Daniel Kaiser

/

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.

Články autora

Zabít nouzový stav by si dnes nedovolil nikdo

Hnutí ANO klesají preference, a i kdyby náhodou šlo jen o jednorázový výpadek, premiér Babiš se i kvůli covidu-19, souvisejícímu umrtvení života a chaosu ve vládě dostal do defenzivy. Druhou nejsilnější stranou po ANO jsou už delší dobu Piráti. Mají nakročeno k předvolební koalici se STANem a Ivan Bartoš v minulých dnech v rozhovoru s deníkem Právo nepřímo vyhlásil svou premiérskou ambici. Proč si Bartoš věří proti Babišovi, proč se příliš neobává ani středopravicové trojkoalice ODS–KDU-ČSL–TOP 09, která se formálně ustavila minulý týden, a proč jsme se ani od něho nedočkali razantnější kritiky zavřených škol, obchodů a restaurací?

Pomáháme Prymulovi v boji s dezinformacemi

Brzy po nástupu do funkce ministra zdravotnictví Roman Prymula na svém Twitteru oznámil, že ministerstvo zahajuje spolupráci s firmou Semantic Visions Františka Vrabela. Ta se podle vlastních slov specializuje na mapování ruských a čínských dezinformací, tvrdí o sobě, že v tom dosáhla světové úrovně. Nově má pomáhat ministerstvu v boji s dezinformacemi, které prý doprovázejí covid-19. Je Vrabel expert, muž na svém místě, nebo prodavač horkého vzduchu? Nabízíme čtenářům výlet do jiného světa.

Uprchlické kvóty se nám vracejí oknem

Osmého září zpestřilo zpravodajství o koronaviru hlášení o silném požáru, který na ostrově Lesbos zničil největší uprchlický tábor v Evropě. Podle řeckých úřadů požár založila skupina žadatelů o azyl, podezřelí byli pozatýkáni a čelí procesu – což ovšem nic nezměnilo na celkovém mediálním vyznění. Evropané mohli v teplech svých domovů sledovat otřesné záběry žen a malých dětí z Morie, přinucených spát v příkopu u silnice. Téma lidí na cestě do Evropy za lepším životem bylo znovu na stole.

I ty na sebe uval osobní lockdown!

Pokud se obracím k celé společnosti a všechny její příslušníky vyzývám k „osobnímu lockdownu“, to jest aby ven vycházeli jen v nejnutnějších případech, jistě se na věc dívám z širšího pohledu, než je můj vědní obor.

Zavírají, protože se bojí improvizovat

Důležité ukazatele týkající se nákazy koronavirem se v České republice za poslední dva týdny do 12. října zdvojnásobily. Babišův kabinet proto v pondělí po mimořádně dlouhé schůzi přistoupil k něčemu, co už je na půl cesty k jarnímu lockdownu. Jako poslední ze škol padl první stupeň základních, zavřený prozatím na tři týdny. Aby se nezhroutily kritické služby, zřídí se ad hoc školy pro děti zdravotníků, policistů, hasičů, sociálních pracovníků. Zavírají restaurace. Občanům se doporučují cesty jen do práce, na nákup a domů. Zatím ta opatření platí do 3., u škol do 1. listopadu. Na rozdíl od jara vláda naštěstí nesáhla na obchody a zatím ani nepředpisuje maximální vzdálenost od bydliště, což by se rovnalo zákazu vycházení.

Kapitulace

Opoziční „lídři“ nechtějí po Prymulovi výměnou za podporu jeho umrtvení společnosti na dva týdny a víc otevření škol, normální zahájení zimního semestru na vysokých školách. Nic.

Kraje po bitvě

Už nějakou dobu před krajskými/senátními volbami 2020 se této události v centrálách politických stran přikládal význam, o němž bylo možné pochybovat. Protože na zpochybňování toho, že čistě aritmeticky by mohl být ve většině krajů vítězem někdo jiný než hnutí ANO, už nestačil ani povinný optimismus představitelů opozice, zbývala vlastně jen jedna otázka: Kdo bude za rok, až začne kampaň před sněmovními volbami, hlavní Babišův vyzývatel? Opozice se vzhledem k výše napsanému bude muset nějak pospojovat.

Ani Prymula není bůh

U jména Romana Prymuly se na jaře rozvinul nepěkný zvyk připojovat k němu hodnost plukovníka. Jako kdyby ani po třiceti letech neměl bývalý důstojník Československé lidové armády právo být hodnocen podle svého dalšího života. V očích některých lidí připomínka oficírské minulosti mohla Prymulovi přidat. Ministra zdravotnictví charakterizuje jistá přímost v jednání a řeči (byť ani to negarantuje srozumitelný výsledek), jíž se příjemně odlišuje například od svého předchůdce. Přímé vystupování se aspoň dřív považovalo za součást důstojnické osobnosti. Bohužel se v Prymulovi po nástupu na ministerstvo hlásí o slovo ty méně příjemné fazety důstojnické mentality, které používání plukovnické hodnosti zpětně ospravedlňují.

Za tvou svobodou Piráti nejsou

Necelý měsíc zbývá do prezidentských voleb v USA. Střípkem do mozaiky tohoto jedinečného dramatu byla zpráva z 1. října, podle níž Facebook odstranil 216 reklamních příspěvků zadaných volebním štábem Donalda Trumpa (protože byly lživé... která politická kampaň není zavádějící?). V jistém slova smyslu dobře Trumpovi tak.

Narovnávám páteř s rouškou na obličeji

Ještě počátkem letošního roku byl Miloš Vystrčil poměrně neznámý senátor z Vysočiny. Pak zemřel předseda horní komory Jaroslav Kubera, ODS uhájila místo pro svého člověka – a Vystrčil tak po Kuberovi s místem zdědil i plánovanou cestu na Tchaj-wan. Na tlak z čínské ambasády a ze strany zbytku nejvyšších ústavních činitelů reagoval nový předseda Senátu rozhodnutím cestu uskutečnit. Při svých vystoupeních na ostrově koncem srpna hojně evokoval dědictví roku 1989, hodnotu státní suverenity a nezávislosti a obecně svobodu, potřebu nebát se. Zrodil se nový lídr pravého středu? ODS naznačuje, že tu zraje příští kandidát na prezidenta. Současně vzniká otázka, jestli cenné hodnoty, o nichž předseda Senátu hovořil na Tchaj-wanu, nelze zastupovat i blíž než u pobřeží Číny.

Taková drzost

Británie nemá dobrý rok. Drastická odpověď vlády na koronavirus, mediální hysterie a z toho pramenící ukázkové vystrašení obyvatelstva vedou k propadu ekonomiky, proti němuž bude náš propad jen menší pokles. Dezorientovaný předseda konzervativní vlády Boris Johnson je jako nepodařená parodie svého velkého předchůdce Churchilla. Teď však, jakoby mimoděk, přichází z Londýna naopak výborná zpráva. Do dvou důležitých funkcí Johnson navrhuje konzervativně laděné osobnosti: na „předsedu“, tedy intendanta BBC Charlese Moorea, do čela regulátora médií Ofcom Paula Dacrea. Prvně jmenovaný byl po léta šéfredaktorem pravicového Telegraphu a nedávno dokončil třídílný životopis Margaret Thatcherové. Druhý vedl polobulvární, avšak vlivný Daily Mail (po jeho odchodu list zamířil do středu).

Jsou roušky ve třídě způsob, jak se vyhnout jipce?

Salon Týdeníku Echo o provozu škol za korony se už dvakrát odkládal, z naléhavých důvodů musela teď účast odvolat hlavní pražská hygienička. Od pátku 18. září platí kromě mateřských škol a základních škol prvního stupně povinnost nosit roušky i během výuky, spekuluje se dokonce o jejich zavření a výuce z domova jako na jaře. Vysoké školy v Praze dostaly nařízenou distanční výuku magistrátem.

Opozici by to nakonec mohlo vyjít

Průzkum Kantaru, který po delší době zachytil významný pád preferencí hnutí ANO, vznikal v první třetině září. Tedy ještě před návratem strachu z koronaviru a kličkování zmatkujícího Andreje Babiše a dávno před odstoupením ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha toto pondělí. Oproti předcházejícím dvěma měsíčním průzkumům ze stejné řady spadlo Babišovo hnutí o 4,5 bodu na 27,5 procenta. Náskok před opozičními vyzývateli – Piráty s 19 a ODS s 15 procenty – je i nadále značný, nicméně se tu ukazují trendy, které by premiérovi mohly způsobit bolesti hlavy.

Náš vztek leží na ulici

Rušit výuku ve školách, byť v rámci kraje (hlavní město můžeme považovat za kraj), je tak vážný zásah, něco, co se tak vážně podepíše na vzdělání celé jedné české generace, že by se o tom nemělo ani uvažovat, dokud situace není skutečně dramatická.

A co když promořování je cesta? Příklad Švédska

Ti skeptičtější z nás, kdo jsme od jara byli v opozici vůči celostátní karanténě a od té doby kriticky sledovali debatu o koronaviru, musejí uznat body, v nichž se nenaplnily některé naše optimistické předpoklady. Tedy ten bod je v zásadě jeden: koronaviru neučinila přítrž jarní ani letní sezona, ultrafialové sluneční záření ho zřejmě sice oslabovalo, tak jak oslabuje jiné viry, ale méně, než by bylo potřeba. Vyšší testování by vysvětlilo vyšší počet pozitivních případů, ale virus opět víc škodí – což nelze popřít, poněvadž potom bychom popírali oficiální čísla o počtu hospitalizovaných a speciálně lidí s těžším průběhem nemoci. Takový je trend posledních dvou týdnů.

Musíme úplně změnit paradigma. Ale rychle

V České republice se zavíráním tříd a škol pomalu vracíme k poměrům z jara. A podobně i velké televize opět vrší statistiky o počtu pozitivně testovaných a akumulovaných číslech lidí s koronavirem. Mezi nejhlasitější oponenty těchto nálad patří ředitel nemocnice v pražském Motole Miloslav Ludvík. Zformuloval tři otázky, po jejichž zodpovězení bychom prý ihned měli jasno, zda je nevyhnutelné masivní testování bezpříznakových a zda bychom se obešli bez karantén pro lidi s negativními výsledky, bez zavírání škol i firem. Ludvík se současně uchází o křeslo v Senátu za ČSSD a s podporou ANO – nepochybně zajímavá pozice pro kritika vládní linie v boji s čínským virem.

Moria – a co dál

Zdá se, že Západu dělá mnohem větší potíže srovnat se s hrozbou koronaviru než národům v tzv. třetím světě. Afrika, kde žije 1,2 miliardy obyvatel, hlásí méně obětí covidu-19 než 66milionová Británie, respektive kontinent dodnes sužovaný malárií se asi neobtěžuje tolik testovat; v Berlíně jezdí disciplinovaní Němci hromadnou dopravou s rouškami a Turci ne. Nejnovější kontrast v chování poskytuje řecký ostrov Lesbos, na němž se rozkládá, přesněji řečeno rozkládal největší utečenecký tábor v EU jménem Moria.

Vítáme žáky v rouškovém očistci

Každý ví, že nejdůležitějším problémem, před nímž v těchto dnech stanula česká vláda, jsou karantény uvalované na provozy jednotlivých firem, na odbory úřadů a na žáky, třídy, celé školy. Tempo, jímž se koronavirus prokousává českou společností, by za dosud platných pravidel, tak, jak je vykládají hygienické úřady, vedlo k tomu, že se v řádu dní přestane učit. Po ztraceném druhém pololetí na jaře vláda přirozeně nechce, aby se situace opakovala. Právě tak jako pokus vyhnout se umrtvení výuky musíme číst i to, k čemu včera dospěla Rada vlády pro zdravotní rizika.

Novější články Starší články