím pádem i drtivá většina poslanců ANO, ji totiž podporuje. S největší pravděpodobností je protiústavní, protože daněný není příjem, ale náhrada toho, co bylo komunistickým aparátem ukradeno a zničeno.

05. září

04. září

Babišovo kouzelné sluchátko

Mezi čtenáři Echa se jistě najdou milovníci bizarní politické komunikace. Občas z ní vyplyne i něco důležitějšího než projevy neuvěřitelné blbosti a grafika, ze které bolí oči. Hnutí ANO vybalilo billboardovou kampaň před komunálními volbami. Zřejmě jako první zaujal billboard kandidáta na primátora v Jihlavě Radka Popelky. „Jihlavu řešíme přímo a hned,“ hlásí nápis vedle fotografie dotyčného lídra a Andreje Babiše. „Radek má číslo na můj mobil,“ je rukopisným fontem pod tím, jako by to tam dopsal přímo Babiš. A ten má skutečně, kdyby to někomu nedocvaklo, u ucha telefon.

03. září

ANO má starosti, průzkumy nevycházejí

Rodná města přivítala občany po návratu z prázdnin záplavou volebních plakátů, které zabírají stále víc billboardů u silnic, okupují autobusové zastávky a visí na každém sloupu veřejného osvětlení. Od Andreje Babiše v tradiční bílé rozhalence přes energicky hledící sociální demokraty nebo žoviální občanské demokraty je možné obdivovat také kandidáty místních sdružení, obvykle poctivě vypočítávající, co všechno v příštím volebním období stihnou. Komunální a senátní volby jsou už za měsíc, kampaň bude krátká, o to však intenzivnější.

02. září

Zaostalé stádo v Chemnitzu? Nebo lidi s vlastní hlavou?

Kritizovat migrační politiku Angely Merkelové opravdu v Čechách nikdy nebylo žádným hrdinstvím. Navíc člověk se soucitem má vždy spíš tendenci být ke skutkům milosrdenství shovívavý. Přesto v minulých letech s rozpaky sledoval, jak se v té zemi „příkladné demokracie“ o tématu mluví. Respektive nemluví. A sleduje stále, právě v souvislosti s událostmi v Chemnitzu (Saské Kamenici), kde, domnívá se, s jednoduchou optikou, že jde o „důsledek let komunismu“, nevystačí. Tedy s dosti přezíravým vysvětlením, že jde o projev jakési mentální zaostalosti, jež vede k frustraci a xenofobii, jak to vysvětlil v Mf DNES politolog Jaroslav Šonka.

01. září

Letáčky na Národní fakt nejsou podpora terorismu

Ztráta tří životů českých vojáků, které v Afghánistánu na začátku srpna zabil sebevražedný útočník z Tálibánu, vyvolala ve společnosti ještě větší vlnu účasti než podobná tragédie české armády ve stejné zemi před čtyřmi lety. Ve veřejné sbírce pro pozůstalé se vybralo deset milionů korun, přispělo do ní přes 32 tisíc lidí, tedy desítky tisíc rodin. Česká televize vysílala speciální pořady, politici kondolovali. A pak je tu šestatřicetiletý muž, který v Praze vylepoval na koleně, totiž na osobním počítači, vytvořené letáky.

31. srpna

Macron vs. „Orbini“

Setkání Viktora Orbána a Mattea Salviniho v severoitalském Miláně provázely pouliční protesty. Není divu, vždyť centrální Milán byl jedním z posledních míst, která si v posledních parlamentních volbách ještě dokázala udržet socialistická Partito Democratico. A socialistické strany napříč kontinentem vnímají oba muže jako svoje úhlavní nepřátele.

30. srpna

Svatý stolec ve víru války

Katolickou církví v Americe poslední měsíce otřásá skandál kolem zneužívání mladých mužů a dospívajících chlapců bývalým washingtonským arcibiskupem a kardinálem Theodorem McCarrickem. Ten je úhlavní postavou a hlavní tváří kauzy, v níž figurují stovky dalších osob, které se měly dopouštět sexuálního zneužívání v šesti diecézích státu Pensylvánie hlavně v 70. a 80. letech minulého století. Tématu se podrobněji věnuje text v nejnovějším vydání Týdeníku Echo.

29. srpna

Nácvik na občanskou válku, kousek za českou hranicí

Bude občanská válka mezi bílými nacionalisty a muslimy, kterou v Evropě vidí přicházet spisovatel Houellebecq, šéf francouzských tajných služeb Calvar nebo scenáristé německé veřejnoprávní televize (https://www.daserste.de/specials/ueber-uns/themenabend-flucht-aus-europa-100.html), vypadat nějak tak, jak to v posledních dnech vypadalo v Chemnitzu?

28. srpna

Marshallův plán pro Afriku byste chtěli?

Hlavním titulkem z vystoupení předsedy vlády na pravidelném výročním setkání českých velvyslanců bylo ve většině médií (byť ne v Echu) „Nechci přijmout ani jednoho migranta, je to symbol“. Jenže to je dnes, ať chceme, nebo ne, český mainstream. Svět, který si chce udělat obrázek o české politice, dá do souvislosti českou nechuť přijímat běžence s „populisty“ Babišem a Zemanem. Populisty v uvozovkách proto, že se strefili jen náhodou. Důležitější je narativ, že ve střední Evropě se dostávají k moci populisté a Česko je na mapě ve střední Evropě – víc vědět netřeba. Modelem je informování západního tisku po vypuknutí dluhové krize v roce 2009 ve stylu „Argentina na Dunaji“ – diametrálně odlišná ekonomická situace v jednotlivých zemích nebyla na překážku.

27. srpna