Temná strana klidné síly
Zlínský hejtman, bývalý vsetínský starosta i někdejší vicepremiér Jiří Čunek není mnohým sympatický ani v KDU-ČSL, jejímž býval předsedou. Přesto právě on zosobňuje katarzi, kterou lidovci prožili v posledních deseti letech.
Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.
Zlínský hejtman, bývalý vsetínský starosta i někdejší vicepremiér Jiří Čunek není mnohým sympatický ani v KDU-ČSL, jejímž býval předsedou. Přesto právě on zosobňuje katarzi, kterou lidovci prožili v posledních deseti letech.
Debata o politickém zneužití českých médií se v úterý nepovedla.
Co se dělo před rokem 2010 na železniční trati Praha–Ostrava, porušovalo všechna pravidla svobodného trhu. V jiné evropské zemi by na frekventované trati dopravci s přehledem vydělávali, u nás stát dotoval státní podnik České dráhy 24 miliony ročně. Hlavním kritikem byl tehdy brněnský podnikatel Radim Jančura. Poměry se od té doby změnily.
Žádný ministr financí nemůže přežít déle než pár měsíců od chvíle, kdy zavedl povinnost účtovat na registračních pokladnách. Nezvratný osud se nevyhnul ani Andreji Babišovi.
První verzi státního rozpočtu na rok 2018 raději nikdo příliš nekomentuje.
Úředníci ministerstva financí zametli aféru Čapí hnízdo. Dokládá to kontrolní zpráva Auditního orgánu Ministerstva financí, která prověřovala, jak společnost Farma Čapí hnízdo čerpala padesát milionů na stavbu luxusního rekreačního resortu, který patří Andreji Babišovi resp. jeho svěřeneckému fondu. Zprávu zveřejnila v pátek skupina Julius Šuman.
Také zdejší demokracii ohrožují autoritáři, přitom originálním způsobem. V Česku neboří křehký demokratický systém výbojný nacionalismus, agresivní sousedé, populističtí politici ani všemocní mafiáni. Hlavním nástrojem k návratu vlády silné ruky jsou média, přesněji likvidace jejich nezávislosti, bez níž demokracie nemůže fungovat. Právě o tom bude prvního června rokovat Evropský parlament.
Člověk nemusel mít rád Andreje Babiše, jednu kladnou vlastnost mu přesto musel přiznat.
Příběh novodobé dvojice Bonnie a Clyde zaplavuje tuzemská média. Roli legendárních gangsterů dnes hrají statný padesátník Miroslav Pelta, do minulého týdne předseda fotbalové asociace, jehož šarmu prý neodolala vysoká státní úřednice Simona Kratochvílová.
Ještě není konec května, a hlavní zápletka či hrozba letošní politické sezony se zdá být vyřešena. Evropa se obávala nástupu pravicových populistů nebo protestních stran, které ji měly zaplavit.
Proč Sobotka neměl víc odvahy a proč nevyhodil z vlády společně s Babišem celé hnutí ANO? Nebo alespoň mohl převzít sám ministerstvo financí a osvobodit tak z kurately Agrofertu Finanční správu.
Náměstkyně Alena Schillerová se dočkala nevděčné role nástroje v souboji koaličních stran o ministerstvo financí.
Nástup Schillerové na Babišovo místo dává na prověření případu dluhopisů zhruba stejnou naději, jako kdyby ve funkci zůstal sám Babiš.
Vláda se rozpadla a je to škoda, protože byla tak úspěšná. Na tom se shodnou všechny tři vládní strany i prezident republiky. Teď jde ještě o to, jestli mají pravdu. K dispozici jsou efektní argumenty. Česko má nejméně nezaměstnaných v Evropě, zároveň veřejné finance v druhém nejlepším stavu po Lucembursku. Existují však i další interpretace.
Těžkou nostalgií musí v dnešním Česku trpět každý, kdo má rád sociální utopie. Dalekosáhlé solidární vize jsou v módě přinejmenším od roku 1875, kdy Karel Marx definoval dokonalou sociální spravedlnost: „Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb.“
Revolta proti politickým elitám, proti Evropské unii a globálnímu kapitalismu skončila. Francouzským prezidentem se přece stal Emmanuel Macron.
Ve čtvrtek 27. dubna vtrhl do budovy makedonského parlamentu rozvášněný dav, zmlátil pár poslanců a policii trvalo několik hodin, než v budově zákonodárného sboru obnovila pořádek. Tím demonstranti přerušili proces ustavení vlády po volbách. Zároveň otevřeli prostor k úvahám, jestli má zastupitelská demokracie smysl na Balkáně a obecně v jihovýchodní Evropě.
Bohuslav Sobotka dnes nepřinesl Miloši Zemanovi demisi, předčasné volby se proto nestihnou.
Ve středu proběhne v záhřebském parlamentu hlasování, které má zbavit mandátu ministra financí Zdravka Mariće. Důvodem je střet zájmů.
Lidským představám o světě odpovídá v posledních desetiletích představa pokroku. Podmínky k životu se zlepšují, lidé jsou vzdělanější a bohatší, a i když někdy dojde k potížím, po zdržení se vše vrátí k vzestupnému trendu.
Proces na povolení stavby patří v Česku k nejdelším na světě. Od příštího roku se to má zrychlit, protože sněmovna přijala stostránkovou novelu stavebního zákona. Dnes musí každý, kdo by chtěl postavit dům, továrnu nebo novou silnici, absolvovat územní a stavební řízení, velké projekty se nevyhnou ani hodnocení EIA o vlivu stavby na životní prostředí. Napříště se aspoň územní a stavební řízení sloučí do jednoho procesu.
Generální ředitel finanční správy Martin Janeček a ministr financí Andrej Babiš (ANO) zřejmě zneužívali své postavení, aby zabránili prověření případu korunových dluhopisů.
Premiér Bohuslav Sobotka je nespokojen s prací Finanční správy a není se čemu divit. Nejde mu jistě o řadové úředníky či pracovníky na úrovni vedoucích oddělení.
Páteční průzkumy favorizují pro dnešní prezidentské volby ve Francii středolevého kandidáta Emmanuela Macrona (24 procent) a nacionální političku Marine Le Penovou (23 procent). V závěsu jsou konzervativec François Fillon a levicový radikál Jean-Luc Mélenchon s devatenácti procenty.
ROZHOVOR SE SOCIOLOGEM DANIELEM PROKOPEM. Prokop je ředitel politických výzkumů společnosti Median, jedné ze čtyř významných agentur provádějících volební výzkumy.
Ještě před týdnem to bylo jasné. Jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD) byl svržen mediální kampaní, jejímž protagonistou byl šéf opoziční ODS Martin Kuba.
Prodloužení smlouvy na mýto o tři roky ponechalo mnoho dopravních expertů jako opařených. Zadat pětimiliardovou zakázku z ruky a vědomě přitom porušit zákon vyžaduje značnou míru odvahy – a ministr dopravy Dan Ťok (ANO) ji opravdu měl. Přesvědčil i vládu, aby jeho postup schválila, a tak mohl vítězoslavně oznámit v médiích: „Vyřešili jsme mýto.“ Teď už jen vysvětlit justičním orgánům, že za porušení paragrafů nezasluhuje trest.
Miloš Zeman a Andrej Babiš jsou považováni za nezpochybnitelné lídry tuzemské politiky. První prostě z toho důvodu, že je prezident, který má podle některých komentátorů značnou šanci vyhrát napřesrok druhé volby už v prvním kole.
Když nastoupí přímočarý předvolební populismus, odkládají se zbraně vnitrokoaličních sporů.
Hejtman musel mít pocit naprosté nedotknutelnosti, když si nechal postavit dům za cizí peníze s tím, že ho uhradí někdy v budoucnosti.