„Věřit nestačí, my to chceme vědět.“ To je motto započatého německého výzkumu, při kterém 122 lidí nehledě na výši svého platu nebo jiných příjmů bude po dobu tří let pobírat měsíčně bez jakýchkoli podmínek 1200 eur (30 500 Kč). Cílem soukromě financované studie o nepodmíněném příjmu pro všechny je zjistit, jaký přínos pro kvalitu lidského života bude mít zajištěné živobytí.
Výkonný výbor KSČM doporučil komunistickým poslancům při čtvrtečním hlasování o nedůvěře vládě Andreje Babiše (ANO) opustit jednací sál Sněmovny. Opozice tak zřejmě nezíská potřebných 101 hlasů pro vyslovení nedůvěry menšinovému kabinetu. Podle předsedy sněmovního klubu KSČM Pavla Kováčika bude ale výbor v jednání pokračovat ve čtvrtek ráno společně s poslanci. O konečném postoji rozhodne klub. Tisková konference KSČM se uskuteční krátce před zahájením schůze.
Miloš Zeman není podle senátního bezpečnostního výboru schopen vykonávat úřad prezidenta republiky. O tomto návrhu zbavit Zemana funkce hlavy státu bude příští týden rozhodovat Senát. Jeho případný verdikt o nezpůsobilosti Zemana zastávat prezidentský úřad by musela podle ústavy potvrdit Sněmovna. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček označil rozhodnutí senátního výboru za útok na ústavnost, svobodu a demokracii. Krok senátorů podle něj vyvolává vážné podezření z trestného činu rozvracení republiky.
Lidé, kteří v úterý zaplatili za PCR test na vlastní žádost, mohou laboratoře žádat o vrácení peněz. Uvedl to ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle ministra tím, že úhradu požadovaly, porušily mimořádné opatření, které platilo už od pátku. Vláda v pátek schválila, že lidé mají v červnu nárok na dva PCR testy a čtyři antigenní testy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Některá odběrová místa, zejména provozovaná soukromými laboratořemi, ale první den tuto možnost nenabízela.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) řekl, že bude usilovat o změnu pandemického zákona, který by umožňoval i preventivní opatření proti šíření epidemie. O potřebě nového nástroje pro snadnější zavírání země promluvil dnes ve sněmovně před novináři. Plošné uzavírání restaurací, služeb a nově i škol na základě opatření resortu zdravotnictví shodil ze stolu Nejvyšší správní soud (NSS). Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) měl v plánu bránit se proti rozhodnutí soudu ústavní stížností.
Intervaly mezi dávkami vakcíny proti covidu-19 je podle epidemiologa Petra Smejkala vhodné opět zkrátit, aby lidé měli dříve plnou ochranu. Člen Rady vlády pro zdravotní rizika a vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MESES) to řekl v rozhovoru pro Radiožurnál. Za nejdůležitější v současné době považuje sekvenaci vzorků pro zjišťování nových mutací, zejména po návratu lidí z ciziny. Rozhodně se podle něj vyplatí, stejně jako plošné testování.
Izraelský parlament zvolil na příštích sedm let do čela státu labouristu Jicchaka Herzoga. Vystřídá Reuvena Rivlina, který je prezidentem od července 2014. Šedesátiletý Herzog je synem někdejšího prezidenta Chaima Herzoga a v minulosti vedl Stranu práce. Bude jedenáctým prezidentem státu a Rivlina by měl vystřídat v červenci. V parlamentu dalo Herzogovi hlas 87 poslanců. Jeho soupeřkou byla Miriam Perecová, kterou volilo 26 zákonodárců.
Plošné uzavření mateřských škol a výrazné omezení provozu základních škol na základě dvou dubnových opatření ministerstva zdravotnictví bylo nezákonné. Podle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) chyběla pro takový postup opora v zákoně. Ministerstvo může mimo nouzový stav podle pandemického zákona plošně omezit vysoké školy, nikoli mateřské a základní školy.
Několik případů zánětu srdečního svalu, které se objevily v Izraeli především u mladších mužů, pravděpodobně souvisí s očkováním vakcínou od firem Pfizer a BioNTech. Oznámilo to izraelské ministerstvo zdravotnictví, které si kvůli výskytu myokarditidy nechalo vypracovat odbornou studii, napsala agentura Reuters. V Izraeli bylo mezi pěti miliony očkovaných od loňského prosince do letošního května hlášeno 275 případů myokarditidy.
Kauza střetu zájmů premiéra Andreje Babiše míří k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), který začal v Lucemburku fungovat 1. června. Instituce by měla převzít všechny závažnější věci s dopadem na unijní rozpočet, na kterých státní zastupitelství začala pracovat po listopadu 2017. Jen v Česku půjde zhruba o 60 trestních kauz. Informoval o tom český zástupce v úřadu Petr Klement, píše server iRozhlas. Předání kauzy potvrdil serveru dozorující státní zástupce Boris Havel z Vrchního státního zastupitelství v Praze.
Britské zdravotnické úřady nezaznamenaly za poslední den žádné úmrtí související s nákazou koronavirem. Podle údajů Univerzity Johnse Hopkinse se tak stalo poprvé od konce loňského července. Ve Spojeném království nicméně trvají obavy z nového rozmachu epidemie, zejména kvůli variantě koronaviru poprvé objevené v Indii, kterou nyní WHO označuje jako delta. Skotsko vzhledem k situaci pozastavilo plány na rozvolňování restrikcí.
Covidové certifikáty by měly podle KDU-ČSL obsahovat i záznam o množství ochranných protilátek v těle. Lidovci se to pokusí prosadit do vládní předlohy o vydávání potvrzení o očkování proti covidu-19, negativním testu nebo o prodělaném onemocnění. "Jsme přesvědčeni, že do portfolia patří i vyšetření na protilátky proti covidu-19. Touto cestou jde třeba Rakousko, které uznává, že pokud má člověk danou hladinu protilátek, nemusí být až tři měsíce testován," uvedl poslanec KDU-ČSL Vít Kaňkovský.
Přímo v soudní síni se o sebevraždu pokusil Scjapan Latypav, kterého běloruská opozice počítá mezi soudobé politické vězně režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Při jednání o svém případu si Latypav postěžoval na mučení a řízl se do hrdla, uvedl na svém webu opoziční list Naša Niva. Podle očitých svědků je také možné, že si do krku zarazil propisovačku. Latypav tak učinil ve chvíli, kdy u soudu vypovídal jako svědek jeho otec.
Zástupci Německa a Spojených států v těchto dnech jednají ve snaze vyřešit neshody, které mezi zeměmi panují kvůli výstavbě plynovodu Nord Stream 2. Podle agentury Reuters to oznámil německý ministr zahraničí Heiko Maas. USA výstavbu plynovodu, který je již téměř hotový, dlouhodobě kritizují. "Jak asi víte, vedou se nyní jednání mezi německou vládou a administrativou ve Washingtonu," řekl Maas s tím, že Berlín usiluje o dosažení dohody s USA.
Evidence skutečných majitelů firem přestala hned po startu 1. června fungovat. Databáze je přetížená a neumožňuje vyhledávat, informovala společnost Smart Companies, která se mimo jiné zabývá zakládáním firem. Firmy tedy nemohou konat valné hromady a mohou mít problém například i se schválením hospodářského výsledku za rok 2020. Podle ministerstva spravedlnosti nejde o technické selhání, ale
Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě přijal místopředsedu vlády a šéfa sociální demokracie Jana Hamáčka. Na twitteru to uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Politici spolu jednali necelé dvě hodiny. Hamáček se po schůzce u čekajících novinářů nezastavil. Podle Ovčáčka šlo o pravidelnou schůzku. Zeman s Hamáčkem během ní poobědvali. Jaká témata spolu řešili, není známo. Dá se ale očekávat, že mluvili například o čtvrtečním jednání Sněmovny o nedůvěře vládě.
Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 255 miliard korun z dubnových 192 miliard korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Jde o nejhorší květnový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci května byl schodek 157,4 miliardy korun. Pokračující protiepidemická opatření omezující ekonomickou aktivitu měla i nadále negativní dopad na daňové výnosy státního rozpočtu, jejichž pokles byl prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku.
Sněmovní volby by v květnu vyhrála koalice Pirátů a Starostů se ziskem 24 procent hlasů. Druhé ANO by podpořilo 23 procent voličů. Vyplývá to z nově zveřejněných výsledků volebního modelu agentury Median. Ve srovnání s dubnem klesla podpora Pirátů a Starostů o tři procentní body. ANO si naopak o dva body polepšilo. Pozici třetího nejsilnějšího subjektu přisuzuje květnový volební model koalici Spolu, kterou tvoří ODS, lidovci a TOP 09. Hlas by jí odevzdalo 19,5 procenta voličů.
Policie zahájila úkony trestního řízení v případu bývalého poslance Dominika Feriho, kterého několik žen v médiích minulý týden obvinilo ze sexuálního obtěžování a násilí. Informoval o tom mluvčí pražských policistů Jan Daněk. Prověřování podle něj policie vede pro podezření ze spáchání některého z trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti. Policisté zároveň vyzvali případné poškozené, aby je kontaktovaly. V případu dosud nebyl nikdo obviněn.
Koalice SPOLU a koalice Pirátů a Starostů dnes odevzdaly podpisy potřebné pro svolání mimořádné schůze k nedůvěře vládě. Předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) již avizoval, že schůzi svolá na čtvrtek. Menšinový kabinet zatím nemá vyjednanou podporu. „Nesmíme rezignovat na principy. Jedním z pilířů parlamentní demokracie je vláda, která se opírá o většinu v Poslanecké sněmovně. Poté, co komunisté deklarovali, že vládu nepodporují, měl premiér požádat o důvěru automaticky,“ řekl předseda ODS Petr Fiala.
Vědkyně z Oxfordské univerzity v 80. letech 20. století předávala citlivé informace o britském a americkém jaderném výzkumu agentům ze svého rodného Československa, píše britský bulvární list Daily Mail. Deník se ve své zprávě odkazuje na odtajněné spisy z archivu bezpečnostních složek v Praze. Profesorka Jiřina Stoneová podle listu řekla, že agentům předala pouze bezvýznamné informace a její jednání bylo nezbytné, aby zabránila odplatě komunistického režimu vůči jejím dětem.
V Rakousku budí kontroverze projekt interaktivní mapy islámu, která ukazuje přes 600 mešit, modliteben či muslimských spolků působících zemi. Podle tvůrců má poskytnout přehled o tom, které z nich šíří potenciálně nebezpečný výklad islámu. Část domácích i zahraničních kritiků ji ale má za rasistickou. Ministryně pro integraci čelí vyhrůžkám na sociálních sítích, vedoucí projektu dostal policejní ochranu. Mapu islámu ve spolupráci s religionisty z Vídeňské univerzity zpracovalo Dokumentační středisko pro politický islám.
Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 390 miliard korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Návrh podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) po jednání vlády počítá už s dodatečným navýšením penzí o 300 korun měsíčně, které dnes schválil kabinet. Letos je schválen schodek 500 miliard korun a loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy korun.
První ženě se podařilo splnit výběrové řízení k bojové části výsadkářů. Náročné fyzické testy zvládla studentka Vojenské střední školy Zuzana S. Na twitteru o tom informoval zástupce velitele chrudimských výsadkářů Ivo Zelinka. Několik žen už u výsadkového praporu působí, zastávají funkce například u jednotek bojového zabezpečení či ve štábu, řekl Zelinka. Adepti na vstup k výsadkářům musejí projít náročnými fyzickými prověrkami i psychotesty.
Prezident Miloš Zeman podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zopakoval podporu jeho kabinetu. Čtyři měsíce před volbami vyvolávat destabilizaci není dobře pro nikoho, řekl v pondělí Babiš po schůzce s hlavou státu na zámku v Lánech. Prezidenta informoval o tom, že komunisté se o postoji k hlasování o vyslovení nedůvěry vládě rozhodnou až ve čtvrtek. S jejich předsedou Vojtěchem Filipem se Babiš setkal krátce před odjezdem ze Strakovy akademie do Lán.
Od úterý 1. června si lidé budou moci z Očkovacího portálu občana na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) stáhnout potvrzení o negativním testu, prodělané nákaze nebo očkování včetně první dávky. Po dnešním jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Vláda podle něj také schválila nový návrh novely zákon o ochraně veřejného zdraví, která má umožnit vydávání evropských covid pasů. Jednotlivé státy si pro ně nyní nyní nastavují vlastní pravidla.
Francie, Švédsko a Norsko v pondělí vyzvaly k prošetření zprávy dánské rozhlasové stanice Danmarks Radio (DR), podle níž dánské tajné služby mezi roky 2012 a 2014 pomáhaly americké Národní agentuře pro bezpečnost (NSA) špehovat přední evropské politiky. Pokud by se obvinění ukázalo jako pravdivé, jednalo by se podle francouzského ministra pro evropské záležitosti Clémenta Beauna o „extrémně závažnou“ záležitost, jež by mohla mít i dopady na spolupráci Francie s Dánskem.
Premiér Andrej Babiš (ANO) bude u Agrofertu a jeho dceřiných firem zapsaný jako koncový příjemce výhod. V pondělí to oznámil mluvčí koncernu Karel Hanzelka. Od 1. června začíná platit zákon, podle kterého se musí do evidence zapsat skuteční majitelé firem, mezi které tak bude premiér u Agrofertu patřit. Podle Hanzelky se fakticky nic nemění, Babiš koncern neřídí, neovládá a nemá na něj vliv. "K žádnému střetu zájmů nedochází. Údajný střet zájmů je jednoznačně vyloučen," uvedl.
Čeští ministři se účastní zasedání Rady EU nejméně ze čtyř zemí, které se v dohledné době chystají na předsednictví v Evropské unii. Vyplývá to z analýzy Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) pro projekt České zájmy v EU. Nejpoctivější v účasti je šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO), která se i přes své známé nedostatky v angličtině všech zasedání ministrů hospodářství a financí. Naopak například ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se neúčastnila zasedání ani jednou.
Testy v neděli potvrdily 113 nových případů onemocnění covid-19 v Česku, o 83 méně než před týdnem. Je to nejnižší denní nárůst od loňského 2. srpna, kdy do statistik přibylo 101 případů. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Celorepublikové reprodukční číslo udávající, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden pozitivně testovaný, stouplo pro dnešek na 0,8 z nedělních 0,72. Pod zlomovou hodnotou jedna se drží od 14. dubna, tedy 47. den v řadě.
