Sněmovní vyšetřovací komisi k loňské tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) povede Pavel Kašník (ODS), člen bezpečnostního a mandátového a imunitního výboru. Zvolilo ho dnes plénum dolní komory. V tajné volbě byl jediným kandidátem a získal hlasy 147 ze 169 poslanců, kteří se výběru zúčastnili. Zvolením předsedy může komise zahájit činnost.
Zpráva Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) měla podle policejních funkcionářů i ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) potvrdit, že policisté při zásahu nepochybili. Ukázalo se však, že výstup půlročního šetření má pouze necelé tři strany a neodpovídá na důležité otázky, co se dělo před střelbou. Mělo jít o přesvědčivý důkaz, že policie nemohla prosincovému útoku střelce na filozofické fakultě zabránit.
„Aby ta událost v Klánovickém lese a na filozofické fakultě aspoň dodatečně měla trochu smysl, je nutné zjistit, co se opravdu stalo,“ říká otec jedné ze studentek Filozofické fakulty UK, která přišla při prosincovém útoku střelce na univerzitě o život. I další rodiče si pochopitelně chtějí být jistí, že všichni udělali maximum pro záchranu jejich dětí a že policie pátrání po vrahovi nepodcenila. Navíc, když se objevují závažné rozpory ve vyjádřeních zasahujících policistů a jejich vedení.
Květnový atentát na slovenského premiéra Roberta Fica, který se zotavuje ze střelných zranění, úřady nově vyšetřují jako teroristický útok, dosud šlo o pokus o úkladnou vraždu. Změnu právní kvalifikace skutku oznámil generální prokurátor Maroš Žilinka, který tuto možnost zmínil už krátce po útoku na Fica.
Celých šest měsíců trvalo pražskému oddělení vražd uzavřít spojené případy z Klánovického lesa, Hostouně na Kladensku a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Čin, jaký nemá v historii obdoby, vstoupí do dějin české kriminalistiky jako nejtragičtější událost takového charakteru. Případ začínající vraždou muže a jeho dvouměsíční dcery a končící smrtí čtrnácti studentů a zaměstnanců fakulty je výjimečný i způsobem, jakým o něm policie informovala, respektive od počátku mlžila. Přijme teď odpovědnost?
Policie vyšetřuje konflikt mezi dvěma muži poblíž dálnice D35 u obce Dolní Roveň na Pardubicku. Jeden utrpěl střelné poranění, druhého po krátkém pátrání zadržela. Informaci o potyčce a zadržení podezřelého muže policie zveřejnila na síti X. Podle ředitele Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje Igora Paara byly na místo vyslány dvě posádky záchranářů.
Jeden člověk přišel o život a čtyři další utrpěli zranění při střelbě na svatbě ve městě Thionville v Lotrinsku na východě Francie. S odvoláním na nejmenovaný policejní zdroj o tom dnes informovala agentura AFP. Dva zranění jsou v kritickém stavu. Předpokládaní pachatelé – několik zamaskovaných ozbrojenců – jsou na útěku, dodala agentura. Na svatbě v Eden Palace bylo zhruba 100 lidí, když nad ránem do sálu vtrhlo několik těžce ozbrojených osob a začalo na hosty střílet z brokovnic.
Policejní hlídka už při prvním vstupu do hlavní budovy Filozofické fakulty UK hodinu a půl před střelbou pátrala po nebezpečném a ozbrojeném studentovi, věděla navíc, že je podezřelý z vraždy. Vedení policie se přitom dlouhé měsíce zaklínalo tím, že na fakultě hledali pouze možného sebevraha. Falešnou policejní verzi o sebevrahovi opakovaně obhajoval i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Pro deník Echo24 ale prohlásil, že měl celou dobu informace pouze z veřejných zdrojů, teď po policii chce vysvětlení.
Policisté zasahující v budově filozofické fakulty na pražském Palachově náměstí krátce před tragickou prosincovou střelbou nepožádali její zaměstnance o přehrání kamerového záznamu. Vyplývá to z uniklých policejních dokumentů, přičemž pravdivost informace potvrdil i mluvčí pražského policejního ředitelství Jan Daněk. Policie přitom ještě v pondělí tvrdila opak.
Byl střelec z filozofické fakulty „vrah vizionář“ vedený vnitřní hlasem, našeptával mu snad někdo jiný, nebo mu způsobování bolesti přinášelo zkrátka radost? Policisté do dnešního dne nemají jasno o jeho motivu. Odpovědi by mohl nabídnout účet na sociální síti Telegram vedený na Kozákovo jméno a založený ani ne dva týdny před tragickými událostmi. Jestli je účet pravý, ale policie zatím zjistit nedokázala.
Navzdory dřívějším tvrzením měla policie podle všeho ještě před střelbou na filozofické fakultě v Praze informaci o tom, že hledá vraha, respektive v té době mladíka podezřelého z vraždy svého otce. Ukazuje to úřední záznam, který ve středu zveřejnil server Seznam Zprávy. Původně se přitom tvrdilo, že policisté hledají sebevraha, a tento rozpor v minutách před neštěstím v centru metropole doposud patří k nevysvětleným okolnostem incidentu.
Poslanci středečním hlasováním schválili vznik vyšetřovací komise, která by měla objasnit tragickou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Návrh opozičního ANO podpořila pod dlouhých týdnech dohadů i vládnoucí pětikoalice. Diskuze se vedly už od prvních týdnů po prosincovém incidentu.
Kdy se policie dozvěděla, že střelec z filozofické fakulty nemá v úmyslu zabít pouze sám sebe, ale chce vraždit i své spolužáky? A proč se policisté v době střelby nepohybovali v budově fakulty na Náměstí Jana Palacha? Ředitel pražské policie Petr Matějček na čtvrtečním jednání bezpečnostního výboru sněmovny vysvětloval jednání kriminalistů během loňského 21. prosince, kdy při střelbě v centru Prahy bylo zavražděno 14 lidí. Některé jeho výroky si rozporují a otázky přetrvávají.
Klíčovou postavou příběhu kolem střelce z filozofické fakulty v Praze byla jeho blízká kamarádka. Z policejního usnesení vyplývá, že právě ona ho dříve objednala k psychiatrovi, když začal mluvit o sebevraždě. A později obdržela také ony „děsivé zprávy“, které jí poslal krátce předtím, než vyrazil z domu 21. prosince po poledni vraždit nevinné kolegy na fakultu. O tom, že se chce „realizovat“, ji napsal už dříve, několik dní před vraždami v Klánovickém lese.
Koaliční strany umožní ve středu širší rozpravu na mimořádné schůzi Sněmovny k loňské střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Novinářům to v úterý řekl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. Strany podle něj úterý dostaly podklady pro náplň a harmonogram práce vyšetřovací komise, jak o ni usiluje opoziční hnutí ANO. Piráti už oznámili, že vznik vyšetřovací komise podpoří. Místopředsedkyně strany Klára Kocmanová novinářům řekla, že je podle ní ale potřeba, aby měla komise časový rámec a rychle a efektivně analyzovala dostupné materiály.
Vnímání dění ve společnosti se stále více posuzuje pohledem: komu to slouží, komu tím prospějete? I v situaci, kdy je jen položena nepohodlná otázka. Společenský diskurz jako by byl nakažen postcovidovým syndromem, pro který je charakteristické nadřazení vyššímu dobru nad vše ostatní včetně legitimního racionálního uvažování. Zároveň je patrné, že tyto normy elit odmítá rostoucí skupina společnosti.
Po půlročním vyšetřování zveřejnila policie a státní zástupci výtah ze spisu, který měl objasnit okolnosti prosincového masakru na filosofické fakultě. Následné projednávání na bezpečnostním výboru sněmovny a výroky tam pronesené naznačují, že existují vážné pochybnosti o práci šéfa pražské policie Petra Matějčka, ale i úloze ministra vnitra Víta Rakušana. Krátce po celé tragické události požádala policie, veřejnost a média, aby sami aktivně nic nezveřejňovali, že je s výsledky pátrání seznámí. Tohle doporučení akceptovala i drtivá většina novinářské obce, takže celý případ byl zapouzdřen a pasivně se čekalo, s čím přijdou policejní složky a jejich dohledové orgány.
K duševnímu stavu střelce z FF Univerzity Karlovy byly vypracovány dva znalecké posudky. Jeden z oblasti forenzní psychologie a druhý psychiatrický. Závěry se shodují, že útočník měl schizoidní povahu s narcistními a disociálními rysy. Naopak netrpěl žádnou duševní poruchou, která by narušovala vnímání reality. Nebezpečí neodhalilo ani několik psychiatrických sezení, které útočník absolvoval. Policie ve spisupopsala, jak došlo k tomu, že člověk s touto povahou mohl mít takový arzenál zbraní.
Ministr vnitra Vítr Rakušan necítí osobní odpovědnost za tragédii na fakultě. Řekl to v pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova. Zmínil také, že policie musí mít k dispozici mapové podklady v případě tzv. měkkých cílů, tedy míst s vysokou koncentrací lidí, která nejsou trvale chráněna a jsou snadno dostupná. Europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná v pořadu řekla, že by měl Rakušan rezignovat. Vicepremiér oponoval, že jeho politická odpovědnost je za to, aby policie pracovala dobře.
Vrah dorazil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (FF UK) 21. prosince ve 13:23 s úmyslem usmrtit zde co největší počet náhodných osob. Tak začíná část policejního usnesení o odložení trestní věci v souvislosti s tragickou střelbou koncem loňského roku. Policejní orgán sestavil detailní průběh střelby na základě úkonů provedených po zásahu složek IZS v budově FF UK. Deník Echo24 má kompletní usnesení k dispozici.
Na tento dokument a podrobné policejní vysvětlení vražd v Klánovickém lese, v Hostouni a na Filozofické fakultě Karlovy univerzity se čekalo půl roku. Deník Echo24 přináší exkluzivně kompletní šestadvacetistránkové Usnesení Policie ČR, které podrobně popisuje vraždy otce a dcery v Klánovickém lese z 15. prosince 2023, dále vraždy otce pachatele ve středočeské Hostouni 21.12.2023 a masové vraždy v budově FF UK v Praze na Palachově náměstí stejný den.
Půl roku po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nedostala veřejnost odpovědi na klíčové otázky. Policii se do dnešního dne nepodařilo úspěšně rozptýlit všechny pochybnosti kolem prosincového zásahu. Otázek naopak přibývá. Se závěry vyšetřování nejsou spokojeny ani rodiny zastřelených studentů. Některé z nich zastupuje advokátka a senátorka (nestr. za Spolu) Hana Kordová Marvanová, která byla zmocněna k podání stížnosti proti policejnímu usnesení.
Student filozofické fakulty v Praze Tomáš Hercík byl v budově, když vrah rozpoutal střelbu. Vyběhl do čtvrtého patra. Dodnes má výčitky, jestli během osudových okamžiků svými rozhodnutími "neposlal někoho na smrt". Uvedl to ve čtvrtek ve sněmovně při schůzi bezpečnostního výboru. Ze čtvrtého patra běžel sehnat pomoc. Policisty navigoval, kde mají zasahovat. Ukázalo se podle něj, že nemají plán budovy. Krajský policejní ředitel Petr Matějček mu musel dát za pravdu. Policie měla plány je pro dvě patra fakulty.
Necítím z vás dostatek sebereflexe. Naše děti a má dcera vám nestojí ani za omluvu. Slyším lži, to vám jde dobře. Vaše selhání není možné spravit ničím menším než vaší rezignací, řekla v emotivní řeči na závěr jednání bezpečnostního výboru sněmovny Lenka Šimůnková. Matka Elišky, která nepřežila tragickou prosincovou střelbu na filozofické fakultě v Praze, přišla do sněmovny, aby osobně konfrontovala ministra vnitra Víta Rakušana a policejního prezidenta Martina Vondráška.
Bezpečnostní výbor sněmovny ve čtvrtek několik hodin řešil střelbu na Filozofické fakultě UK. A taktéž zprávu Generální inspekce bezpečnostních sborů k policejnímu zásahu. Vystoupila i dozorující státní zástupkyně Jana Murínová, která řekla, že pachatel netrpěl žádnou závažnou psychickou poruchu. Podle psychiatrického posudku měl navíc jasný plán už měsíce před střelbou. „Cítil se odstrčený a neužitečný, potýkal se s pocity křivdy provázenými záští. Uvařil se sám k sobě,“ uvedla státní zástupkyně.
Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) doporučila policii kvůli střelbě na fakultě zlepšení v pěti oblastech, řekl na ostře sledovaném bezpečnostním výboru sněmovny policejní prezident Martin Vondrášek. Do sněmovny přišli osobně i někteří z rodičů zavražděných studentů. Jednání probíhá za účasti ministra vnitra Rakušana a špiček policie. Policie případ uzavřela teprve půl roku od střelby. Původně chtěla policie vést prověřování až do poloviny září, to však státní zástupkyně odmítla.
Vedení policie se poprvé od útoku na filozofické fakultě v Praze vyjádří k závěrům šetření Generální inspekce bezpečnostních sborů, která několik měsíců analyzovala a prošetřovala veřejně propíraný policejní zásah proti aktivnímu střelci a vrahovi sedmnácti lidí, přičemž samotný případ vražd policisté uzavřeli, přesněji odložili, teprve minulý týden, tedy půl roku od střelby.
V posledních dnech sílí kritika i tlak Univerzity Karlovy a pozůstalých po tragédii na filozofické fakultě v Praze. Obě strany podávají stížnosti proti policejním závěrům střelby, mají totiž za to, že policie selhala a měla neštěstí zamezit, spokojeni nejsou ani s tím, že případ byl zatím odložen. Odpovědnost mají nést především ministr vnitra Vít Rakušan, ale i policejní prezident Martin Vondrášek, říkají. O určitých nesrovnalostech při rekonstruování incidentu psala redakce Echo24 už dříve.
Desítky severokorejských vojáků překročily demarkační linii na hranici s Jižní Koreou. Píše to agentura AFP s odkazem na prohlášení jihokorejské armády. Jihokorejští vojáci reagovali na překročení demarkační linie varovnými výstřely. Podle velení jihokorejské armády některé severokorejské vojáky v jiném incidentu zranil či zabil výbuch min v demilitarizovaném pásmu. Velení jihokorejské armády podle agentury Jonhap tvrdí, že demarkační linii překročilo 20 až 30 severokorejských vojáků.
Takřka půl roku od tragédie na filozofické fakultě v Praze se zdá, že se veřejnost brzy dozví závěry z vyšetřování nejhorší střelby v dějinách České republiky. Jeden po druhém dobíhají jednotlivé procesy a kde slovy ministra vnitra Víta Rakušana ještě existují „bílá místa“, pomalu přebírají iniciativu média, respektive úniky ze spisů, které přinášejí vysvětlení alespoň některých nejasností od začátku se střelbou spojených. Spokojen ale není tak docela nikdo – policistům se nelíbí narušování jejich práce, mnohým pozůstalým úniky
